Ženy se musí více věnovat svému srdci

Dlouhá léta se v souvislostí s nemocemi srdce hovořilo výhradně o mužích. V hojně používaném testu z osmdesátých let se riziko onemocnění srdce hodnotilo z pohledu pohlaví takto: 1 bod - žena ve věku pod 40 let, 2 body - žena ve věku 40-50 let, 3 body - žena ve věku nad 50 let, 5 bodů - muž, 6 bodů - zavalitý muž, 7 bodů - zavalitý plešatý muž (Getchell, 1977). Čím více bodů, tím vyšší riziko vzniku nemoci srdce nebo infarktu. Jak je vidět, ženy byly automaticky považovány za imunní proti nemocem srdce a cév. Být mužem znamenalo podle hodnocení testu mít v porovnání se ženami pětkrát vyšší riziko onemocnění některou z chorob, ohrožující srdce a krevní oběh.

Doby se mění a s nimi i suma poznatků. Bodové hodnocení rizika onemocnění srdce pro test RISKO bylo sestavováno někdy na začátku osmdesátých let. Tehdy na tyto nemoci umírali především muži. Podílelo se na tom mnoho faktorů. Ženy ještě nepracovaly tak často jako dnes. Nebyly proto vystaveny stresům, spojeným s dopravou do práce a vyvolaným povoláním. Ženy v porovnání s muži méně často kouřily, více pozornosti věnovaly svému vzhledu a proto byly zřídka obézní. V těch letech také ještě nebyla rozšířena hormonální doplňková léčba. Život žen byl obecně méně náročný a klidnější.

Ženy ale v tutéž dobu intenzivně bojovaly za svoji emancipaci. Prosadily si řadu práv, které považovaly za prospěšné ve snaze vyrovnat se mužům. Dnes se ukazuje, že mnohá práva spíše ženám uškodila. Zatímco se v posledních dvou desetiletích počet úmrtí na nemoci srdce u mužů soustavně snižoval, u žen stejně soustavně narůstal. Dnes v USA, ale i ve většině průmyslově vyspělých zemích, umírá na nemoci srdce a mozkové příhody podstatně více žen než mužů. Přitom “tento fakt dosud neakceptovala většina lékařů a proto se k potížím žen staví mnohdy laxně” (Mosca et al, 2007). Pokud se stejnými potížemi a příznaky přijde do ordinace muž, postupuje lékař mnohem razantněji a důrazněji, než když jde o ženu. I to může být jeden z důvodů, proč na nemoci srdce dnes umírá více žen než mužů.

Ženy by tedy měly věnovat svému srdci více pozornosti. Žijeme ve světě, který označila Světová zdravotnická organizace (WHO) za “obesogenní”. Pokrok usnadnil přístup k jídlu a téměř znemožnil jakoukoli náročnější pohybovou činnost. Výsledkem je obezita, metabolický syndrom, diabetes a nemoci srdce. Nejtlustším národem na světě jsou dnes Američané. Přibližně jedna třetina populace spadá do kategorie “s nadváhou”, další třetina do kategorie “obézní”. Více jak 66 procent obyvatel této země je ohroženo nadměrnými zásobami energie v těle. Mluví se o krizi, pandemii, největším ohrožením lidstva v jeho historii.

Stavem zdraví populace se zabývá spousta organizací. Z pohledu prevence a léčby nemocí srdce je jednou z nejvýznamnějších organizací “American Heart Association” (AHA). Ta vydává spousty materiálů, jejichž hlavním cílem je snížit výskyt nemocí srdce a cév nejen v USA, ale na celém světě. Měli bychom si práce této organizace vážit, protože české ženy jsou podle nejnovějších výzkumů nejtlustší v Evropě, muži na tom nejsou o moc lépe - jsou na druhém místě v počtu tlusťochů v evropských zemích.

Jak bylo konstatováno výše, ohroženější jsou s hlediska nemocí srdce v dnešní době ženy. Proto vydala nedávno AHA rozsáhlé materiály (v prestižním časopise Circulation), zabývající se problematikou prevence onemocnění srdce a cév u běýné populace a speciálně u žen. Zdůrazňuje se v něm, že ženy nemají čekat, až se nemoc plně rozvine, ale musí proti jejímu vzniku zahájit včas rozhodné kroky. Základem boje proti nemocem srdce mají být změny způsobu života. Léky mají být zařazeny do léčby teprve až se vyčerpají možnosti ovlivnit zdravotní stav změnami způsoby života. Před zahájením jakékoli léčby mají lékaři vést ženy k tomu, aby zvýšily množství pohybové aktivity a upravily množství a složení stravy. Zhruba doporučuje rozsáhlý text, sestavený za spolupráce desítek vědců a lékařů, následující kroky ke snížení rizika onemocnění srdce u žen:

