Prevence demence: léky nebo cvičení?

K nepopiratelným faktům dneška patří prodlužující se průměrná délka života. Tento trend je výsledkem bezpečnějšího prostředí, zvýšené hygieny, vyšších znalostí a dovedností lékařů, dokonalejších a účinnějších léků. Snad by lidé mohli žít ještě déle, kdyby nespoléhali pouze na lékaře a léky a sami přiložili ruku k dílu. Svým chováním si mnozí lidé sami život zkracují - kouřením, nedostatkem pohybu, přejídáním. V každém případě snižuje nevhodný životní styl kvalitu života. Ještě donedávna žili lidé i ve vyšším věku aktivně a stravovali se skrovně. Dnes jsou osoby vyššího věku obvykle pohybově pasivní a většinou i manifestně nebo latentně obézní. Zásadní změna způsobu života dnešních seniorů se ale může projevit drastičtějším způsobem než obezitou. Může být základem vzniku a rozvoje demence.

Pokud se u člověka projeví poruchy vnímání a poznávání, je odeslán k psychiatrům. Léčba je postavena na lécích. Na stránkách fitnet neustále opakujeme, že léky jsou v akutních případech nezbytné a prospěšné. Jakákoli dlouhodobá konzumace léků je ale vždy problematická. Tělo si na lék zvyká a k vyvolání stejného účinku je časem nutné podávat jeho vyšší dávky nebo nasadit lék silnější. Vedlejší účinky léků nebo interakce jednotlivých typů současně podávaných léků má na organismus velmi nepříznivé dopady. Podle statistik z USA představují negativní vedlejší účinky léků šestou (a podle přísnějších kritérií dokonce čtvrtou) nejčastější příčinu smrti. Léky každoročně zachrání životy statisícům pacientů. Každoročně ale také vinou léků statisíce občanů předčasně umírají.

FDA (The Food and Drug Administration), organizace zodpovědná za bezpečnost léků ve Spojených státech, vydala v těchto dnech varování. Upozorňuje lékaře na fakt, že jisté skupiny léků, předepisovaných v psychiatrii, zvyšují pravděpodobnost smrti starších pacientů. Jedná se především o léky, které pomáhají kontrolovat schizofrenii a bipolární chorobu, ale které lékaři běžně doporučují pacientům s demencemi. Podobné prohlášení vydala FDA již v roce 2005 a nyní je rozšiřuje na další skupiny léků. Léky vyvolávají u stárnoucích pacientů selhání srdce, případně zápal plic (typická a atypická antipsychotika). Podle rozhodnutí FDA musí být tyto léky na krabičkách označeny varováním, že mohou starším pacientům škodit.

FDA navíc opakovaně upozorňuje lékaře, aby nepředepisovali starším pacientům nadměrné množství léků. Starší lidé často trpí více chorobami současně. Léčí se u specialistů, kteří nemohou vědět, že je jejich pacient léčen současně jiným lékařem na jinou chorobu. Předepsané léky pak mohou negativně ovlivnit zdraví léčeného a mnohdy namísto uzdravení vést ke zhoršení jeho stavu. Léky od jednotlivých lékařů se mohou vzájemně potencovat nebo naopak jeden lék může účinky druhého léku eliminovat. Podle statistik více jak 20% seniorů, žijících v domovech pro staré, užívá antipsychotika a to mnohdy na potíže, které spíše souvisí se zhoršenou pamětí.

FDA zdůvodňuje svoje doporučení výsledky studií, kterých se účastnilo 65 tisíc starších osob. Ti z účastníků výzkumů, kteří brali antipsychotika, měli podstatně vyšší četnost předčasné smrti v porovnání se seniory, kteří tyto léky neužívali. Léky přitom často byly předepisovány zbytečně nebo dokonce nevhodně. Situace je v tomto směru podobná stavu v oblasti předepisování hormonální doplňkové léčby před zveřejněním výsledků výzkumu „Womens Health Iniciative“. Jakmile přišla žena ve věku nad 45 let k lékaři s jakýmikoli potížemi, ihned se jí předepisovala hormonální léčba. Začátkem tohoto tisíciletí jen ve Spojených státech bralo hormonální přípravky více jak 16 milionu žen. Většina z nich zbytečně. Přitom výzkum prokázal, že hormony zvyšují riziko vzniku nemocí srdce, infarktu, mozkových příhod a rakoviny prsu.

Jak stárneme, nemoci si „stále více dovolují“. Snadněji onemocníme a pomaleji se zotavujeme. Jsme také pohodlnější. Je příjemné posadit se do křesla a sledovat v televizi poněkolikáté starý film nebo znovu číst starší knihu. Nebo si během dnes na chvilku lehnout a příjemně zdřímnout. Jenže jak pro svaly, tak i pro mozek platí, že „nečinnost škodí“. Pokud podlehneme svodům pohodlí, snižuje se rychle naše zdatnost a výkonnost. A zvyšuje se pravděpodobnost vzniku řady nemocí. Mimo jiné i Alzheimerovy choroby a dalších forem demencí. Lékaři nás začnou léčit a léky nám mohou škodit. Jsme na šikmé ploše, stahující nás do vynucené nečinnosti a slabosti.

