travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Roztroušená sklerosa a posilování

V roce 1984 jsem otevíral v nově vybudované posilovně TJ Favorit Brno cvičení pro ženy. Před zahájením provozu jsem přečetl veškerou dostupnou literaturu o cvičení a posilování žen. Spolehlivých zdrojů informací ale tehdy ještě nebylo mnoho. Z knih jsem nezískal vyčerpávající odpovědi na všechny otázky, které mne v souvislosti se cvičením žen na posilovacích přístrojích napadaly. Proto jsem se obrátil na výborné lékaře MUDr. Jarmilu Matějkovou, Doc. MUDr. Vladimíra Dražila, Doc.Mudr. Zdeňka Černého. Jejich rady mne povzbudily a upřesnily moji představu o sestavování cvičebních programů. Zajel jsem tehdy i do Prahy a měl jsem to štěstí, že mne přijal a poradil mi i světoznámý odborník Prof. MUDr. Vladimír Janda. Nakonec jsem již měl pocit, že jsem na očekávané povinnosti při vedení hodin posilování žen dobře připraven.

 Cvičení se dobře rozběhlo a zájem o ně se mezi brněnskými ženami rychle zvyšoval. Brzy se mi podařilo získat zdatné pomocníky, kteří absolvovali trenérský kurz a vydatně mi pomáhali při vedení cvičení (například Libuše Boháčková, Boris Zitka a další). Přesto se mnoha lidem zdálo být posilování žen nepřirozené a nevhodné. Praxe nás ale rychle přesvědčila o vhodnosti tohoto cvičení pro ženy. Byli jsme dokonce pozváni do České televize, kde jsme vystoupili (spolu se známým zpěvákem Daliborem Jandou) v pořadu „Televizní klub mladých“. V posilovně spolu cvičily ženy různého věku, od mladých dívek až po ženy ve věku nad 65 let. Získávali jsme při vedení cvičení nesmírně cenné zkušenosti, které jsme předávali na kurzech a seminářích trenérů a cvičitelů kulturistiky i ostatních sportů.
 
Jedním z axiomů, které nám zdůrazňovali lékaři i literatura, bylo tvrzení, že cvičit mohou pouze ženy zdravé. Znělo to logicky a proto jsme se nad tím nijak nepozastavovali. A řídili jsem se tím. Všech nově příchozích jsme se ptali, zda jsou zdravé a nemají-li nějaké zdravotní obtíže. Jednou nám jedna mladá žena řekla, že trpí roztroušenou sklerosou (MS) a ptala se, zda je v takovém případě pro ni posilování vhodné. Moc jsem toho o této nemoci nevěděl. Zašel jsem tehdy na radu za docentem Dražilem, šéfem tělovýchovného lékařství v nemocnici u svaté Anny, Odpověď byla jasná: „Při této nemoci není zvýšená zátěž vhodná“. Doporučil jsem tedy dané mladé ženě cvičení jógy, které vedla vynikající cvičitelka Jana Liberdová. Ta měla s touto chorobou osobní zkušenost..
 
Uběhlo více jak dvacet let. Pohled na cvičení se za tu dobu podstatně změnil. Dochází dlouhodobě k odklonu od vrcholového a výkonnostního sportu. Pomalu, ale jistě. Sport přestává být zdravý. Spíše přispívá k mrzačení lidí. Při fotbale umírají sportovci na infarkt uprostřed hřiště nebo je do nemocnice odvezen talentovaný brankař se zlomeninou lebky. V hokeji přibývá zákroků, po nichž musí sportovec zbytek života strávit v invalidním vozíku. Ve sportu je více peněz. Proto je tam i více surovosti a agresivity. To nevyhovuje stále většímu počtu lidí. Osobně nesleduji sportovní přenosy, nechodím se na sportovce dívat. Raději cvičím sám. Je to zdravější a prospěšnější. 

