Deprese, léky a zdraví

Život není vždy procházka růžovou zahradou. Když jsme mladí, „svět jeví se nám snadný a ani trochu vadný, vždy máme důvod pádný býti spokojeni“ (asi jste poznali mírně upravená slova jedné známé písničky). Jenže málo co je na světě neměnné. Vezměme si počasí. Jednou prší a čerti se žení, jindy je sluníčko a téměř ráj na zemi. A tak dříve nebo později mizí i chronická pohoda a optimismus mládí, nastavají komplikace a ne vše se daří. Když se z ničeho nic problémy nakupí, máme pocit, že nic nestíháme, nedaří se nám, ztrácíme sebevědomí a budoucnost se jeví beznadějná. K tomu se obvykle přidají i somatické projevy, necítíme se dobře, nechutná nám jíst, špatně spíme. Je to jako lavina, valící se z kopce. Nabaluje na sebe další sníh. Zvětšuje se a drtí nás ve svých spárech. Lékař pak přijde s diagnosou deprese.

A ti dnešní doktoři řeší problémy podle stejného vzorce. Tady máte prášky, berte je x krát denně a za měsíc přijďte na kontrolu. Přitom si nejednou pletou příčinu s následkem. Je dlouho známo, že po prodělaném infarktu nebo mozkové příhodě se může objevit deprese a tím se obvykle i zhoršuje naděje postižených na úspěšné uzdravení. Léčba deprese je z tohoto úhlu pohledu opodstatněná. Existuje ale i jiný úhel pohledu. Ten nedávno presentovali vědci z Kolumbijské University. Podle nich může vést deprese k nemoci srdce.

Vědci sledovali v letech 1992 až 2004 velkou skupiny 63 tisíc žen. Při zahájení studie žádná z nich netrpěla nemocí srdce, u 8% byla prokázána deprese. Dlouhodobé sledování prokázalo, že ženy trpící depresí vykázaly dvojnásobně vysoké riziko náhlé poruchy funkce srdce a dalších srdečních chorob. Vědce však nejvíce překvapil fakt, že náhlá úmrtí na selhání srdce těsněji souvisela s užíváním antidepresivních léků než se závážností daného onemocnění (jak jej uváděly sledované ženy). Výrobci léků se ihned ohradili, že výzkumy neprokázaly žádný nárůst nepravidelnosti srdečního rytmu během užívání. Přesto je toto zjištění závažné a vyžaduje, aby bylo dále sledováno. A především by mělo vést ženy k zamyšlení.

Ať již vede k nárůstu smrti depresivních žen cokoli, je nutné vzniku tohoto ochoření  předcházet. Protože léky nejen riziko vzniku nemoci a následné smrti nesnižují, ale spíše zvyšují, je nutné hledat jiné, tj. nefakmakologické cesty. Jednou z takových cest je pohybová aktivita. Je prokázáno, že současné generace se oproti generacím v minulých stoletích pohybují podstatně méně. Z našeho života zmizely zhruba 2 hodiny těžké fyzické práce a 4 a více hodin pohybové aktivity střední resp. nízké intenzity. To má nesmírný dopad na naše psychické a fyzické zdraví. Nedostatek náročné zátěže vede k ztrátám svalové hmoty, poklesu hustoty kostí a snížení hodnoty bazálního výdeje energie. To jsou současně i schodky, vedoucí k obezitě, diabetu, metabolickému syndromu a nemocím srdce.

Naše zkušenost s vlivem cvičení na psychiku jsou velmi pozitivní. Aplikace antidepresivních léků vedla v konkrétním případě k pasivitě, únavě, syndromu „sežerte si mne“, ospalosti až netečnosti. Jakmile byly léky vysazeny a nahrazeny cvičením ve fitcentru, psychický stav se rychle normalizoval. Jednalo se o pacienta po vážných operacích, procházejícího navíc velmi náročnou léčbou (chemoterapie). Díky cvičení nakonec došlo k významnému zlepšení zdravotního stavu a zvýšení kvality života. Tělesná zátěž byla citlivě upravována odborníkem podle aktuálního stavu zdraví a byla charakterizována progresivní rezistencí. Pozitivní dopad cvičení při léčbě nádorových nemocí dokumentuje i řada publikací (Hoffman, Freeland, 2002).

