Zdraví, nemoc a cvičení

Životní podmínky se v posledním půlstoletí výrazně změnily. Snížily se fyzické požadavky při získávání zdrojů obživy, zvýšil se počet forem pasivního trávení volného času, zvýšila se dostupnost energeticky hutné, chutné stravy. Více jíme a méně se pohybujeme. To navozuje pozitivní energetickou bilanci. Do našich organismů vstupuje více energie než tyto systémy využijí. Nevyužitá energie se ukládá do tukových zásob. Tloustneme. Někteří již v dětství, většina v dospělém věku. Kolem věku padesáti let trpí nadváhou nebo obezitou téměř 80% mužů i žen.

Nadměrné zásoby tuku mají negativní vliv na průběh řady metabolických procesů. Dochází k poruchám zdraví, které se označují jako “chronické neinfekční”. Jejich léčba je svízelná. Mnohé z nich se již nedají vyléčit. Můžeme je jen kontrolovat. Zpomalovat jejich rozvoj, snižovat jejich negativní vliv na kvalitu života. Při regulaci metabolických poruch hraje nejvýznamnější roli změna životního stylu. Zvýšení množství pohybu a změna přístupu ke stravě. S těmito změnami nemusíme čekat až do doby, kdy onemocníme. Můžeme je provést v kterémkoli věku. Čím dříve se rozhodneme, tím lépe pro náš vzhled a zdraví.

O stravě byly napsány stovky knih. A další se píší. Realizují se stále nové a nové výzkumy vlivu jednotlivých živin na zdraví, zdatnost a výkonnost člověka. Jenže pochopit text v knihách a vědeckých článcích nebývá snadné. Předpokládá to mít solidní základy anatomie, fyziologie, biologie a biochemie. Výsledky výzkumů jsou navíc značně rozporuplné. Vlivné lobby výrobců potravin resp. doplňků výživy zneužívá některých výsledků vědeckých zkoumání a ohlupuje veřejnost jejich zkreslenou interpretací, výhodnou pro konkrétní ekonomické cíle.

Stejně rozporuplné jsou i informace o vlivu pohybu na zdraví. Některá doporučení věhlasných organizací nás nabádají k půlhodince aktivity mírné intenzity, nejlépe každý den v týdnu. Jiné organizace doporučují spíše aktivitu intenzivnější a to nejméně hodinu denně. Shodují se v tom, že cvičit musíme dlouhodobě. Obecně známým faktem je nízká adherence ke cvičení. Pokud se rozhodne 100 lidí začít od prvního ledna pravidelně cvičit, v březnu již cvičí jen 60 z nich a v červnu necelých 40. Lidé se obvykle nadchnou a zahájí cvičení. Jenže pak chybí čas, není pěkné počasí, máme jiný nutný program, onemocníme. To nás přinutí na čas cvičení přerušit. Návrat je vždy nesnadný a tak se nejednou zkroušeně vrátíme k původnímu způsobu života. K takovému, který vedl k nárůstu naší hmotnosti a poklesu zdatnosti.

Obvykle se uvádí tři důvody, proč zahájíme cvičení. Prvním důvodem je pobyt v kolektivu přátel, soupeření, zábava, příjemné trávení volného času. Tento motiv převažuje v mládí, kdy rádi trávíme čas s vrstevníky, máme obvykle spoustu přátel a známých a dostatek volného času. A hlavně jsme zdraví a výkonní. Můžeme se krátkodobě přetížit bez rizika významnějších poruch zdraví.

Druhým důvodem je tvar těla. Jak se posouváme do dospělosti, drobné přestupky proti správné životosprávě se sčítají a výsledek se projeví vizuálně. Změní se kompozice těla - tj. zvýší se množství zásobních tuků a sníží množství aktivní tělesné hmoty. Postava se změní k horšímu. Přitom vidíme, že lidé pravidelně cvičící si udrželi tvar těla, kterým se pyšnili v mládí. Čím více necháme postavu zbortit, tím více úsilí musíme vynaložit při následné nápravě. Pokud nevidíme brzy povzbudivé výsledky, máme tendenci vše vzdát.

Třetím důvodem cvičení je zdraví. Je obecně známé, že lidé fyzicky aktivní jsou obvykle i zdravější. Netloustnou, nezvyšuje se jejich tlak krve, mají stálé množství svalů a optimální hladinu cukrů v krvi. Cvičení je tedy významnou prevencí vzniku nemoci. Méně se již ví, že cvičení usnadňuje a urychluje návrat k plnému zdraví po nemoci. Když onemocníme, musíme ležet a léčit se. Klid na lůžku vede ke značným ztrátám svalové hmoty. Jakmile pomine akutní fáze nemoci, měli bychom se snažit pomocí cvičení zvýšit výkonnost oslabených orgánů a především zvýšit množství aktivní tělesné hmoty. Nabrat svaly.

Obezita zvyšuje riziko vzniku diabetu. Diabetes mellitus je výraz pro skupinu nemocí, charakterizovanou chybnou regulací hladiny cukru v krvi. Jakmile se zvýší hladina cukru v krvi, například po jídle, uvolňuje slinivka břišní hormon insulin. Ten se dostává krví do tkání a zde se váže na specifické receptory buněk. Insulin oznamuje buňkám, že je v krvi nadbytek cukru a podněcuje je k tvorbě zásobního cukru glykogenu. Jakmile buňky odeberou z krve cukr a přemění jej na zásobní glykogen, hladina cukru v krvi klesne a slinivka přestane uvolňovat insulin.

