Pohyb

Pohyb je z hlediska udržení zdraví obligatorní, nezastupitelný, nenahraditelný faktor. Je pro správnou funkci živé hmoty stejně nepostradatelný, jako jídlo, voda a vzduch. Zatímco většina vitálních funkcí živé hmoty je řízena autonomně, pohyb se ve fylogenezi posunul do spektra volní činnosti, tj. jeho kvantita a kvalita nejsou regulovány autonomními (mimovolními) zpětněvazebními mechanismy, ale pouze lidskou vůlí. To znamená, že zatímco například nedostatek tekutin vyvolá nepotlačitelný pocit žízně, nedostatek pohybu se na mimovolní úrovni aktuálně nijak dramaticky neprezentuje.

Pokles množství pohybu tak může dosáhnout stupně, který již organismus ve svých důsledcích prokazatelně poškozuje, přesto nedochází k automaticky zprostředkované regulaci této nebezpečné, život ohrožující situace. Může tak dojít ke vzniku a rozvoji nemocí z nedostatku pohybu bez autonomní snahy organismu o nápravu. V dosavadní historii lidstva se člověk nikdy nesetkal s prostředím, které by bylo tak extrémně fyzicky nenáročné, jako je dnešní civilizace. Proto si také dosud nevytvořil bezpečné a funkční vzorce volní regulace nedostatku pohybu.

Nedostatek pohybu se však projevuje rozpoznatelnými vnějšími i vnitřními znaky:

  • K vnějším znakům (je možné je rozpoznat aspexí) můžeme zařadit svalovou atrofií, vadné držení těla, svalové nerovnováhy, pokles tolerančního limitu jednotlivých svalů i pohybového systému jako celku, bolesti zad, poruchy páteře, poškození kloubů atd.
  • K vnitřním znakům (je možné je rozpoznat na základě laboratorních vyšetření) se řadí dyslipidemie, hyperinsulinemie, insulinová resistence, hyperglykemie, diabetes mellitus atd.

Protože nedostatek pohybu, který může ve svých důsledcích organismus vážně poškozovat, nenavozuje spontánní regulační kompenzaci, musí člověk na základě analýzy vnějších a vnitřních znaků nedostatku pohybu sám vědomě riziko vlastního poškození odhalit a následně zjištěný patologický stav regulovat vhodnou strukturou záměrné fyzické stimulace, která se musí pevně zasadit do změněného životního stylu a musí v následujících letech představovat nedílnou část denní činnosti (stejně jako například čištění zubů).

Regulací rozumíme záměrnou, volní kompenzaci nedostatečné habituální fyzické stimulace vhodným vzorcem záměrné fyzické stimulace. Proces strukturace záměrné fyzické stimulace musí vycházet z analýzy aktuálního stavu nejen pohybového systému, ale organismu jako celku. Výsledný program záměrné fyzické stimulace (cvičební program) musí vést k odstranění vnějších i vnitřních znaků nedostatku pohybu a navodit stav, v němž má organismus a jeho jednotlivé systémy dostatečnou funkční rezervní kapacitu.

Ze zdravotního hlediska považujeme za nejcennější část spektra pohybu hladinu zátěže v rozpětí 70-90% maxima. Tato zátěž navozuje anabolické procesy v zatěžovaném svalu, optimálně stimuluje činnost zabezpečujících orgánů a orgánových systémů, zvyšuje toleranční limit svalu a jeho periferií (šlach, vazů, kostí, kloubních pouzder atd.). Právě tato část spektra pohybu se nenávratně vytratila z habituální fyzické stimulace většiny populace v rozvinutých zemích. Proto také jakýkoli cvičební program musí právě tuto část spektra do pohybového režimu cíleně zařazovat.

Pohyb musí respektovat aktuální stav daného organismu, zároveň ale musí objem a intenzita zátěže vyvolávat dostatečnou odpověď. Pokusy degenerovat pohyb na 30 minut chůze střední intenzity je totéž, jako nutit všechny lidi jíst denně pouze dva rohlíky. Pohyb musí být aplikován v celém jeho možném spektru, tedy i v té jeho části, která navozuje anabolické odpovědi pohyb realizujících tkání.

