Proč jsou někteří lidé tlustí a jiní štíhlí?

V posledním roce poslouchám brněnské rádio Čas. Toto rádio jsem zaznamenal v éteru zhruba před rokem a hned jsem si ho oblíbil. Nemám moc rád ani dechovky ani různé ty rapy nebo jak se označuje dnešní divná hudba. Radio Čas hraje muziku, která se dá poslouchat celý den. K tomu minimum zpráv a reklam. Pro svoji práci sice potřebuji klid, abych se mohl soustředit. Jenže dnešní svět je nechutně hlučný. Pokud nemáte ve svém mini-světě nějaký vlastní “zvukový šum”, musíte poslouchat, co k vám doléhá z ulice nebo ze sousedních bytů, chodby atd. Tak raději volím příjemný “zvukový šum” stanice Čas. Je to velmi dobrá rádiová stanice.

Kromě příjemné hudby jsou do vysílání vkládány ještě krátké rady pro “superženy” a odpovědi dětí na “záludné” otázky redaktorů rádia. Většinou jsou tyto otázky i odpovědi vtipné. Přímočarost a logika odpovědí dětí je osvěžující - ve světě zákeřného vydírání lékařů, řádění tunelářů a neschopnosti politiků. Někdy se člověk mudrování dětí upřímně zasměje, někdy se nad jejich pohledem na problém sám zamyslí. V minulých dnech vymysleli pracovníci rádia Čas na děti dotaz: “Proč jsou někteří lidé tlustí a jiní štíhlí”? Odpovědi dětí mne přiměly k napsání tohoto článku.

Všechny odpovědi se dají shrnout do jedné věty: “Lidé jsou tlustí proto, že moc jí” případně “že jí moc sladkostí”. Jistě logická a z pohledu dětí správná odpověď. Asi ji slyší od základního zdroje svých poznatků a vědomostí - od svých rodičů. A to je již smutnější. Znamená to, že příčiny vzniku obezity nechápou nejen děti (což je celkem pochopitelné) ale především jejich rodiče. A ti pak dětem předávají nesprávné informace, které mohou vést k tomu, že se stanou obézními.

Jistě není správné se přejídat. Jenže termín “přejídat se” je relativní. Přejídat se může žena, která za den konzumuje 1800 kcal, na druhé straně může být v negativní energetické bilanci muž, který za den zkonzumuje 3.500 kcal. Pokud uvažujeme o stravě, musíme ji vždy vidět jako protiváhu druhé strany energetické houpačky - denního výdeje energie. Pokud jsme dlouhodobě pohybově pasivní nebo pokud neposilujeme, dochází k pozvolné ztrátě aktivní tělesné hmoty. Tato ztráta je zákonitě následována poklesem hodnoty bazálního metabolismu. Potřebujeme méně energie na základní fysiologické procesy, které v těle probíhají 24 hodin denně. Bazální metabolismus představuje až 70% denního výdeje energie. Pokud necháme jeho hodnotu poklesnout, stává se udržování energetické rovnováhy zpočátku nesnadné (musíme omezovat příjem potravy) a později doslova nemožné.

Pokud rodiče svým dětem vysvětlují, že lidé jsou tlustí proto, že přijímají moc stravy nebo proto, že jí sladké věci, neříkají jim celou pravdu. V dnešním obesogenním prostředí není nikdo schopen udržet štíhlou postavu jen omezováním příjmu energie. Naše děti by měly od svých rodičů slyšet - a to velmi razantně a důrazně - že k udržení štíhlosti či v prevenci obezity je nejdůležitější zajistit si dlouhodobě vysoký výdej energie. Že základem kontroly hmotnosti je pohyb. Pokud denně vydáme 3.500 kcal, pak musíme stejné množství energie tělu dodat. Můžeme se pořádně a beze strachu najíst. Můžeme si dokonce dovolit čas od času i nějakou tu sladkost. Nejen nám to neublíží, spíše nám to prospěje. Pokud za den vydáme jen 1.500 kcal, pak můžeme přijmout - bez obav z nárůstu množství zásobního tuku - zase jen maximálně oněch 1.500 kcal. Je to prosté. O tom, kolik energie za den vydáme, rozhoduje hodnota bazálního metabolismu (ze zhruba 70%) a množství pohybové aktivity (zhruba z 20%).

Pokud ale máme málo svalové hmoty a za celý den neuděláme zbytečný krok navíc, je náš denní výdej energie někde na úrovni 1.500 až 2.000 kcal nebo i níže. V takovém případě musíme omezovat příjem potravy. Zakazovat si sladkosti a jíst menší dávky jídel. Jenže v menším objemu potravy je nejen méně energie, ale i méně vitaminů a minerálů. A pokud naše tělo má málo těchto vitálních látek, nemůže provádět řadu metabolických procesů a naše zdraví se hroutí. Z toho jasně vyplývá, že omezování stravy není nejlepším nástrojem kontroly hmotnosti. Samozřejmě se nemůžeme nacpávat k prasknutí. Ale to dnes dělá málokdo. Naši předci jedli laloky, škvarky, jitrnice, jelita, tlačenku, sladké buchty a koláče. Přijímali určitě mnohem více energie než my. A tlustí nebyli.