Nejčastěji se v praxi setkáváme s diabetem typu 2. Trpí jím 90-95% osob postižených diabetem. Lékaři odhadují, že 85-90% diabetiků typu 2 spadá do hmotnostních kategorii “s nadváhou” a “obézní”. Plnému rozvoji nemoci předchází tzv. “prediabetes”. Hladina cukru v krvi je zvýšená, ale ještě nedosahuje hodnot, charakteristických pro diabetes. Výzkumy prokázaly, že v této fázi je pro normalizaci stavu účinnější zásadní změna životního stylu, tj. zvýšení množství pohybu, změna jídelníčku a snížení tělesné hmotnosti, než léky.

Cvičení a úprava stravy mají příznivý vliv i v situaci, kdy již byl diabetes diagnostikován. Při volbě zátěže je nutné vzít v úvahu i názor lékaře. Diabetes může vést ke vzniku hypertenze, negativním změnám krevních lipidů. Může také vést k řadě komplikací, například k retinopatii, nefropatii nebo neuropatii. Cvičení musí tyto stavy respektovat. Také je nutné zabránit vzniku jak hyperglykémie tak hypoglykémie, zvláště v případě, kdy pacient užívá insulin.

Cvičení v dnešní době přestává být výsadou mladých a zdravých sportovců. Stále více výzkumů ukazuje, že cvičení je nenahraditelné v prevenci vzniku obezity, metabolického syndromu, diabetu, nemocí srdce a některých druhů nádorových nemocí. A roste počet výzkumů, které přesvědčivě presentují cvičení jako prostředkem návratu k plnému zdraví po prodělané nemoci. V těchto případech musí být cvičební program přísně individualizovaný, musí respektovat aktuální stav daného pacienta a musí umožňovat úpravu zátěže v návaznosti na okamžité reakce cvičícího.

Objevují se také nové pohledy na výživu. Jídlo nechápou jen jako příjemný čas, strávený konzumací pochutin. Strava může zabránit vzniku některých nemocí nebo jejich nástup naopak urychlit. Strava může urychlit nebo zbrzdit návrat k plnému zdraví po prodělané konkrétní chorobě. Průměrná délka života se v posledním století prodloužila více, jak za předchozích pět tisíc let. Můžeme žít déle. V tom případě ale musíme oddálit nástup závažných nemocí. Zde nám nepomohou žádné léky, lázeňské pobyty ani injekce. Rozhodující je, alespoň podle výsledků nejnovějších výzkumů, zda cvičíme a jak se stravujeme.

Již jsem se zmínil o tom, že cvičení musí být na míru ušité. Pokud jsme starší, pokud nás postihla nějaká nemoc, význam správné struktury zátěže se zvyšuje. Stejně tak se zvyšuje význam zdravé, vhodné stravy. Potřebné informace jen ztěží získáme studiem odpovídající literatury. Je výhodnější obrátit se na odborníky. Tyto odborníky již téměř dvacet let připravujeme. Učíme je, jak pracovat se zdravými a mladými lidmi, jak pracovat s lidmi staršími a zdravotně oslabenými. Jak jim sestavit odpovídající cvičební program, jak změnit jejich jídelníček. Využijte jejich služeb.

Fitnet, Brno, 16. října 2007


LITERATURA:

  1. BENDICH, A, DECKELBAUM, RJ. (2001): Preventive Nutrition. The Comprehensive Guide for Health Professionals. Totowa, New Jersey, Humana Press, Inc.
  2. BREHM, BA. (2007): Exercise Improves Blood Sugar Regulation. In. Fitness Management magazine, October.
  3. BREHM, BA. (2007): Type 2 Diabetes? Think Exercise! In. Fitness Management magazine, October.
  4. GRAVES, JE, FRANKLIN, BA, et al. (2001): Resistance Training for Health and Rehabilitation. Champaign, Human Kinetics. 
  5. LEVY, TE. (2001): Optimal Nutrition for Optimal Health. Chicago, Keats Publishing. 
  6. WILSON, T, TEMPLE, NJ. (2001): Nutritional Health : Strategies for Disease Prevention. Totowa, New Jersey, Humana Press, Inc.

 


UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Jak netloustnout

I když se v posledních letech mluví o obezitě stále a všude, probírají se do omrzení všechny aspekty jejího vzniku a rozvoje, obézních na celém světě soustavně přibývá. Česká republika v tomto směru není výjímkou....
více...
Jak netloustnout

Trpíte bolestmi zad? Cvičte!

Bolesti zad představují ve většině průmyslově vyspělých zemí druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti. Postihují stále více lidí a navíc ve stále nižším věku. Bolest většinou nastoupí náhle a s velkou...
více...
Trpíte bolestmi zad? Cvičte!

Je očkování dostatečnou ochranou před chřipkou?

V článcích na stránkách „fitnet“ se snažíme čtenáře informovat o postupech dlouhodobého pozitivního ovlivňování zdatnosti, výkonnosti a zdraví. Vycházíme z poznatku, že biologická podstata člověka je výsledkem...
více...
Je očkování dostatečnou ochranou před chřipkou?