Při kontrole hmotnosti je důležitější změna způsobu života než dieta

Obézních ve všech průmyslově vyspělých zemích neustále přibývá a souběžně s množstvím tuku se zhoršuje i zdravotní stav populace. Náklady na léčbu nemocných se každým rokem zvyšují a to nutí politiky, lékaře a vědce hledat realizovatelné postupy účinné kontroly hmotnosti. Dlouhá léta převládal názor, že nejvýznamnějším krokem k udržení optimální hmotnosti je omezování příjmu energie. Tedy kontrola stravy - dieta. Začala éra “zaručených diet”. Knižní pulty se prohýbaly pod náporem dietních návodů, přičemž nikomu nevadilo, že se doporučení nejen neshodovala, ale mnohdy diametrálně lišila. Čím měla dieta přitažlivější název, tím více lidí ji vyzkoušelo. Dieta letušek, Hollywoodská dieta, vajíčková dieta - co název, to skvost.

Dietní mánie dodnes neutichla. Snad každý den se na trhu objeví nová kniha, v níž autor přesvědčuje tlouštíky, že právě on objevil Ameriku, že právě jeho dieta je ta pravá, která odstraní jednou provždy jejich trápení s tukovými buňkami. A každá taková kniha si najde svoje čtenáře. Naivita lidí je zřejmě nekonečná. Je nutné jasně a srozumitelně říci, že omezení stravy není řešením problémů s nadbytečnými zásobami tuků. Kdyby jedna jediná z několika tisíc známých diet skutečně fungovala, bylo by dnes nesnadné potkat tlouštíka. Všichni bychom byli štíhlí. Ale nejsme. Naopak obézních přibývá nevídaným tempem. Diety prostě nefungují.

Klíčem ke štíhlé postavě je změna způsobu života. Ten jsme přebrali od svých rodičů a ti se opět chovali stejně jako jejich rodiče. Ale jen v některých oblastech. Například v oblasti stravování a forem odpočinku. Převzali jsem od svých předků kuchařské knihy, oblibu v tučných a sladkých jídlech. A potěšení z oslav narozenin, svátků, hodů. U našich dědů a pradědů měla energeticky hutná strava svoje logické opodstatnění. Všudypřítomná těžká fyzická práce vedla k velkému výdeji energie a ten bylo nutné kompenzovat stravou. Její kvalitou i kvantitou. Změnil se také způsob regenerace pracovní kapacity. Po těžké práci si naši předci sedli a četli knihy, poslouchali rádio nebo zalehli a zdřímli si. Fyzicky vyčerpávající práce ve stavení, na poli a v lesích vedla k únavě a ta se dala nejlépe odstranit pasivním odpočinkem.

Když analyzujeme rozdíly mezi životem našich předků a převažujícím způsobem současného života, je na první pohled jasné, že se nejvíce, nejpodstatněji změnilo denní množství pohybu. Habituálního, tj. nezbytného, nevyhnutelného, nutného pohybu. Pohybu, který zajišťoval živobytí. Bez nějž by byla bída a hlad. Pohyb byl v minulosti obvykle náročný. Nošení trámů, řezání dřeva, nošení kýblů s vodou atd. Pohybové požadavky se změnily. V kvalitě i kvantitě. Většina současných zaměstnání nás nutí sedět dlouhé hodiny u počítačů, nad stohy dokumentů, za volanty aut a na různých jednáních a poradách.

Výdej energie je v takových situacích snížen na minimum. Blíží se hodnotě bazálního energetického výdeje. Kdybychom chtěli dnešnímu běžnému výdeji energie přizpůsobit energetický příjem, museli bychom jíst méně než dříve malé děti. Tím bychom vyřešili problém energetického přebytku. Navodili bychom současně vážnější problém - nedodávali bychom do organismu dostatek biologicky cenných látek. Vitaminů a minerálů. Proto omezování stravy není správnou odpovědí na změny, navozené civilizací.

Dnes musíme změnit život v tom směru, že zvýšíme množství pohybu. Vědomého, záměrného pohybu. Pohybu, který nemá za cíl zajistit základní zdroje obživy. Pohybu, který do života vědomě zařazujeme proto, abychom záměrně kompenzovali ztrátu biologicky nezbytných stimulů pro udržení zdraví a zdatnosti. Zabíjíme tím dvě mouchy jednou ranou. Zaprvé zvyšujeme výdej energie a tím zabraňujeme vzniku obezity. Zadruhé vystavujeme tělo podnětům, které vedou k optimalizaci jeho funkcí. K udržení vysokého podílu svalů na celkové hmotnosti, k zajištění vysoké hodnoty bazálního metabolismu, ke zvýšení kapacity oběhového a dýchacího systému.

