Děti, strava, pohyb a kosti

Jsme civilizací konzumentů. Většina z nás je odtržena od procesu přímého získávání zdrojů výživy. Neoráme, nesejeme, nesklízíme. Potraviny nakupujeme v supermarketech, a většinou si je automobilem dovezeme až do bytu. Stejně tak nemusíme zajišťovat další nezbytné úkony pro přežití. Nestavíme domy, nekopeme studny, nekutáme uhlí, nekácíme stromy, nemusíme se starat o zajištění tepla v našich bytech a domovech. Většina z nás si na zabezpečení slušného živobytí vydělá fyzicky nenáročnou kancelářskou prací. Máme se celkem dobře.

Tento způsob života má ale podstatný vliv na náš organismus. Naše svaly nejsou zatěžovány v celém spektru jejich kapacity, naše srdce či plíce nemusí mnohdy celé měsíce podstatně zvýšit svoji výkonnost, na spodní hranici škály možností jsou zatěžovány kosti, šlachy, vazy a kloubní pouzdra. Zvládáme poměrně snadno běžné, každodenní úkoly. Jakmile jsme ale vystaveni výraznější zátěži, nastávají potíže. Důkazem je například neustále se zvyšující výskyt zranění při lyžování.

Donedávna jsme byli k pohybové činnosti podněcování s poukazem na stav srdce a cév. Lékaři zaznamenali v minulém století nesmírný nárůst onemocnění srdce. Všimli si současně, že lidé štíhlí, pohybově aktivní a fyzicky zdatní jsou těmito chorobami postihováni podstatně méně než lidé manifestně či latentně obézní. V reakci na toto poznání se v osmdesátých letech minulého století ve světě vzedmula vlna zájmu o aerobní aktivity. Nejoblíbenějším se stal jogging. Jenže u mnoha cvičících nedošlo pomocí joggingu ke zhubnutí a zvýšení úrovně zdatnosti. Běh u nich časem vedl ke vzniku chronických poškození kloubů dolních končetin. A u nejednoho běžce došlo k únavovým zlomeninám.

Současně lékaři v druhé polovině minulého století zaznamenali, že se obecně zvyšuje výskyt zlomenin dlouhých kostí u seniorů, zvláště u postmenopausálních žen. Termín “osteoporosa”, používaný dlouhá léta pouze odborníky, se stal obecně známým. Řídnutí kostí se stalo závažným společenským problémem. Začal se hledat viník zvýšeného výskytu oslabení kostí. Podezření padlo na nedostatek vápníku ve stravě, později na nedostatek vitaminu D, zodpovědného za využití vápníku v lidském organismu. Pak si lékaři uvědomili, že na hustotu kostí má podstatný vliv hladina fyzické aktivity, především v mládí.

Na stránkách fitnet opakovaně uvádíme, že lidský organismus reaguje na podněty vnějšího prostředí komplexně. Pokud jsme dlouhodobě vystaveni zvýšené zátěži, zesilují naše svaly. Svaly se upínají na kosti. Tělo nemůže mít silný sval a slabé kosti. V takovém případě by docházelo k utržení svalu od kosti při každém výraznějším svalovém stahu. Proto při posílení svalu dochází souběžně, automaticky, i k ukládání většího množství minerálů do těch kostí, na něž se silnější svaly upínají. Pokud naopak požadavky na výkon našich svalů podstatně poklesnou, dochází k jejich oslabování. Neoslabí se však jen sval. Souběžně s poklesem síly daných svalů se snižuje i hustota těch kostí, na něž se slábnoucí svaly upínají.

Tělo nebude zvyšovat sílu a objem svalů jen proto, že si to přejeme. Nebo proto, že jíme více bílkovin. Prvotní je požadavek vnějšího prostředí. Až když svaly vykonávají více práce, dochází k zvýšenému zadržování aminokyselin a jejich zabudovávání do svalových vláken. Stejný princip platí i pro kosti. Můžeme konzumovat sebevíce vápníku a ležet celé dny na slunci. Pokud svaly nevytvářejí zvýšený tah na kosti v místě úponu, nebude tělo zadržovat více minerálů a zabudovávat je do kostní tkáně.

