travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Zdatnost je v prevenci vzniku nemocí významnější než ostatní faktory

Tělesná zdatnost – physical fitness – hraje v prevenci vzniku všech současných chronických nemoci podstatně významněji roli, než ostatní známé rizikové faktory (Myers, 2003). Ohromujících 75% všech úmrtí se dnes přičítá skupině poruch zdraví, označovaných termínem „chronické neinfekční nemoci“. Spadají sem mimo jiné  nemoci srdce, nádorové choroby, diabetes mellitus, mozkové příhody. Pokud někde čteme něco o tom, jak si udržet zdraví, jak těmto pohromám předejít, hovoří se vždy o stravě, lécích nebo lékařích. Jen zřídka se někde skromně ozve, že bychom se měli trochu více hýbat. Přitom pohyb je jednoznačně hlavní trumf ve hře o udržení zdatnosti, výkonnosti a plného zdraví do vysokého věku. Je to současně karta, kterou máme ve svých vlastních rukách. Nikdo nás nenutí se pohybovat. Nikdo nám v tom ale ani nebrání. Je na nás, jak se rozhodneme. Pohyb byl miliony let neodlučným souputníkem člověka na jeho poutí životem. Dnes jsme jej v honbě za požitky a příjemnostmi doby zapomněli za sebou A platíme za to děsivou daň. Žijeme sice díky pokrokům v lékařství déle, ale kvalita tohoto  života navíc je pochybná. Nebo přímo bolestivě nízká.

Pokud chceme něco pro své zdraví a kvalitu života dělat, narážíme na stěnu falešných informací. Nejkřiklavější jsou různé hloupé výroky filmových hvězd a jiných mediálně známých jedinců. Jedna známá americká moderátorka před televizními kamerami prohlásila, že díky konkrétnímu léku snížila snadno a během krátké doby svoji tělesnou hmotnost o 32 kg. Během týdne si daný přípravek telefonicky objednaly miliony televizních diváků. Za dva roky v jiném pořadu tatáž moderátorka smutně konstatovala, že ztracená kila jsou zpět a ještě nějaká přibyla. Miliony výrokem moderátorky ovlivněných lidí prožily tutéž trajektorii počátečního nadšení a následného krutého probuzení. Je známou skutečností, že fluktuace hmotnosti je pro zdraví člověka škodlivější, než stabilně zvýšená hmotnost. Mnoho z podvedených, nebo spíše ohloupených, diváků možná zaplatilo za svůj omyl těžkým poškozením zdraví nebo smrtí. Viník jejich smrti se dále předvádí před kamerami. Znechucující realita.

Pokud se lidé nechají v otázkách zdraví a výkonnosti ohlupovat publikacemi od hereček a podobných expertů (nemám moc rád „umělkyně a umělce“), mohu to stroze komentovat známým výrokem „za blbost se platí“. Pokud si chci nechat podrazit boty, nemá smysl chodit k pekařovi nebo instalatérovi. Je dobré navštívit ševce. Jenže kdo je oním zodpovědným rádcem v otázkách zdraví a zdatnosti.

Do této pozice se tlačí například lékaři. Jejich snaha mi ale připadá dost falešná. Pokud budeme všichni zdraví, mohou lékaři sbalit svoje fidlátka a jít si shánět jinou, pravděpodobně namáhavější a hůře honorovanou práci. Lékaři jsou něco jako hasiči, které obvykle přivoláváme až v okamžiku, kdy hoří. Prevence není hašení. Prevence je snaha vytvořit podmínky, aby nehořelo.

Jako spasitelé našeho zdraví se tváří farmakologické společnosti a výrobci doplňků výživy. V novinách, televizi a rozhlase, při sportovních a společenských událostech se setkáváme s reklamami na jejich výrobky. Vydělávají (na naší prostoduchosti) tolik, že si to mohou dovolit. Přitom obézních a vážně nemocných každým rokem přibývá. Statistici dokonce prokázali, že vedlejší účinky léků představují šestou (a podle přísnějších kritérií dokonce čtvrtou) nejčastější příčinu smrti. Žít současným převažujícím způsobem života znamená vystavit se riziku vzniku nemoci. Na nemoc bereme léky a tyto léky mohou uspíšit náš odchod z tohoto světa. Léky nejsou řešením.

