Zodpovědnost za zdraví dětí

 Pohled na dnešní děti a dospívající je stále méně radostný. Zatímco se rodiče v minulých stoletích v obavách chmuřili nad vyhublými a vytáhlými těly svých potomků a přemýšleli, kde pro ně sehnat trochu více potravy, chmuří se dnes rodiče a lékaři nad těly, které ze všeho nejvíce připomínají bájného Budulínka. A přemýšlí, jak přinutit líné ratolesti k pohybu, jak je ubránit před lákavou nabídkou stále narůstajícího množství pasivních forem trávení volného času a nesnadno odolatelných pochutin. Nejde jen o to, že jsou dnešní děti buclatější. Jde o to, že se již u dětí školního věku objevují poruchy metabolismu, které donedávna postihovaly až osoby ve věku nad padesát let (Malina et al, 2003). Ukazuje se, že nezdravý životní styl v dětství může být příčinou vzniku závažných ochoření v dospělosti.

Děti a dospívající přitom nemůžeme za jejich chování odsuzovat. Nejsou samy od sebe schopny rozpoznat, co je pro ně prospěšné a co jim škodí. Mají silnou tendenci přibližovat se k věcem příjemným a vyhýbat se věcem nepříjemným. A jejich mozky nejsou schopny tyto jevy ještě dostatečně odlišit. Přitom chování, které jim připadá prospěšné (například pojídání zmrzliny, chronické sledování televize, kouření), jim může škodit a naopak chování, které je nepřitahuje (cvičení, studium) může tvořit základ jejich budoucího úspěšného života. Profesního i osobního. Za děti proto rozhodují jejich rodiče. Ti jsou zásadně zodpovědní za kvalitu jejich budoucího života. A zodpovědnost je to velká. Protože nejednou rodiče rozhodují i o vzhledu, ale i o životě nebo smrti svých potomků.

Vědci se v posledních letech stále více soustředí na nalezení souvislostí mezi stravou a pohybovou aktivitou dětí a jejich zdraví v dospělosti. Výsledky vědeckých výzkumů a statistiky totiž ukazují, že řada závažných nemocí má svůj původ v mládí. Jakmile se vytvoří v dětství podmínky pro rozvoj dané choroby, je nesnadné v pozdějším vývoji zabránit jejímu plnému rozvoji (Gluckman, Hanson, 2006). Například je známo, že vyšší podíl tuku u dívek vede k dřívějšímu pohlavnímu dospívání. To se projevuje brzkým nástupem menarché. Čím déle pak působí některé hormony na prsní tkáň, tím vyšší je i riziko vzniku rakoviny prsu. Přitom o množství zásobního tuku u dívek rozhoduje v dětství způsob života - úroveň pohybové aktivity a množství přijaté energie.

Donedávna byl vztah mezi vznikem nádoru prsu před menopausou a chováním dívek v dětství značně nejasný. V prevenci tohoto obávaného onemocnění po menopause se doporučovala změna způsobu života až ženám středního věku. Nejnovější výzkumy však dokazují, že cvičení v dětství, a to již ve věku kolem dvanácti let, může chránit dívky před nemocí prsu později v životě. Podle názoru, který vyjádřil Dr. Graham Colditz z „Washington University School of Medicine“ v městě St. Louis, se k dosavadním důvodům proč cvičit dá u žen přidat i ochranný účinek cvičení v mládí a dospělosti na vznik rakoviny prsu.

Výzkum sledoval téměř 65.000 zdravotních sester ve věku 24 až 42 let. Účastnice výzkum zodpověděly řadu otázek, z nichž se mnohé týkaly jejich pohybové aktivity a to již ve věku 12 let. Během šesti let trvání výzkumu onemocnělo rakovinou prsu 550 sledovaných žen. Ty ženy, které byly tělesně velmi aktivní v dětství, vykázaly o 23% nižší riziko vzniku onemocnění v porovnání se skupinou v dětství nejméně aktivních žen. Největší dopad na nižší riziko onemocnění měl pohybový režim dívek ve věku 12 až 22 let. Nejednalo se přitom o nějakou enormní tělesnou zátěž, podobnou maratonskému běhu nebo na úrovni výkonnostního či vrcholového sportu. Ženy s nejnižší hladinou rizika uváděly zhruba 3 hodiny a 15 minut běhu a dalších intenzivních aktivit týdně nebo 13 hodin chůze mírné intenzity týdně. To je zátěž, kterou může do svého denního režimu zařadit bez potíží většina dnešních dívek.

