Civilizace polykačů prášků

Většinu historie lidstva vedly nemoci k vážnému ohrožení života Nemocný člověk ulehl, pil podivné lektvary, které se v dané lokalitě tradovaly z generace na generaci. Byl udržován v teple, tichu a klidu. Když se jeho stav zhoršoval, přišel na pomoc zaříkávač, případně se místní šaman snažil z nemocného poruchu zdraví vyhnat divokým tancem nebo vykuřováním. Většina těchto technik nemocným spíše uškodila než prospěla. U nemocného se také blízcí lidé modlili nebo zapalovali obětní svíčky. Slibovali bohům a bůžkům, že se v případě uzdravení nemocného polepší. Časté byli i různé oběti jednotlivým bohům.

Jak se znalosti lidí zvyšovaly, objevily se první účinnější léky – v podobě nápojů, sirupů nebo prášků. Tyto léky se aplikovaly na vše a na každého. Když onemocněl dobytek, dostal stejný lék jako hospodář. A léky pomáhaly. Nikdo již dnes neprokáže, zda to bylo způsobeno jejich správným složením nebo placebo efektem. Důvěra v léky brzy zapustila v naší kultuře hluboké kořeny. Stali jsme se civilizací polykačů prášků.

Čím je která země ekonomicky vyspělejší, tím vyšší je dnes i její produkce i spotřeba léků. Obyvatelé průmyslově nejvyspělejší země světa – Spojených států – představují pouhých 5% světové populace. Přitom za léky každoročně utratí ohromujících 250 miliard dolarů, což představuje přibližně 42% celosvětových výdajů za léky. Stejně vysoká je nadspotřeba léků ve většině zemí západní civilizace.

Prášky a pilulky dnes nepoužíváme pouze v případě nemoci. Farmaceutický průmysl se prudce rozrostl a nabízí přípravky, které nás mají před některými typy onemocnění chránit nebo které jsou nutné při dlouhodobé kontrole chronických neinfekčních nemocí. Tedy nemocí, vznikajících v důsledku nezdravého způsobu života. Nemoci, které lékaři neumí vyléčit, které však mohou být pomocí léků dlouhodobě regulovány a kontrolovány.

V minulém století jsme si zvykli pomocí chemikálií kontrolovat svůj život. Doba vyžaduje plnou výkonnost a tak jakékoli onemocnění nebo snížení výkonnosti představuje značné finanční ztráty. Mnozí pracovníci v reklamě a jiných exponovaných oblastech začínají den povzbuzujícími pilulkami a látkami. Jenže povzbuzující látky mají na organismus řadu negativních dopadů. Navíc se jejich účinnost s délkou aplikace snižuje. Musíme k dosažení stejného efektu brát stále vyšší dávky dané látky. Čím vyšší je spotřeba těchto chemikálií, tím větší je riziko negativních dopadů konzumace.

Mnoho lidí se v tempu dnešní doby necítí dobře. Lékař ale nedokáže jejich potíže a stížnosti zařadit do nějaké diagnosy. Tito lidé představují lukrativní trh. Pokud se je podaří přesvědčit, že mají konkrétní soubor poruch a nabídnout jim pomocí konkrétního léku podstatnou úlevu, stanou se zdrojem značných příjmů. Proto v propagaci léků hraje značnou roli reklama. Každý dolar, vložený v oblasti léků do reklamy, se podle statistik vrátí v podobě vydělaných 4 dolarů. Definovat nebo přejmenovat zdravotní syndromy nebo popisy potíží, charakteristických pro jisté poruchy, představuje až 20% náplně práce mnohých reklamních agentur. Jsme masírováni specialisty s dobrými znalostmi psychologie. Jejich cílem je prodat výrobek firmy, která si je objednala. Ne pomoci trpícím.

Každý lék má nějaký negativní vedlejší účinek. Můžeme jej zaznamenat brzy po jeho konzumaci, například zčervenání kůže, pocit závratí, sucho v ústech, Nežádoucí účinek jiných léků se projeví až po létech. Pak ale trvá léta, než se důsledků jejich spotřeby zbavíme. Například některé tranquilizéry mohou oslabit funkci močového měchýře a vyvolat tak dlouhodobé potíže s močením. Podle statistik z USA (rok 2002) představují vedlejší negativní účinky léků šestou nejčastější příčinu smrti.

Konzumace léků není tak prospěšná, jak se mnoha lidem zdá. Výzkumy vlivu léků na lidský organismus jsou obvykle pečlivé a důkladné. Mnohé probíhají desítky let. Lék je nakonec do distribuce uvolněn po důkladném posouzení dosažených výsledků přísnými organizacemi k tomu ustavenými (například FDA). Žádný výzkum však nezkoumá případné interakce léků. Běžný konzument léků bere mnohdy pět a více odlišných léků souběžně. Stává se tak nechtěně pokusným králíkem farmaceutických firem.