Výrobci doplňků výživy argumentují tvrzením, že dnešní strava je nekvalitní, navíc abychom netloustli, musíme příjem potravy omezovat. Tím se do těla nedostává dostatek biologicky aktivních látek. To vede k metabolickým poruchám a nemocem. Řešení je podle výrobců snadné. Chybějící látky do těla dodáme v koncentrované formě.

Ale i zde je past. Tělo není litrová flaška, do které něco podle potřeby dolijeme. Pokud na sídlišti žijí mladé rodiny, vznikají zde dětská hřiště, prolézačky, v místních obchodech se prodávají plenky a krupice pro vaření kašičky. Pokud naopak na sídlišti žijí převážně staří lidé, je spotřeba krupice nízká a kdo se jí snaží prodávat, přijde brzy na buben. Stejně tak nemá smysl navážet v takovém sídlišti na hřiště písek. Staří lidé si zřídka staví bábovičky. Z uvedeného logicky vyplývá, že tělo zadržuje jen ty prvky stravy, které potřebuje. Sypat do něj nějaké nesmyslné, „experty“ doporučené, dávky chemických sloučenin je spíše zbytečné. Pokud sedím celý den na zadku, mohu si do hlavy nasypat deset kilo vitaminu A, B, C nebo jakéhokoli jiného. Jen zbytečně přetížím vylučovací systém těla. Do jednopokojového bytu nebudete kupovat sedm televizorů. Tělo si z potravy ani z doplňků nevezme to, co nepotřebuje.

V otázkách tělesné zátěže mají radit specialisté na otázky cvičení (exercise specialists). Jenže těch je u nás zoufale málo. Je sice hodně těch, kteří se za odborníky považují. Když ale promluví, je jasně vidět, že by mohli radit tak v polovině minulého století. Dnes je oblíbené útočit na obezitu. Jenže existují zdraví a výkonní silnější (statní) lidé, naopak je čím dále více lidí hubených nemocných. Jeden známý pražský zpěvák byl znám tím, že většinu dne proseděl v hospůdce nedaleko svého bytu, zbytečně neudělal krok. Byl hubený až vyzáblý, protože málo jedl. Zemřel zhruba ve věku 50 let na selhání srdce. Rozhodující není množství tuku, ale zdatnost.

Nesnáším doporučení, podle nějž mají lidé v zájmu udržení zdraví alespoň půl hodiny denně chodit. Je zkreslující a nebere v úvahu fysiologické zákonitosti. Největším problémem pohybově pasivních lidí se sarcopenia – ztráta svalů. Sarcopenii nezastavíme chůzí, během, aerobikem. Pokud sval není nejméně dvakrát v týdnu vystaven zátěži na hladině 70-90% jeho aktuálních možností, snižuje svoji velikost a sílu. Tato hladina zátěže z našeho života zmizela a je nezbytné ji dodat zpět. Jinak ztrácíme svaly, snižuje se náš bazální výdej energie, vyvíjí se insulinová resistence a další metabolické maladaptace. Naše zdraví se zhoršuje, zvyšuje se naše hmotnost, a je jen otázka času, kdy se objeví některé ze závažných onemocnění.

Skvělý odborník prof. Evans prohlásil při slyšení před senátním výborem v USA, že sarocpenia stojí Ameriku každoročně 18,5 miliardy dolarů. Podle odhadů se dá tato suma snížit na polovinu nepříliš nákladnými zásahy – podporou oblasti fitness. Každý člověk, který nechal své svalstvo chátrat, stojí zdravotní pokladnu ročně 860 dolarů navíc v porovnání s člověkem, který si svalstvo díky posilování uchoval. To jsou sumy, které vyletí komínem. Na sarcopenii vydělávají jen lékaři a farmakologické společnosti. Podle prof. Evanse musíme rozlišit, co je způsobeno stárnutím a co neužíváním svalů. Výzkumy osob ve věku nad devadesát let prokázaly schopnost těla zvýšit množství svalů i v této fázi života. Podle jiného skvělého autora prof. Boothe je sval tkání, která není dostatečně prozkoumána a v níž zřejmě začínají na úrovni DNA všechny negativní resp. pozitivní metabolické reakce, které rozhodují o zdraví a nemoci. Ztráta svalů je otevřená brána do nemocí a potíží.

