Jak často během dne jíst?

Jak v posledních článcích často opakuji, lidé žili po tisíciletí v standardních sociálních skupinách. Ještě na začátku dvacátého století žilo 90% americké populace na farmách. Velká rodina, představovaná rodiči, prarodiči, dětmi a případně osamělými příbuznými a pra-prarodiči, fungovala podle zaběhnutého vzorce. Jedlo se společně, dle historicky ověřeného časového vzorce a střídmě. U stolu se vždy sešla celá rodina a poctivě si rozdělila připravenou krmi. Nikdo se nemohl přejíst, protože pokud by si naložil na talíř více jídla, na jiného člena rodiny by se již nedostalo. Potraviny byly uskladněny a upraveny tak, aby vydržely do další sklizně a muselo se s nimi podle toho hospodařit. Jednotliví členové rodiny k nim neměli volný přístup. Nemohli si přilepšit, kdykoli dostali chuť k jídlu. Neexistovaly sladkosti a dobroty, které dnes naplňují polovinu všech supermarketů. Kromě relativně krátkého období v létě si lidé ani nemohli utrhnout ze stromu zralé ovoce nebo si dopřát čerstvou zeleninu. V blízkém ani dalekém okolí nebyly obchody, v nichž by si člověk mohl koupit něco k jídlu. V obchodech se prodávaly hlavně suroviny, jako mouka, fazole, čočka, koření, sůl, brambory, rýže apod. Žádné tyčinky Mars nebo Twix!

Lidé se ráno střídmě najedli a vydali se za svojí prací. Ta byla fyzicky náročná, navozovala méně nebo více namáhavý pohyb. A tedy zvýšený výdej energie. Hlavním jídlem byl polední oběd. To se opět celá rodina sešla a po společné modlitbě se pustila do jídla. Po obědě někdy následovala siesta, formální odpočinek, krátké zdřimnutí. Po odpočinku se opět členové rodiny vydali za prací. Posledním denním jídlem byla střídmá večeře. Po ní se obvykle lidé umyli, chvilku poseděli, popovídali, pomodlili se a se západem slunce či setměním šli spát. Další jídlo je čekalo až ráno. V domě nebyla lednička a v ní sladkosti nebo zmrzlina. Pokud porovnáme délku dne, věnované jídlu, s délkou dne bez přívodu potravy, vyjde nám zhruba poměr jedna hodina ku dvaceti třem hodinám. Tři posezení u plného stolu po dvaceti minutách oproti dvacetitřem hodinám, z nichž většina (kromě osmi hodin spánku) byla naplněna aktivním pohybem.

Dnes jíme často a kaloricky vydatně. Uvedená tři posezení u jídla jsme rozšířili o další minimálne dvě, dopolední přesnídávku a odpolední svačinku. A spousta lidí si ještě něco dá po večeři při sledování televize, případně v noci vylezou z postele a otevřou ledničku. Tím se prodloužil čas, věnovaný konzumaci potravy a snížil čas půstu mezi jídly. Dříve měli lidé mezi snídaní a obědem prostor asi šesti hodin bez konzumace, dalších šest hodin představoval čas mezi obědem a večeří. A od večeře do snídaně to pak byl prostor dvanácti hodin půstu. Pokud měli lidé žízeň, pili přes den čistou vodu, k snídani nějakou náhražku kávy (myslím, že se to jmenovalo Melta), případně se mohli, jako součást hlavních jídel, napít i mléka. Dnes pijeme denně dva až tři litry tekutin, a bohužel značná část obyvatel do sebe leje CocaColu a jiné přeslazené nápoje. Tím se do těla dostává spousta energie. Podle některých názorů až 800 kilokalorií za den. To pro mnohé lidi představuje celou jednu třetinu jejich denního energetického příjmu. Navíc jakmile do těla dorazí glukosa z nápojů, musí tělo přepnout metabolismus a znovu nastavit glykémii. Musí tedy zastavit jiné metabolické pochody, které například opravují poškozené buňky nebo likvidují toxiny, které tělo ohrožují.

Pokud čteme články a knihy o jídle a kontrole hmotnosti, většinou se píše o kvalitě a kvantitě stravy. Dopouručuje se jíst více zeleniny a ovoce, méně tuků a jednoduchých cukrů, píše se o glykemickém indexu, o obsahu energie v jednotlivých potravinách, o vitaminech a minerálních látkách. Méně pozornosti již autoři věnují časovým aspektům příjmu stravy. V posledních desetiletích převládá názor, že máme jíst raději menší dávky potravy a častěji. Rozdělit si denní sumu potravy od pěti až šesti bloků a ty přijímat v časovém odstupu zhruba dvě až tři hodiny. Nyní se ale objevil názor, že takové řešení není to nejšťastnější. A že se může dokonce podílet na současné hrozivé pandemii nadváhy a obezity.