Přitom je zde ověřený a účinný lék. Tím lékem je pohybová aktivita. Prokázala to řada výzkumů. V jednom z nich srovnávali vědci pohybově pasivní jedince, jejichž pohybový režim se omezoval na chůzi (necelý půl kilometr za den) s osobami stejného věku, kteří denně ušli více jak 3 kilometry. Riziko vzniku Alzheimerovy choroby bylo u pasivních osob v porovnání s osobami aktivními dvojnásobné. Výzkumu se účastnilo celkem 2.257 seniorů ve věku 71-93 let. V jiné studii bylo sledováno 1.400 dospělých osob. Pravděpodobnost vzniku a rozvoje některé z forem demence v následujících 21 letech byla u osob, které byly ve středním věku pohybově aktivní, o 52% nižší v porovnání s osobami pohybově pasivními. Riziko vzniku Alzheimerovy choroby bylo nižší o 62%.

Vědci v nemocnici ve městě Seatlle sledovali 1.740 osob ve věku 65 let a více. Všichni byli po psychické stránce při zahájení výzkumu v dobrém stavu. Mezi sledované parametry patřilo i množství pohybové aktivity, rychlost chůze a síla stisku ruky. Měření bylo opakováno každé dva roky. Po šesti letech se u 158 sledovaných vyvinula demence, z toho bylo 107 případů Alzheimerovy choroby. U osob, které cvičily alespoň třikrát v týdnu, byl výskyt těchto poruch o 38% nižší. Nejvýraznější pokles rizika vzniku demence byl zaznamenán u nejaktivnějších osob. Biologický mechanismus, zodpovědný za nižší riziko vzniku demence u zdatnějších osob není zatím objasněn.

Naši předci, ať již v mládí nebo ve stáří, byli v porovnání se současnými generacemi podstatně pohybově aktivnější. Nebylo tolik forem pasivního trávení volného času, tj. televize, videa, rozhlas, kina, divadla, počítače. Nebylo ani tolik času a peněz na vysedávání v hospůdkách. Pokud lidé neměli co na práci, mohli tak akorát “koukat do blba”. Práce byla většinou fyzická. Kdo měl to štěstí a dožil se vyššího věku, zůstával pohybově aktivní. Lidé byli většinu dne na nohách, Dnes většina z nás větší část dne prosedí. Za volantem automobilu, u počítačů, na poradách, před televizní obrazovkou, v kině, divadle, hospůdce.

Naši předci možná toužili po pohodlnějším životě, po životě zbaveném každodenního lopotění a nevyhnutelné námahy. Netušili přitom, že právě toto „lopotění“ je chrání před obezitou, nemocemi srdce, metabolickými poruchami a demencemi. My dnes nemusíme získávat každodenní chléb v potu tváře. Navíc můžeme volný čas “zabíjet” pomocí televize, četby, návštěvou kina nebo divadla. Ale většina z nás netuší, že odstranění dříve nevyhnutelné námahy nás plně vystavuje riziku vzniku nemocí srdce, diabetu, hypertenze a demence.

Dnes musíme zátěž do života vědomě, záměrně a cílevědomě dodávat. Musíme vytvářet umělé podněty pro stimulaci svalů a jednotlivých orgánových systémů těla. Nebo přesněji řečeno nemusíme. Můžeme. Pokud se ale rozhodneme pro pohodlí, musíme si uvědomit, že není a nebude zadarmo. A že krutou cenou za komfort současného života může být ve vyšším věku i demence.

Abychom mohli svůj pohybový systém zatěžovat a tím vyvolávat příznivé fysiologické procesy v těle, musíme mít v pořádku pohybový systém. Svaly, kosti, šlachy a vazy. Proto by měl každý cvičit ve fitcentru. Na jednotlivých přístrojích a kladkách, pomocí laviček a činek můžeme optimalizovat stav pohybového systému a jeho prostřednictvím pak zasílat vnitřním orgánům signály, které zabrání vzniku a rozvoji nejobávanějších chorob dneška.

Je na každém z nás, jak se rozhodne. Kdo nechce strávit konec života jako nesvéprávný, musí něco začít dělat již ve středním věku. Kdo se rozhodne pro pohodlnou cestu polykání léků, pravděpodobně si nejen nepomůže, ale spíše stav ještě zhorší. Zatím jedinou ověřenou cestou prevence nemocí doprovázejících stárnutí je dostatek kvalitního pohybu.


LITERATURA:

  1. AYERS, S. et al. (2007): Cambridge Handbook of Psychology, Health and Medicine. Cambridge, Cambridge University Press.
  2. PERRONE, M. (2008): FDA: Older psych drugs have fatal risks in seniors
  3. VINCE, G. (2006): Exercise linked to big drop in dementia risk. In.: New Scientist.
     
  4. LAINO, Ch. (2008): Exercise May Cut Risk of Dementia. Study Shows Physical Activity in Middle Age Has Brain Benefits Years in the Future.
  5.  FACKELMANN, K. (2006): Study finds exercise helps delay dementia. In.: USA Today,

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Sport a zneužívání léků

Sporty se začaly utvářet koncem devatenáctého století. Prudký rozvoj průmyslu vedl ke koncentraci dělníků ve městech. Rostoucí produktivita umožňovala zkracování pracovní doby. Volný čas bylo třeba něčím zaplnit a tak...
více...
Sport a zneužívání léků

Zdraví v krabičce

Dnes je taková doba, že každý chce být v balíku. Vydělat co nejrychleji co nejvíce. Být zdravý a vitální. Užívat si života. Přitom žijeme v období “informačního smogu”. Každý den se na nás valí nové a nové...
více...
Zdraví v krabičce

Potřebujeme pro cvičení fitcentrum?

 Dnešní život se velmi podstatně liší od života před dejme tomu padesáti či sto lety. Ubylo výrazně svalové práce, enormně narostl podíl duševně náročných činností, zvýšila se nabídka přitažlivých pasivních forem...
více...
Potřebujeme pro cvičení fitcentrum?