Nealkoholické nápoje a zdraví

Za dávných dob pili lidé hlavně čistou, pramenitou vodu. Dala se tehdy pít ze studen, studánek, potoků i mnoha řek. Voda byla konzumována v přirozeném stavu, tedy bez jakýchkoli přírodních sladidel. Schopnost přírody očistit se od nečistot, způsobených člověkem a dalšími živočichy, byla v těch dobách ohromná. Lidí nebylo mnoho a navíc nevytvářeli příliš špíny a odpadů. Příroda nebyla „zasviněná“ nespočetnými chemikáliemi.

Lidstvo dokázalo odnepaměti vyrábět i alkoholické nápoje. Těch se ale vyprodukovalo jen omezené množství a proto se jejich spotřeba omezovala hlavně na slavnosti a jiné mimořádné příležitosti. Alkohol se stal větším problémem až od devatenáctého století, kdy se začal vyrábět průmyslově a jeho dostupnost se tak podstatně zvýšila. Nadělal však spoustu společenských potíží a jeho výroba i spotřeba byla každou společností nějakým způsobem regulována. Dlouhodobější pravidelná konzumace alkoholických nápojů má na zdraví a kvalitu života jasně devastující vliv. Naopak mírná konzumace červeného vína a podle některých zdrojů i piva má na stav organismu prospěšný dopad.

Lidé, kteří poznali zlé vlastnosti konzumace alkoholu, od jeho pití spoluobčany odrazovali. Podněcovali je k pití bylinných čajů, kávy, vody, tedy obecně nealkoholických nápojů. Za ideál byla považována voda. Voda je sice dokonalý nápoj, přesto si ji lidé rádi oslazovali různými sirupy. Ty ale byly pro značnou část populace cenově příliš náročné a tak se nedaly používat denně. Koncem minulého století došlo vinou prudkého růstu průmyslové výroby k znehodnocení značné části vodních zdrojů. Kvalita vody se natolik zhoršila, že musela být různě upravována. Například chlorováním, což jí na chuti nepřidalo. A tak se koncem minulého století naplno rozjel průmysl výroby nealkoholických nápojů.

Ještě v polovině dvacátého století si lidé dopřáli limonády pouze při občasných návštěvách restaurací. Dnes zabírají regály s nealkoholickými nápoji značnou část každé samoobsluhy  či nákupního centra. Po roce 1989 k nám vtrhly světově proslulé firmy na výrobu “soft drinks”, jak jsou nealkoholické nápoje označovány v anglosaském světě. Coca-Cola, Pepsi_Cola a další průmyslové giganty. Naši výrobci se také snaží utrhnout si jistý podíl na rostoucím trhu se slazenými nápoji. Prodává se i hodně neslazených nápojů nebo nápojů “light”, tedy takových, které podle tvrzení výrobce neobsahují cukr. Je to reakce na stále se zvyšující počet osob s nadváhou a obézních. Reklama se snaží tyto “light” produkty presentovat jako zdravé. Spotřeba “light” nápojů v posledních letech prudce narostla. Na vysoké úrovni spotřeby se ale drží dále i klasické “slazené” nápoje.

Jak působí moderní slazené a neslazené nápoje na naše zdraví? Tuto otázku si položili vědci Bostonské University pod vedením Dr. Vasana, specialisté na prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí srdce a cév. Jejich závěr je ohromující: “Soft drinks, tedy nealkoholické nápoje, ať již dietní nebo klasické, vedou k podstatnému zvýšení výskytu metabolického syndromu u občanů středního věku”. Tento závažný závěr dlouholetých výzkumů byl publikován na stránkách významného časopisu “Circulation”, který se věnuje otázkám prevence vzniku nemocí srdce u Američanů. "Muži a ženy, kteří vypijí více jak jednu sklenici komerčně připravených nealkoholických nápojů denně vykazují o 48% vyšší výskyt faktorů, které dříve nebo později vedou k nemoci srdce a infarktu v porovnání s lidmi, kteří tyto nápoje nekonzumují". Tak zní závěry vědců.

Obecně se předpokládalo, že nadměrná konzumace slazených nápojů vyvolává v těle pozitivní energetickou bilanci a ta podstatně přispívá ke vzniku obezity. Obezita prokazatelně vede ke vzniku nemocí srdce. Vědce ale překvapilo zjištění, že výskyt metabolického syndromu byl vysoký i u osob, konzumujících “light” formu nealkoholických nápojů. Zde nemohl být příčinou narušení metabolismu nadbytek cukru a pozitivní energetická bilance. Pití “light” nápojů vedlo ke vzniku insulinové resistence u dětí a dospívajících a k hypertenzi u dospělých.

Jak vysvětlit tento fenomén? Vědci se kloní k názoru, že pití slazených a “light” nealkoholických nápojů odráží jistý nezdravý přístup k životu. Lidé nalévající se Colou obvykle upřednostňují pasivní formy trávení volného času, konzumují nadměrně tučnou stravu, mají nízký příjem ovoce a zeleniny. Nemoci srdce nejsou “jednofaktorové” nemoci. Nevyvolává je jedna jediná příčina. Jsou označovány za “nemoci vyvolané nezdravým životním stylem”. Opakovanými chybami v řadě aspektů života. Vývoj těchto nemocí je dlouhodobý, předpokládá drobné, ale pravidelně se opakující chyby v přístupu ke stravě a pohybu.

Předstupněm plně rozvinuté nemoci srdce je metabolický syndrom. Jeho diagnostika má varovat konkrétního pacienta. Má jej probudit z letargie a přimět ke změnám způsobu života. Riziko infarktu myokardu během následujících 10 let je u osob s metabolickým syndromem čtyřnásobné vyšší v porovnání s osobami, jejichž metabolismus je v pořádku.

V naší literatuře se stále o metabolickém syndromu mnoho nepíše. Jak jsem uvedl výše, poškození srdce nezpůsobuje obvykle nějaký bacil nebo virus. Vzniká jako souhrnný výsledek působení více faktorů. Za základní ukazatele přítomnosti metabolického syndromu  se považují následující změny:

  • obvod pasu je vyšší než 87,5 cm u žen a 100 cm u mužů
  • hladina glukosy v plasmě nalačno je vyšší než 100 mg/dl.
  • hladina triglyceridů v plasmě je vyšší jak 150 mg/dL
  • tlak krve je vyšší jak 135/85 mm Hg.
  • hladina HDL-cholesterolu je nižší jak 40 mg/dL fu mužů a 50 mg/dL u žen

Všechny tyto změny jsou poměrně snadno zjistitelné, buď vizuálně (velké břicho) nebo posouzením stavu krve. Čím dříve postižení přistoupí k nápravě, tím vyšší pravděpodobnost výrazného zlepšení zdraví. Jak má ale taková náprava vypadat? Máme žít stejně jako dosud, jen častěji chodit k lékaři a brát více léků? Nebo změnit životosprávu, zdravěji jíst a více cvičit? Výsledky výzkumů jasně prokázaly, že zásahy do způsoby života jsou v prevenci vzniku metabolického syndromu i při jeho léčbě účinnější, než léky.

Jak prokázal komentovaný výzkum, vede pití nealkoholických nápojů, a to jak slazených tak i “light”, k vyššímu výskytu metabolického syndromu. Nechci tím čtenáře od pití těchto nápojů odrazovat. Něco pít musíme. Nemůžeme například celý den pít pivo nebo víno. Natož slivovici. Jistě by se to projevilo na naší pracovní výkonnosti, nemohli bychom řídit automobily a časem by se konzumace negativně projevila i na naši inteligenci. Nejlepší je samozřejmě čistá, pramenitá voda. Jenže kde ji dnes sehnat. Některé výzkumy prokázaly, že voda v láhvích je nejednou kvalitativně horší než voda z vodovodu. Pokud navíc koupíme vodu v láhvi, která byla dlouho skladována, je její kvalita pochybná. Také pití klasického čaje, kávy nebo bylinných čajů nemůže pokrýt naši potřebu tekutin. Problém zřejmě nebude jen v nealkoholických nápojích.

