• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Chceme být zdraví?

Zdraví považujeme obecně za jednu z největších životních hodnot. Zdraví si přejeme při setkání, při oslavách a prostřednictvím pohlednic nebo mailů. Jenže přání nestačí. Pro zdraví musíme také něco dělat. A souběžně s měnícím se světem ve třetím tisíciletí musíme pro udržení zdraví dělat stále více. Ještě v minulém století se o naše zdraví starala sama příroda. Lidé chodili daleko častěji pěšky, značnou část pracovních činností lidé zajišťovali svalovou prací. Jídla bylo relativně málo, neexistovala připravená jídla, kouřila jen nepatrná část populace, nejlevnější a nejdostupnější stavou bylo  ovoce a zelenina, alkohol byl vzácností. Současné trendy životních změn nás stále více omezují v pohybové činnosti a nabízí nám spoustu pasivní zábavy a nezdravé, zato velmi chutné stravy. Nedostatek pohybu a nekvalitní potrava představují dálnici k nemocím srdce. Výskyt těchto obávaných chorob se v minulých několika desetiletích postupně snižoval díky stále se zvyšující kvalitě lékařské péče. Teď se však zdá, že jsou opět na vzestupu a ohrožují stále širší okruh populace.

V životě není nic zadarmo. Zadarmo není ani zdraví a zdatnost. Přesto se zdá, že současná populace toto základní životní pravidlo nezná nebo jej nebere vážně. Odborníci jasně definovali základní kroky, které vedou k udržení zdraví v současném světě. Ve všudepřítomném obesogenním prostředí dnes lékaři přikládají největší význam udržení optimální tělesné hmotnosti. Obézních v posledních desetiletích přibývá nebývalým tempem. V nejprůmyslovějších zemích světa dnes spadá do kategorií “s nadváhou” (BMI 25,1 - 30,0 kg/m²) a “obézní (BMI 30,1 kg/m² a více) téměř 70% dospělých. Obezita je výsledkem dlouhodobější pozitivní energetické bilance. Vydáváme méně energie než nám dodává každodenní strava. Nevyužitá energie se ukládá do zásob. Zásoby tuku zatěžují živý systém a vyvolávají v něm patologické procesy, vedoucí k nemocem.

Dalším krokem k zajištění zdraví je nekouření. Tisíce vědeckých výzkumů se shodly v závěru, že kouření je nesmírně nezdravé. Podílí se významně na vzniku a rozvoji nemocí srdce, je základní příčinou zhruba 30% všech nádorových onemocnění. Přesto se počty kuřáků významně nesnižují. Velmi varovné je zjištění, že kouří stále více žen a adolescentů. Protože tyto dvě skupiny populace se současně stále méně pohybují, jejich strava není optimální a zvyšuje se u nich výskyt obezity, obávají se odbornící, že v nedaleké budoucnosti může dojít k prudkému vzestupu výskytu onemocnění srdce u osob středního věku. To přinese nejen problémy a bolest postiženým, ale dojde současně ke kolapsu dosavadních forem zajišťování zdravotní péče pro společnost. Bude více nemocných než těch, kteří svojí prací budou schopni vytvářet zdroje společnosti.

Lidé jsou obézní resp. nemocní nejen proto, že jí více potravy, ale i proto, že se výrazně změnila struktura naší stravy. Zmizely z ní syrové potraviny a výrazně se zvýšila spotřeba sladkých a tučných produktů. Tím se do těla konzumentů dostává více energie, ale současně méně živin. Jsme tlustí a současně podvyživeni. Chybí nám biologicky cenné složky stravy. Tělo musí ukládat nevyužitelnou energii do zásob, přitom ale nemá dostatek složek pro zajištění bezchybného metabolismu. Za hlavní příčinu tohoto stavu se považuje drastický pokles spotřeby ovoce a zeleniny. Jednou z příčin tohoto patologického stavu je fakt, že silné společenské skupiny producentů masných a mléčných výrobků prosadily dotace pro své produkty. Protože stejné dotace nedostávají výrobci zeleniny a ovoce, je cena těchto potravin vysoká a lidé dávají přednost levnějším, ale zdraví ohrožujícím produktům.

Pro udržení nebo znovuzískání zdatnosti a zdraví je nesmírně významný pohyb. Ten z našeho života mizí jako pára nad hrncem. Habituální, tj. pro zajištění prostředků života nezbytná pohybová činnost, naprosto zmizela z většiny povolání. Své peníze si v dnešním světě doslova “vysedíme”. Když chtěl více vydělávat můj dědeček, musel více chodit, orat, kosit, sbírat brambory nebo rýt. Když chci více peněz vydělat já, musím déle sedět u počítače, při konzultacích se studenty nebo při četbě stovek knih, z nichž čerpám informace pro svoji práci. Pohyb nám dnes nespadne sám od sebe z nebe. Pohyb musíme do svého života plánovitě a citlivě vřazovat. Nesmíme se nechat nalákat na různé hurá akce typu “Jděte do Prčic” nebo “Strojařské schody” (akce Centra pohybových aktivit VUT Brno, při níž soutěží o to, kdo vyběhne nejrychleji do 18. poschodí). Takové jednorázové akce mohou skončit tragicky, přitom ke zvýšení zdatnosti samy o sobě nevedou. Významnější je pravidelné cvičení ve fitcentru, umožňující upravit okamžitou zátěž v návaznosti na momentální stav organismu.

