• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Zbaví nás liposukce tuků?

Obezita představuje tsunami, valící se nemilosrdně na lidstvo. Počty obézních nejen neklesají, ale dále se zvyšují, a to ve většině zemí světa. Tuk negativně ovlivňuje zdraví a často deformuje vzhled člověka. Jenže jsme od přírody “krizově orientovaní”. To znamená, že žijeme nezdravě a o nápravu se začínáme starat až se objeví první příznaky nemocí. I pak se snažíme problém řešit co nejrychleji a vrátit se co nejdříve k dosavadnímu životnímu stylu. Málo se pohybujeme, dopřáváme si nadbytek jídla, navíc obvykle vysoce kalorického. Obezita má tendenci se stabilizovat a je velmi nesnadné jednou vzniklý nadbytek zásobního tuku odstranit. Proto by se rodiče měli věnovat především prevenci vzniku nadváhy a obezity u svých dětí.

Nadbytečného tuku se můžeme zbavit omezením příjmu energie nebo zvýšením jejího výdeje. Pohodlnější, ale méně účinný postup kontroly hmotnosti, představuje omezení příjmu energie. Jenže když omezíme příjem energie, tělo se brání snížením bazálního výdeje energie o 20-30% (Wilmore, Costill, 1999). A to je past, do které padá 95% všech dietujících. Po jisté době omezování příjmu potravy potřebujeme pro zajištění základních pochodů těla méně energie. Sníží se mírně množství aktivní tělesné hmoty, o něco více poklesne celková hmotnost a podstatně se sníží množství zásobního tuku. Jenže jen nepatrný fragment dietujících dokáže držet dietu dlouhodobě. Když se dříve nebo později vrátí k “normální” spotřebě potravy, dochází k mízivému nárůstu aktivní tělesné hmoty, vyššímu nárůstu celkové hmotnosti a k razantnímu vzestupu zásobního tuku. Máme méně svalů a přebytek tuku, k tomu se přidává snížený bazální výdej energie. Proto tloustneme, i když jíme méně než před zahájením diety.

A tak se silnější lidé snaží zbavit se tuku jakýmkoli způsobem. Na pomoc jim přišli “kosmetičtí” lékaři. Spektrum kosmetických či plastických operací je v dnešní době velmi rozsáhlé a zahrnuje operace odstálých boltců, operace očních víček, operace obličeje a krku, operace nosu, operace prsů (zvětšování, zmenšování, modelace), operace břicha, vyplňování rtů a vrásek (včetně aplikace botulotoxinu), odstraňování pigmentových névů, tetováží, korekce jizev, piercing. A odsávání tuků (liposukce).

Liposukce je operační technika, umožňující odstraňovat přebytečnou tukovou tkáň z depozit pod kůží. Rozrušená tuková tkáň je odsávaná pomocí kovové kanyly malého průměru, napojené hadicí na přístroj, který navozuje podtlak. Podkožní tuk je odsáván z drobných řezů opakovaným prostupem kanyly tkání, přičemž vznikají drobné tunely po odsátém tuku. Tyto tunely při správném provedení vytvářejí hustou síť, která plošné a rovnoměrné ztenčuje podkožní tukové vrstvy. V procesu hojení se kůže nad ošetřenou oblastí zatahuje a (podle reklamy na liposukci) dochází k pozitivní tvarové změně.

Liposukci provádí plastičtí chirurgové (za nemalý peníz) se záměrem zlepšit tělesný vzhled a dosáhnout pozitivní změny tělesných proporcí. Nejedná se o metodu léčby obezity nebo terapii celulitidy. Liposukce obvykle zlepšuje celkový vzhled a zvyšuje sebevědomí, není ale v žádném případě zázračným postupem, který řeší osobní problémy, související s obezitou. Liposukce sama o sobě nemůže zajistit, že okolí začne danou osobu vnímat pozitivněji. Podobná změna však může být důsledkem zvýšené sebedůvěry, vyplývající ze zlepšení vzhledu.

