Způsob života a diabetes

Základní stavební složkou organismu je buňka. Naše tělo se skládá z několika miliard buněk. Každá buňka potřebuje udržovat stálé vztahy s vnějším prostředím. Musí z něj získat vodu, energii a biologicky cenné látky, musí mít možnost do něj vylučovat zplodiny svého metabolismu. Vnějším prostředím pro buňky je extracelulární tekutina. V té probíhá přenos látek z krve do buňky, přenos metabolitů z buňky do krve a jejím prostřednictvím k orgánům, schopným nepotřebné či škodlivé látky vyloučit z organismu (játra, ledviny). K buňkám s nejdynamičtějším metabolismem patří buňky svalové.

Základními zdroji energie pro svalovou buňku jsou glukosa a tuky. Za jistých okolností je buňka schopna uvolnit energii i z aminokyselin. Glukosu získává buňka buď z krve nebo si ji uvolní z glykogenu. Glykogen je zásobní cukr. Každá buňka má jisté množství glykogenu. Pokud pracujeme, spotřebuje svalová buňka určité množství glykogenu. Po zátěži, ve fázi zotavování, se buňka zbavuje metabolitů, které by ji mohly poškodit a snaží se přednostně doplnit zásoby glykogenu a dalších látek, nezbytných pro její správnou funkci. Teprve pak přistupuje k opravě zátěží poškozených struktur.

Pokud se po zátěži najíme, zvýší se po čase hladina glykémie (množství glukosy v krvi). Na tento stav reaguje tělo vyplavením hormonu insulinu. Ten nabádá buňky, zvláště svalové, aby přebývající glukosu z krve odebraly a uložily si ji do zásob. Aby si tvořily z glukosy glykogen. Zásobu cukrů na další práci. Hladina glykémie se tímto mechanismem sníží na bezpečnou úroveň. Když je hladina glukosy v krvi v normě, přestane pankreas produkovat insulin. Nastává homeostatický stav. Vše je tak, jak má být.

Pokud svalové buňky během dne vydaly prostřednictvím pohybu podstatnou část svého glykogenu, ochotně reagují na informaci insulinu a odebírají glukosu z oběhu. Doplní svoje zásoby glykogenu a zároveň navodí fysiologickou hladinu glykémie. Množství glukosy v krvi je tam stále v bezpečných hranicích. Buňky mají dostatek energie pro svoji činnost a tělo není ohrožováno vysokými hladinami cukru v krvi (hyperglykémií). Organismus prosperuje.

Jiná je situace, kdy svalové buňky příliš nevyužíváme. Sedíme dlouhé hodiny na poradách a jednáních, za volantem svého vozu nebo před monitorem počítače. Zásoby glykogenu ve svalových buňkách nebyly naší pasivní činností využity. Když se po jídle zvýší hladina glykémie, tj. v krvi je více cukrů, než je potřebné, vyplaví se insulin a ten nabádá svalové buňky k odběru glukosy z krevní plasmy. Jenže svalové buňky mají glykogenu dostatek až nadbytek. Mají plné spíže. Proto nejeví o glukosu sebemenší zájem a na nabádání insulinu nereagují. Odborníci mluví o snížené citlivosti buněk vůči insulinu (insulinové resistenci). Hladina glukosy v krvi je dlouhodobě vysoká a tím navozuje další vyplavování insulinu. Vzniká hyperinsulinémie. V krvi koluje nadměrné množství insulinu. Celý systém kontroly hladiny cukru se narušuje. Pokud tento stav trvá dlouho, systém kontroly hladiny krevního cukru se hroutí. Lékař zjistí cukr v moči a oznámí nám, že trpíme diabetem.