Prvotní je využiti dané struktury těla. Ani my si nekupujeme více televizorů, než jich v domácnosti můžeme použít. Důkazem pravdivosti tohoto tvrzení je skutečnost, že dominantní paže tenisty má o 35% více kostní hmoty než paže druhá, která není tak intenzivně při hře užívána. Výzkumy také jednoznačně prokázaly, že ženy, které v dospívání aktivně sportovaly, mají v období po menopauze o 8 % silnější kosti než jejich vrstevnice, které nesportovaly a ve středním věku byly pohybově pasivní.

Lékaři v posledních letech bijí na poplach. Stav kostí se u většiny z nás rychle zhoršuje. Jsou křehčí, snadněji se lámou. Mluví se dokonce o “časované bombě”. Pokud se stav populace podstatně nezlepší, budou náklady na zdravotnictví v blízké budoucnosti astronomické. Zlomeniny kostí se léčí nesnadno, a pokud nedojde k zásadní změně života, mají tendenci se opakovat. Pro každého musí znít děsivě skutečnost, že více jak 25% zlomenin krčku kosti stehenní vede do jednoho roku k smrti postiženého. Jak jednou ke zlomenině dojde, je zle. To by měl být pro každého dostatečný důvod proč se zamyslet nad prevencí.

Ohroženi však nejsou jen lidé středního věku nebo senioři. Podle měření Dr. Heidi Kalkwarf z “Cincinnati Children’s Hospital”, realizovaném na 1500 zdravých dětí, mají americké děti podstatně slabší kosti, než lékaři předpokládali a než by měly mít. Důsledkem tohoto stavu je rostoucí počet zlomenin kostí paží v porovnání se stavem před čtyřiceti lety. Studie známého výzkumného centra Mayo Clinic prokázaly, že u dívek vzrostl počet zlomenin kostí paží o ohromujících 56 % a u chlapců o 32 %. Nejedná se přitom o důsledky úrazů při dnes oblíbených “adrenalinových” aktivitách typu raftingu nebo jízdy na kolečkových bruslích. Problém není v aktivitách. Problém je v kostech. Pozoruhodný je i fakt, že zlomeninami jsou nejvíce ohroženy děti obézní.

Sedavý způsob života a nedostatek pohybových aktivit je u mladých lidí stále častější. Děti nelezou po stromech, neběhají po loukách, nehrají spontánně poblíž svého bydliště různé hry. Děti dnes sedí u monitoru počítače nebo u obrazovky televize, takže jejich svaly nejsou vystaveny zvýšené zátěži a jejich pokožka není vystavena ultrafialovému záření. Navíc se výrazně snížila spotřeba mléka a mléčných výrobků, zvláště u adolescentů. Obchody dnes nabízí lákavé sladké nebo slané produkty, které neobsahují žádný vápník. Zvýšila se nesmírně spotřeba slazených nápojů, z nichž mnohé obsahují látky, urychlující vyplavování vápníku z těla.

Absence vitaminu D může vést až k rozvoji křivice, stavu, při němž jsou kosti tak měkké, že se deformují. Například nohy se mohou prohýbat do oblouků. Křivice byla metlou devatenáctého století a obecně je považována za vymýcené onemocnění.  Dr. Laura Tosi, vedoucí oddělení péče o kosti v “Children’s National Medical Center” ve Washingtonu, v jednom rozhovoru uvedla: “V současné době mi přichází stále více mladých pacientů s křivicí. S takovými případy jsem se nesetkala během své více jak dvacetileté lékařské praxe. Extrémně nízkou hladinu vitaminu D, nebo dokonce křivici, diagnostikuji u nějakého dítěte téměř každý měsíc”. Pokud mají děti problémy s kostmi, může se u nich naplno projevit osteoporosa a s ní spojené zdravotní komplikace již ve středním věku. Problém zhoršuje i skutečnost, že dětští lékaři, kteří se s křivicí dosud nesetkali, ji nedovedou diagnostikovat. Pokud se křivici podaří zachytit v počátcích, je možné ji celkem úspěšně léčit vhodnými dávkami vitaminu D a vápníku.

