Alkohol a nemoci srdce

Alkohol má v oblasti ovlivňování zdraví obecně velmi špatné jméno. Denně čteme o devastujícím dopadu nadměrné konzumace alkoholu na zdraví, zdatnost, pracovní výkonnost a sociální vztahy pijáků. Stačí se podívat na některé pravidelné návštěvníky hospod a hned vidíme, že zvýšená spotřeba alkoholu neprospívá vzhledu ani zdatnosti. I když se někteří šprýmaři snaží tvrdit, že „Pivo dělá hezká těla“, pohled na typicky vypouklé břicho chronického pivaře svědčí jednoznačně o opaku. Také v řadě dobře myšlených doporučení lékařů se objevuje striktní zákaz konzumace jakékoli formy alkoholu.

 Již před lety se objevily názory, že spotřeba alkoholu vykazuje ve vztahu ke zdraví tzv. „J křivku“. To znamená, že mírní konzumenti alkoholu vykazují menší úmrtnost na nemoci srdce v porovnání s abstinenty, zároveň se ale se zvyšující spotřebou alkoholu riziko onemocnění prudce zvyšuje. Je nesnadné rozpoznat hladinu alkoholu, která ještě prospívá od té, která již škodí. Tento problém je komplikován faktem, že u alkoholu musíme počítat s jeho návykovostí a tedy s tím, že stejná dávka po čase vykazuje nižší efekt.

 Nemoci srdce a cév představují v moderním světě hlavní příčinu smrti a proto se neustále hledají postupy jejich prevence a účinné léčby. Již před lety se prokázalo, že konzumace alkoholu zvyšuje hladinu HDL cholesterolu a tím snižuje nebezpečí vzniku nemoci srdce. Nejčastěji se v tomto směru hovořilo o pozitivním dopadu konzumace vína, zvláště červeného. Vyvstala otázka, jak ovlivňuje riziko nemoci srdce pití ostatních typů alkoholu, tedy piva a tvrdého alkoholu.

 Tuto otázku se rozhodl zkoumat Dr. Gaziano se svými spolupracovníky. V rámci výzkumu provedli interview s osobami, které utrpěly infarkt myokardu a byly propuštěny z nemocnice. Pro každého sledovaného pacienta byla náhodně určena srovnatelná kontrola stejného věku. Vyšetřováno a porovnáváno tak bylo 340 pacientů a 340 kontrol. Všichni vyplnili dotazníky, které přinesly informace o všech známých rizikových faktorech vzniku nemoci srdce. Ze 680 sledovaných bylo 191 vyhodnoceno jako nepijáci či abstinenti a 331 jako pravidelní pijáci. Z tohoto počtu 62 preferovalo víno, 89 pivo, 160 tvrdý alkohol. U 160 abstinentů a 217 pijáků byly kromě informací získány i vzorky krve, umožňující posoudit hladinu cholesterolu.

 Výsledky prokázaly nižší hladiny HDL cholesterolu a vyšší výskyt infarktů u abstinentů. Po vyloučení vlivu všech dalších možných rizikových faktorů nemoci srdce byla pravděpodobnost vzniku infarktu nižší u všech konzumentů alkoholu. Relativní riziko infarktu bylo u všech pijáků 0,58 v porovnání s nepijáky (1,0). U pijáků vína bylo riziko 0,48, u pijáků piva 0,55 a u pijáků tvrdého alkoholu 0,59.

 Autoři uzavřeli svůj výzkum názorem, že konzumace alkoholu je v jistém spektru nepřímo úměrná riziku vzniku infarktu myokardu. Za hlavní prvek tohoto vlivu je považována zvýšená hladina HDL cholesterolu. Pokles rizika je zřejmě zprostředkován působením etanolu. Hladinu HDL cholesterolu zvyšuje významně i pravidelná pohybová aktivita. Ta přitom není návyková a má i pozitivní vliv na množství svalů, velikost svalové síly, funkční stav hybného systému a hladinu výdeje energie. Alkohol naopak zatěžuje játra a přivádí do těla prázdné kalorie. Zdá se, že sklenička alkoholu denně neuškodí. Kdo ale chce zlepšovat svoje zdraví jen alkoholem, musí si uvědomit, že vyhání čerta ďáblem.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Použitá literatura:

  1. Gaziano, JM, et al. (1999): Type of alcoholic beverage and risk of myocardial infarction. In.: Am J Cardiol January 1, 83: 52-7.
  2. WYNDER, EL. (1981): The Book of Health. A Complete Guide to Making Health Last Lifetime. New York, Franklin Watts.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


V prevenci nemocí srdce je klíčový životní styl

K nemocím přistupujeme mnohdy fatalisticky. Nemoc v takovém případě vnímáme jako ránu osudu, něco co nás (obvykle neprávem) postihlo, něco čemu nedokážeme zabránit, co je mimo náš vliv, proti čemu jsme bezmocní. V nemoci se...
více...
V prevenci nemocí srdce je klíčový životní styl

Pohyb nebo dieta?

V poslední době se na webu často setkávám s články, které doporučují v zájmu zvýšení zdraví a prodloužení života omezit příjem potravy. Výzkumy, prováděné na muškách a na myším prokázaly, že pokud byl...
více...
Pohyb nebo dieta?

Význam intenzivní pohybové aktivity

Všechna dosavadní doporučení k volbě pohybové aktivity šablonovitě opakují, že pohyb, zaměřený na zvýšení úrovně zdraví, musí být především aerobního charakteru. "Aerobní" znamená "za přístupu kyslíku". Aerobní...
více...
Význam intenzivní pohybové aktivity