Diabetes mellitus typu 2 je zákeřná choroba. Zpočátku nezpůsobuje mimořádné potíže a problémy. Jenže časem vede k závažným nemocem. Může být příčinou amputací končetin, slepoty nebo nemocí ledvin. Osob, trpících diabetem, neustále přibývá. Je známou skutečností, že až 90% diabetiků spadá do kategorie “osob s nadváhou” nebo “osob obézních”. V Anglii žije 1,9 milionů diabetiků a do roku 2030 se očekává zdvojnásobení tohoto čísla. Náklady na léčení diabetiků, zvláště v pokročilém stádiu nemoci, jsou ohromné. Proto se odborníci snaží najít způsob, jak vzniku diabetu předcházet nebo jak jej dlouhodobě kontrolovat. Kontrola diabetu je možná změnou životního stylu, pomocí léků proti obezitě resp. pomocí léků, kontrolujících hladinu cukru v krvi.

Angličtí vědci realizovali výzkum, jehož výsledky byly v lednu 2007 presentovány v prestižním odborném časopise “the British Medical Journal”. Zjistili, že změna způsobu života, tj. zvýšení habituální pohybové aktivity a přechod na zdravější stravu, byla v prevenci vzniku diabetu, případně při  kontrole již vzniklého diabetu, přinejmenším stejně účinná jako předepsané léky. Navíc konzumace léků přinášela jisté vedlejší negativní účinky. Léky téměř vždy někde něco napraví, ale současně někde jinde něco pokazí. Proto je lépe řešit zdravotní problémy tou jednodušší cestou – změnou způsobu života.

Jak vyplynulo z předchozích odstavců, existují jisté zákonitosti, které vládnou našim životům. Stejně jako voda teče z kopce a jablko padá ze stromu na zem. Tyto přírodní zákony buď respektujeme, nebo neseme následky. Pokud chceme udržet dlouhodobou energetickou rovnováhu, tj. vyváženost mezi příjmem a výdejem energie, musíme v dnešním světě kontrolovat na prvním místě oblast výdeje energie. Kdo ve snaze zabránit vzniku diabetu pouze omezuje stravu, dopouští se hrubé chyby.

Proč? Protože v porovnání s našimi předky z našeho života během zhruba jednoho století zmizely dvě až tři hodiny těžké fyzické práce a tři až čtyři hodiny lehčí tělesné zátěže. Na straně výdeje to pak představuje energetický propad zhruba o 1000-1500 kcal za jeden den.  Kdybychom tento energetický deficit na straně výdeje chtěli nahradit chůzí, hodně bychom se nachodili. Hodina chůze u člověka o hmotnosti 75 kilogramů vede k výdeji zhruba 250 kcal. Sami si spočítejte, kolik hodin musíme chodit, abychom vydali oněch 1000-1500 kcal! Proto je významné udržet si stálou, vysokou hladinu bazálního výdeje energie. Energie, kterou vydáváme 24 hodin denně a 7 dní v týdnu.

Nedostatek zátěže, zvláště ve spektru, vyžadujícím vypětí na hladině 70-90% maxima daných svalů, vede ke zmenšování nebo přímo ke ztrátě rychlých neuromotorických jednotek. Ubývá nám svalů. Ztráta svalů vyvolává pokles hodnoty bazálního výdeje energie. Je nutné neustále zdůrazňovat, že největší ztráty jsou mezi rychlými glykolytickými svalovými jednotkami. Ty při své činnosti vydávají značné množství energie, navíc si tvoří největší zásoby insulinu. Čím méně máme těchto vláken, tím méně svalových buněk reaguje pozitivně na naléhání insulinu k odběru glukosy z krve. Tím vyšší je riziko vzniku diabetu typu 2.

Co tedy dělat, pokud nechceme onemocnět diabetem? Pokud nechceme čekat, až nemoc propukne a potom nést nepříjemné následky? Na prvním místě musíme zvýšit zátěž svalů. Zajistit, abychom každý den vydávali dostatek energie. Toho můžeme dosáhnout dvěma způsoby.

  1. Musíme zajistit co nejvyšší bazální výdej energie. Výdej, který nastává denně bez ohledu na to, zda ležíme v posteli nebo jsme v práci. Tento výdej je primárně určen množstvím aktivní tělesné hmoty. Největší součástí aktivní tělesné hmoty je svalstvo. Musíme posilovat. Zapojit do činnosti rychlá glykolytická svalová vlákna. Vlákna, která si vytváří největší zásoby glykogenu. Proto také nejcitlivěji reagují na pobídku insulinu. Také musíme zvýšit hladinu habituální tělesné zátěže. Kromě posilování tedy zařadit do denního režimu i více chůze a drobné fyzické práce.
  2. Musíme změnit jídelníček. Omezit konzumaci potravin s vysokým glykemickým indexem a tím omezit výkyvy hladiny glukosy v krvi. Jíst častěji denně a v menších dávkách. Volit zdravou stravu.

Pohyb je základní vlastností živé hmoty. Většinu historie lidstva byl pohyb neoddělitelně spojen s procesy získávání zdrojů obživy. Nyní se většina z nás uživí duševní činností. Pohybu prudce a nebezpečně ubylo. Je na nás si tento fakt uvědomit a něco v tom směru dělat. Zařazovat záměrně do denního režimu více zátěže a volit pozorněji způsob stravování. Diabetes nevznikne dva dny poté, co na nás někdo zakašlal nebo v naší blízkosti kýchl. Tato závažná porucha metabolismu se mnohdy vyvíjí 15 a více roku. Během té doby máme dostatek času zastavit negativní vlivy a navodit vlivy pozitivní. Nemusíme čekat, až nám lékař napíše “prášky”. Musíme si jasně uvědomit, že změna životního stylu je v prevenci i kontrole diabetu stejně účinná, jako léky.

Na závěr tradiční poznámky. Nejvýhodnější v prevenci vzniku diabetu je cvičení ve fitcentru. Posilování. To zabrání ztrátám svalů a zajistí vysokou hodnotu bazálního výdeje energie. To je rozhodující krok v prevenci obezity a vzniku metabolického syndromu, z něhož je to k diabetu už jen krůček. Cvičit ve fitcentru se musíme naučit, stejně jako se musíme naučit jezdit v autě nebo pracovat s počítačem. Nejlepšími učiteli v tomto směru jsou odborníci v oblasti fitness - osobní trenéři, fitness konzultanti a instruktoři fitcenter.

Nešetřete na nesprávném místě. Informace, které vám předá kvalitní osobní trenérka, například námi doporučovaná špičková odbornice Libuše Boháčková, se mnohonásobně vrátí.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. Medical News Today (2007): Lifestyle Changes Effective In Protecting Against Type II Diabetes.
  2. HAAS, EM, LEVIN, B. (2006): Staying Healthy with Nutrition.Berkeley, Celestial Arts.
  3. FEIGENBAUM, MS, POLLOCK, ML. (1997): Strength Training: Rationale for Current Guidelines for Adult Fitness Programs. In.: Physsportsmed, VOL 25 - NO. 2 - FEBRUARY 97.
  4. HERBERT, V, SUBAR-SHARPE, GJ. (1995): Total Nutrition. New York, St.Martin’s Griffin.
  5. JOHNSON, CC. at  al. (1982): Diet and exercise  in middle-aged men. In.: Journal of The American Dietetic  Association, 12, str. 695 - 701.
  6. MOUGIOS, V. (2006): Exercise Biochemistry. Champaign, Human Kinetics.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Prohraná válka?

Západní civilizace je ve válce. Ve válce proti společnému nepříteli. A v této válce jasně prohrává. S kým že to válčíme? S chronickými chorobami, které v současnosti představují hlavní příčinu morbidity...
více...
Prohraná válka?

Prevence sarcopenie v rámci ovlivňování kvality života

Tento příspěvek byl přednesenl na národní konferenci "SPORT V ČESKÉ REPUBLICE NA ZAČÁTKU NOVÉHO TISÍCILETÍ", pořádaný Fakultou Tělesné Výchovy a Sportu University Karlovy v Praze ve dnech 1-4. února 2001. Jeho text je...
více...
Prevence sarcopenie v rámci ovlivňování kvality života

Posilování hraje významnou roli v prevenci diabetu typu 2

Počet obyvatel v USA dosáhl v dubnu tohoto roku 308,745,538 obyvatel. Podle organizace “the Centers for Disease Control and Prevention” (CDC), která má na starosti péči o zdraví severoamerické populace, zhruba 57 milionů...
více...
Posilování hraje významnou roli v prevenci diabetu typu 2