Tekutiny a obezita

V posledních letech téměř neustále slyšíme a čteme o nutnosti přijímat více tekutin, zvláště v horkých letních měsících. Autoři článků, nebádajících nás k intenzivnějšímu pití, upozorňují na rizika dehydratace, tepelného šoku, poruch funkce ledvin a dalších stavů, které může akutní nebo chronický nedostatek tekutin navodit. Po roce 1989 se u nás prudce zvýšil počet novin, časopisů, rozhlasových a televizních stanic. Všechna média jsou dnes závislá na penězích z reklamy. Nejvíce reklam získá takové médium, které se dobře prodává. A tak se média předbíhají ve shánění senzačních zpráv nebo takových informací, které přitáhnou pozornost čtenáře a přimějí jej ke konzumaci reklamovaných produktů. A samozřejmě přináší takové informace, které prospívají firmám, které danému médiu zadávají reklamu. Proto musíme informace z médií důsledně prověřovat, nesmíme věřit všemu, co přináší.

Nedostatečný přívod tekutin je jistě nezdravý. Musíme ale nejprve definovat, jaká konzumace tekutin je optimální. Jinou potřebu nápojů mají lidé mladí a fyzicky pracující, jinou osoby starší a pohybově pasivní. Jiná je potřeba tekutin v horkých letních dnech, jiná během sychravých podzimních měsíců. Potřeba tekutin bude vždy větší v oblasti tropů než v chladných severských zemích. Neexistuje proto jednoznačné, jasné, přesně kvantifikované doporučení denní spotřeby tekutin.

Přesto můžeme téměř celé léto číst doporučení konzumovat denně nejméně 3 litry tekutin, a tímto nesmyslným doporučením se bohužel mnoho spotřebitelů slepě řídí. V některých sportovně zaměřených časopisech se dokonce můžeme setkat s vážně myšleným doporučením pít denně až 8 litrů tekutin. Podobné rady může dávat snad jen blázen a řídit se jimi může jen člověk chabého rozumu. Přesto se s podobnými extrémy čas od času v praxi setkáváme. Nadměrný příjem tekutin může podle mého názoru nadělat více škod než případná krátkodobá žízeň.

V posledním půlstoletí se prudce zvýšil počet osob, které mají problémy s kontrolou hmotnosti. Jejich přívod energie dlouhodobě překračuje výdej. Navíc dodaná energie se ukládá do zásob. Tělo získává tvar tajícího sněhuláka a souběžně se zvyšuje riziko vzniku řady závažných nemocí. Pokud se naše hmotnost podezřele zvyšuje, můžeme buď zvýšit množství vydané energie nebo snížit přívod energie. Existují sice i lidé, kteří podlehnou reklamě v televizi a koupí se nějaký “zaručený” prostředek, navozující zvýšené spalování přijatých tuků nebo se nechají nalákat na jiný podvodný trik. Protože ale předpokládám, že stránku fitnet nečtou lidé naivní až hloupí, nebudu se problémem “prodeje hadího sádla” dále zabývat.

Pozitivní energetická bilance je v současném světě způsobena především nízkým výdejen energie. V porovnání s našimi fyzicky těžce pracujícími předky se málo pohybujeme, máme málo svalové hmoty a relativně málo jíme. Tím jsou sníženy všechny tři faktory denního výdeje energie. Pokud na tuto situaci zareagujeme poklesem příjmu energie, urychlíme pokles hodnoty bazálního výdeje energie a v následujících měsících a letech si kontrolu hmotnosti jen ztížíme. Když se nenecháme chytit do pasti diet a cvičením ve fitcentru zvýšíme množství aktivní tělesné hmoty, jsme na cestě k dosažení optimální hmotnosti a zajištění dlouhodobé energetické rovnováhy.

Příjem energie však můžeme podstatně snížit, aniž bychom současně omezili přívod nezbytných živin. Můžeme toho dosáhnout tím, že snížíme konzumaci tekutin. To zní na první pohled nelogicky. Vždyť se neustále hovoří o tom, jak máme více pít. Jenže v posledním půlstoletí se podstatně změnila struktura přijímaných tekutin. V klasické vesnické usedlosti stál v předsíni, která představovala nejchladnější místnost stavení, jeden nebo dva kýble s napumpovanou studenou vodou. Když někdo z rodiny pocítil žízeň, nabral do hrnku vodu a napil se. Voda se pila čistá, bez sirupu nebo jiných sladidel. V obchodech se prodávala sodovka, ale ta se kupovala jen zřídka. Na pivo chodili chlapi jen občas, alespoň ti slušní sedláci, kteří na nějaké vysedávání v šenku neměli prostě čas. Pily se častěji neslazené bylinné čaje, méně se pila káva a další slazené nápoje. Shrnuto, přijímáme oproti minulosti mnohem více energie v nápojích. Pokud dnes všudypřítomné energeticky bohaté nápoje zaměníme za čistou vodu, máme dostatečný přívod tekutin a současně významně snížíme přívod energie do svého organismu.

