travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Potřebujeme pro cvičení fitcentrum?

 Dnešní život se velmi podstatně liší od života před dejme tomu padesáti či sto lety. Ubylo výrazně svalové práce, enormně narostl podíl duševně náročných činností, zvýšila se nabídka přitažlivých pasivních forem trávení volného času a usnadnil se přístup k chutné, energeticky hutné stravě a nápojům. Souhrnný dopad těchto faktorů na naši zdatnost, zdraví a vzhled je děsivý. Prudce roste počet obézních, negativně se mění kompozice těla dětí, dospělých i seniorů, zvyšuje se výskyt diabetu a kardiometabolického syndromu. V knize „The Fattening of America“ jsem se nedávno dočetl, že občané České republiky jsou z pohledu výskytu obezity na „čestném“ šestém místě na světě. Více tlouštíků najdete jen v Saudské Arabii, USA, Velké Británii, Austrálii a na Novém Zealandě.

 
Obezita zdraví, zdatnosti a vzhledu neprospívá. To dá zdravý selský rozum. V posledních týdnech se přesto na Internetu objevují články, které se snaží prokázat, že existuje i „benigní obezita“, tj. obezita neškodná, která neohrožuje zdraví osob s vyšším nakupením zásobních tuků. Řada webových stránek se soustředí na propagaci vlídného pohledu na obezitu, snaží se lidi přesvědčit, že je možné být „fit and fat“, tedy „i zdatný i tlustý“. Obézní se ohání termínem „fattism“, který je chápán jako „diskriminace osob s nadváhou“. Z fattismu je obviňován například zaměstnavatel, pokud  do svého podniku nechce přijmout osobu s vyšším nakupením tuku na těle  či pokud se chystá chystá nějakého obtloustlého zaměstnance propustit. Fattism je dokonce označován za nejrozšířenější projev diskriminace v dnešním světě.
 
Zkušenost i statistiky přitom dokazují, že obézní lidé mají více zdravotních problémů a dožívají se obecně nižšího věku. Například je prokázáno, že až 90% diabetiků má nadváhu nebo je obézních. Nikdy v historii lidstva nežilo na této planetě tolik tlustých lidí jako dnes. Přitom základní příčinou současné pandemie nadměrného nakupení tuku na těle nejsou genetické změny nebo metabolické poruchy. Příčina „špekatosti“ je v 99% prostá - přívod energie dlouhodobě převyšuje její výdej. Protože se energie nedá zničit, musí být ukládána do zásob. Dnešní populace se proti předchozím populacím méně pohybuje (vydává málo energie) a chronicky se přejídá (přijímá nepřiměřené množství energie). Proto tloustne. 
 
Na straně výdeje energie představuje nejvyšší položku bazální metabolismus. Ten dosahuje u mladých žen zhruba 1.400 kcal a u mladých mužů přibližně 1.800 kcal. Hodnota bazálního výdeje energie závisí nejvíce na množství aktivní (tukoprosté) tělesné hmoty. Při dnešním způsobu života nedochází ke stimulaci svalstva a proto zaznamenává většina z nás již ve středním věku pokles jeho množství. Svaly představují rozhodující složku aktivní tělesné hmoty. Čím více svalů ztratíme, tím nižší je pak i náš základní, stálý výdej energie. Pokud nechceme tloustnout, musíme se více pohybovat nebo méně jíst. Pokud věnujeme více času cvičení, nestíháme obvykle ostatní životní povinnosti. Proto je u cvičících nízká adherence. Lidé lidově řečeno začnou cvičit a po čase „vyšumí“, vrátí se k tomu způsobu života, který vedl k nárůstu hmotnosti. Pokud snížíme množství potravy, omezíme nejen přívod energie, ale i biologicky cenných složek potravy, nezbytných pro tvorbu enzymů a dalších regulačních molekul. To může mít na náš látkový metabolismus velmi negativní dopad. Jak tedy v dnešním divném světě zabránit nárůstu hmotnosti?
 