Metoda liposukce byla vyvinuta poměrně nedávno, dnes však ve většině vyspělých zemí představuje nejčastěji prováděnou kosmetickou operací. Ve Spojených Státech se začala šířit v roce 1974, v současnosti se tam těchto zákroků provádí zhruba 450 tisíc ročně. Důvodem je - podle tvrzení lékařů - relativně malá zátěž pro pacienta a údajný trvalý efekt procedury. “Tukové buňky dospělého člověka se totiž dále nemnoží a pokud jsou jednou z vašeho těla odstraněny, nikdy již nenarostou zpět”. To se obézním alespoň snaží vsugerovat reklama liposukce. Vědci se rozhodli ověřit pravdivost tohoto tvrzení.

Teri L. Hernandez, PhD, RN a Robert H. Eckel, MD, z “University of Colorado School of Medicine” analyzovali výzkumy, zabývající se účinností liposukce. Jejich závěry jsou pro obézní deprimující: “Tuk, odstraněný liposukcí, se během zhruba jednoho roku vrací zpět, jen je redistribuován (opět uložen, uskladněn, rozložen, distribuován) do ostatních částí těla, nejčastějí do horní části břicha, do oblasti ramen a na pažích v okolí m. triceps surae” (Hernandez et. al., 2011). "Reklama ohromného počtu kosmetických pracovišť je tedy klamavá. Vinou redistribuce naopak může dojít k deformaci postavy" (Kolata, 2011).

Skutečnost, že se celkové množství tuku v těle po liposukci do roka vrací na původní hladinu, je pro otylé deprimující. Pro lékaře a vědce však zajímavá. Potvrzuje teorii o “set-pointu”, tedy o poměrně pevném nastavení hladiny tuku v těle. Jako když si nastavíme v bytě termostat a ten drží teplotu pokoje v jistém rozsahu. Kdykoli se do pokoje dostane více chladu, zvýší se výkon topení, pokud se teplota dostane na svoji horní hranici, topení se automaticky vypíná a zapne se automaticky v okamžiku, kdy teplota místnosti poklesne ke své spodní hranici. Termostat můžeme nastavit na vyšší nebo nižší rozpětí kontrolované teploty.

Stejně tak tělo - na základě genetického programu a životní zkušenosti - nastavuje svůj tukový “termostat” (set-point) a snaží se množství tuku udržet v nastaveném rozpětí. Pokud z nějakých důvodů naše hmotnost klesne, tělo navozuje podmínky k zvýšení tenčících se zásob tuků. Snižuje výdej energie a navozuje zvýšenou chuť k jídlu. Pokud se dostane množství zásob tuku k horní hranici, chuť k jídlu se snižuje a máme více chuti do pohybu. Tento složitý a vědci dosud neprobádaný mechanismus umožnil lidstvu přežít v historii častá období nedostatku potravy. Dnes je pravděpodobně příčinou tsunami nadváhy a obezity. Podobný mechanismus mají všechny živočišné druhy. U hlodavců byl prokázán návrat tukových zásob po předchozím odstranění tuku. Mozek živých organismů má pravděpodobně nějaký program na udržování pro něj nejvýhodnější hladiny zásob tuků a podle něj řídí naše chování k pohybu a jídlu. Tento program ale neumí pracovat se vstupy, které vytváří dnešní svět. Jakmile se poškodí, je nesnadné jej znovu seřídit. Možná jste někdy trochu experimentovali s nějakým počítačovým programem, a pak jste museli zavolat odborníka, aby vám program opravil.

Na základě posouzení vědeckých výzkumů definoval Dr. Hernandez závěr, že “liposukce není vhodnou procedurou kontroly hmotnosti, není náhražkou zdravých stravovacích návyků a dostatečné fyzické aktivity. Pokud po liposukci budeme žít jako před ní, tukové buňky v jiných částech těla podstatně zvětší svůj objem a tuková vrstva se opět zvětší”. Znamená to, že v místě liposukce se tuk sice neusadí, může se ale nepřirozeně nahromadit v jiné části těla a tím postavu silně deformovat. Celkový dojem z postavy se tak nejen nezlepší, ale s vysokou pravděpodobností se podstatně zhorší. Liposukce je kosmetickými lékaři doporučována jako “dosažení komfortu bez diskomfortu”. Jen přijdete, zaplatíte nám balík peněz a budete krásní. Je to lež.

