travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Jak hubnout?

Dvě třetiny obézních Američanů se snaží snížit svoji hmotnost. V Americe žije asi 300 milionů lidí, 33% z nich je obézních, to jest zhruba 100 milionů tlouštíků. A přibližně 40% z nich je úspěšných. To by představovalo 40 milionů úspěšných v kontrole hmotnosti. Tento údaj se podstatně liší od jiných, které můžeme najít ve vědeckých výzkumech a na Internetu. Nejčastěji se o úspěchu hubnutí (tj. dosáhnout návratu k původní hmotnosti a nezaznamenat následujících pět let její vzestup) hovoří méně optimisticky. Většina zdrojů, které mám k dispozici, uvádí pouhých 5% úspěšných. Tentokrát ale komentuji jiný výzkum. Vědci z “Beth Israel Deaconess Medical Center” v Bostonu se snažili odhalit, jaké postupy mají při snaze o podstatné a trvalé zhubnutí největší úspěch. Došli ke zjištění, že nejlepší způsob snížení množství tuku v těle představují následující strategie: méně jíst, více cvičit, přejít na zdravější stravu.

Vědci posuzovali data, shromážděná organizací “Centers for Disease Control and Prevention’s National Center for Health Statistics”. Účastníci studie byli podrobně vyšetřeni a odpověděli na otázky o svém zdraví a způsobu stravování. V letech 2001 až 2006 pracovníci organizace sledovali 4.021 dospělých osob, které byly obézní alespoň jeden rok. Z nich 2.523, tj. celých 63%, uvedlo, že se v předešlém roce pokusili snížit svoji hmotnost. Z nich pak 1.026, tj. 41%, dosáhlo hmotnostního poklesu alespoň o 5%, což je považováno za hodnotu, která již má významný dopad na zlepšení zdraví. Dalších 510 účastníků studie navodilo pokles hmotnosti o 10% a více.

Hlavní cíl výzkumu bylo zjistit, jakých postupů lidé při snaze o snížení hmotnosti nejčastěji využívají. Lidé mohou při snaze o zhubnutí volit rozličné strategie. Existují stovky různých módních diet (fad diets) a každý rok se objevují nové a nové "zaručené a účinné" diety. V posledních letech se ve všech zemích, včetně České republiky, množí organizace, dovážející dietujícím speciálně upravenou stravu v přesně definovaném množství, stanoveném na základě diagnostiky daného jedince. Oblíbené jsou dnes i různé tekuté diety, zvyšuje se nabídka volně prodejných léků, speciálních doplňků výživy atd. Po vyhodnocení výsledků zvolené intervence zjistili vědci, že úspěchu dosáhlo:

  • 65% těch, co jedlo méně stravy
  • 44% těch, co jedlo méně tuku
  • 41% těch, co přešlo na stravu s menším množstvím kilokalorií
  • 4% těch, co bralo lékařem doporučené léky na zhubnutí

Nejmenších úspěchů dosáhli ti účastníci, kteří pili ve snaze zhubnout více vody, jedli dietní potraviny nebo produkty, užívali volně prodejné léky, včetně bylinných přípravků nebo přijímali tekuté diety. Vědci konstatovali, že lidé, kteří hledají nějaké zkratky, kteří se snaží najít nejpohodlnější cestu ke zhubnutí, nedokáží dostatečně změnit způsob života, který je k nadváze a obezitě dovedl. Chtějí komfort, ale nejsou ochotni akceptovat diskomfort, který cesta k němu zákonitě vyžaduje. Jsou jako žena, která chce vlastní dítě, ale nechce být těhotná.

Pro úspěch hubnutí byla prospěšná účast v nějakém formálním programu na hubnutí (typu Weight-Watchers). Vědci dovodili, že když je člověk v nějakém takovém strukturovaném programu, snadněji jej dodržuje, pokud se může o svoje pocity během kůry podělit s ostatními stejně postiženými. Může s nimi porovnávat svoje úspěchy nebo neúspěchy, učit se z jejich chyb, rychleji najít svůj optimální postup.

V dosavadním textu jsem víceméně velmi volně přeložil text autorů jednoho z níže uvedených článků. Co mne na něm zaujalo, a proč jsem se rozhodl k jeho komentování, je skutečnost, že se v celém textu objevila zmínka o cvičení jen jednou, a to nenápadně na začátku článku (na konci prvního odstavce, “více cvičit”). Dál už autor píše jen o metodách omezování příjmu potravy. Pokud si takový článek přečte člověk, který nemá s problematikou kontroly hmotnosti žádné zkušenosti, začne logicky volit mezi dostupnými formami omezování příjmu energie. A to je hrubá chyba. Je to základní krok k neúspěchu při snaze snížit svoji hmotnost.