Hlavním dopadem cvičení na organismus je omezení ukládání tuku do zásob. Tuk je tkání, v níž se také tvoří estrogeny, ženské pohlavní hormony. Po menopause je tuk hlavním zdrojem estrogenů. V dětství s největší pravděpodobností pohyb sám o sobě snižuje hladinu estrogenů. Výzkumy vlivu zátěže na dívky ukázaly, že intenzivní cvičení může oddálit nástup pohlavního dospívání nebo způsobit nepravidelnou menstruaci. „I když ale zvolená tělesná zátěž nevyvolá žádné výraznější příznaky, vede zjevně k mírným zdraví prospěšným hormonálním změnám“, domnívá se odborník na otázky nádorových onemocnění Dr. Alpa Patel z významné organizace „the American Cancer Society“. Zdá se pravděpodobné, že změny, navozené cvičením v dětství, mohou mít rozhodující dopad na riziko onemocnění prsu i v období po menopause.

Pokud byla nějaká žena v dětství spíše knihomolem a pohybu moc neholdovala, nemusí skládat ruce do klína a jen pasivně očekávat rány osudu. Výzkumy jasně prokázaly pozitivní vliv cvičení na zdraví v kterékoli fázi života. Komentovaný výzkum jen zdůraznil skutečnost, že by rodiče měli povzbuzovat k aktivnímu či sportovnímu životu nejen chlapce, ale i dívky. Mohou tak velmi prospěšně ovlivnit jejich život. Dnešním rodičům prostě k povinnosti zajistit pro své potomky přístřeší, výživu a vzdělání přibyl další významný úkol - dbát na jejich správný tělesný vývoj. Bohužel si tuto pro zdraví ddětí zásadní úlohu plně uvědomuje jen menší část rodičů.

Z pohledu ovlivňování množství tukové tkáně považuji za nejdůležitější udržovat si po celý život optimální množství svalové hmoty. To je v dnešních podmínkách života nesnadné. Jen málokdo je nucen využívat své svaly v celé škále jejich kapacity. Pokud nejsou svaly optimálně zatěžovány, dochází k jejich ztrátám. To se projeví poklesem hladiny výdeje energie. Při standardní úrovni energetického příjmu tak vzniká pozitivní energetická bilance. Ta vede k tloustnutí. Tloušťka spouští metabolické reakce, poškozující naše zdraví. Proto doporučuji všem rodičům, aby naučili svoje dcery správně posilovat.


LITERATURA:

  1. GLUCKMAN, PD, HANSON, MA. (2006): Developmental Origins of Health and Disease. Melbourne, Cambridge University Press.

  2. KOPLAN, JP, LIVERMAN, CT, KRAAK, VI (2005): Preventing Childhood Obesity. Health in the Balance. Washington, National Academies Press.

  3. MALINA, RM, BOUCHARD, C, BAR-OR, O. (2003): Growth, Maturation and Physical Activity. Champaign, Human Kinetics.

  4. tady uvést také tu knihu o vlivu stravy v dětství na nemoci v dospělosti, když tak nějaké další zdroje o vztahu mezi hmotností v dětství a nemocemi v dospělostsi, zadat si to v Googlu.

  5. ROSEN, LD. (2007): Me, MySpace, and I. Parenting the Net Generation. New York, Palgrave Macmillan.

  6. Larry D. Rosen, Ph.D.

  7. SENAY, E. (2010): Teen Exercise May Help Avert Breast Cancer. Study: Biggest Benefit Comes From Regular Exercise From Ages 12 - 22. In.: CBS News, May 14, 2008


UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

 Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Jak hubnout?

Dvě třetiny obézních Američanů se snaží snížit svoji hmotnost. V Americe žije asi 300 milionů lidí, 33% z nich je obézních, to jest zhruba 100 milionů tlouštíků. A přibližně 40% z nich je úspěšných. To by...
více...
Jak hubnout?

Proč jsou někteří lidé tlustí a jiní štíhlí?

V posledním roce poslouchám brněnské rádio Čas. Toto rádio jsem zaznamenal v éteru zhruba před rokem a hned jsem si ho oblíbil. Nemám moc rád ani dechovky ani různé ty rapy nebo jak se označuje dnešní divná hudba. Radio Čas...
více...
Proč jsou někteří lidé tlustí a jiní štíhlí?

Nesedět! Hýbat se!

Včera jsem na stránku fitnet.eu dal krátkou informaci o nejnovějším oficiálním stanovisku Americké společnosti sportovní medicíny (the American College of Sports Medicine - ACSM) ke cvičení zjevně zdravých dospělých občanů...
více...
Nesedět! Hýbat se!