Takový život není. Komfortu v životě dosáhneme jen díky překonání předchozího diskomfortu. Snaha získat pěknou postavu díky liposukci je stejná jako snaha získat vysokoškolský titul studiem na právnické fakulte University v Plzni. Tam dávali potvrzení o vzdělání za tučné peníze. Lidé sice získali “papír”, ale nic se nenaučili. Nic neumí a je jen otázkou času, kdy zjistí, že je jim papír k ničemu. A snad přijdou o potvrzení o absolvování studia i o peníze. Pokud se snažíme ošidit přírodu liposukcí, můžeme přijít nejen o peníze, ale i o zdraví nebo o život.

Výše jsem uvedl, že nesmíme dopustit poškození set-pointu. Pokud se moc nepohybujeme a dopřáváme si po chuti jídla, tělo usoudí, že jeho zásobárny tuků jsou nedostatečné a zvětšuje jejich kapacitu. Donedávna se soudilo, že jednou dané množství tukových buněk (adipocytů) se již v životě nemůže zvýšit. Ale již v roce 1999 tento mýtus vyvrátili ve své publikaci významní autoři (Wilmore, Costill, 1999). Na základě výsledků výzkumů prokázali, že tělo si umí vytvořit v případě dlouhodobé pozitivní energetické bilance nové adipocyty - a to kdykoli v životě. Proto je tvrzení "kosmetických lékařů" o tom, že se počet adipocytů v dospělosti nezvyšuje lživé. Jde o velké prachy a tak se arogantně lže.

Schopnost těla tvořit v situaci pozitivní energetické bilance nové adipocyty je nejvýraznější v dětství a dospívání. Proto je nutné, aby se rodiče dokázali podívat na svoje potomky nezaujatě a rozpoznat, zda se jejich hmotnost nepřiměřeně nezvyšuje. “Více jak 75% matek a 77% otců dětí s nadváhou a obézních se vyjádřilo, že jejich dítě má normální hmotnost” (Sciencedaily, 2010). Jakmile si tělo změní set-point, naděje na dosažení normální hmotnosti se podstatně snižuje.

Jediným ověřeným a účinným způsobem dlouhodobé kontroly hmotnosti je zabránit ztrátám aktivní tělesné hmoty a plně kontrolovat příjem potravy. Oba tyto kroky můžeme realizovat ve fitcentru. Cvičením s činkami, na kladkách a posilovacích strojích. Dnes je již v každém městě dost odborníků, kteří lidem s nadváhou umí poradit, jak účinně kontrolovat svoji hmotnost.

Přibývá osob, které se marně snaží řešit své problémy s hmotností. Kteří prošli několika cykly jo-jo efektu nebo mají negativní zkušenost s liposukcí. Aby studenti našich kurzů dokázali těmto lidem dobře poradit, nabídneme jim letos kvalitní rozšiřující kurz, v němž budou seznámení se všemi aspekty účinné kontroly hmotnosti (weight management), který jsme připravili ve spolupráci s odborníky v Rakousku, Austrálii a na Novém Zélandu.

LITERATURA:

1. HERNANDEZ, TL. et al. (2011): Fat Redistribution Following Suction Lipectomy: Defense of Body Fat and Patterns of Restoration. Obesity, In.:DOI: 10.1038/oby.2011.64
2. KOLATA, G. (2011): With Liposuction, the Belly finds what the Thighs Lose. In.: New York Times, April, 30.
3. WILMORE, JH, COSTILL, DL. (1999): Physiology of Sport and Exercise. Champaign, Human Kinetics.
4. SCIENCE-DAILY (2011): Do You Think Liposuction Will Get Rid of That Fat Forever? In.: ScienceDaily, May 9.
5. SCIENCE-DAILY (2010): Most Parents Don’t Realize Their 4 Or 5-Year-Olds Are Overweight or Obese. In.: ScienceDaily, Jan. 29.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat