Víra tvá tě uzdraví

Z našeho života mizí tělesná námaha jako pára nad hrncem. Nemusíme získávat zdroje obživy v potu tváře, nemusíme stavět a neustále opravovat svá obydli, nemusíme s mečem v ruce hájit své životy a domovy. Zdroje pro zajištění slušného života získáváme většinou v sedu. Zato naše psychika je vystavena enormní zátěži. Současně je ale požadavek zvládnout optimálně veškeré úkoly, související se zajištěním kvalitního života, stále nesnadnější. Svět nám nabízí nové a nové incentivy (motivační faktory navozující vůli k činnosti a tím k uspokojení potřeb). Je často těžké se rozhodnout, kterému z nich dát přednost, kterým směrem se dát. Mnoho lidí v honbě za požitky a radostmi dneška zapomíná na to, že jsme první generací, které příroda dala do rukou péči o vlastní pohybový systém. Výsledkem je skutečnost, že postava stále vyššího počtu obyvatel země připomíná spíše tajícího sněhuláka.

 

Lidé až do poloviny minulého století příliš nad svým vzhledem nepřemýšleli. Byli hubení, štíhlí nebo tlustí, malí nebo velcí, svalnatí nebo svalově ochablí. Ostatní je brali takové, jací byli, a obecně panoval názor, že se vzhledem se toho až tak moc dělat nedá. Ostatně více než půl minulého století se buď válčilo, nebo se evropské státy z válek zotavovaly. V takových dobách bylo důležité mít kde bydlet, mít co na sebe, mít čím topit a sehnat dostatek potravy. Vše ostatní se řadilo až za tyto základní priority.

 

Konec druhého tisíciletí přinesl nebývalý ekonomicky rozmach a zásadní změny způsobu výroby. Vyšší životní úroveň umožnila věnovat se více zábavě, sebevzdělávání a regulaci vzhledu. Pokles hladiny habituální zátěže navodil nový fenomén - sarcopenii (ztrátu svalové hmoty doprovázející proces stárnutí). Výrazný propad stimulace svalstva vede k jeho ztrátám, tyto ztráty navozují pokles hodnoty základního výdeje energie a hrubě narušují dlouhodobou energetickou bilanci. Výsledkem chronické pozitivní energetické bilance je manifestní nebo sarcopenická obezita. Jinak řečeno zásadní změna tvaru těla, doprovázená metabolickými maladaptacemi, které narušují zdraví a zvyšují pravděpodobnost vzniku řady závažných onemocnění.

 

Většina obézních si změnu tvaru těla jasně uvědomuje a současně se nemůže ani vyhnout informacím o negativním dopadu nadměrných tukových zásob na zdraví. Je jen otázkou času, kdy se konkrétní postižený začne zajímat o to, jak se obezity zbavit. Protože žijeme v obesogenním světě, nejprve se k obézním dostanou zavirované informace. Informace, které jej chtějí přesvědčit o tom, že jedinou cestou k nápravě nepříjemného stavu je omezení příjmu potravy, případně konzumace nějaké speciální struktury potravy. Všechny tyto informace mají za cíl tahat z kapes obézních peníze. Omezení příjmu potravy není v současném světě reálná cesta k dosažení dlouhodobé energetické rovnováhy.

 

Tento fakt si dnes uvědomuje stále větší počet lidí. Nebo jasněji řečeno, dietu dnes může držet skutečně snad jen naprostý prosťáček. A tak zlatokopové v oblasti obezity přichází s novými postupy jak vytáhnout z kapes naivních tlouštíků peníze. Přesvědčují je, že jim v boji s tukem pomohou léky. Jenže je obecně známo, že každý lék má kromě svého zamýšleného terapeutického účinku i více či méně výrazný negativní škodlivý vedlejší účinek. Ten je uveden  v doprovodném letáku u léku, obvykle je napsán pro laiky nesrozumitelně a navíc malými písmeny. Pokud si dáme tu práci a text přečteme, zjistíme, že se negativní účinky mohou projevit formou zvracení, změn krevního tlaku, závratěmi, poruchami trávení nebo depresí. Proto se k řešení problému s nadváhou a obezitou aplikací léků mohou obrátit jen osoby skutečně nemocné (těch je ale mezi obézními zhruba jedno promile) nebo lidé totálně nezodpovědní k vlastnímu zdraví a životu.

 

Správným řešením problémů spojených s obezitou je v dnešní době zvýšení výdeje energie. Cvičení. Zde jsou možné dva postupy. Jeden sází na okamžité řešení. Využívá k dosažení vyššího energetického výdeje aerobní aktivity. Nabádá obézní, aby každý den prostřednictvím běhu, jízdy na kole nebo plavání vydali více energie. Vyšší výdej energie umožňuje pak více se najíst beze strachu z ukládání tuku. Výhodou tohoto postupu je souběžný pozitivní dopad aerobních aktivit na stav srdce a cév. Nevýhodou je skutečnost, že více energie vydáváme jen v ty dny, kdy cvičíme. Pokud z jakéhokoli důvodu nemůžeme konkrétní den cvičit (pracovní přetížení, nemoc, lenost), více energie nevydáme a proto musíme omezovat stravu. To se nemusí vždy podařit a tak nad námi neustále visí Damoklův meč obezity.

 

Druhý postup sází na záměrné navození dlouhodobějšího zvýšení energetického výdeje. Prostřednictvím posilování dosažené zvýšení množství svalstva a zlepšená kompozice těla nám zajišťuje i vyšší výdej energie. A to každý den, bez ohledu na to, zda jsme daný den našli čas na cvičení. Nárůst výdeje energie může dosáhnout hodnoty 100-600 kcal za den, což je ekvivalent půl hodiny až 3 hodin aerobního cvičení. Při posilování přitom nedochází jen k nárůstu svalů, ale velmi pozitivně je ovlivněn i stav srdce a cév, zesilují se šlachy, vazy a kosti a dochází k optimalizaci metabolismu cukrů.

 

Jenže v dnešním divném světě, v němž se dělá vše pro to, abychom si ušetřili práci a námahu, přitajuje cvičení, a zvláště posilování, jen málokoho. Svět nám nabízí tolik pohodlí, zábavy a potěšení, že je představa dobrovolně přijatého diskomfortu málo lákavá. Výsledkem je nízká adherence ke cvičení. Lidé dojdou k závěru, že mají nadměrnou hmotnost a že jejich tělo není pohledné. Pochopí, že omezování stravy není optimálním řešením. Rozhodnou se cvičit. Začnou s velkou chutí a zájmem. Po pár týdnech ale “vyšumí”. Každý si najde nějaký důvod, proč nemůže jít cvičit dnes, zítra, pozítří. A tak jsou u značné části obézních krátká období zvýšené aktivity střídána různě dlouhými úseky totální pohybové pasivity.

 

Proto se obézní stávají opět oběťmi podvodníků. Ti jim tentokrát nenabízí zázračnou dietu. Dokonce jim doporučí i pohybovou aktivitu. Jenže jen na doporučení pohybu se nedá moc vydělat. Je nutné cvičící přesvědčit, že pokud budou konzumovat souběžně s cvičením tu či onu látku, jejich cvičení bude účinnější, dříve a snadněji dosáhnou svých cílů. Kondičně cvičícím proto dnes podvodníci nabízejí různé doplňky výživy nebo přímo léky. A nalhávají jim, že díky přijatým substancím se jejich tělesná zdatnost a výkonnost rychleji změní k lepšímu. Za léky a doplňky se samozřejmě musí řádně zaplatit a tak si podvodníci přijdou na pěkné peníze. Což je vlastní smysl jejich konání. Zaslouží si však tito lidé svoje peníze?

 

To se pokusili ověřit lékaři z “Garvan Institute of Medical Research” v Sydney v Australii pod vedením Dr. Ken Ho. Vyšli z předpokladu, že ve vrcholovém sportu se rozmohlo zneužívání růstového hormonu s cílem zvýšit výkonnost v daném sportu či disciplíně. Získali k účasti na pokusech 64 osob ve věku 20-40 let a rozdělili je náhodně do dvou skupin, z nichž jedna přijímala růstový hormon a druhá placebo. Obě skupiny pravidelně cvičily po dobu šesti měsíců, 8 týdnů jim byla podávána medikace (hormony nebo placebo). Cílem výzkumu bylo rozpoznat, zda zlepšení výkonnosti bylo navozeno vlivem léků nebo vírou, že léky v souvislosti se cvičením navodí výraznější zlepšení. Cvičící ani lékaři nevěděli během výzkumu, do které skupiny byli konkrétní jedinci zařazeni. Po osmi týdnech byli probandi požádáni, aby sami posoudili, zda dostávali lék nebo placebo a  současně aby odpověděli na otázku, zda mají pocit, že se jejich výkonnost během sledovaného období zvýšila. Dále byly vyhodnocovány pouze výsledky skupiny, která dostávala placebo.