Vědci na “Salk Institute for Biological Studies” dospěli na základě svého výzkumu k závěru, že jíst pravidelně při současném zařazení delších úseků času mezi dvě po sobě následující jídla, může mít pozitivní vliv na naše zdraví a dokonce dokáže eliminovat působení nezdravé stravy. To znamená snížit po konzumaci potravy o vysokém podílu tuků výskyt nadváhy, obezity, hypertenze, diabetu typu 2 a poškození jater. Ukázaly to alespoň pokusy, prováděné na myších. Vědci přitom zdůrazňují, že většina dnešních poznatků o vlivu výživy na zdraví člověka byla nejdříve otestována na myších a teprve později ověřena při studiích, jichž se účastnili lidé. Věří, že platnost jejich poznatků se brzy podaří potvrdit dalšími pokusy. Jejich práce byla presentována v květnu 2012 ve významném periodiku “Cell Metabolism”.

“Dnes platí jisté dogma, že strava o vysokém podílu tuků vede k obezitě a že bychom měli jíst během dne pokud možno málo, ale zato často” konstatuje Dr. Satchidananda Panda, jeden z autorů výzkumu. “Náš výzkum ale ukázal, že myši, které měly přístup ke stravě limitován na 8 hodin během dne, byly zdravější než myši, které mohly jíst svobodně v průběhu celého dne, přičemž obě skupiny měly celkově stejnou kvalitu i kvantitu stravy”. Výzkum byl zaměřen na otázku, zda obezita a metabolické poruchy jsou výsledkem stravy o vysokém podílu tuku nebo narušením standardních metabolických cyklů. “Naše výsledky naznačují, že pravidelný čas příjmu potravy a zvýšený časový odstup mezi jídly, jsou pro zdraví velmi prospěšné”.

Vědci krmili dvě skupiny myší, které měly stejné genetické rysy, pohlaví a věk, stravou dodávající 60% energetického obsahu prostřednictvím tuku (jako když lidé jí chipsy, zmrzliny a připravovaná jídla). Jedna skupina myší mohla jíst kdykoli během dne, přičemž polovinu potravy konzumovala v noci (myši žerou hlavně v noci). Zbytek mohly uždibovat kdykoli během dne. Druhá skupina dostávala žrádlo během noci v časovém rozsahu zhruba 8 hodin. Po jídle tak následovala fáze půstu v délce 16 hodin. Další dvě kontrolní skupiny dostávaly standardní potravu, v níž tuk dodával 13% energie za podobných podmínek. Po sto dnech se u myší, které jedly během celého dne tučnou stravu, zvýšila hladina cholesterolu, trpěly hypertenzí, poruchami jater, zhoršenou kontrolou hybnosti. Myši, jejichž příjem potravy byl omezen na 8 hodin a u nichž byla dodržovaná velká mezera před následným žrádlem, vážily o 28% méně a nevykazovaly žádné negativní dopady nevhodné stravy na zdraví. Navíc prokázaly lepší výkony při cvičebních testech.

Obezita je pro současné generace většiny zemí světa velkou výzvou. Dosahuje pandemických rozměrů. Více jak jedna třetina obyvatel jednotlivých zemí dnes trpí nadváhou, další třetina pak obezitou. V USA je obézních 17% dětí a dospívajících. Obezita, navzdory lžím obhájců přejídání (fat studies), zvyšuje riziko vzniku řady velmi závažných zdravotních potíží, mimo jiné vysokého tlaku krve, vysoké hladiny cholesterolu a diabetu typu 2. První intervencí proti nadváze a obezitě je změna životního stylu, především zvýšení množství pohybu, zvýšení množství aktivní tělesné hmoty a konzumace zdravé stravy. Podle výsledků komentovaného výzkumu může představovat nadějnou formu prevence obezity nastolení přirozeného rytmu konzumace potravy. Jíst způsobem, jakým po tisíciletí jedli naši předci. Vědci se doposud domnívali, že obezita myší je zapříčiněna volbou potravy. Ale vědci ze “Salk Institute for Biological Studies” považují za prokázané, že se na jejich nadměrné hmotnosti může podílet narušení metabolických procesů při změně frekvence konzumace.

Po každém jídle převažují v těle katabolické reakce. Tělo zpracovává přijatou stravu, rozkládá ji na její základní složky a ty ukládá pro další použití. Teprve zhruba po dvou hodinách převáží anabolické procesy. Tělo začne využívat tuk jako energii a přeměňuje cholesterol na žlučové kyseliny. Pokud jíme příliš často, tělo přepíná neustále na katabolický režim, ukládá tuk kolem jaterních buněk a tím znemožňuje jejich normální činnost. Játra v takové situaci uvolňují do krve glukosu. To zákonitě vede k hyperglykémii. Pokud ale po jídle následuje delší úsek bez konzumace, dochází k omezení tvorby tuku, glukosy a cholesterolu a tělo navíc tyto látky lépe využívá. To má za následek zastavení ukládání tuků a jejich zvýšené využívání jako zdroje energie, hlavně ve svalech. Játra jsou čistá a zdravá a celkově se redukuje množství tuku v těle.

Přírodní cyklus “krmení-půst” aktivuje jaterní enzymy, které přeměňují cholesterol na žlučové kyseliny a podněcují aktivitu hnědého tuku, který mění mastné kyseliny na teplo. Tělo tak během půstu spaluje zvýšeně tuky. Játra proto mohou omezit uvolňování glukosy do krevního oběhu a tím je udržována optimální hladina glykémie. Glukosa je pak přednostně využívána buňkami a játry na opravy poškozených buněk. To vše pomáhá předcházet zánětlivým procesům v těle, které časem vedou ke vzniku nemocí, včetně nemocí srdce, nádorových ochoření, mozkových příhod a Alzheimerovy choroby. Kontrola energetického metabolismu je citlivý, jemný proces, na kterém se podílí složitý systém vzájemně propojených, zpětněvazebně řízených chemických reakcí, z nichž je řada závislá na cirkadiálním rytmu a na rytmu konzumace stravy. Metabolismus se při přirozeném rytmu stravování automaticky sám reguluje a optimalizuje. Lékaři stejný efekt navozují pomocí léků. Ty mají ale negativní vedlejší účinky a jejich pozitivní vliv se s délkou podávání snižuje. Navíc vědecké výzkumy prokázaly, že léky působí prospěšně jen asi na 25% až 60% pacientů, ostatním více škodí než pomáhají. Ročně jen v USA zabíjí nesprávná medikace ohromujících 100.000 pacientů. Každý se má dvakrát rozmyslet, než si vezme nějaký lék.

Vědci upozorňují, že smyslem jejich sdělení není zbavit lidi obav z nezdravého jídla. Tučná a sladká strava není vhodná. Chtějí jen zdůraznit, že pokud má naše tělo dostatečný prostor bez jídla, dokáže do značné míry dopad nezdravé stravy přirozeně eliminovat.

Všechny ty reklamy typu “energie zabalená na cesty” nebo “dej si pauzu a pochutnej si na tyčinkách Twix” jsou velmi nevhodné a v dnešních životních podmínkách spíše život ohrožující. Nedávno vědci konstatovali, že reklama na doplňky výživy nemá s vědou nic společného a je jen otázkou marketingu daných firem. Ty si vymýšlí důvody, proč bychom měli tyto produkty konzumovat, přičemž žádný z jejich argumentů se neopírá o seriozní vědecká zjištění. Je to jen pastička na naivní konzumenty.

Stejně tak všudypřítomná reklama na sladkosti, sladké tekutiny a různá “přilepšení” může mít katastrofální dopad na naše zdraví. Tělo potřebuje prostor pro úklid. Potřebuje po jídle čas na jeho zpracování a využití. Pokud se stále cpeme dalším jídlem, nemá na to čas a dochází k chybám metabolismu. Za to platíme nadváhou, obezitou, hypertenzí, nemocí srdce nebo diabetem.

Mně argumentace vědců ze “Salk Institute for Biological Studies” připadá logická a smysluplná.


LITERATURA:

  1. ScienceDaily (2012): Extended Daily Fasting Overrides Harmful Effects of a High-Fat Diet: Study May Offer Drug-Free Intervention to Prevent Obesity and Diabetes. In.: ScienceDaily, May 17

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Kolik pohybu denně potřebují děti?

V odborné literatuře se můžeme setkat s různými názory na množství pohybu, zajišťujícího přiměřenou hladinu zdatnosti, výkonnosti a zdraví. Pohybová aktivita má na zdatnost a zdraví živých organismů jednoznačně...
více...
Kolik pohybu denně potřebují děti?

Pohyb v boji s dětskou obezitou

Počet obézních dětí se ve všech průmyslově rozvinutých zemích v posledních desetiletích soustavně zvyšuje. Obezita prokazatelně přispívá ke vzniku řady závažných onemocnění. Čím dříve se obezita rozvine, tím...
více...
Pohyb v boji s dětskou obezitou

Tuk škodí

Energie, která formou stravy a nápojů vstoupí do našeho těla, jím musí být využita pro metabolické a další energeticky náročné procesy. Pokud energie není využita, musí být uložena do zásob. Pokud je energie nedostatek,...
více...
Tuk škodí