Stav mysli

Nedávno mi jedna čtenářka stránky fitnet.cz napsala, že v mých článcích „našla jen kecy a doporučení zaplatit si službu osobního trenéra“. Ne že bych se z tohoto názoru rozplakal. Ale ani mne nepotěšil. Přinejmenším mi na pár dní zkazil náladu. Na druhé straně, kdyby mi něco podobného napsal člověk, který sám rozsáhle publikuje, který napsal pár knih, učebnic, vysokoškolských skript a článků na nějakou Internetovou stránku, mrzelo by mne to podstatně více, než když se takto neurvale vyjádří anonym. Přesto jsem nad jejími slovy uvažoval a snažil se poctivě posoudit, zda by nebylo vhodné styl psaní poněkud změnit.

poO jednom horkém víkendu tohoto parného léta jsem se po pár letech sešel s přáteli, s nimiž jsem prožil své “heydays”, tedy “období mládí a rozletu”. Jezdili jsme tehdy společně na motorkách, hráli na vandrech u ohňů na kytary, lákali dívky na mejdany. Pak jsme se oženili, počali děti a věnovali se jejich výchově, stavěli byty, snažili se prosadit v zaměstnání. Představujeme zhruba střed Gausovy křivky. Žádný bezdomovec, žádný tunelář nebo super milionář. Přesto jsou mezi námi z ekonomického hlediska značné rozdíly. Roční příjmy se pohybují od nějakých 150 tisíc po milion.

Stejně se lišíme i z pohledu hmotnosti, zdraví, zdatnosti a výkonnosti. Mnozí z nás jsou stále ještě “docenti” (80-90 kg), je mezi námi i pár “přescentů” (100-105 kg). Někteří “nabrali” od mládí přes 30 kg, většina alespoň 10 kg. Se svojí standardní hmotností 80 kg jsem jediný, jehož tělesná hmotnost je celý život stabilní.

Moji kamarádi mne považují za exota a domnívají se, že bych měl přibrat. Vyslechl jsem si od některých z nich výrok “ ve vyšším věku má člověk vážit více”, z nějž jasně vyznívalo, že bych se měl nad sebou zamyslet a začít se chovat tak, abych “nevyčníval” a více se jim podobal. Na moje námitky, že podle těch a oněch vědeckých výzkumů je zvýšení tělesné hmotnosti ve středním věku rizikových faktorem pro vznik řady chorob, reagovali klasicky. Slovy: “To je blbost!”.

Na akci jsme si každý přivezli své jídlo a pití. Převažovalo víno, přičemž důvodem pití nápoje z hroznů byla obava, že “z piva roste břicho”. Je to sice nesmysl, ale natolik zakořeněný v mysli běžného občana, že jsem se ani nepokusil jej napadnout. Jedna dvojice si přivezla sebou na jídlo “dobrý bůček” a skutečně si na něm viditelně pochutnávali. Přestože jejich hmotnost by snesla snížení o 10-15 kg. A ještě výraznější korekci by vyžadoval obvod jejich pasu.

Jedna manželská dvojice mých přátel pravidelně chodí na dlouhé vycházky a její mužská část dlouhá se léta intenzivně věnovala kondičnímu běhu. Před několika lety musel běh omezit a přejít na chůzi kvůli potížím s klouby dolních končetin. Jeho hmotnost dnes při výšce 182 cm přesahuje trvale metrák. Jeho ženu a současně společnici na dlouhých procházkách dlouhodobě trápí bolesti zad.  Mým názorům na význam kompozice těla, nezbytnosti posilování svalů kolem páteře a hrozbách sarcopenie naslouchali s viditelnou nedůvěrou. Slovo sarcopenie nikdy neslyšeli.

Hodně lidí je dnes na tom zdravotně špatně. I moji přátelé trpí řadou chorob. Jeden z nich dokonce v 55 letech zemřel na infarkt. Byl tlustý. Jeden je po mozkové příhodě, další prodělal by-pass. Dva trpí cukrovkou, přičemž stav jednoho z nich se v poslední době zhoršil natolik, že si musí píchat insulin. Tři z přátel musí brát prášky na hypertenzi, jeden se léčí s prostatou. I jejich ženy mají přehršli zdravotních potíží. Obvod pasu většiny účastníků setkání se blížil nebo byl těsně za hranicí normy (za normu beru hodnoty německých vědců, kteří dokázali, že jedním z nejpřesnějších kriterií pro určení rizika vzniku onemocnění srdce a cév je poměr “pas /výška. Pro muže je zdraví ohrožující hranicí hodnota 0,53, u žen 0,55).

Nedávno jsem byl na komplexním zdravotním vyšetření. Krev, tlak, cukr, cholesterol, EKG, vše v normě. BMI kolem 24,0, poměr pas/výška 0,43, 13,5% tuku, množství ATH je o zhruba 6 kg vyšší než normou definovaný nejlepší stav pro můj věk a výšku. Nechlubím se, jen to konstatuji. Kladu si otázku. Proč je zdravotní stav pro mne blízkých lidí tak strašný, až děsivý?

Domnívám se, že jde o stav mysli. Moji přátelé čtou populární týdeníky, plné návodů na vaření chutných omáček a lákavé úpravy masa (s rozkoší pro mne nepochopitelnou si o těchto tématech povídali). Dívají se denně na televizi a baví se navzájem o tom, jak se jim líbil ten či onen program (na televizi jsem se nedíval několik let). Já čtu odborné knihy a články, zabývající se podrobně otázkami cvičení a stravy. Vzdělání mi umožňuje pochopit vztahy mezi stravou, cvičením a zdravím. Moje názory, tak jak je mám uspořádány dnes, jsem nevyčetl z jednoho článku, nezískal jsem je za týden, měsíc nebo rok. Nejsou výsledkem účasti na jedné konferenci nebo vědeckém jednání. Vyvíjely se postupně a dlouhodobě.