 

Ve skupině 32 cvičících, kteří dostávali placebo, si ti z nich, kteří předpokládali konzumaci růstového hormonu, také mysleli, že se jejich výkonnost podstatně zlepšila. A kontrolní testy ukázaly, že se skutečně zlepšili. Skupina konzumující placebo jako celek zlepšila svoji výkonnost o 1-2 procenta. To odpovídalo předem předpokládanému vlivu zátěže, jíž byli cvičící po sledované období vystaveni. Když ale lékaři vyhodnotili změny výkonnosti u těch, kteří se domnívali, že berou růstový hormon, zlepšení výkonnosti bylo podstatně vyšší - v průměru o 3-5 procent.

 

Dr. Hau Liu, vedoucí oddělení endokrinologie a metabolismu v “Santa Clara Valley Medical Center” v San Jose se svými spolupracovníky analyzoval výsledky 44 vědeckých zpráv o vlivu růstového hormonu na výkonnost člověka a dospěl k závěru, že s největší pravděpodobností tento hormon nemá na sportovní výkonnost žádný podstatný vliv. Výsledky dané analýzy byly publikovány v prestižním časopise “the Annals of Internal Medicine”. Pokud sportovci po aplikaci těchto hormonu zaznamenají vyšší výkon, jedná se podle odborníků spíše o vliv placeba než biochemického vlivu růstového hormonu. Dosažené zlepšení výkonnosti je spíše navozeno změnou stavu mysli než změnou metabolismu.

 

Cvičení je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí dneška. Je až s podivem, jak málo lidí tento zázrak užívá a jak mnoho lidí naopak neuváženou konzumací léků doslova ohrožuje svoje zdraví. Snaha vpašovat léky i do oblasti cvičení je nehorázná až zločinná. Dnes se má soudný člověk soustředit spíše na to, kde sehnat biologicky nezničenou stravu, jak se stravovat v souladu s nejnovějšími poznatky o výživě a jak si poskládat denní režim tak, aby do něj zapadala hodina kvalitního cvičení. Léky do života zdravého člověka nepatří.

 

Ve snaze co nejvíce si “užít života” se značná část populace chová dětinsky. Ztrácí spoustu cenného času sledováním naprosto stupidních seriálů, kterými nás krmí všechny televizní kanály, a nakupováním nepotřebných věcí v supermarketech. Když se již někdo rozhodne něco pro své zdraví a zdatnost udělat, snaží se, aby dosáhl zlepšení v co nejkratším čase a mohl se vrátit ke klasickému (nezdravému) způsobu života. Přitom si neuvědomuje, že konzumací různých neověřených látek může dosáhnout pravého opaku - může si zničit zdraví.

 

Stále více zodpovědných vědců dokazuje, že neexistuje žádná zázračná látka, která by nám bez námahy a zodpovědného chování zajistila pěknou postavu, odpovídající úroveň zdatnosti a dokonalé zdraví. Pokud nějaký lék krátkodobě navodí zlepšení, je to spíše otázka placebo-efektu než skutečného účinku daného léku. Sumace negativních dopadů konzumace léků pak na náš život může mít nedozírné záporné dopady.

Kondičně cvičící nemusí svoji stravu doplňovat žádnými speciálními přípravky ani léky.


LITERATURA:

 
  1. BLAKE, S. (2008): Vitamins and Minerals Demystified. New York, The McGraw-Hill Companies.
  2. DOHENY, K. (2008): Growth Hormone Fake, Competitive Edge Real. In.: WebMD Health News, June 17, 2008.
  3. HOLLENSTEIN, J. (2007): Understanding Dietary Supplements. Jackson, University Press of Mississippi.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Ani já, když se probudím, nevypadám jako Cindy Crawford

K modelkám a filmovým děvám má průměrný občan mírně ambivalentní vztah. Něčím jej přitahují, zajímá se více či méně o jejich život, každodenní radosti a starosti, sleduje se zájmem jejich osudy. Na druhé straně...
více...
Ani já, když se probudím, nevypadám jako Cindy Crawford

Zdraví v krabičce

Dnes je taková doba, že každý chce být v balíku. Vydělat co nejrychleji co nejvíce. Být zdravý a vitální. Užívat si života. Přitom žijeme v období “informačního smogu”. Každý den se na nás valí nové a nové...
více...
Zdraví v krabičce

Mění se cvičením hodnota bazálního výdeje energie?

Strava se miliony let rovnala přežití. Odpočinek (nebo setrvání v pasívních polohách) z tohoto úhlu pohledu znamenal v minulosti nižší výdej energie a zvýšení naděje na úspěšné dlouhodobé zajištění energetické...
více...
Mění se cvičením hodnota bazálního výdeje energie?