• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Pro trenéry >

Nejde o tuk. Jde o zdatnost

V českém tisku se často píše o “nízké ekonomické gramotnosti” naší populace. Do roku 1989 jsme žili v uzavřeném světě, do kterého se jen zřídka dostaly nějaké nezkreslené informace o světě kolem nás. Žili jsme ve standardním prostředí, které nám presentovalo poměrně úzkou nabídku požitků. Práce byla povinná, kdo nepracoval, měl problémy se zákonem. Kdo pracoval, moc nevydělal a za to, co vydělal, si toho až zase tolik nemohl koupit. Když se člověk občas dostal ke katalogu nějakého “západního” obchodního domu, užasl nad šířkou nabídky a záviděl šťastnějším, dále na západ narozeným lidem.

Pak jsme se dočkali. Železná opona padla. A do naší země občanů s malými platy se přihnala lavina požitků. Najednou byly plné obchody pomerančů, banánů, masa, pochoutek, elektroniky, krásného oblečení, džín a dalšího, do té doby nedostatkového, zboží. Na silnicích se začala objevovat západní “fára”, televize uváděla převážně americké resp. holywoodské filmy, které zvláště vynikaly na velkých barevných obrazovkách. První “pícíčka” stála desetitisíce, ale široká nabídka software umožňovala hrát přitažlivé hry, později surfovat po Internetu nebo komunikovat s kýmkoli na světě prostřednictvím Skype. Člověk nevěděl, co koupit dříve. Jenže, kde na to vše brát? A tak si lidé začali půjčovat. A dostávat se do neřešitelných situací, v nichž vytloukali vzniklý a neřešitelný dluh další půjčkou. Půjčkou, která problém jen posunula o něco dále do budoucnosti, a přitom jej současně prohlubovala.

V elektronických novinách se objevila nedávno zpráva, že snad každý páty občan této země je hrubě zadlužený. A současně čteme, že se přes blížící se vážnou ekonomickou světovou krizi letos lidé při Vánočních nákupech chovají velkoryse a již dnes je jasné, že za dárky a oslavy vydáme více, než vloni. Ekonomická negramotnost je jen jedním z projevů nebezpečného přístupu k životu, který se obecně označuje termínem “instant gratification”. V překladu to znamená “okamžité uspokojování”. Něco vidím a chci to. Ale nerozhoduji se racionálně. Nevrhnu se do práce, nenajdu si druhé zaměstnání, nezačnu více šetřit, nesnažím se před nákupem získat potřebnou sumu. Jsem nedočkavý. A tak si půjčím peníze. A okamžitě uspokojím svoji touhu “mít”, resp. “užít si”! Je jedno co. Tato touha představuje základní rys jisté “obecné negramotnosti”.

Mohli bychom definovat další formu této “obecné negramotnosti”. Je jí “negramotnost v oblasti péče o zdatnost”. Po roce 1989 se k nám přihnala naprosto šokující “tsunami” přitažlivých, pasivních forem trávení volného času. Každý si pořizoval “kabelovku” nebo kupoval satelitní přijímač televizních programů. Namísto dvou kanálů české televize jsme náhle mohli volit mezi nabídkou stovek televizních stanic, které navíc vysílaly 24 hodin denně. Počítače umožňovaly hrát perfektně naprogramované hry, surfovat po Internetu, stahovat filmy a muziku, komunikovat s kýmkoli kdekoli na světě. Jenže televize, zábava či počítače nás nutí sedět. A sezení je dnes odborníky označováno za samostatný rizikový faktor vzniku řady závažných onemocnění, hlavně pak nemocí srdce a cév.

Mohutný rozvoj zaznamenaly i další pasivní formy trávení volného času. Formy, odvádějící nás od cílevědomé činnosti, zaměřené ke zlepšení naší budoucí pozice na trhu práce, a současně snižující dramaticky hladinu naší zdatnosti a výkonnosti. Formy, které se dají přirovnat k finanční půjčce. Jednou budeme za to, že jsme se jim věnovali, platit. A tvrdě platit. O svoje místo na slunci dnes nelítostně bojují stovky divadel, kin, koncertů, kaváren, hospůdek, restaurací. zpěváků a dalších “bavičů”. Lidé se nechtějí namáhat. Chtějí se bavit. Chtějí si “užívat” života. Každý den sedět déle při pasivním sledování filmů, hudby a jiných forem “kulturní konzumace”.

Změna režimu přinesla i některé pozitivní prvky do našeho života. Jedním z nich jsou fitcentra. Zařízení, umožňující záměrně a cíleně stimulovat svalový systém. Tím zabránit ubývání svalů (sarcopenii) a vzniku navazujících negativních změn tvaru těla a změn metabolismu. Jenže fyzická zátěž je stále většinou populace spojována s “dřinou” a “diskomfortem”. Nač se vystavovat dobrovolně diskomfortu, když život nabízí tolik komfortu? A tak se fyzická zdatnost populace po roce 1989 výrazně snížila. Většina lidí dala, vinou negramotnosti v oblasti zdatnosti, přednost “užívání”. A plnými doušky si užívá komfortu, který dnešní svět umožňuje. Zdánlivě bez důsledků.