Při zvyšování množství pohybu se můžeme dopustit dvou chyb:

  1. zvolíme zátěž příliš nízkou -necháme se například ovlivnit radami, podle nichž stačí k udržení zdatnosti a výkonnosti půl hodiny chůze denně. Možná tímto přístupem o trošku zpomalíme tempo ztráty zdatnosti. Rozhodně ji ale neudržíme na stávající úrovni a už vůbec ji tak nezvýšíme. Cvičení nevede ke zlepšování. Takovým přístupem jen ztrácíme čas a peníze. 
  2. zvolíme zátěž příliš vysokou - denně běháme, cvičíme ve fitcentru, hrajeme fotbal nebo jezdíme na kole. Tělo nemá po zátěži dostatek času na zotavení. Vznikají drobná zranění (mikrotraumata), která se sumují a dříve nebo později vedou k poškození zdraví (kumulativní traumatický syndrom). Cvičení tedy nevede ke zlepšení zdraví a zdatnosti, čas strávený cvičením se obrací proti nám.

Dr. Jennifer Virant z “DuPage Medical Group and Advocate Good Samaritan Hospital” v USA tvrdí, že většina diet vede k poškození zdraví, protože omezuje nebo zastavuje přívod biologicky aktivních látek do těla. Tím se narušuje metabolismus, dochází k jeho vážným poruchám (metabolický syndrom, diabetes atd.).  Lidem se sklonem k většímu ukládání tuků doporučuje provést následující změny přístupu ke stravě a pohybu:

  • jíst stravu v níž je bohatě zastoupeno ovoce, zelenina a obiloviny 
  • omezit konzumaci masa
  • kontrolovat velikost porcí, které si dopřáváme (doma, v podnikových jídelnách nebo v restauracích)
  • dostatečně pít, omezit přitom příjem slazených minerálek a zvýšit spotřebu čisté vody
  • pravidelně cvičit,optimalizovat velikost zátěže občasnými konzultacemi s odborníkem v otázkách cvičení

Klíčovým problémem je v otázce kontroly hmotnosti udržení vysoké hodnoty bazálního výdeje energie. Pokud tato hodnota poklesne vinou ztrát svalové tkáně mezi 30 až 60 lety o 400 kcal, sníží se náš týdenní výdej energie o ohromujících 2 800 kcal. To je ekvivalent zhruba 10-14 hodin chůze. Pokud si tedy cvičením ve fitcentru (v posilovně) udržíme stálé množství svalů, nemusíme mít z nadváhy nebo obezity obavy. Náš výdej energie je dlouhodobě vysoký. To nám umožňuje dosyta se najíst a přitom nepřibrat.

V posledních letech se neustále zvyšuje počet osobních trenérů a dalších odborníků v otázkách cvičení a stravy. Je dobré si služby těchto nových profesí zaplatit. Z dlouhodobého hlediska je to jedna z nejlepších investicí dneška.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. ACSM - American College of Sports Medicine Position Stand (2001):  Appropriate Intervention Strategies for Weight Loss and Prevention of  Weight Regain for Adults. In.: Med. Sci. Sports. Exerc., Vol. 33, No. 12, pp. 2145–2156.
  2. AHERN, D.  (2007): Lifestyle Changes, Not Diets, Are Key To Losing Weight. In.: Medical news Today, 13 July.
  3. ANDERSEN, RE. (2003): Obesity. Etiology, Assesment, Treatment and Prevention. Champaign, Human Kinetics.
  4. ChAKRAVARTHY, MV. BOOTH,  FW. (2004): Eating, exercise, and "thrifty" genotypes: connecting the dots toward an evolutionary understanding of modern chronic diseases. In.: Journal of Applied Physiology 96:3-10.
  5. RAY, R, EIESE-BJORNSTAL, DM. (1999): Counseling in Sports Medicine. Champaign, Human Kinetics.
  6. ZIERLER, K. (1999): Whole body glucose metabolism. Am. J. Physiol. 276 (Endocrinol. Metab. 39): E409–E426.
     

    ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Vliv rodičů na stravování dětí

Ještě zhruba před sto lety rozhodovali o stravě svých dětí výhradně rodiče. Většina populace žila na vesnicích v samostatných usedlostech. Každá usedlost sestávala z chalupy, stodoly, chlévů, polí, luk, případně lesů....
více...
Vliv rodičů na stravování dětí

Jaká hmotnost je zdravá?

Některé výrazy a slovní obraty bereme jako samozřejmé a již dále nepátráme po jejich přesném obsahu či významu. Do kategorie nevyjasněných pojmů patří i slovní spojení “správná hmotnost”. Když položíte stovce...
více...
Jaká hmotnost je zdravá?

Obezita to nevzdává

V posledním roce se na mnoha Internetových stránkách objevily články, v nichž lékaři a vědci opatrně naznačují možné zastavení nárůstu počtu osob s nadváhou a obézních. Po zhruba 30 letech neustálého vzestupu...
více...
Obezita to nevzdává