Mnohé informace, když jsem se s nimi setkal poprvé, mi připadaly podivné, nedůležité, případně nesprávné. Mohl jsem je označit za “kecy”. Jenže jako je moře sumou kapek vody a poušť sumou zrnek písku, je i ucelený pohled na celoživotní ovlivňování úrovně zdraví, zdatnosti a výkonnosti sumou drobných, na první pohled nedůležitých informací. Dat. Ty se po čase slijí v jeden ucelený názor. Názor, který určuje chování. A naše chování - množství a typ stravy, volba forem trávení volného času a přístup ke cvičení - určují tvar našeho těla, množství podkožního tuku a aktivní tělesné hmoty, hodnotu bazálního metabolismu, stav svalového systému, kapacitu krve dopravit do pracujících svalů kyslík a další faktory, určující náš vzhled, kvalitu našeho života a úroveň zdraví v každé fázi života.

Ve středním a vyšším věku již nejde o to, vypadat jako kulturisté. Hlavním kritériem je funkce. Cvičení a obecně “zdravotně orientované chování” má přispět k tomu, abychom do co nejvyššího věku udrželi v optimální souhře všechny vitální životní funkce. Pokud někdo již po padesátce musí brát prášky na krevní tlak, k tomu časem přidat prášky na spaní, na cukrovku, prostatu, na bolavé klouby a další obtíže, má z pohledu udržení optimální funkční kapacity těla neradostné vyhlídky do budoucnosti. Přitom všechny výše uvedené zdravotní potíže mají úzkou souvislost s pohybem, nadváhou a obezitou. Čím více máme tuku, tím více máme i problémů. Všechny výše popsané potíže mají také souvislost se ztrátou svalové hmoty. Čím méně svalů jsme dokázali ve střední fázi života udržet, tím zranitelnější je náš organismus v následujících letech, tím více potíží a nemocí nás pravděpodobně postihne.

O tom ve svých článcích na stránkách fitnet píši. Když jsem se s kamarády bavil o vztazích mezi tukem, svaly a zdravím, dívali se na mne nedůvěřivě. Nevídáme se již příliš často. Jsou dlouhá léta pod vlivem toho, co čtou v novinách a časopisech, co vidí v televizi nebo slyší od svých známých. Nebojím se říci, že 50% z toho co určuje jejich chování, jsou nebezpečné nepravdy. Podle toho jejich chování v otázkách stravy, cvičení a ovlivňování zdraví a zdatnosti vypadá.

Možná i mým přátelům připadaly moje řeči jako “kecy”. I když jsem se snažil co nejméně mluvit o odborných otázkách. Asi se budou v následujících měsících chovat stejně, jako dosud. Způsobem, který vedl k jejich zvýšené hmotnosti, ztrátám svalové a kostní hmoty, k nemocem a snížené zdatnosti.

Kdo chce žít zdravě, musí se připravit na to, že bude muset žít jinak než je dnes zvykem. Jinak než žijí lidé kolem něj. Jeho přátelé. Protože většina národa žije nezdravě. Musí si uvědomit, ž e bude se svým chováním a svými názory narážet. Že bude muset být do značné míry nekonformní. Každý musí posoudit, zda mu to stojí za to.

Hlavně si však musíme připustit, že naše chování určují vědomosti. A ty se nedají získat skokově. Musíme se jich dobrat postupně, shromažďovat je dlouhá léta. Musíme číst správné zdroje informací. Případně se bavit se správnými lidmi. S odborníky na otázky cvičení. Podle získaných poznatků upravovat svoje chování.

Můžeme přečíst neznámé nebo na naše podmínky zbytečně složité informace o zdatnosti, zdraví nebo kvalitě života. Pokud je označíme za “kecy” je naše šance změnit stav své mysli mizivá. Protože stav mysli se vytváří dlouhá desetiletí. Pokud je nakonec správný, tj. v souladu s realitou, je vysoká pravděpodobnost, že se v udržovaném těle, v dobrém zdraví, bez prášků a nemocí, dožijeme vysokého věku

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. BUCKWORTH, J, DISHMAN, RK, (2002): Exercise Psychology. Champaign, Human Kinetics.
  2. ELRICK, H. (1996): Exercise - The Best Prescription. In.: Physic Sportmed, 24:2,  February 96.
  3. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Svaly nad zlato

Jednou z nejvýznamnějších charakteristik naší doby je bezprecedentní prodlužování průměrné délky života. Jinými slovy - máme velmi vysokou naději žít podstatně déle než naši předkové. Například ještě v roce 1900 se…

Více informací

Mohou senioři posilovat?

V roce 1991 jsem byl pozván jako host na odborný seminář tělovýchovných lékařů Jihomoravského kraje. Přednesl jsem zde příspěvek o vhodnosti posilování pro seniory. Při jeho sestavování jsem vycházel jednak z vlastní…

Více informací

Nerozmýšlejte se příliš dlouho - začněte posilovat!

Každý den slyšíme, že bychom se měli více pohybovat a kvalitněji se stravovat. Jenže život je stále rychlejší a náročnější a tak většinu z nás vtáhne dříve nebo později do vyjeté brázdy konzumního života. Ráno se…

Více informací