Pohybová činnost, nutící pracovat tělo ve funkčním spektru pohybu (70-90% maxima daných svalů) vyvolává zvýšené požadavky na zabezpečující orgánové systémy těla (kardiovaskulární, dýchací atd.), je obecně vnímána jako přetěžující až ohrožující a vyvolává ochranné psychické reakce, navozující tendence činnost ukončit nebo omezit na minimum. Proto také není posilování vnímáno jako příjemná činnost. Snaha vnutit lidem představu, že pohyb je musí bavit a vyvolávat v nich příjemné pocity, je z pohledu celoživotní regulace zdraví a zdatnosti nebezpečná a hloupá, protože nerespektuje základní fysiologické zákonitosti.

Celkový energetický výdej současného člověka představuje přibližně 65% denního výdeje energie našich předků z pozdní Paleolitické doby (Kamenná doba). Pokud navíc vezmeme do úvahy i fakt, že naši předkové byli podstatně menší a vážili méně, vydá dnešní běžný občan pouhých 38% energie, kterou běžně denně vydávali jeho dávní předkové, tedy lidé, se kterými máme totožné genetické vybavení (Booth et al., 2002).

Doporučovanou zátěží 30 minut chůze střední intenzity vydáme necelých 45% energie, kterou musí denně vydat členové společností, ve kterých se ještě ve dvacátém století udržel způsob života, charakteristický pro zaniklé společnosti sběratelů a lovců. Přitom energetický výdej těchto společností již byl o mnoho nižší než u společností z před-zemědělské doby. Současná úroveň pohybové aktivity je velmi pravděpodobně pod hranicí fyzického vypětí, na které byla geneticky nastavena biochemie a fysiologie člověka v průběhu evoluce (Booth et al., 2002).

Dnešní člověk má pozdně Paleolitické, před-zemědělské geny lovců a sběratelů, ale žije sedavým způsobem života v prostředí, přinášejícím nadbytek potravy, které jako samostatná kultura vzniklo před necelými 200 lety (Booth et al., 2002). Každý, kdo chce v dnešní době dlouhodobě ovlivňovat svůj život, musí z něj nejen vyřadit nejznámější patogeny (kouření, dlouhodobější pozitivní energetickou bilanci, nadměrný stres), ale musí do něj zařadit odpovídající hladinu záměrné fyzické stimulace (cvičení). Nejvýhodnější je cvičení ve fitcentru, které umožňuje volit nejvhodnější část spektra pohybové zátěže.

Když se v dnešní době rozhodnu koupit nový počítač, zaplatím si konzultaci u odborníka. Ten mi doporučí vhodnou sestavu, počítač mi seřídí, nainstaluje prostředí i software. Já se pak pustím do práce. Kdo není zvyklý cvičit, měl by si zaplatit služby odborníků, kteří jej vyšetří, posoudí zjištěná data, sestaví program, ukáží jak správně provádět jednotlivé cviky, upozorní na chyby a doporučí správné zásahy do oblasti stravy a odpočinku. Taková komplexní služba je pro začátečníka naprosto nezbytná. Kdo jde cvičit po několika letech pasivity bez rady odborníka, chová se jako počítačový začátečník, nakupující svůj přístroj v supermarketu. Pravděpodobnost, že takto koupený počítač bude kvalitní a vhodný právě pro jeho potřeby je téměř nulová.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. Booth, FW, Chakravarthy, MV, Gordon, SE, Spangenburg, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Málo se namáháme

Člověk má přirozenou tendenci “přibližovat se k věcem příjemným a vzdalovat se od věcí nepříjemných”, přičemž je výběr zařazení jednotlivých činností do konkrétní kategorie v dnešním světě ponecháván…

Více informací

Jakou formu cvičení volit?

Před zhruba třiceti lety nemělo posilování na růžích ustláno. Veškerá odborná literatura se shodovala v tom, že pro zdraví a zdatnost představuje vytrvalostní, aerobní cvičení jedinou vhodnou a účinnou formu tělesné…

Více informací

Cvičíme správně?

V posledních letech může jen málokdo prohlásit, že nic neslyšel o nezbytnosti cvičení v prevenci vzniku obezity, při snaze o udržení přijatelné postavy nebo posílení zdraví. Téma “cvičení” se objevuje v televizi, rozhlase…

Více informací