Význam uvedených tvrzení podtrhuje nejnovější zpráva, kterou v tomto měsíci v USA vydal „The President’s Council on Bioethics“. Upozorňuje na krizi ve sféře péče o staré občany, před kterou dnešní Amerika stojí. Jak roste délka života občanů, prodlužuje se i délka jejich nesamostatnosti a tedy závislosti na pomoci společnosti.  Zatímco se do roku 2050 zvýší počet práce schopných o několik málo milionů, starých lidí, závislých na podpoře, se zvýší o desítky milionů. Dochází k sociální krizi, v níž mezi sebou začnou tvrdě soupeřit staří a mladí o dostupné zdroje financí. Tomu je nutné podle vyjádření členů komise předejít.

Společnost musí změnit způsob života. Musíme přestat podporovat pasivní formy trávení volného času a dát silnou podporu sféře fitness – učinit cvičení ve fitcentrech dostupné a přitažlivé pro každého občana. Musíme přehodnotit dosavadní systémy sociální a zdravotní péče, založené na principu solidarity. Nechci být solidární s člověkem, který celý život prosedět před televizí nebo v hospodě a nyní se hlasitě dovolává pomoci od aktivních, pracovitých a soudných.

Každý musí na prvním místě zodpovídat za svoje zdraví a zdatnost. Pokud udělá v tomto směru chybu, musí nést i tvrdé následky. Výsledky vědeckých výzkumů jsou jednoznačné. Lidé pohybově aktivní jsou zdravější, výkonnější, mají méně nemocí, snadněji se uzdravují, výdaje na jejich léčení představují zlomek nákladů na léčbu osob pohybově pasivních. Pokud bude každý zodpovědný, ušetří se každoročně ve zdravotnictví a sociální sféře miliardy korun. Ty pak budeme moci použít na léčení skutečně potřebných.

Unce prevence je lepší než tuna léčení. Nevyhazujme peníze za léky a lékaře. Investujme do vlastního zdraví. Investujme včas. Navštěvujme fitcentra, zaplaťme si za rady kvalitních odborníků v oblasti cvičení!

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Použitá literatura:

  1. CHAKRAVARTHY, MV, BOOTH, FW. (2004): Eating, exercise, and “thrifty” genotypes: connecting the dots toward an evolutionary understanding of modern chronic diseases. J Appl Physiol, 96: 3–10.
  2. The President’s Council on Bioethics (2005): Taking Care.
  3. EVANS WJ. (2005): Strategies to prevent late life dysfunction and chronic disease in elderly people. In.: Hearing before the U.S. Senate Special Committee on Aging. June 30, 2005.
  4. EVANS, WJ, ROSENBER, IR, THOMPSON, J. (1991): Biomarkers: The Ten Determinants of Aging You Can Control. New York: Simon & Schuster.
  5. HAMILTON, MT, BOOTH, FW. (2000): Skeletal muscle adaptation to exercise: a century of progress. In.: J. Appl. Physiol. 88: 327–331.
  6. MYERS, J. (2003): Exercise and Cardiovascular Health. In.: Circulation, 1.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 Dr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Update

Svět počítačové techniky patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem lidské činnosti. Lidé, kteří si za doslova “nekřesťanské” peníze kupovali své první počítače koncem osmdesátých let, si možná vzpomenou, že…

Více informací

Prevence nebo nákladná léčba?

V těchto dnech sledujeme odporné nátlakové akce lékařů. “Buď nám budete více platit, nebo se sbalíme a půjdeme pracovat do zahraničí. Za peníze daňových poplatníků této země jsme zadarmo vystudovali lékařské fakulty…

Více informací

Pohyb a mozková činnost

Když jsem začal koncem šedesátých let minulého století cvičit v posilovně, bylo to pro mnohé lidi z mého okolí překvapivé. A divné. Posilování bylo do té doby jen součástí přípravy výkonostních a vrcholových sportovců…

Více informací