Pravidelně cvičící lidé si udržují správnou kompozici těla, nemají nadbytek tukové tkáně a pozitivní dopad je zaznamenán i na tlak krve a složení krve. Za klíčový faktor považujeme stabilizaci množství aktivní tělesné hmoty, která je navozena posilováním. To je základní hodnota, která umožňuje snadněji zvládat jak běžné životní povinnosti, tak i nároky případné nemoci. Jednotlivé orgány a orgánové systémy zasílají neustále do mozku informace o svém aktuálním stavu. Pokud je většina těchto informací pozitivních, je pozitivní i celkové naladění organismu. Ztráty svalové hmoty jsou přitom charakteristické pro stavy po operacích a dlouhodobějším omezení pohybové činnosti (například dlouhodobější pobyt na lůžku).

Jsme první generací lidstva, které příroda předala do vlastních rukou péči o svůj pohybový systém (Booth, 2002). Kdo to nezaznamenal a o stav svých svalů a kostí se aktivně nestará, dopouští se vážné chyby. Necvičit v dnešní době znamená pro většinu z nás značné nebezpečí. Nebezpečí, podobající se stavu, kdy řeka dlouhá léta podemílá břeh pod našim domem. Jednoho dne dojde k tragedii. Je nezbytné analyzovat pravidelně stav svého zdraví a včas zahájit účinné kroky k jeho regulaci. Nejužitečnějším krokem, směřujícím k upevnění zdraví dnešního člověka, je pravidelné cvičení ve fitcetnru, nejlépe pod vedením odborníka.

Ženy mají od přírody v porovnání s muži méně svalů. Protože nejsou povzbuzovány k činnostem silového charakteru, rychleji v porovnání s muži svaly ztrácí. Ztráta svalů je pak dokořán otevřená brána k obezitě, metabolickému syndromu, diabetu a depresi. Proto by měla být fitcentra ženami navštěvována a správně využívána mnohem výrazněji, než jak je to nyní obvyklé.

Psychiku ženy také mnohem více ovlivňuje tvar jejího těla. Cvičení ve fitcentru dokáže udržet mladistvý vzhled i ve věku nad padesát či šedesát let. A jak známo - ve zdravém těle zdravý duch. Žena, která si cvičením udržuje pohlednou postavu, si současně udržuje i dostatek svalové hmoty, dostatečně husté kosti, výhodnější kompozici těla a vysokou hodnotu denního výdeje energie. Proto je u ní nízké riziko vzniku obezity, osteoporosy, metabolického syndromu a deprese.


LITERATURA:

  1. Associated Press (2009): More proof depression hurts women’s hearts. In.: msnbc, 9. března.
  2. BOOTH, FW. et al. (2002): Waging War on Physical Inactivity. In.: J Appl Physiol 93, 3:30.
  3. HOFFMAN, L, FREELAND, A. (2002): The Healing Power of Movement. How to Benefit from Physical Activity during Your Cancer Treatment. Cambridge, Massachusetts, Perseus Publishing.
  4. MONDIMORE, FM. (2006): Depression, the Mood Disease. Baltimore, The John Hopkins University Press.
  5. STANZAK, RK. (2006): Bottom line medicine : a layman‘s guide to evidence-based medicine. New York, Algora Publishing.
  6. TURKINGTON, C, KAPLAN, EF. (2001): Making the Antidepressant Decisions. New York, McGraw-Hill.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Vitaminy - prospívají nebo škodí?

Na stránkách fitnet jsme nikdy nepropagovali nadměrnou aplikaci vitaminů jako prostředek pozitivního ovlivňování zdraví, zdatnosti a kvality života. Učební texty pro naše kurzy instruktorů fitcenter, zpracované naší britskou...
více...
Vitaminy - prospívají nebo škodí?

Doplňky výživy plné chemie

Obézních přibývá bez ohledu na snahy politiků a lékařů. Je to logické. Politici ani lékaři nás nemohou přinutit chovat se racionálně. Vzít v potaz ověřené skutečnosti a jednat tak, abychom sami nepoškozovali svoje...
více...
Doplňky výživy plné chemie

Krizová orientace

Lidé v minulosti žili pomaleji než my dnes. Žili také více v souladu s přírodou. Vstávali za ranního kuropění a večer uléhali se slepicemi. Pracovali pomalu, ale neustále. Nebyla elektrická energie, a tak jak se setmělo,...
více...
Krizová orientace