Nebyli tlustí proto, že jejich pohybový režim byl velmi odlišný od našeho. Neseděli (jako například já teď při psaní tohoto článku) několik hodin u notebooku, nevysedávali u televize, v autech, autobusech a vlacích. Většínu dne, týdne, měsíce a roku chodili, nosili nůše, trámy, pytle nebo cihly. Orali, kopali studny, káceli stromy, sbírali ovoce atd. Jejich denní výdej energie byl vysoký, navíc se dostávali do spektra zátěže, které zajišťovalo stimuly pro růst nebo udržení svalstva. Výdej energie našich předků byl chronicky vysoký a proto i občasné porušení energetické rovnováhy (křtiny, svatby, hody, Vánoce atd.) nevedlo k významnému vzestupu zásob tuku.

Naši předci se často pohybovali v chladném prostředí. Jak se v posledních letech prokázalo, lidské tělo má tzv. “hnědý tuk” a ten je v chladu stimulován k činnosti. Buňky hnědého tuku přeměňují enegii na teplo. Jinou “náplň práce” nemají. Tím je tělo ohříváno a udržuje se stálá teplota jádra těla. My ale máme dobře vytopené až přetopené byty a kanceláře, klimatizovaná auta. Pokud už vyjdeme do chladného počasí, jsme dobře oblečení a v chladném prostředí netrávíme hodiny, ale jen minuty. I tento faktor se považuje za příčinu současné “tsunami obezity”.

Vraťme se ale k základní myšlence tohoto článku. Naše děti mají velmi špatné představy o tom, co je příčinou obezity. V rodině nejsou vedeny ke každodenní pohybové zátěži, ve škole také hodiny tělocviku moc podnětů k rozvoji svalů nenavodí (učitelé se stále domnívají, že posilování není pro děti vhodné). Máme tu generaci svalově ochablých dětí, které musí odolávat lákavým sladkostem v regálech obchodních řetězců a které se domnívají, že obezita je důsledkem přejídání. To je velmi smutné konstatování. Pokud budou děti a jejich rodiče sledovat a upravovat jen stránky příjmu energie, neubrání se obezitě. Klíčem k účinné kontrole tělesné hmotnosti je na straně výdeje energie.

Kdo má rád svoje děti, kdo chce něco podstatného udělat pro jejich zdravý rozvoj, musí je dnes vést k pohybu. Musí přitom dohlížet na to, aby byla zajištěna jak kvantita, tak i kvalita pohybové zátěže. To znamená nekoukat jen na to, na kolik minut se dítě zvedlo od počítačových her nebo od obrazovky či učení, ale i na to, zda šlo o pouhé popocházení nebo zda byla zátěž natolik náročná, aby vyvolala v těle anabolické procesy a tím i nárůst svalové hmoty. Protože našim dětem dnes hlavně chybí svaly. Slabé svaly se rychle unaví a to vede ke ztrátě zájmu o cvičení. Je to bludný kruh. Vede k obezitě a k závažnému narušování metabolismu.

Povinností rodičů je vysvětlit svým dětem, že příčinou obezity není moc jídla nebo moc sladkostí. To je jen část pravdy. Na vzniku a rozvoji obezity se v dnešním světe nejvíce podíli nedostatek pohybu. A to je informace, která se k většině dětí v dnešním světě nedostane.


LITERATURA:

  1. HAHN, F. (2009): Strong Kids, Healthy Kids. New York, Amacom.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Čekáte na zázračný prášek?

Když si v minulém století lékaři nevěděli rady s narůstající hmotností pacienta, označili za příčinu jeho nadměrné tučnosti “poruchy žláz”. Situace se od té doby podstatně změnila. Dnes si lékaři neví rady...
více...
Čekáte na zázračný prášek?

Prohraná válka?

Západní civilizace je ve válce. Ve válce proti společnému nepříteli. A v této válce jasně prohrává. S kým že to válčíme? S chronickými chorobami, které v současnosti představují hlavní příčinu morbidity...
více...
Prohraná válka?

Nejslabší, máte padáka!

Televize je v současném světě všudypřítomná. Ovlivňuje naše každodenní rozhodování i způsob, jakým vnímáme svoje okolí. Přináší do života pozitivní i negativní aspekty. Je ovšem na nás, co si z ní vezmeme a jak...
více...
Nejslabší, máte padáka!