Okamžitá hmotnost každého z nás je výsledkem dlouhodobé energetické bilance. Ta může být vyrovnaná, pak se naše hmotnost nemění. Může být pozitivní, a pak tloustneme, protože tělo přijímá stravou více energie než potřebuje pro svůj provoz, takže nadbytečnou energii musí uložit ve formě tuku. Nebo může být negativní, do systému jde méně energie než je nutné pro jeho provoz, pak si tělo musí brát chybějící energii z tukových zásob. Je ale nutné zdůraznit, že energetická bilance není jednoznačně dána hodnotou příjmu energie. Je výsledkem rozdílu mezi příjmem a výdejem energie. Hlavní důvod raketového vzestupu osob s nadváhou a obézních je přitom jednoznačně prudký pokles výdeje energie u převážné části dnešní populace.

Mnoho lidí se dnes téměř nepohybuje. Do práce a zpět jedou autem, v práci téměř veškerý čas sedí, upřednostňují pasivní formy trávení volného času. Nedostatek na straně výdeje energie defacto znemožňuje kontrolu hmotnosti. Jednak se celkovým denním množstvím pohybu dostáváme pod hranici fysiologického prahu chuťové kontroly a tím ztrácíme reálnou schopnost ovládnout se při pohledu na stravu. Dostáváme při pohledu na jídlo chuť a té většinou neodoláme. Přijímáme tak více energie než tělo potřebuje, máme pozitivní energetickou bilanci a nejen nehubmeme, ale ukládáme další nevyužitelné tuky do zásoby. Pokud bychom dokázali chuť k jídlu kontrolovat a jedli skutečně jen tolik potravy, aby byla dosažena energetická rovnováha nebo mírná negativní energetická bilance, naše tělo by v tak malém množství stravy nedostávalo dostatečné množství mikroživin. Různých těch vitaminů, minerálů, stopových prvků. To by neumožnilo správný průběh klíčových metabolických procesů v těle (nebyl by dostatek enzymů, protože tělo by je němělo z čeho vytvořit) a tedy bychom směřovali k poruchám metabolismu a nemocem.

Kontrola hmotnosti byla snadná v minulosti, kdy lidé denně vydávali podstatně více energie než dnes. Lidé se pohybovali 12-14 hodin denně, značná část jejich pohybového projevu byla energeticky velmi náročná (řezání dřeva, pumpování vody, práce v lese, na stavbě atd.). Jídlo nebylo tak snadno dostupné jako dnes. Někdo jej musel připravit. Jedlo se jen v určený čas a jedlo současně více lidí. Dnes jí každý sám a jídlo si může koupit na každém rohu. Klíčový je ale onen nedostatek pohybu. My dnes vydáváme málo energie nejen aktuálně, tj. proto, že se málo pohybujeme. My vydáváme málo energie chronicky, tj. proto, že nedostatečné zatěžování hybného systému navozuje proces sarcopenie, při němž tělo odbourává nevyužitou svalovou tkáň a další složky aktivní tělesné hmoty. Nízká hodnota na straně výdeje energie nás odsuzuje k chronické pozitivní energetické bilanci a tedy k tloustnutí.

Pokud na podkladě článků, podobných tomu, který komentuji, omezujeme příjem potravy, jíme tekutou stravu, pijeme více vody nebo se ládujeme různými patáky, je nám to platné jako mrtvému zimník. Rozhodujícím prvkem úspěšné kontroly hmotnosti není manipulace na straně příjmu energie. Úspěch nám může zaručit jen podstatné zvýšení výdeje energie. A zvláště její “chronické” složky, tj. bazálního energetického výdeje. Musíme si vytvořit více svalů.

Musíme posilovat. Zatěžovat svoje svaly tak, aby se nejen nezmenšovaly, ale aby se zvětšovaly.


LITERATURA:

  1. KAPLAN, K. (2012): Weight loss study: Fads not as helpful as exercising, eating less. In.: Los Angeles Times, April 10th.
  2. NICKLAS, JM. et al. (2012): Successful Weight Loss Among Obese U.S. Adults. In.: American Journal of Preventive Medicine (kliknutím na odkaz se stáhne článek v pdf formátu na disk).

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Pravidelné cvičení a nízká hmotnost snižují u postmenopausálních žen riziko vzniku rakoviny prsu

Snad každá žena má obavu z onemocnění rakovinou prsu. Při výzkumech přiznalo strach z této obávané choroby přes 40% dotázaných žen jakéhokoli věku. Obavy z nemoci srdce ve stejném výzkumu připustila pouhá 4% dotazovaných.…

Více informací

Příliš dobré na to aby to mohla být pravda?

Když píši některé články na stránky fitnet, mám pocit, že čtenáře příliš netěším. Zastávám trvale názor, který jsem poprvé slyšel od profesora Václava Hoška, vynikajícího sportovního psychologa a bývalého děkana…

Více informací

Trpíte bolestmi zad? Cvičte!

Bolesti zad představují ve většině průmyslově vyspělých zemí druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti. Postihují stále více lidí a navíc ve stále nižším věku. Bolest většinou nastoupí náhle a s velkou…

Více informací