Aby nebyla snaha o udržení zdraví jen neustálé omezování a nabádání k diskomfortu, přišli před léty lékaři s tvrzením, že stavu našeho srdce prospívají malé dávky alkoholu. Lidé jsou povzbuzováni k tomu, aby si dali denně skleničku. Ukázalo se totiž, že mírní pijáci mají nižší výskyt nemocí srdce než abstinenti. S touto radou je ale nutné zacházet opatrně. Pro značnou část populace je nesnadné zůstat u doporučované jedné skleničky alkoholu a nejednou může snaha o udržení zdraví skončit návykem na alkohol. Pijáci přitom trpí nemocemi srdce podstatně více než abstinenti. Podle posledního významného materiálu “Institu pro výzkum rakoviny” přispívá ke vzniku a rozvoji rakoviny již malé množství alkoholu a proto odborníci v otázkách nádorových nemocí doporučují nepít alkohol vůbec.

Vyjmenovaných pět základních kroků k udržení zdraví by měli dodržovat lidé, pro které je zdraví skutečnou životní hodnotou. Jak se ale ukazuje, takových lidí je velmi málo. A podle nejnovějších zjištění jich ubývá. Vyplývá to alespoň z porovnání dvou významných výzkumů - “the National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES)” v letech 1988-1994 a 2001-2006. Ukázalo se, že pouze 8% sledovaných osob se chovalo v roce 2006 zodpovědně ve všech pěti vyjmenovaných kritériích. V roce 1988 to bylo ještě 15% sledovaných. Výsledkem může být exploze onemocnění srdce v následujících desetiletích. Vědci se proto zamýšlí nad tím, jak motivovat populaci ke zdravému chování.

Při porovnání chování osob ve věku 40-74 let v posledních 18 letech se ukázalo, že počet osob s BMI vyšším jak 30 kg/m² se zvýšil z 28% na 36% (P<0.05). Počet osob, které se věnovaly cvičení alespoň 12krát za měsíc nebo častěji poklesl z 53% na 43% (P<0.05). Počet kuřáků se za sledované období nezměnil, zůstal na hladině 26,5%. Počet osob konzumujících denně pětkrát nebo vícekrát ovoce nebo zeleninu poklesl ze 42% na 26% (P<0.05). Jediný krok k udržení zdraví zaznamenal zlepšení - počet osob konzumujících alkohol se zvýšil ze 40% na 51% (P<0.05).

Celková adherence ke zdravému způsobu života poklesla z 15% na pouhých 8% (P<0.05). Jinak řečeno, ze sta lidí se jen osm aktivně stará o svoje zdraví a něco pro něj dělá. Děsivý výsledek! Podtrhuje jej i zjištění, že zásady zdravého života nedodržují ani lidé s hypertenzí, diabetem nebo onemocněním srdce. Ani nemoc nedokáže většinu pacientů přimět k zásadní změně stylu života.

Vědci uzavřeli svoje bádání s tím, že neznají příčiny riskantního přístupu většiny populace k vlastnímu životu. Protože děti získávají základní životní návyky v rodině, je pravděpodobné, že se současný patologický přístup k životu přenese do dalších generací. Lidstvu tak v budoucnosti hrozí pandemie nemocí srdce. Neradostný výhled.

Domnívám se, že jednou z příčin tohoto alarmujícího stavu je i současná politika “solidarity”. Pokud někdo onemocní, společnost se o něj postará. Je léčen, obvykle zdarma, dostává léky, slušný invalidní důchod, poskytují se mu hojně další “sociální” služby. Je to jako záchranná síť pod lanem s provazochodcem. Když umělec projde po provaze nezraněn, je odměněn potleskem a penězi. Pokud spadne, síť jeho pád zastaví a nic se mu nestane. A tak se značná část populace cítí být v bezpečí a spokojeně se prochází po provaze nezdravého způsobu života.

Jenže se zdá, že během relativně krátké doby bude více nemocných, tj. potřebných, než práce schopných a tedy zdroje pro solidaritu poskytujících. Pak nebudou na solidaritu peníze. Kvalita života nemocných prudce poklesne. Každý z nás si musí jasně uvědomit zodpovědnost za vlastní život a zdraví. Musíme dělat maximum pro to, abychom si zdraví udrželi do co nejvyššího věku. Musíme kontrolovat svoji hmotnost, zdravě se stravovat, můžeme mírně konzumovat alkohol a nesmíme kouřit. Za nejvýznamnější krok při snaze o udržení zdraví ale považuji pohyb. Základním krokem na cestě k stabilnímu zdraví do vysokého věku je pravidelné cvičení ve fitcentru.

Naše organizace zajišťuje kvalitní kurzy k získání kvalifikace “Instruktor fitcentra”. Získání této kvalifikace opravňuje k provozování tělovýchovných služeb, například k práci osobního trenéra. Jsme si jisti tím, že pro většinu lidí, kteří si chtějí zajistit zdraví a vysokou kvalitu života do vysokého věku, je spolupráce s osobním trenérem velmi prospěšná až nezbytná.

LITERATURA:

1. FIORE, Ch. (2009): Healthy Lifestyles on Decline in U.S. In.: MedPage Today, May 28.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat