Pohyb a stárnutí

Když se narodíme, ovlivňují nás absolutně názory rodiny, do které jsme přišli. V tomto náhodou určeném prostředí se zprvu podvědomě, a později vědomě, učíme reagovat na svět a jeho jednotlivé podněty. Některé děti jsou vedeny k čistotě, poslušnosti, pracovitosti, jsou vzdělávány, je přísně kontrolováno jejich chování je navíc systémem odměn a trestů směřováno ke konkrétnímu pragmatickému, ověřenému vzoru a cíli. Jiné děti, například v některých nepřizpůsobivých menšinách, jsou naopak seznámeny s tím, že krást se může, že hlavním cílem života je urvat co se dá a užívat si. Přisát se na většinovou společnost a celý život ji úspěšně vyžírat. Když jsou s tím problémy, křičet co nejvíce o rasismu a nedostatku příležitostí.

Jak nabíráme rozumu, snižuje se absolutní dopad vlivu rodiny a zvyšuje se podíl vlastního rozhodování. Dítě, pečlivě a přísně vedené svými rodiči, se v katastrofickém scénáři seznámí s partou, alkoholem, drogami a pokud včas nerozpozná rizika takového života, sklouzne po šikmé ploše rychle a hluboko. Naopak dítě, vedené rodiči ke krádežím a povalečství, se může dostat pod zdravý vliv a nastoupit perspektivní cestu k osobní prosperitě. Záleží na rozhodování. Máme jisté základní poznatky z rodiny, umíme číst a psát, volíme si vědomě a dobrovolně své přátele. Z vnějšího prostředí na nás působí jednotlivé vlivy a my z nich vybíráme ty, o nichž se domníváme, že nám v našem životě prospějí. Zlepší a prodlouží jej.

Informace, kterým jsme celý život vystavováni, jsou velmi rozporuplné. Vidíme poctivé lidi, kteří dopadli špatně i darebáky, kterým vše vychází. To nás může svést a zmást. Rozhodneme se pak pro chování, které je krátkodobě výhodné, z dlouhodobého hlediska nás zavádí do problémů a neřešitelných obtíží. Máme přirozenou tendenci přibližovat se ke komfortu, pohodlí, a uhýbat před diskomfortem, námahou a dřinou. Jenže pokud na podzim nezasejeme, nemáme o žních do čeho píchnout. Není žádná úroda a nezbude nám nic jiného než se přisát na ty, kteří se během podzimu neflákali, kteří investovali, kteří zaseli. Pokud nepostavíme byt nebo dům, nemáme kde bydlet.

Podobné je to s tělesnou stránkou. Člověk byl přírodou koncipován pro pohyb. Pohyb umožňuje přibližovat se k věcem příjemným a vzdalovat se od věcí nepříjemných. Pohyb zajišťují svaly a kosti, jejichž energetické a jiné potřeby zajišťují ostatní orgány a orgánové systémy těla. Sval je interaktivní orgán, ke kterému se mozek chová jako kapitalista ke svému zaměstnanci. Pokud pracuje, dá mu plat (energii), pokud nepracuje, dá mu výpověď.  Sval určuje výdej energie, tempo odstraňování metabolitů z extracelulární tekutiny, kapacitu zabezpečujících orgánů. Kde jsou malé svaly, není potřeba výkonné srdce, funkční plíce, efektivní játra a optimálně fungující ledviny. Organismus pracuje jako řetěz. Jeho sílu a odolnost určuje nejslabší článek.

Podle Světové organizace zdraví (WHO) umírá dnes na světě více jak 76% populace na chronické neinfekční choroby - nemoci srdce, rakovinu, metabolické poruchy. Tyto nemoci byly ještě na počátku dvacátého století téměř neznámé. Vědci prokázali u většiny z nich úzkou vazbu na pohybovou pasivitu (Nieman, 1998). Skvělý biolog prof. Booth razí termín "Sedentary death syndrome", který má zdůraznit fakt, že nedostatek pohybu má dnes na svědomí více předčasných úmrtí než kouření, pohlavní choroby, dopravní nehody, vraždy a desítky dříve smrtelných nemocí dohromady (Booth, 2000).

Jak dospíváme, působí na nás stále více vlivů. Některé nám usnadní a zlepší život, jiné nás mohou zahubit. Je na nás, na naší zkušenosti a inteligenci, které z vlivů na sebe necháme působit. Zda příjemné patogeny, které nás dříve nebo později poškodí, nebo namáhavé salutory, které zlepší naše zdraví, zdatnost a výkonnost. Je zde možné použít paralelu s biblickým tvrzením, že "cesta do pekla je široká a pohodlná, cesta do ráje je strmá a namáhavá". Vše, co je v životě snadné a laciné, má nějaký skrytý defekt a nevýhodu. Jen čert dává něco zadarmo nebo za pouhý podpis. A vždy je za tím nějaká čertovina. Vše, co je náročné a nesnadné, přináší obvykle po čase trvalé výhody.

Byl jsem svými známými informován, že se na trhu objevila kniha „S leností nejdále dojdeš“. Ta údajně presentuje „poměrně“ vědecké teorie, podle nichž  „lidé fyzicky aktivní rychleji stárnou a dříve umírají“. Pokud se tedy fyzicky šetříme, jsme méně pohybově aktivní, neopotřebujeme se, jsme déle mladí a déle žijeme. Něco jako „perpetum mobile“. Nic do toho nedáte a výsledek – skvost!

Musím se přiznat, že jsem tuto knihu nečetl. Ani ji číst nebudu. Nemám čas na čtení podobných teorií. Za posledních pět let jsem z Anglie přivezl odborné knihy v hodnotě hodně přes tři sta tisíc a mám co dělat, abych je alespoň prolistoval, Na prostudování budu potřebovat pár let. Jsou to knihy z „Human Kinetics“ - nejvýznamnějšího světového nakladatelství odborných tělovýchovných publikací a učebnic. Knihy špičkových vědců, shrnujících výsledky tisíců pečlivých výzkumů. Přinášejí ověřené, vědeckou komunitou uznávané, pravdivé informace.

Teorie o tom, že „s leností dojdeme nejdále“, zní lákavé a pro někoho snad i vědecky. Stejně zněly nabídky podvodných organizací, které po zpackané revoluci ožebračily spoustu našich spoluobčanů. Tyto teorie mají jedno společné. Slibují pohodlí a prospěch bez práce. Říkají: "Nač se dřít. I bez práce jsou koláče". Jsou ale jednoznačně chybné. Ještě jsem nepotkal člověka, který by mi řekl, že dostal něco trvale prospěšného zadarmo. Bez práce a námahy.

Mám k dispozici výsledky spousty vědeckých výzkumů, které jasně prokazují pozitivní vztah mezi úrovní tělesné zátěže a kvantitou i kvalitou života (Nieman, 1998). Spousta klinických poznatků dosvědčuje, že ztráta svalů - sarcopenia - představuje vážné riziko pro zdraví (Evans, Rosenberg, (1991). Sval, který není vystavován zátěži, oslabuje, ztrácí funkci, nestimuluje k činnosti  vnitřní zabezpečující systémy těla. Tím urychluje involuční procesy a přispívá k předčasnému stáří a smrti (ACSM, 1998). Mohl bych pokračovat ještě hodně dlouho ve výčtu jednoznačných informací o naprosté nezbytnosti intenzivní tělesné zátěže pro zdraví.

Život je o pohybu a energii. Pohybem energii vydáváme. Pokud energii nevydáme, neztrácí se. Zůstává v našem těle a vytváří pneumatiky tuku kolem našeho pasu. Omezení pohybu, ona „lenost“ vede nejen k nerovnováze mezi příjmem a výdejem energie, ale také ke ztrátě svalů, k jejich atrofii. Nedávno jsem našel na webu následující údaje: naši předkové, v době kdy zemi obývali sběratelé a lovci, vydali pohybem za průměrný den 60 kcal/kg hmotnosti (muži) resp. 0,46 kcal/kg (ženy). Dnes průměrný muž vydá pouhých 0,35 a průměrná žena 0,33 kcal/kg hmotnosti. Za tento ohromující propad výdeje energie platíme sarcopenií, osteoporosou, funkčními poruchami hybného systému, obezitou, diabetem, nemocemi srdce, některými typy rakovin, sníženou kvalitou života a předčasnou smrtí. Při nedostatku pohybu zákonitě dochází k patologickým změnám živého organismu – sarcopenii a obezitě. Ty představují dokořán otevřenou vstupní bránu do nemocí.

Člověk je přírodou nastaven na výdej energie zhruba 3000 až 5000 kcal za den. Připouštím, že výdej dlouhodobě překračující horní hladinu, může negativně ovlivnit zdraví a zkrátit život. Takové množství energie však dnes nevydávají snad ani vrcholoví sportovci ve fázi té nejintenzivnější přípravy. Denní habituální výdej energie většiny obyvatel naší země nedosahuje ani poloviny výše zmíněných optimálních hodnot.

Našim problémem není nadměrný tlak přírody na energetický výdej. Příliš pohybu. Problémem, který nás dnes zabíjí, a který bude ještě nemilosrdněji zabíjet naše děti, je nedostatečný výdej energie. Málo pohybu.

Staré české přísloví říká: "Dvakrát měř, jednou řež". Než se začnete řídit jakoukoli přitažlivou, vzdáleně vědecky vyhlížející teorií, měřte raději třikrát. Protože za chyby se platí. Zdravím a životem.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. ACSM Position Stand (1998): The Recommended Quantity and Quality of Exercise for Developing and Maintaining Cardiorespiratory and Muscular Fitness, and Flexibility in Healthy Adults. In.: Med. Sci. Sports Exerc., Vol. 30, No. 6, pp. 975-991.
  2. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
  3. BOUCHARD, C. (2000): Physical Activity and Obesity. Champaign, Human Kinetics.
  4. EVANS, WJ. ROSENBERG, IH. (1991): Biomarkers. New York, Simon and Schuster.
  5. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.
  6. PAFFENBERGER, RS, OLSEN, E. (1996): LifeFit. Champaign, Humen Kinetics.
  7. SHEPHARD, RJ. (1997).: Aging, physical activity, and health. Champaign, Human Kinetics.
  8. WHO (2002): The World Health Report 2002 - Reducing Risks, Promoting Healthy Life. Geneva, World Health Organization 2002.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Způsob života a diabetes

Základní stavební složkou organismu je buňka. Naše tělo se skládá z několika miliard buněk. Každá buňka potřebuje udržovat stálé vztahy s vnějším prostředím. Musí z něj získat vodu, energii a biologicky cenné...
více...
Způsob života a diabetes

Základy pro infarkt si vytváříme v mládí

Infarkt myokardu je v současnosti snad největší metlou lidstva. Představuje nejčastější příčinu smrti a již téměř celé jedno století se nedaří najít lék, který by byl při jeho prevenci a léčbě stejně účinný, jako...
více...
Základy pro infarkt si vytváříme v mládí

Roztroušená sklerosa a posilování

V roce 1984 jsem otevíral v nově vybudované posilovně TJ Favorit Brno cvičení pro ženy. Před zahájením provozu jsem přečetl veškerou dostupnou literaturu o cvičení a posilování žen. Spolehlivých zdrojů informací ale tehdy...
více...
Roztroušená sklerosa a posilování