Je možná prevence mozkové příhody?

Porucha zdraví, označována termínem „mozková příhoda“, má v češtině řadu synonymů, například mrtvice nebo pepka. Při této poruše se buď zablokuje přivod krve do mozku nebo vinou prasknutí cévky v mozkové tkáni dojde k poškození jisté částí řídícího centra organismu. Nemoc může mít devastujicí následky na další život, mimo jiné může nastat ochrnutí poloviny těla nebo dojít ke ztrátě řady základních mozkových funkcí. Mozková příhoda představuje po nemocích srdce a nádorových onemocněních třetí nejčastější příčinu smrti v průmyslově vyspělých zemích. Ohrožuje tak každého z nás.

Příčiny úmrtí se během posledního století podstatně změnily. Ještě v roce 1900 nepředstavovaly nemoci srdce a cév pro lidstvo výraznější hrozbu. Lidé v tu dobu umírali především na infekční choroby, tuberkulosu, chřipky a zápaly plic. Minulé století ale přineslo nejdramatičtější změny způsobu života lidstva v celé jeho dosavadní historii. Prodloužila se fáze přípravy mladých lidí pro zvolené povolání, snížil se podíl svalové činnosti ve většině profesí, prudce se zvýšila dostupnost energeticky hutných potravin a tekutin. V praxi to znamená, že chronicky vydáváme méně energie a současně podstatně více energie denně přijímáme. Naše fyzická zdatnost je nízká a máme kolem pasu a střev nadměrné zásoby tuku.

Lékařská věda se také za uvedené období dynamicky změnila a dnes dokáže zabránit vzniku většiny infekčních ochoření, nebo již vzniklé poruchy zdraví způsoběné působením virů a bacilů léčit. Dosáhla i překvapivý pokrok v léčbě chronických neinfekčních nemocí (nemoci srdce a cév, nádorová onemocnění). V oblasti prevence vzniku nemocí ale silně zaostává. Skoro to vypadá tak, že lékaři a farmaceutické společnosti nemají zájem na tom, aby byli lidé zdraví. Pokud chtějí udržet a dále zvyšovat svoje nemalé příjmy, potřebují nemocnou, ohroženou, vystrašenou populaci, která bude kupovat léky a chodit často na lékařská vyšetření, vyžadovat operace a nákladnou léčbu.

Lidé ostatně o nějaké preventivní kroky nemají valný zájem. Je pohodlnější žít klasickým způsobem dneška a spoléhat na štěstí a na um lékařů v léčbě vzniklých onemocnění, než investovat čas a peníze do prevence. Přitom výsledky řady výzkumů jasně prokázaly, že prevence je v případě chronických neinfekčních nemocí velmi účinná. Nejnovější práce jednoznačně dokazují, že příčiny chronických ochoření jsou multifaktoriální, tj. že se na jejich vzniku a rozvoji podílí více faktorů. Účinnou prevenci tedy nemůže být pouhá konzumace léků, vitaminů nebo doplňků stravy. Tímto směrem se snažily farmakologické společnosti v posledních desetiletích tlačit veřejnost. Přesvědčovaly obyvatele průmyslově vyspělých zemích, že nejúčinnější prevenci vzniku chronických nemoci je konzumace velkých dávek jimi vyrobených vitaminů, minerálů nebo antioxidantů. V posledních letech se ale jasně ukázalo, že lidé, spoléhající v prevenci vzniku nemocí pouze na chemické přípravky, umírají v průměru o 8-12 let dříve než lidé, kteří se nenechali do masivní konzumace doplňků výživy vmanévrovat.

V těchto dnech presentovali v prestižním odborném časopise British Medical Journal vědci z University of East Anglia pod vedením Dr. Phyo K. Myinta výsledky svých zkoumání o vztahu mezi životním stylem a rizikem vzniku mozkové příhody. Tyto výsledky jasně prokázaly, že čím více pozitivních změn ve svém způsobu života konkrétní člověk provede, tím nižší je i jeho riziko mozkové příhody. Lidé, prohřešující se proti zdravému životnímu stylu ve všech čtyřech definovaných kritériích, měli čtyřnásobné riziko onemocnění v porovnání s těmi, kteří v týchž kritériích dodržovali navržená doporučení odborníků.

Vědci koncipovali systém rizikového skóre v pořadí: kouření, nedostatek tělesné aktivity, konzumace alkoholu a konzumace stravy obsahující dostatek zeleniny a ovoce. Pokud sledovaní lidé kouřili, konzumovali vysoké množství alkoholu, nedostatečně se pohybovali a jejich strava obsahovala minimum biologicky cenných látek, riziko onemocnění bylo velmi vysoké. Jak se snižoval počet negativních faktorů, riziko plynule klesalo. Nejnižší pak bylo u pohybově aktivních nekuřáků, omezujících konzumaci alkoholu na minimum a naopak konzumujících vysoké množství ovoce a zeleniny. Změny v životním stylu se tak jasně prokázaly být účinné ve snaze snížit riziko onemocnění mozkovou příhodou.

Výzkum sledoval po dobu 11,5 let 20.040 mužů a žen ve věku 40 až 79 let z oblasti Norfolk v Anglii. Na počátku výzkumu vyplnili účastníci dotazníky a byla zjištěna koncentrace vitaminu C v jejich krevní plazmě. Ve sledovaných čtyřech oblastech byl udělen za každou pozitivní změnu jeden bod. Během výzkumu utrpělo 599 účastníků mozkovou příhodu. Nebyl zaznamenán významný rozdíl mezi výskytem nemoci mezi muži (3,2%) a ženami (2,8%). Skóre 4 (pozitivní hodnota ve všech sledovaných kritériích) bylo zaznamenáno častěji u žen než u mužů.

Riziko mozkové příhody bylo nejnižší u skupiny se skórem 4 (pohybově aktivní nekuřáci, téměř abstinenti, s vysokou spotřebou zeleniny a ovoce). Pro skupinu se skórem 3 bylo v porovnání se skupinou 4 prokázáno zvýšené riziko onemocnění na hladině 1,19, pro skupinu se skórem 2 bylo riziko 1,67, pro skupinu se skórem 1 riziko dosáhlo riziko onemocnění hodnoty 2,59, pro skupinu se skorem 0 se riziko vyhouplo na hladinu 4,0.

Tyto jednoznačné výsledky by měly být vyhodnoceny politiky a ti by měli přijmout opatření, směřující k pozitivním změnám způsobu života jednotlivců i celé společnosti. Při kvalitě českých politiků je ale velmi riskantní spoléhat na nějaké pozitivní změny v blízké době. Proto si z uvedeného výzkumu musí každý občan naší země vzít ponaučení sám a pokud chce předejít závažným důsledkům všudepřítomného obesogenního prostředí na sebe i členy své rodiny, musí do zdraví investovat sám.

Žádný výzkum nemůže v dnešní době přinést naproto jednoznačné a nezpochybnitelné výsledky. Přesto je možné posuzovat jednotlivé názory odborníků, udělat si vlastní názor a tím se řídit. Osobně se domnívám, že se v posledních letech jasně ukazuje, že rozhodující roli v prevenci většiny chronických neinfekčních nemocí představuje udržení přírodou zamýšlené struktury lidského těla. Pokud žijeme klasickým způsobem dneška, ztrácíme již ve středním věku aktivní tělesnou hmotu. Měkneme a tloustneme. Ztráta svalstva má více dimenzí než tu nejviditelnější - ztrátu pěkné postavy. Dochází k poklesu hodnoty základního výdeje energie, negativním změnám kompozice těla, nepříznivým změnám hodnot krevních lipidů, nastupuje inzulinová rezistence atd. Metabolické změny se nakonec mohou změnit ve vážné ochoření.

Jak zabránit ztrátám svalů? Je jen jediná prokazatelně účinná cesta - posilování. Cvičení ve fitcentru se zátěžemi. Posilování bylo dlouhá desetiletí obecně pojímáno jako zdravotně nevhodné a spíše samoúčelné cvičení. Dnes se ukazuje, že je pro udržení zdraví a zdatnosti podstatně významnější než aerobní pohybové aktivity. Je nejvyšší čas pochopit význam posilování v prevenci vzniku a rozvoje chronických neinfekčních onemocnění. Tyto poruchy zdraví se vyvíjejí obvykle 10-15 let. Jak se jednou presentují, není možné je vyléčit. S pomocí lékařů a léků je můžeme jen více či méně účinně kontrolovat. To se ale již stáváme závislými na lékařích a lécích. Kdo chce této závislosti zabránit, musí začít jednat co nejdříve.

Nekouření považuji za samozřejmost. Z pohledu současných poznatků o vlivu kouření na zdraví může snad kouřit jen slaboduchý jedinec. Zdravá strava se také stává stále akceptovatelnější, lidé se dnes častěji rozhodují pro zdravou stravu. Nalévat se alkoholem, zvláště pivem, ke bohužel národní kratochvílí. Přesto se mi zdá, že klasických ožralců přece jen ubývá. Největší slabinou obyvatel naší země tak zůstává nedostatek pohybu. A chci zdůraznit pohybu účinného. Vypadá to, že pohybově pasivních nejen neubývá, ale rychle přibývá. Nejúčinnější v prevenci vzniku nemocí je přitom podle výsledků vědeckých výzkumů pohyb, zatěžující naše svaly ve spektru 80-90% jejich aktuální pracovní kapacity.

Neexistuje pilulka, prášek, injekce nebo lázeňská procedura, která by dokázala zabránit negativním změnám v lidském těle v situaci, kdy akceptujeme nezdravý životní styl. Vědci se shodují v tom, že v dnešním světě je prevence závažných onemocnění možná, vyžaduje však včasné nastolení zásadních změn. Za klíčový krok pak je obecně považováno zvýšení množství aktivní tělesné hmoty a dodržování zásad zdravé výživy.

Na závěr dvě citace z materiálu významné organizace “The National Stroke Association”:

  • Ze zhruba 700.000 mozkových příhod, které postihují každoročně obyvatele USA, je možné změnami životního stylu zabránit ohromujícím 600.000 případů!
  • Více jak 50% mozkových příhod postihne asymptomatické jedince, tj. osoby, které neměly před záchvatem žádné varovné příznaky.

Nečekejte na varování. Nemusí přijít. Zahajte pozitivní změny životního stylu co nejdříve. A začněte především a napřed posilovat!


LITERATURA:

  1. BANKHEAD, Ch. (2009): Lifestyle Greatly Influences Risk of Stroke. In.: MedPage Today, February 23.
  2. GILES, MK. (2009): Risk of stroke and lifestyle“ BMJ; 338: b14.
  3. MYINT, PK, et al.(2009): Combined effect of health behaviors and risk of first ever stroke in 20,040 men and women over 11 years‘ follow-up in Norfolk cohort of European Prospective Investigation of Cancer (EPIC Norfolk): prospective population study“ BMJ; 338: b349: DOI: 10.1136/bmj.b349.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Jsou doplňky výživy vhodné v prevenci vzniku nemocí?

Doplňkům výživy se dnes nevyhneme. Reklama na ně na nás denně útočí z televizní obrazovky, novin, časopisů a rozhlasu. Internet je doslova zaplaven stránkami, které doporučují a nabízí nákup různých potravinových...
více...
Jsou doplňky výživy vhodné v prevenci vzniku nemocí?

Kongres k problematice kardiometabolického zdraví

Je obecně známou skutečností, že se během posledního století podstatně změnily hlavní příčiny úmrtí v populaci. Zatímco v roce 1900 umírali lidé hlavně vinou infekčních nemocí, tuberkulosy, chřipek a zápalu plic, dnes...
více...
Kongres k problematice kardiometabolického zdraví

Update

Svět počítačové techniky patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem lidské činnosti. Lidé, kteří si za doslova “nekřesťanské” peníze kupovali své první počítače koncem osmdesátých let, si možná vzpomenou,...
více...
Update