Zato se oproti stavu před dvaceti lety nesmírně zvýšilo množství informací o cvičení pro zdraví a zdatnost. Lidé pohybově aktivní mají podstatně nižší riziko onemocnění a předčasného úmrtí. Proto má o pravidelné cvičení zájem stále více běžných občanů. Mění se i formy cvičení. Dochází k odklonu od kolektivních cvičení typu aerobik, spartakiády nebo cesty do Prčic. Lidé si uvědomují, že se od sebe liší. Lišit se musí i jejich cvičební programy. Proto se enormně zvyšuje zájem o cvičení v moderních centrech společenského styku - ve fitcentrech. 

Velmi rychle se ale zvyšuje i množství informací o cvičení osob oslabených a nemocných. Nemocní, kteří cvičí, mají vyšší pravděpodobnost zlepšení aktuálního stavu, nižší riziko recidivy nebo vzniku jiné nemoci. U některých chorob, jako je například diabetes mellitus, může vhodné cvičení vést k podstatnému zlepšení zdraví a dokonce ke snížení dávek léků nebo k jejich úplnému vysazení. Citlivě dávkovaná tělesná aktivita se stala samozřejmou součástí léčby stavů po infarktu. A množí se i poznatky o pozitivním vlivu cvičení na nejobávanější skupinu poruch zdraví, na nádorové choroby. 

U všech těchto stavů je ale nutné cvičení velmi citlivě upravovat tak, aby co nejpřesněji respektovalo momentální stav choroby. Nejsou nějaké přesné návody, například, že při té či oné nemoci musí postižený cvičit tak a tak dlouho, ty nebo ony cviky s takovou nebo jinou intenzitou. Zatímco u zdravé populace je riziko poškození pohybovou aktivitou velmi malé, toto riziko se závažností onemocnění značně stoupá. Proto je nutné, aby cvičení zpočátku vedl odborník, který dokáže posoudit aktuální možnosti a potřeby pacienta. 

Při sestavování cvičení pro pacienty se můžeme dopustit dvou chyb. Ta první, častější, pramení z přílišné opatrnosti. Abychom pacienta nepoškodili, zvolíme zátěž velmi nízkou. Ta ale nestimuluje cílové systémy těla a je tedy neúčinná. Pacient se nezlepšuje, po čase ztrácí o cvičení zájem a vrací se ke způsobu života, který ke vzniku a rozvoji jeho onemocnění zásadně přispěl. Druhou chybou je snaha vrátit se do běžného života co nejrychleji, překročení nemocí snížených možností těla. Důsledky mohou být v takovém případě tragické. Proto se, bohužel, mnoho lékařů přikloní spíše k nadměrnému opatrnictví a pacientovi pohyb nedoporučí. 

Fitcentra mají být plná osob stárnoucích a osob po prodělaných nemocech. Protože právě tito lidé mají ze cvičení ve fitcentrech největší prospěch. Bohužel zatím chybí dostatek specialistů, kteří jsou schopni nemocným lidem bezpečně poradit a vést je na nelehké cestě z nemoci k plnému zdraví. Naše vzdělávací centrum pracuje na řadě učebnic, které právě tyto informace budou uceleně přinášet. 

K napsání tohoto článku mne inspiroval krátký videozáznam na webové stránce WebMD s jednoznačným názvem „Posilování pomáhá lidem s roztroušenou sklerosou“. Presentuje případ 51leté Sharon McDow, u které tato nemoc propukla. Lékařka Lesley White, PhD., z Florida University, se rozhodla zkoumat vliv posilování na stav pacientů. Dosavadní literatura posilování pro pacienty s roztroušenou sklerosou nedoporučovala. Sledovaní pacienti, mezi nimi i Sharon McDow, cvičili na posilovacích přístrojích dvakrát týdně půl hodiny. Při hodnocení vlivu této intervence došel tým pod vedením Dr. Lesley White k závěru, že se u pacientů podstatně zvýšila síla svalů dolních končetin, rychlost chůze a sebedůvěra. Cvičení jejich stav podstatně zlepšilo, nevedlo k žádným nečekaným potížím (na snímku vpravo Sharon McDow cvičí pod dohledem odborníka na otázky cvičení). 