Množství energie, dopravené do těla tekutinami, se od roku 1965 do roku 2002 téměř zdvojnásobilo. To jsou výstupy z dvou významných výzkumů - the Nationwide Food Consumption Surveys” (1965, 1977 až 1978) a ”the National Health and Nutrition Surveys” (1988 až 1994, 1999 až 2002), které kvantifikovaly konzumaci nápojů u 46.567 dospělých Američanů. Od roku 1965 do roku 2002 se celkový denní příjem kilokalorií z nápojů zvýšil o 94%. Představuje to zvýšení denního přívodu energie z nápojů o 222 kcal. V roce 1965 představovalo procento kalorií získaných za den z nápojů 11,8% , v roce 1977 se zvýšilo na 14,2% , další nárůst byl zaznamenán v roce 1988 a to na 18,5%, v roce 2002 pak již tekutiny dodaly celkem 21% všech přijatých kilokalorií za den.

Vyjádřeno přímo v kilokaloriích byl v roce 1965 denní příjem energie z nápojů 236 kcal na osobu, v roce 2002 už to bylo 458 kcal. Příjem slazených nápojů, jakými jsou coly, ovocné šťávy, čaje a kávy vzrostl z 50 kcal na osobu a den v roce 1965 na 458 kcal na den v roce 2002. Spotřeba alkoholických nápojů narostla z 26 kcal na 99 kcal na osobu a den od roku 1965 do roku 2002.

Pokud přijmeme téměř 500 kcal za den prostřednictvím nápojů, a přitom se náš denní výdej energie pohybuje někde kolem 2000 kcal, pak pokud nechceme ztloustnout, musíme podstatně snížit množství přijaté potravy. Potrava však nedodává do těla pouze energii, ale i biologicky cenné látky, nezbytné pro správný běh metabolismu. Pokud tělu chybí vitaminy, minerály a další cenné složky stravy, není schopno zajistit obnovu a údržbu tkání. Snižuje se imunita a zvyšuje riziko vzniku nemocí. Proto musíme pečlivě sledovat, jak se do našeho těla dostává energie a její příjem optimalizovat. Konzumovat stravu, která je živinově hutná, tj. dodává v konkrétním množství co nejméně energie a co nejvíce živin.

Základním přístupem v prevenci obezity však  nesmí být omezování příjmu potravy. Kdo chce účinně kontrolovat svoji hmotnost, musí zajistit stabilní vysoký výdej energie. Největší položkou denního výdeje energie je bazální metabolismus. Ten představuje při současném převažujícím způsobu života 65-75% denního energetického výdeje. Hodnota bazálního metabolismu závisí nejvíce na množství aktivní tělesné hmoty. Pokud pravidelně neposilujeme, ztrácíme každoročně jedno procento svalstva. Pokud tímto tempem ztrácíme svaly několik desetiletí, může se hodnota našeho bazálního metabolismu snížit o 300-600 kcal za den. Tím se vytvoří podmínky pro stálý, nekontrolovatelný nárůst tuku

Ztrátám svalů zabráníme pravidelným cvičením ve fitcentru, především posilováním. Pokud posilujeme správně, udržujeme si nejen dostatečné množství svalů, ale i vysokou hodnotu bazálního výdeje energie. Nemusíme pak doslova hlídat každý hlt pití a každé sousto. To je v dnešním světě nejspolehlivější prevencí obezity.


LITERATURA:

  1. DUFFEY, K, POPKIN, B. (2007): Shifts in patterns and consumption of beverages between 1965 and 2002. In.: Obesity.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Káva a hypertenze

Přes veškeré pokroky medicíny a farmakologie představují nemoci srdce pro život dnešního člověka největší hrozbu. U amerických mužů byl sice v posledních desetiletích zaznamenán pokles úmrtí na nemoci srdce, zato…

Více informací

Jedovaté prostředí

Vědci z „University of California, San Francisco“ (UCSF) označili za jednu z klíčových příčin vzniku epidemie dětské obezity, jednoho z nejpalčivějších zdravotnických problémů dneška, současnou „západní“ stravu,…

Více informací

Je obezita nemoc?

Již delší dobu sleduji na Internetu pozvolný vzestup velmi nebezpečného trendu. Snahy definovat obezitu jako nemoc. V této velké hře o peníze hrají hlavní roli farmaceutické společnosti a lékaři. Trend udělat z boubelatých…

Více informací