  • Uhlídat si zdravou tělesnou hmotnost - podle názoru většiny odborníků se má naše hmotnost pohybovat v rozpětí, které nás v přepočtu na Index tělesné hmotnosti (BMI) řadí do  rozpětí 19,0-24,9 kg/m2. Čím vyšší je naše hmotnost, tím vyšší riziko vzniku obezity a na ní navazujících nemocí, včetně nemocí srdce. Tvar těla je do značné míry výkladní skříní stavu vnitřních orgánů a orgánových systémů těla.
  • Pravidelně cvičit - opakovaně tvrdím, že se nadměrně zabýváme otázkami výživy a nedostatečně otázkami pohybu. Hladina habituální zátěže dnes klesla na historické minimum a tento stav se v nejbližších letech nezmění. Proto musíme do svého života vřazovat pohyb záměrně. Nesmíme se ale nechat oklamat názory, že máme denně půl hodiny chodit. To je nesmysl. Pohybová zátěž musí uvést do činnosti celou škálu neuromotorických jednotek. Musíme nejen chodit či běhat, musíme nejen svaly protahovat. Musíme na prvním místě svaly zatížit v celém možném rozsahu - tedy i cviky, které vystavují daný sval zátěži ve spektru 75-85% jeho možností. Musíme zatížit nejen svaly dolních končetin, ale i svaly zádové, prsní, ramenní, svaly paží  a břicha. Většina lidí neumí cvičit a musí se to učit. Stejně, jako se musíme učit řídit automobil.
  • Zvýšit ve stravě množství ovoce a zeleniny - když přijdeme do jakéhokoli obchodu, vidíme širokou nabídku potravin. Když se ale podíváme na ceny, ztuhne nám nejednou úsměv. Ovoce a zelenina patří, zvláště v zimě, k nejdražším potravinám. A tak nejednou sáhneme po stravě sice nevhodné, ale levné. Ke své škodě. Vědci v posledních letech zdůrazňují, že jsme ze stravy dosud izolovali jen nepatrnou část jejích složek. Vitaminy, minerály, vlákninu. Jenže v potravě je klíčových složek více. Ty zatím neznáme, zato jejich význam se ukazuje být klíčovým. Proto bychom měli jíst více ovoce a zeleniny, protože přivádí do těla málo energie, málo tuků, zato hodně biologicky cenných látek. Doplňovat špatnou stravu vitaminy se ukazuje riskantní. Konzumace vitaminů podle některých výzkumů vede ke zvýšené úmrtnosti.
  • Omezit přívod tuků - to je známá věc, ale v posledních letech se ukazuje, že potřebujeme spíše správný poměr nenasycených mastných kyselin omega 3. Poměr mastných kyselin omega 3 a omega 6 byl v dávných dobách 1:1, dnes je mnohdy až 50:1 ve prospěch omega 6. Vědci se přiklání k názoru, že to může být příčina řady poruch zdraví.
  • Omezit konzumaci alkoholu - alkohol má značné množství energie (7 kcal/g), navíc je zde riziko vzniku závislosti, z níž je nesnadné se vymanit. U žen konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu.
  • Omezit spotřebu soli - nadměrné solení je zlozvykem dnešní doby. Mnozí výrobci potravin naši náchylnosti k soli aneužívají a zaplavují trh přesolenými pochutinami (slané mandle, brambůrky, tyčinky atd.). Sůl přispívá ke vzniku hypertenze. Hypertenzí neboli vysokým krevním tlakem trpí 42,3 procent mužů a 31,1 žen v České republice.
  • Nekouřit - boj proti kouření se zintenzivňuje, přesto kouří vysoký počet mladých žen. Kouření negativně ovlivňuje organizmus a podstatně zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic a nemocí srdce a cév. Kuřačky řastěji umírají na mozkové příhody.
  • Odmítnout hormonální doplňkovou léčbu (HDL) - jistou dobu se HDL považovala za univerzální a nenahraditelnou léčbu problémů během perimenopausy. Výzkumy ale ukázaly, že tato léčba zvyšuje riziko vzniku nemocí srdce, zvyšuje výskyt mozkových příhod a některých typů rakoviny. Proto jsou dnes ženy od této léčby spíše odrazovány. Pokud se pro léčbu lékař rozhodne, musí ženě zdůvodnit, co jej k tomuto rozhodnutí vedlo. HDL má být “léčbou” ne náhradou za správnou stravu a kvalitní pohyb.
  • Nespoléhat na vitaminy, minerály - jak je uvedeno výše, řada lidí se domnívá, že vitaminy a minerály jsou všelékem. Dnes se ukazuje, že konzumace vitaminů může škodit. Může zvýšit riziko předčasné smrti. Je to jistě velká rána průmyslu doplňků výživy. A škodlivé nejsou jen sólo vitaminy. Podle výsledků nedávného výzkumu byl u mužů, konzumujících multivitaminové přípravky, prokázán zvýšený výskyt rakoviny prostaty.
  • Poradit se s lékařem zda brát aspirin - aspirin ředí krev a snižuje tvorbu krevních sraženin. Má ale na druhé straně negativní dopad na žaludeční sliznici a může tak vyvolat tvorbu žaludečních vředů. Ženy se mají před rozhodnutím zda brát nebo nebrat denně aspirin poradit s lékařem.

