travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Televize a zdraví

Výsledky jednoho rozsáhlého amerického výzkumu prokázaly, že náhodně vybraná skupina populace sledovala v průměru televizi 3,6 hodin denně. Mezi jednotlivci byly ovšem ohromné rozdíly. Někteří televizi nesledovali vůbec, jiní připustili, že před obrazovkou stráví 14,5 hodiny denně od pondělí do pátku a 19 hodin o víkendech. Tedy sečteno za jediný týden celkem 33,5 hodin. Průměr na den v takovém případě je téměř 5 hodin denně (zaokrouhleno nahoru, protože při různých sportovních událostech, například významných soutěžích basketbalistů, hokejistů a fotbalistůi, tráví fanoušci před obrazovkou dalších 3-5 hodin denně).

Počítejme chvilku. Abychom si tato holá čísla dali do nějakých smysluplných poměrů. Aby z nich byly výstupy k rozhodování. Nejprve si spočítejme, kolik hodin před obrazovkou lidé tráví za jeden rok.

V porovnání s člověkem, který nesleduje televizi vůbec, “investuje” běžný, konformní občan do koukání na pohybující se obrázky :

  • za jeden týden 25,2 hodiny
  • za jeden měsíc zaokrouhleně 100 hodin
  • za jeden rok 1200 hodin
  • pokud podělíme 1200: 8 (délka denní pracovní doby) = 150 pracovních osmihodinových dnů

 V porovnání s člověkem, který nesleduje televizi vůbec, stráví televizní maniak sledováním blikající obrazovky:

  • za jeden týden 35 hodin
  • za jeden měsíc 140 hodin
  • za jeden rok 1680 hodin
  • pokud podělíme 1680: 8 (délka denní pracovní doby) = 210 pracovních osmihodinových dnů

Nyní si tyto výstupy interpretujme:

Naprosto běžný člověk, žádný televizní maniak, stráví před obrazovkou za jeden jediný rok dobu, odpovídající 150 plným pracovním dnům. Vzhledem k tomu, že měsíc má v průměru 22 pracovních dní, stráví běžný televizní divák pasivně před obrazovkou ekvivalent 7 pracovních měsíců. Konkrétně v roce 2006 představuje pracovní doba za prvních 7 měsíců (leden až červenec včetně) 146 pracovních dní. Běžný občan více jak půl roku sedí před obrazovkou 8 hodin denně!

Údajně odpočívá. Jenže jde o občany, kteří seděli u psacích stolů, v dopravních prostředcích, na poradách a jednáních. Namísto cvičení, které dnes pro většinu národa představuje optimální formu obnovy pracovní síly, si větší část populace vytváří základy pro předčasný nástup závažných nemocí. Je to jistý paradox doby. Kdybychom viděli, jak se někdo sebe-zraňuje, mrzačí, například se řeže do nohy, zavoláme psychiatra. Když se stejně mrzačí většina národa. díváme se na to jako by se nic nedělo.

Představme si, kolik práce se dá ve výše uvedeném ohromném prostoru udělat! Například se můžeme naučit základy nějakého cizího jazyku, zvládnout několik nových počítačových programů, studovat při zaměstnání, začít psát na psacím stroji všemi deseti, naučit se hrát na kytaru nebo jiný hudební nástroj atd. Především však můžeme denně na hodinku zajít do fitcentra, navodit pozitivní změny metabolismu, spálit něco energie, rozhýbat klouby, posílit svaly a kosti. Jenže u toho nemůžeme sedět v pohodlném křesle, popíjet kávu, přikusovat “Telku”.

Televizní maniak pak stráví v pohodlném křesle před obrazovkou celých 210 pracovních, tj. osmihodinových  dní. Pokud vezmeme v úvahu, že rok má 365 dní, z toho 52 víkendů  (104 dni) a nějaké svátky, pak délka proklimbaného času u televize se téměř rovná celoroční pracovní náplni. Konkrétně rok 2006 má 251 pracovních dní.

Domyslete si sami, co se za tu dobu dá při troše zájmu  a snahy vykonat pro vlastní tělo. Kdybychom třeba chodili celý rok třikrát týdně na hodinu do posilovny, stálo by nás to zhruba 450 hodin. Byli bychom štíhlejší, zdatnější, zdravější a výkonnější. A ještě by nám zbývalo v porovnání s běžným televizním divákem 750 hodin na další aktivity a koníčky. Kdyby se náhodou rozhodl cvičit divák-maniak, zůstalo by mu na jiné aktivity 1230 hodin.  Více jak 150 osmihodinových bloků času!

Výzkum byl prováděn u skupiny osob s nízkou úrovní vzdělání a s nízkými příjmy. Tito lidé namísto tvrdé práce na sobě, namísto snahy o zlepšení svého sociálního postavení samostudiem nebo cvičením, dávají přednost konzumaci levné zábavy. Tím stabilizují své nevýhodné postavení na společenském žebříčku, ohrožují své zdraví nedostatkem pohybu, stávají se snadným cílem manipulace různými podvodnými podnikateli pomocí reklam. Stávají se dříve nebo později nezaměstnanými, závislými na sociálních dávkách a podpoře společnosti. Přesněji na podpoře pracovitějších a zodpovědnějších.

Shrnuto. Televize má devastující dopad na zdraví národa. A nejvíce na zdraví dětí. Výzkumy nad jakoukoli pochybnost prokázaly, že s rostoucí délkou sledování televizních pořadů roste i výskyt dětské obezity. Tlusté děti vykazují vysoké riziko stát se obézními dospělými. Výrazně se u nich zvyšuje riziko vzniku diabetu. Protože u nich nastaly negativní změny navozené nadměrným nakupením tuku již v dětství, propukají u nich závažné, život ohrožující nemoci o dvacet a více let dříve než u těch obézních, jejichž hmotnost se zvýšila až po ukončení vývoje.

Každého člověka, který je ve špatné finanční nebo zdravotní situaci, se máme nejprve zeptat, jak často sleduje televizi. Pomáhat mu máme jen v případě, když prokáže, že se na “bednu” nedívá.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. DUBOW, JH. (2006): Each Hour Of Television Viewing Associated With 144 Fewer Steps. In.: Medical News Today, August 1. (autorka je členkou organizace “Dana-Farber Cancer Institute”).

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Strečink a cvičení ve fitcentru

Teorie sportu dělí pohybové činnosti do tří základních okruhů: aerobní aktivity, posilování a strečink. V každém sportu je význam těchto složek pro dosažení optimální formy jiný. Také každý trenér přistupuje…

Více informací

Artróza

Jsme první generací, které - slovy vynikajícího biologa profesora FW. Boothe - “příroda předala do vlastních rukou péči o svůj pohybový systém”. Pohyb byl téměř celou dosavadní historii lidstva neodlučitelnou složkou všech…

Více informací

Globesita

Množství tlustých lidí se na celém světě zvyšuje rychlostí, která překvapuje i odborníky. Již v roce 2003 označila Světová zdravotnická organizace šíření obezity termínem “pandemie”, který je v češtině vykládán…

Více informací