Kostní tkáň se vyvíjí a narůstá v návaznosti na růst a vývoj nejdynamičtěji do ukončení dospívání. Ale i v následujících letech se množství kostní tkáně může zvyšovat, za předpokladu, že jsou na svaly a kosti kladeny zvýšené nároky. Až zhruba od 33 let dochází k pozvolnému poklesu hustoty kostí. U žen je tento pozvolný pokles zvýrazněn v období kolem menopausy. Pokud v mládí nebyly kosti nuceny k zvyšování své hmoty a ve středním věku docházelo vinou pohybové pasivity k trvalému zhoršování jejich stavu, má dotyčná osoba zaděláno na značné potíže ve stáří. Pády a zlomeniny patří k častým příčinám invalidizace a úmrtí seniorů. Zlomeniny prudce snižují kvalitu života postižených.

V prevenci vzniku osteoporosy je nejdůležitější dosáhnout v dětství a dospívání maximálního rozvoje kostní tkáně.  Čím více svalové tkáně v kterékoli fázi života máme, tím silnější a vůči zranění odolnější jsou i naše kosti. Tělesná zátěž má na stav kostí vliv i ve středním věku, i když ne tak podstatný. A i zde je prvním a nejdůležitějším podnětem pro pozitivní ovlivnění kostí svalová činnost. Výzkumy prokázaly, že u žen středního věku navodilo posilování zvýšení obsahu minerálů v kostech (os femur, os radius a obratle páteře) o zhruba 10-15%, běh navodil nárůst u kosti stehenní a obratlů o 10-12%, u os radius o pouhé jedno procento, plavání pak nevedlo k žádnému zlepšení. To je jasný důkaz rozhodující role fyzické zátěže v prevenci a léčbě osteoporosy.

Donedávna se ekologové zabývali tím, jak uchránit lesy, louky a volně žijící živočichy. K ohroženým druhům je nutné zařadit i člověka. Současný převažující způsob života ohrožuje samu podstatu fungování lidského organismu. Nesprávně se stravujeme a nedostatečně se pohybujeme. Cesta z této neblahé situace není v konzumaci vápníku, vysedávání na slunci nebo v aplikaci nějakých léků. Základním krokem ke zvýšení množství kostní tkáně a tím k pevnějším kostem je zvýšení množství svalů. Ideální aktivitou při snaze o zvýšení množství svalů je cvičení ve fitcentru, nejlépe (alespoň zpočátku) pod vedením odborníka - osobního trenéra nebo fitness konzultanta.


LITERATURA:

  1. KHAN, K et al. (2001): Physical Activity and Bone Health. Champaign, Human Kinetics.

  2. NEERGAARD, L. (2007): Too little milk, sunshine and exercise hurts kids’ bones. In.: Daily Herald, November 27.

  3. NEERGAARD, L. (2007): Kids’ bones called ‘time bomb’. In.: Star News Online.com

  4. IDnes (2007): Křivice se znovu vrací. In.: IDnes, 4. prosince. 

  5. Associated Press (2007): Unhealthy habits put kids at bone-breaking risk.


UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Cvičení a artritida

Dlouhodobě zastávám názor, že cvičení je pro mladé a zdravé lidi vhodné, pro lidi staré, nemocné a oslabené pak naprosto nezbytné. Mladí lidé většinou cvičí pro zábavu či potěšení, soutěží, porovnávají své síly.…

Více informací

Vitaminy - prospívají nebo škodí?

Na stránkách fitnet jsme nikdy nepropagovali nadměrnou aplikaci vitaminů jako prostředek pozitivního ovlivňování zdraví, zdatnosti a kvality života. Učební texty pro naše kurzy instruktorů fitcenter, zpracované naší britskou…

Více informací

Břemeno nedostatku pohybu

“Více lidí dnes onemocní a zemře vinou nedostatku pohybu a chyb stravování než vinou kouření”. K tomuto jednoznačnému závěru došla zpráva organizace ”Swedish Institute for Public Health”, přednesená na výročním…

Více informací