Vědci se, podle mne správně, domnívají, že pití “soft drinks” je jistou špičkou ledovce. Nemůžeme jednoznačně tvrdit, že mohou za vznik metabolického syndromu a potažmo nemocí srdce. Nadměrná konzumace nealkoholických nápojů je ale zjevně znakem jistého nezdravého přístupu k životu, charakterizovaného nesprávným přístupem ke stravě, cvičení a obecně k využívání volného času. Nezdravé vlivy působení vnějšího prostředí na naše zdraví musíme v dnešní době kompenzovat vlivy zdravými. Jedním z nich musí být zvýšená pozornost výběru stravy (jíst více ovoce a zeleniny, snížit spotřebu “soft drinks”, jíst méně tučných a upravovaných produktů atd.). Za klíč v prevenci obezity a metabolického syndromu však považujeme zvýšení výdeje energie. Toho dosáhneme nastavením vyšší hladiny bazálního výdeje energie prostřednictvím posilování (dlouhodobá hladina výdeje energie) a zvýšením množství aerobní i anaerobní aktivity (aktuální hladina výdeje energie).

Neustále na této stránce doporučujeme cvičení ve fitcentrech jako nejvhodnější intervenci při snaze o kontrolu hmotnosti a prevenci vzniku nemocí srdce a cév. Nevycucali jsem si tento názor z palce. Je podložen dlouholetou praxí a sledováním výsledků nejnovějších výzkumů. Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí, sužujících současnou populaci. Pokud chceme kontrolovat sami svůj život, musíme cvičit. Cvičit ale musíme správně. Proto se nám vyplatí investovat do poradenství v oblasti cvičení. Zaplatit si služby osobních trenérů nebo fitness konzultantů. Jakmile se naučíme správně cvičit, udělali jsme zásadní krok v prevenci vzniku nejčastějších onemocnění dneška.

Za největší problém dneška považuji stav, kdy jdou značné finanční podpory pro oblast pasivních forem trávení volného času (koncerty, divadla, kina, televize, obecně tzv. “kultura”) a naprosto se nevěnuje pozornost oblasti aktivit, regulujících biologickou podstatu člověka. Tato chyba se projevuje prudkým nárůstem obezity, metabolického syndromu, diabetu a dalších nemocí. Je nutné, aby si celá společnost nejprve “udělala pořádek v hlavě”. Stanovila priority. Pak již bude vše snadnější.

Pokud hledáte pomůcku, která vám osobně umožní lépe se orientovat v oblasti aktivního ovlivňování zdatnosti, zdraví a kvality života, kupte si knihu s názvem “Začínáme ve fitness”, kterou v těchto dnech vydalo nakladatelství C Press. Na zhruba 130 stranách najdete komplexní přehled informací o cvičení, stravě a zdraví.
________________________________________________________________

LITERATURA:
  1. DHINGRA, R, et al. (2007): Soft Drink Consumption and Risk of Developing Cardiometabolic Risk Factors and the Metabolic Syndrome in Middle-Aged Adults in the Community. In.: Circulation. 2007;116.
  2. HARA, Y. (2001): Green Tea. Health Benefits and Application. New York. Marcel Dekker, Inc.
  3. JACOBSON, MF. (2005): Liquid Candy. How Soft Drinks Are Harming Americans’ Health. Washington, Center for Science in the Public Interest.
  4. PHEND, C. (2007): Soft Drinks Linked to Metabolic Syndrome Risk. In.: MedPage Today, 23. července.
  5. SQUIRES, S. (2007): Soft Drinks, Hard Facts. In.: Chetday.com
_________________________________________________________________

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Tekutiny a obezita

 V posledních letech téměř neustále slyšíme a čteme o nutnosti přijímat více tekutin, zvláště v horkých letních měsících. Autoři článků, nebádajících k intenzivnějšímu pití, upozorňují na rizika dehydratace,…

Více informací

Postavte se nazí před zrcadlo plné délky

V roce 1979 vyšla v New Yorku kniha autora Buda Getchella s názvem “Physical Fitness. A Way of Life”. Bylo to již druhé vydání této publikace, která výrazně ovlivnila pohled na oblast fitness nejen v Americe, ale na celém…

Více informací

Cvičíme správně?

V posledních letech může jen málokdo prohlásit, že nic neslyšel o nezbytnosti cvičení v prevenci vzniku obezity, při snaze o udržení přijatelné postavy nebo posílení zdraví. Téma “cvičení” se objevuje v televizi, rozhlase…

Více informací