MS je nevypočitatelná choroba. Program cvičení, který prospívá jednomu pacientovi, nemusí být vhodný pro jiného. Potřebná je i spolupráce s ošetřujícím lékařem. Přesto se pohled na možnosti cvičení při kontrole této nemoci za poslední desítky let podstatně změnil. Dnes bych již oné mladé ženě doporučil posilování jako jednu z možností pozitivního, dlouhodobého ovlivňování jejího stavu. A věřím, že bych i našel lékaře, který by se mnou v  tomto směru aktivně spolupracoval. Informace o pozitivním vlivu posilování na život zdravých i nemocných jsou naprosto přesvědčivé. Je načase je realizovat. I když to není jednoduché a bez rizik. Odbornost specialistů na otázky cvičení tato rizika snižuje na minimum.

 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
 LITERATURA: 
  1. ACSM - American College of Sports Medicine Position Stand: “The Recommended Quantity and Quality of Exercise for Developing and Maintaining Cardiorespiratory and Muscular Fitness, and Flexibility in Healthy Adults. In.: Med. Sci. Sports Exerc., Vol. 30, No. 6, pp. 975-991, 1998.
  2. ACSM - American College of Sports Medicine Position Stand: Exercise and Physical Activity for Older Adults. In.: Med. Sci. Sports Exerc., Vol. 30, No. 6, 1998.
  3. GRIFFIN, JC. (1998): Client-Centered  Exercise Prescription. Champaign, Human Kinetics.
  4. KOLOUCH, V, BOHÁČKOVÁ, L. (1994): Cvičení ve fitcentrech – posilování. Olomouc, Universita Palackého. Vysokoškolská skripta.
  5. POLLOCK, M.L. et al.: Resistance Exercise in Individuals With and Without Cardiovascular Disease. Benefits, Rationale, Safety, and Prescription. An Advisory From the Committee on Exercise, Rehabilitation, and Prevention, Council on Clinical Cardiology, American Heart Association. Position paper endorsed by the American College of Sports Medicine. In.: Circulation. 2000; 101:828-833.
  6. SHEPHARD, R.J.: Aging, physical activity, and health. Champaign, Human Kinetics, 1997.
  7. SHERMAN, C.: Reversing heart disease. Are lifestyle changes enough? In: Phys Sportsmed., 1994, Jan, 22:1, 91-96.
  8. STEVENS, JA, OLSON, S. (2000): Reducing Falls and Resulting Hip Fractures among Older Women. In.: Morbidity and Mortality Weekly Report, March 31, 2000, Vol. 49, No. RR-2.
  9. WebMD (2006): Weight Training Helps People With MS. Medical Reference from Medstar Television. Multiple Sclerosis Association of America. Multiple Sclerosis Foundation, National Institute of Neurological Disorders and Stroke, National Multiple Sclerosis Society.
  10. WHO/FAO (2003): Diet, nutrition,  and the prevention of chronic diseases. Geneva, World Health Organization.
 
 UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Neat

Nedávno jsme sledovali procházku přibližně 55leté babičky s asi osmiletou vnučkou. Zatímco pohyby babičky byly vláčné, rozvážné a úsporné, vnučka byla jako "šídlo", překypovala aktivitou, neustále poskakovala, vozila se…

Více informací

Co s námi dělá nedostatek pohybu?

V minulém století neustále klesal podíl pohybu v denním režimu člověka. Zvýšilo se množství kancelářské práce, poklesly počty horníků, rolníků, stavebních i lesních dělníků. Došlo k dramatickému zvýšení počtu…

Více informací

Zdravá strava a více pohybu mohou snížit výskyt rakovin o jednu třetinu

Zhruba jedna třetina případů onemocnění rakovinou je zapřičiněna kouřením. Přesto počty kuřáků ve většině zemí světa klesají velmi pozvolna nebo dlouhodobě stagnují. V mnoha zemích dokonce počet kuřáků roste,…

Více informací