Podle některých názorů léky neléčí. Jen maskují projevy nemoci. Matou naše tělo, oslabují jeho obranný systém. Lidské tělo je vybaveno velkým množstvím obranných mechanismů. Jde jen o to, aby se s nimi naučilo dokonale pracovat. Děti jsou častěji nemocné, protože ještě nedokáží plně využívat svůj imunitní systém. V minulosti nebyly léky a tak byl boj lidského organismu s patogeny nepřetržitý. Když hrajete denně na kytaru, jde vám to. Když denně ťukáte do keyboardu, píšete rychle a bez chyb. Když pracujete většinu dne s konkrétním programem, ovládáte zanedlouho všechny jeho finesy. Tělo člověka, konzumujícího dlouhodobě léky, neumí využít vlastní mechanismy regulace daného patologického stavu. Léky jej oslabují každý den o něco více.

Spoléhání na lékaře a prášky je riskantní. V září roku 2000 vydala americká vládní organizace „U.S Department of Health and Human Services“ zprávu, v níž se uvádí: „Chyby v léčbě představují v současnosti jednu z hlavních příčin smrti a poškození. Nedávná zpráva „Lékařského Institutu“ přinesla odhad, podle nějž každoročně zemře v amerických nemocnicích 44.000 až 98.000 pacientů v důsledku chyb v léčbě. Znamená to, že ročně umírá více lidí na omyly v léčbě než v důsledku dopravních nehod, rakoviny prsu nebo nemoci AIDS“.

Největší hrozbu pro dnešního člověka představují chronické neinfekční choroby. Na trhu je nepřeberné množství léků, které mají zabránit jejich plnému rozvoji nebo jejich průběh zpomalit. Jak však ukazují výsledky stále vyššího počtu vědeckých výzkumů, existuje lék, který je v prevenci těchto nemocí i při jejich léčení podstatně účinnější než sebe složitější léky. Je jím pohyb.

Kdo dokáže na webu hledat, najde již dnes dostatek materiálů, zabývajících se otázkami vztahu mezi cvičením a jednotlivými chorobami. Stále jasněji se ukazuje, že první kroky každého, kdo nechce onemocnět, případně každého, kdo již onemocněl, mají vést do fitcentra. Pohyb ovšem musí být u nemocných vhodně dávkován. Má proti práškům, operacím a injekcím tu výhodu, že téměř nemá negativní vedlejší účinky. Navíc se jeho pozitivní vliv délkou „podávání“ nejen nesnižuje, ale spíše zvyšuje.

Každý den jsme z televize, rozhlasu a reklam, které nacházíme v dopisních schránkách, masírovaní k nákupu prášků na zácpu, chřipku, nachlazení, bolesti žil a další potíže. V rozhlase jsem v těchto dnech zaslechl výsledky průzkumu prestiže jednotlivých povolání. Na prvním místě se umístnili lékaři. Jsme prostě civilizací vysedávačů v čekárnách doktorů, jsme civilizací konzumentů prášků. Našimi hrdiny se stali lidé, kteří zmírňují dopad nezdravého životního stylu na naše životy. Moc úspěšní v tomto směru lékaři nejsou, protože desetitisíce lidí umírají na jejich chyby v dávkování léků a postupech léčby. To nám ale nevadí. Dál budeme vysedávat před obrazovkami televizorů, přejídat se a tloustnout. A spoléhat na lékaře a léky. Léky mají svůj nezanedbatelný význam při kontrole zdraví. Měly by ale pro soudné lidi představovat až poslední možné řešení.

Věřím, že v následujících létech bude stoupat prestiž odborníků v oblasti cvičení. Specialistů, schopných sestavit citlivě optimální cvičební program pro osoby zdravé a mladé i pro osoby staré a nemocné. Věřím, že lidé pochopí, že v současném světě je pro ně nejúčinnějším a nejbezpečnějším lékem vhodně zvolený pohyb. Věřím, že bude rychle ubývat polykačů prášků a lidí umírajících vinou chyb lékařů. Věřím, že bude přibývat zdravých, aktivních, pravidelně cvičících lidí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. CBS NEWS (2006): A Nation Of Pill-Takers. Americans Swallowing Drugs For Relief And Peace Of Mind       
  2. U.S Department of Health and Human Services (2000): 20 Tips To Help Prevent Medical Errors Agency for Healthcare Research and Quality • 2101 East Jefferson Street • Rockville, MD 20852.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Vitaminy - prospívají nebo škodí?

Na stránkách fitnet jsme nikdy nepropagovali nadměrnou aplikaci vitaminů jako prostředek pozitivního ovlivňování zdraví, zdatnosti a kvality života. Učební texty pro naše kurzy instruktorů fitcenter, zpracované naší britskou...
více...
Vitaminy - prospívají nebo škodí?

Ještě jednou o vitaminech

Vitaminy jsou látky, které lidské tělo potřebuje v malých množstvích (gramech, miligramech, mikrogramech). Organismus si je sám nedokáže vytvořit a proto musí být rovnoměrně dodávány stravou. Neumíme si ani vytvořit zásoby...
více...
Ještě jednou o vitaminech

Vitaminy nás nechrání před nemocemi srdce

Koncem minulého tisíciletí se nebývale rozmohla konzumace vitaminů. Podle statistik bere pravidelně nějaké přípravky, obsahující vitaminy, téměř 75% starších lidí a převážná většina lidí, navštěvujících fitcentra....
více...
Vitaminy nás nechrání před nemocemi srdce