Jenže důsledky zde jsou. Jen není jejich vykonavatelem exekutor. Jako je tomu v případě hloupých a neuvážených finančních půjček. Jenže dluhy, které jsme vytvořili dlouhodobým uhýbáním před diskomfortem a neuváženým vyhledáváním komfortu, se musí splatit. Jeden hloupý sociálně demokratický politik před lety prohlásil, že “dluhy se neplatí”. A lidé se podle jeho tupého výroku řídí. Nejviditelnějším projevem dluhů, které jsme si vytvořili v oblasti zdatnosti, jsou nadváha a obezita. Za posledních dvacet let se počet obyvatel, neschopných udržet rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, v naší zemi zásadně zvýšil. Patříme k nejtlustším národům světa. Nadbytečné zásoby tuku mají na naši zdatnost, zdraví a kvalitu života devastující dopad. Platíme krutě za “negramotnost v oblasti zdatnosti”.

Jaká je cena za ztrátu zdatnosti? Prostá. Podstatně vyšší riziko onemocnění a předčasné smrti! Potvrdily to nejnovější výsledky rozsáhlého výzkumu, který probíhal v letech 1974 až 2002. Vědci při něm sledovali celkem 14 435 dospělých mužů ve “středním věku” (průměrný věk 44 let), relativně fyzicky zdatné (žádné chudáčky), s mírnou nadváhou (průměrná hodnota BMI 26,0 kg/m²). Muži byli vyšetřeni a otestováni, stejné vyšetření a testy byly potom provedeny po 6,3 roku. Poté byli sledováni dalších 11,4 let a na konci tohoto období byl hodnocen jejich zdravotní stav. Získané výstupy sloužily k posouzení samostatného i kombinovaného vlivu časem navozených změn úrovně zdatnosti a hodnoty BMI na jejich zdravotní stav. Přesněji vyjádřeno, na výskyt onemocnění srdce a cév, na úmrtnost ze všech příčin a na úmrtnost vinou onemocnění srdce.

Hodnota BMI byla vypočítána z výsledků měření tělesné výšky a hmotnosti. Úroveň zdatnosti byla vyjádřena jako hodnota METs (Metabolic equivalent of task) při maximálním výkonu na stacionálním kole. Jeden MET je hodnota výdeje energie v naprostém klidu, 2 METs jsou dvojnásobkem, 3 METs trojnásobkem atd. tohoto klidového výdeje energie. Dosažená hodnota METs tak vlastně ukazovala, při jak intenzivní tělesné zátěži jsou srdce a cévy ještě schopny dopravit do pracujících svalů odpovídající množství kyslíku a glukosy. Čím vyšší hodnoty METs sledovaný muž dosáhl, tím vyšší byla i jeho zdatnost. Podle kritéria změn zdatnosti za období 6,3 roku byli muži rozděleni do tří skupin - skupina která zaznamenala snížení zdatnosti, skupina která si udržela původní úroveň zdatnosti a skupina, která zlepšila svoji úroveň zdatnosti.

Za 11,4 roku od posledního vyšetření úrovně zdatnosti a hodnoty BMI zemřelo 900 sledovaných na různé nemoci, 300 zemřelo na nemoci srdce. V porovnání se skupinou, u které byl zaznamenán pokles úrovně zdatnosti mezi prvním a druhým měřením, bylo riziko úmrtí u skupiny, která si udržela stejnou úroveň zdatnosti na hladině 0,70 u všech příčin smrti a 0,73 u smrti vinou nemocí srdce. U skupiny, která úroveň zdatnosti za sledované období zvýšila bylo riziko smrti 0,61 u všech příčin smrti a 0,58 u smrti vinou nemoci srdce.

Jinak vyjádřeno, muži, kteří si dokázali udržet úroveň zdatnosti, měli o 30% nižší riziko úmrtí na všechny nemoci a o 27% nižší riziko úmrtí vinou onemocnění srdce a cév v porovnání se skupinou, u níž byl zaznamenán pokles úrovně zdatnosti. Muži, kteří svoji úroveň zdatnosti za sledované období 6,3 roku dokonce zlepšili, pak vykázali nižší riziko úmrtí na všechny nemoci o 39% a nižší riziko úmrtí vinou onemocnění srdce a cév o 42%. Každé zlepšení zdatnosti o 1 MET vyvolalo redukci rizika smrti u všech nemocí o 15% a u rizika smrti na nemocí srdce o 19%! Muži, u kterých došlo k poklesu úrovně kardiovaskulární zdatnosti, měli téměř dvojnásobnou úmrtnost na nemoci srdce v porovnání s těmi, kteří svoji kardiovaskulární zdatnost zvýšili.

