Smrt z pohodlnosti - Sedentary Death Syndrome (SeDS)

Sedentarismus, česky řečeno “způsob života charakterizovaný pohodlností a výrazným nedostatkem pohybu”, představuje pro současné lidstvo jednu z největších a nejzákeřnějších hrozeb. Tendence využít každou vhodnou příležitost k odpočinku je v nás geneticky pevně zafixována. V minulých tisíciletích byla v běžném životě příležitost si “dáchnout si” natolik vzácná, že její využití nepředstavovalo pro člověka sebemenší hrozbu. Spíše mu prospívala, protože umožňovala obnovit ubývající síly. Dnes je problém najít příležitost i k tomu sebemenšímu zapojení svalů. O nutnosti zvýšit množství pohybové aktivity se mluví, diskutuje, ale v praxi se nic moc neděje. Lidé sedí v autech, v zaměstnání, v divadlech, kinech, u televizorů a počítačů. Snad nad každou obrazovkou by měl být povinně umístěn titulek: “UPOZORNĚNÍ: NEDOSTATEK POHYBU VÁŽNĚ OHROŽUJE VAŠE ZDRAVÍ”.

Jak prokázaly statistiky, počet předčasných úmrtí vinou nedostatku pohybu rychle dohání počet předčasných úmrtí, způsobených kouřením, a zdá se, že v nejbližší době bude polehávání na gauči a vysedávání v pohodlném křesle představovat pro naše zdraví větší nebezpečí, než zakouřená hospůdka. Zní to nezvykle, ale je to pravda. Pravda, kterou buď akceptujeme, nebo za její popírání a přehlížení draze zaplatíme. Zdravím a životem. Živočišné druhy, které se nepřizpůsobí, vyhynou! 

Výsledky stále vyššího počtu vědeckých výzkumů ukazují jasně stejným směrem: “NEDOSTATEK POHYBU  ZABÍJÍ”. Zabíjí nás, naše příbuzné a známé, dokonce i děti. Vytvořili jsme pro naše děti „obesogenní svět“ s neuvěřitelným množstvím přitažlivých forem pasivního trávení volného času. Není v možnostech dospělých, a již vůbec ne v možnostech dětí, těmto lákadlům úspěšně odolat. Děti dnes sedí u televizorů, počítačů, ve škole, v autech, tramvajích a autobusech. Když mají chvilku volna od školních povinností, namísto skotačení, lezení po stromech, hry na honěnou a dovádění raději posedávají u videa, DVD, u počítačových her nebo odesílají jednu sms zprávu za druhou.

Pohodlnost a její důsledky v oblasti zdraví,  kvality života a zdatnosti jsou natolik závažné, že vědci (prof. Frank William Booth et al.) vytvořili nový termín “Sedentary Death Syndrome” (SeDS) - ve volném  českém překladu “SYNDROM SMRTI Z POHODLNOSTI”. Patologická pohodlnost začíná dnes již v dětství a je vždy spojena s chybami ve výběru stravy a s vyšším výskytem dalších nezdravých forem chování (kouření, nadměrná konzumace alkoholu, drogová závislost). 

SeDS je základem vzestupu výskytu diabetu typu 2 u dětí, tedy jevu, který byl ještě před několika desetiletími neznámý a nevídaný. Který představuje jednu z největších hrozeb pro budoucnost lidstva. Statistiky tvrdí, že pravděpodobnost onemocnět diabetem typu 2 u dětí se za období 1982 až 1994 zvýšila desetinásobně! Pokud onemocní diabetem člověk v dospělosti, závažné důsledky chyb metabolismu cukrů se začnou projevovat po šedesátce (neuropatie, nefropatie, retinopatie atd.). Pokud onemocní stejnou chorobou děti, bude jejich zdraví vážně ohroženo již ve středním věku. Povede to nejen k osobním tragediím, předčasným úmrtím, ale též k extrémnímu zvýšení nákladů na zdravotnictví.

Při snaze o zlepšení zdraví národa nestačí jen apelovat na rozum, nestačí jen vysvětlovat a nabádat. Je nutné vytvořit podmínky pro zařazení dostatečného množství kvalitního pohybu do denního režimu každého občana - dětí, osob středního věku i seniorů. V tomto směru nestačí jen výstavba tělocvičen, hřišť a fitcenter. Významnou roli musí sehrát oblast poradenství. Pohyb je obecně považován za nejsilnější salutor (faktor podporující zdraví) dneška. Přesto nejsou systematicky vychováváni specialisté na jeho aplikaci. Dnešní lidé musí mít možnost v každé fázi života konzultovat svoje aktuální problémy s odborníky, kteří následně dokáží na základě získaných informací pro daného jedince sestavit optimální pohybový a stravovací program. A takoví odborníci zatím chybí.

V současné době vydává americká vláda každoročně 100 milionů dolarů v oblasti kontroly kouření (vzdělávací akce, podpora projektů na odnaučení kouření atd.). Do oblasti projektů, zaměřených  na zlepšení přístupu ke stravě a zvýšení množství pohybu, jde každoročně pouhých 16 milionů dolarů. Nejinak je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích. Přitom přimět se ke zvýšení pohybu je pro současného člověka stejně náročné a nesnadné, jako odnaučit se kouřit, případně skoncovat s alkoholickou nebo drogovou závislostí.

Státy z jakési podivné a nelogické setrvačnosti podporují zastaralé mechanismy regenerace pracovní síly - tj. dále podporuji rozvoj pasivních forem trávení volného času - provoz televize, rozhlasu, divadel, kin, koncertů atd. Do této sféry jde nepřiměřené množství finančních i lidských zdrojů. Ty pak chybí v oblasti prevence vzniku a rozvoje SeDS. Podle výsledků zkoumání stráví typický člověk dneška neuvěřitelných 57 dní v roce (tj. téměř celé dva měsíce, 24 hodin denně) před televizní obrazovkou! Připočtěte k tomu vysedávání za volantem, v kinech, divadlech nebo restauracích, před monitory počítačů! A představte si typický život na vesnici na začátku dvacátého století. Vyjde vám, že pohybová zátěž dnes poklesla na polovinu až pětinu původního stavu. To má nesmírně negativní fysiologické i metabolické důsledky.

Mnohé bariery, bránící zvýšení množství pohybu, jsou spíše psychické než fyzické. Abychom podpořili své zdraví, nemusíme právě běžet maratón nebo hrát první ligu. Naši otcové a dědové neběhali, nesoupeřili, spíše se šetřili. Protože neměli na vybranou, museli většinu činností vykonávat vlastním svalstvem. Zátěž byla pestrá a všestranná. A hlavně neustálá. Často vidím postávat lidi na zastávce tramvaje desítky minut místo toho, aby daný úsek ušli za zhruba stejnou dobu pěšky. Nemusíme používat do omrzení všechny přístroje, šetřící naši práci. Nemusíme se vozit na jezdících schodech, ve výtahu, můžeme čas od času vstát o hodinku dříve a jít do práce pěšky.

Na druhé straně zvýšit množství pohybu neznamená, že jednou za rok jdeme “z Prahy do Prčic”. Takové paroxysmální zátěže spíše škodí než prospívají. Chůze a další nejčastěji doporučované činnosti navíc nevystaví svaly těla zátěži, která v nich vyvolá anabolické procesy. Proto je nutné co nejrychleji zajistit výchovu specialistů, kteří budou schopni sestavovat cvičební a stravovací programy “na míru”. Podle individuálních potřeb právě daného člověka. Pohyb prospívá především lidem oslabeným a nemocných. Čím nižší je naše zdatnost, tím citlivěji musí být program sestaven. A sestavení bezpečného a přitom účinného programu „na míru“ vyžaduje hluboké teoretické znalosti a značné praktické zkušenosti. Je to skutečné umění. V dnešní době naprosto nedoceněné umění! Ke škodě většiny z nás.

SeDS dnes ohrožuje 60-75% obyvatel průmyslově vyspělých zemí. Nečekejte, až se proberou politici a zákonodárci. V tu dobu již může být pro vás a pro vaše děti dost pozdě. Uvedené údaje by měly zvláště pečlivě posoudit senioři. Výzkumy prokázaly, že až 90% seniorů splňuje kritéria pro definici SeDS. Pokud je pohyb pro mladé lidi vhodný, je pro seniory nezbytný. A rada specialisty je v této fázi života nedocenitelná. Může prodloužit život až o desítky let. Může život zachránit. Může přispět k návratu ke zdraví po prodělané nemoci.

Cena, kterou dnes platíme za pohodlnost, je astronomická. Ať již ji pojímáme z hlediska zdraví nebo ekonomiky. A pokud nezačneme skutečně něco dělat, jen dále poroste.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA: 
  1. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
  2. Booth, FW, Chakravarthy, MV, Gordon, SE, Spangenburg, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.
  3. Booth, FW, Chakravathy, MV, Spangenburg, EE. (2002): Exercise and gene expression: physiological regulation of the human genome through physical activity. In.: Journal of Physiology.
  4. Booth, FW, Chakravarthy, MV. (2002): Cost and Consequences of Sedentary Living: New Battleground for an Old Enemy. In.: President’s Council on Physical Fitness and Sports – Research Digest, Series 3, No. 16, March.
  5. LEVINE, J. (2001): Lazy Lifestyle Can Fry Couch Potatoes. Health Group Warns of the Rising Toll of ‘Sedentary Death Syndrome’. In.: Internet, MNS Health, May 31.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autorů zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Ženy a zlomeniny kostí

Zlomeniny kostí představují v každém věku závažné ohrožení zdraví a mnohdy i života, přináší bolest, omezují pohyblivost, zapříčiňují finanční ztráty a další výrazné potíže. Výskyt zlomenin se zvyšuje…

Více informací

Držátka lásky

Poprvé jsem se s termínem “love handles” setkal při čtení článků v amerických verzích časopisu Muscle and Fitness někdy v osmdesátých letech minulého století. Věděl jsem, že slovíčko “handle” má význam “ovládat,…

Více informací

Žloutenka

Zdraví je pozitivní hodnota, nemoc hodnota negativní. Zdraví nám umožňuje plně žít a prožívat běžné radosti, nemoc přináší bolest a utrpení. Proto se má stát součástí každodenního života prevence vzniku a rozvoje…

Více informací