Musíme cvičit. A to efektivně. Tak, abychom málo investovali a hodně získali. Musíme cvičit tak, aby zvolená zátěž zastavila ztráty svalové hmoty. Cvičení musí simulovat dříve přirozené podněty, které byly celá tisíciletí nevyhnutelné a které zajišťovaly optimální chod metabolismu. Které udržovaly vysoké množství svalové hmoty a tím i vysokou hodnotu bazálního výdeje energie. Těmito podněty jsou činnosti, které vystavují naše svaly zátěži na úrovni 60-100% jejich možností. Tato část spektra pohybové zátěže z našeho života totálně zmizela. A tato ztráta je zodpovědná za pokles množství aktivní tělesné hmoty, nízkou hodnotu bazálního výdeje energie a za současnou pandemii obezity.
 
Dnes mne na Internetu zaujal článek na stránkách televizní stanice ABS News. Autor v nadpisu říká: „Too busy for the gym? Well, you don‘t need a gym to stay in shape. Here are some exercises to try“ (Nemáte čas zajít do fitcentra? Nevadí, k udržení postavy nepotřebujete fitcentrum. Zde jsou cviky, které můžete zkusit). V textu autor uvádí klasické, obecně známé pokyny ke cvičení (poraďte se s lékařem, začněte mírně a postupně zátěž zvyšujte, cvičte pravidelně a nevynechávejte plánované cvičení, najděte si spolehlivého sparingpartnera atd.). Následuje popis čtyř cviků: dřepy, kliky, přítahy na hrazdě a přítahy jednoručních činek v předklonu. Cviky se mají provádět v kruhovém režimu, tj. jeden po druhém, po dobu 20 minut. Cvičící se má snažit provést co nejvíce kruhů v daném časovém úseku.
 
Musím se přiznat, že podobné články přímo nesnáším. Jsou nepravdivé, zavádějící a nesmyslné. Cvičím již zhruba 40 let. Některá období jsem cvičit více, jiná méně. Někdy bylo cvičení efektivnější, jindy jsem se mu věnoval méně. Největší přínos mělo vždy cvičení v posilovně, tedy ve fitcentru. A nejméně mi cvičení dávalo tehdy, když jsem se rozhodl cvičit doma. A to jsem měl a mám poměrně bohatou výbavu jednoručních a nakládacích činek. Pokud cvičíme podle rad v časopisech, tj. doma v obýváku, je variabilita stimulace organismu velmi úzká. Nemůžeme zatěžovat svaly pod různými úhly, jen zřídka můžeme použít takovou zátěž, která v těle navodí žádoucí fysiologické změny. Navíc je doma vždy něco jiného na práci, co nám právě připadá důležitější a potřebnější než cvičení. Mohou v životě nastat období, kdy opravdu nemáme na soustavné cvičení ve fitcentru čas nebo peníze. V takovém případě je lepší dělat aspoň něco než nic. Jakmile se ale situace změní, měli bychom ihned opět zamířit do fitcetra.
 
Fitcentrum je v dnešním světě snad jediné místo, které nám umožňuje zatěžovat optimálně naše svaly a tím zamezit jejich ztrátám. Navíc umožňuje často cviky měnit a tím zabraňuje vzniku svalových disbalancí, případně je prevencí vzniku kumulativního traumatického syndromu. Fitcentrum je ideální prostředí pro záměrnou fyzickou stimulaci. Je to místo, v němž se na hodinku zbavíme starostí a problémů, které nás celý den pronásledovaly. Je to čas, zasvěcený tomu nejdůležitějšímu, co máme - vlastnímu tělu. Jak prohlašujeme na naší stránce „Tělo je dům, v němž budeme žít celý život. Dům, ze kterého se vystěhujeme jen jednou - a to navždy. Dům, o který bychom se měli pravidelně starat“. Bohužel, většina z nás se dnes stará pečlivěji o stav svého automobilu než o stav svého těla.
 
Nevěřte článkům, které tvrdí, že cvičení není důležité, že vede k zraněním a úrazům, že k udržení zdatnosti a zdraví stačí půlhodinka chůze párkrát v týdnu nebo že fitcentrum není pro cvičení potřebné. Jsou to neopodstatněné, hloupé, nezodpovědné názory. Svět se mění. Kdo to nezaznamenal nebo kdo to nerespektuje, dopouští se velké chyby, za niž zaplatí velkou cenu. Platí zde slavná věta prof. F.W. Boothe: „Jsme první generací v historii lidstva, které příroda předala do vlastních rukou péči o svůj pohybový systém“. Pokud si tento fakt plně neuvědomíme, podlehneme  pohodlí dnešního příjemného světa. Cenou za tuto chybu je ztráta svalů, pokles hodnoty bazálního výdeje energie, obezita, kardiometabolický syndrom, diabetes, nízká kvalita života a zvýšené riziko předčasné smrti.
 