Jak jsme uvedli, vědci sledovali i dopad hodnoty BMI na nemocnost a úmrtnost. Zde nenašli stejně jasné změny. Muži, kteří za sledované období nabrali tuk, měli o 39% vyšší riziko nemocnosti a úmrtnosti na choroby srdce v porovnání s muži, kteří zhubli. Pokud ale byly tyto výsledky korigovány posouzením vlivu změn zdatnosti, ukázaly se být statisticky nevýznamné. Není tedy důležité, jaká je naše hodnota BMI, ale spíše jaká je úroveň naší zdatnosti. To je přesně to, co na stránkách fitnet neustále zdůrazňujeme. Problém je ale v tom, že obezita je dnes způsobována hlavně relativní hyperfagií. Lidé se nedostatečně pohybují, ztráci svalovou hmotu a tato ztráta je kompenzována vzestupem množství tuku. To vede k poklesu zdatnosti, protože “většina fysiologických ukazatelů koreluje spíše s množstvím aktivní tělesné hmoty než s celkovou hmotností”. To je citace z prací profesora Seligera. Přesto, že jsme se tuto větu učili z jeho učebnic někdy v roce 1978, dodnes lékaři a vědci nevzali tento fakt v potaz.

Co je aktivní tělesná hmota? Všechny tkáně těla bez zásobního a esenciálního tuku. Jak je možné zvýšit množství aktivní tělesné hmoty? Posilováním. Cvičením se zátěžemi, které vystaví svaly zátěži na hladině 70-90% jejich okamžité maximální kapacity. Tělo na takovou zátěž reaguje tvorbou nových aktomyosinových struktur uvnitř jednotlivých svalových vláken a tvorbou nových buněčných jader. Vyšší množství svalů znamená více práce pro srdce, mozek, ledviny a játra. Tyto čtyři vnitřní orgány sice představují pouhých 6% hmotnosti těla, na hodnotě bazálního výdeje energie se ale podílí ohromnými 60%. Svaly musí být prokrvovány, zvláště při tělesné činnosti. Proto se zlepšuje i funkce srdce, tělo se učí zapojovat více neuromotorických jednotek při zátěži, optimalizuje se arteriovenosní diference, vztahy mezi vasokonstričními a vasodilatačními procesy. Srdce je výkonnější a zdravější.

Není nutné hubnout. Sedět na zadku, hladový a naštvaný, bojovat s chutí k jídlu. I když tímto idiotským způsobem navodíme pokles hmotnosti, nejen si nepomůžeme, ale podstatně si ublížíme. Ztratíme totiž poměrně značné množství aktivní tělesné hmoty. A naše situace se tak po dietě ještě zhorší. Pokud se naopak hodně pohybujeme, posilujeme, zvýšíme množství aktivní tělesné hmoty, úroveň zdatnosti, kardiovaskulární zdatnost. Budeme žít kvalitněji a při trošce štěstí i déle. Ostatně, to píšeme na stránkách fitnet již asi deset let.

V jednom z článků, ze kterých jsem čerpat informace pro tento příspěvek, je následující věta: “Men who were physically fit in their 40s and maintained that fitness level for a decade reduced their risk of all-cause death by 30% compared with men who were flabby at 40.” Zhruba přeloženo to znamená, že “muži, kteří jsou zdatní ve věku kolem čtyřiceti let a dokáží si udržet tělesnou zdatnost i v dalším desetiletí, mají o 30% nižší riziko úmrtí v porovníní s muži, kteří jsou ve čtyřiceti letech “flabby””.

Výraz “flabby” má české významy: “ochablý, měkký, těstovitý, blátovitý, slabý, nanicovatý, nemastný-neslaný, hadrovitý, nijaký, laxní, schlíplý, poddajný, netuhý”. A pak že čeština není nádherný jazyk! Zvláště slovo “nanicovatý” se mi líbí. Mnoho mužů i žen ve věku kolem čtyřiceti let dnes působí nanicovatým, ochablým, blátovitým dojmem. Holt, neposilují!

---

LITERATURA:

1. ÄSTRAND, P, et al. (2003): Textbook of Work Physiology. Champaign, Human Kinetics.
2. FOX, SI. (2011): Human Physiology. Twelfth Edition. McGraw-Hill.
3. KATCH, VL, McARDLE, WD, KATCH, FI. (2011): Essentials of Exercise Physiology. London, Lippincott Williams & Wilkins, a Volters Kluwer business.
4. LEE D, et al. (2013): Long-term effects of changes in cardiorespiratory fitness and body mass index on all-cause and cardiovascular disease mortality in med: the aerobics center longitudinal study. In.: Circulation.
5. MICHELI, LJ, et al. (2011): Encyclopedia of Sports Medicine. London. Sage Publications, Inc
6. O’RIORDAN, M. (2011): Improving fitness, not reducing fatness, reduces CV deaths. In.: The Heart, December 5.
7. ULLMAN, K. (2011): Fitness Key to Longevity. In.: MedPage Today, December 05.

---

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---