Co se týče těchto doporučení, řeknete si možná “nic nového”. Mne osobně těší zdůraznění významu pohybu a kontroly hmotnosti. A ostrý odklon od pohodlných přístupů k ovlivňování zdraví, tj. od konzumace léků, vitaminů a doplňků výživy. Při sestavování doporučení se sešli špičkoví experti dneška. Lékaři a vědci. V úvahu vzali výsledky tisíců výzkumů. Jejich závěrům se dá věřit.

Dnes ráno jsem v 8,00 přišel do místního fitcentra. Byl jsem tam zhruba půl hodiny sám. Pak přišla jedna mladá dívka. Když jsem po zhruba 75 minutách cvičení odcházel, přicházeli dva mladí muži. Kapacita fitcentra je na zhruba 15-20 současně cvičících, Fitcentrum je velmi moderní, elegantní, vybavené kvalitními přístroji Techno-Gym. V okolí mého bytu žijí stovky a tisíce lidí (žiji na sídlišti). Denně je vidím nosit si z obchodu plné nákupní tašky jídla. Značná část z nich má nadváhu nebo jsou přímo obézní.

Patříme k nejtlustším obyvatelům této planety. České ženy jsou nejtlustší v Evropě. Obezita je dokořán otevřená brána k metabolickému syndromu, diabetu a nemocím srdce. Cvičení ve fitcentru, spolu s rozumným přístupem ke stravě, jsou nejúčinnějším a nejpřirozenějším způsobem kontroly hmotnosti. Přesto se běžný občan přejídá, jí nezdravě a nedostatečně se pohybuje. Fitcentra jsou prázdná. Češi a Moravané nechtějí být zdraví?

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. GETCHELL, B. (1977): Physical fitness - a way of life. New York, Wiley and Sons.
  2. JENKINS, R. (2007): New Women’s Heart Health Guidelines Urge Early Preventive Measures. In.: Daily News Central, 21 February.
  3. LICHTENSTEIN, AH. (2006): Diet and Lifestyle Recommendations Revision 2006: A Scientific Statement From the American Heart Association Nutrition Committee. In.: Circulation 2006;114;82-96;
  4. MOSCA, L. et al. (2007): Evidence-Based Guidelines for Cardiovascular Disease Prevention in Women: 2007 Update. In.: Circulation, 115:1481-1501

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Pohybová aktivita a zdraví

V dnešní době nikdo nepopírá skutečnost, že se oproti předchozím generacím podstatně méně pohybujeme. Snížilo se především množství habituální a spontánní pohybové činnosti. Naopak se nepřiměřeně zvýšila nabídka...
více...
Pohybová aktivita a zdraví

Alkohol a nemoci srdce

Alkohol má v oblasti ovlivňování zdraví obecně velmi špatné jméno. Denně čteme o devastujícím dopadu nadměrné konzumace alkoholu na zdraví, zdatnost, pracovní výkonnost a sociální vztahy pijáků. Stačí se podívat...
více...
Alkohol a nemoci srdce

V prevenci nemocí srdce je klíčový životní styl

K nemocím přistupujeme mnohdy fatalisticky. Nemoc v takovém případě vnímáme jako ránu osudu, něco co nás (obvykle neprávem) postihlo, něco čemu nedokážeme zabránit, co je mimo náš vliv, proti čemu jsme bezmocní. V nemoci se...
více...
V prevenci nemocí srdce je klíčový životní styl