Když se v druhé polovině osmdesátých let začaly objevovat první počítače, zaslechl jsem, že znalost práce na počítači představuje „druhou gramotnost“. Uvěřil jsem a počítač si již v roce 1989 koupil. Dnes je jasné, že bez znalosti práce na počítači jsou naděje člověka na získání dobře placeného místa téměř nulové. Stejně jako kdysi nesnadno sháněli práci lidé, kteří neuměli číst a psát. Dnes jsem přesvědčen o tom, že umět cvičit ve fitcentru představuje třetí gramotnost. Protože lidé, kteří nebudou cvičit, případně lidé, kteří uvěří tomu, že stačí doma provádět dvacet minut v kruhovém režimu 4 cviky, zaplatí za svoji negramotnost v oblasti cvičení ztrátou svalové hmoty,nízkou výkonností, vyšší nemocností a obezitou. Je to stejně jisté jako skutečnost, že jsou dnes lidé bez znalosti práce na počítači více ohroženi nezaměstnaností.
 
Záměrná fyzická stimulace bude v životě člověka hrát stále významnější roli. Neměli bychom proto cvičení brát jako nějakou nepříjemnou, okrajovou záležitost, které věnujeme jen nepatrnou část dne a kterou provádíme někde v nevhodných podmínkách, například v bytě. Cvičení si zaslouží velkou pozornost a zodpovědný přístup. Pokud někdo nemá dostatek znalostí o sestavování cvičebních programů nebo obecných zkušeností se cvičením, udělá nejlépe, když si zaplatí služby osobního trenéra nebo fitness konzultanta. A každý by měl vynaložit intenzivní snahu najít si a pravidelně navštěvovat kvalitně vybavené fitcentrum.
 
 Na závěr přidám pro bojovníky za práva tlouštíků a odhodlané aktivisty proti fattismu jednu větu z práce profesora F.W. Boothe: „Pohybová pasivita zvyšuje relativní riziko vzniku onemocnění věnčitých cév srdce o 45%, mozkové příhody o 60%, hypertense o 30% a osteoporosy o 59%“.  Z tohoto úhlu snad každý uvidí význam cvičení jasněji. A uvědomí si, že cvičit doma dvacet minut dřepy a kliky bez zátěže je trochu málo.
 
LITERATURA:
  1. ABC News (2008): Too Busy for the Gym
  2. BOOTH, FW, LEES, SJ. (2007): Fundamental questions about genes, inactivity, and chronic diseases. In.: Physiol Genomics. Jan 17;28(2):146-57. Epub, Oct 10.
  3. BOOTH, FW. et al. (2000): Waging war on modern chronic diseases: primary prevention through exercise biology. In.: J Appl Physiol. Feb; 88(2):774-87.
  4. BOOTH, FW, LAYE, MJ, LEES, SJ, RECTOR, RS, THYFAULT, JP. (2008): Reduced physical activity and risk of chronic disease: the biology behind the consequences. In.: Eur J Appl Physiol,  102:381–390.
  5. FINKELSTEIN, EA, ZUCKERMAN, L. (2008): The Fattening of America. How the Economy Makes Us Fat, If It Matters , and What to Do About It. New York, John Wiley & Sons, Inc.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
 
 Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
 
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Pro koho jsou fitcentra?

Když jsem koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let cvičil v posilovně TJ Tesla Brno, patřil jsem k nejstarším cvičencům, i když mi v tu dobu bylo něco málo přes 25 let. Průměrný věk cvičících se pohyboval kolem 18…

Více informací

Pomáhá cvičení při hubnutí?

Často na stránkách fitnet kritizuji články, které tvrdí, že při snaze o snížení hmotnosti je nutné se především soustředit na stránku příjmu potravy. Nevěřím různým těm módním dietám, dělené stravě, počítání…

Více informací

Jablko nebo hruška?

Většina knih, věnujících se otázkám stravy a cvičení uvádí že se u jednotlivých osob může zásobní tuk ukládat na jiných místech těla. Nejčastěji se hovoří o androidní a gynoidní distribuci tuku. Androidní distribuce…

Více informací