Zastavte problémy dříve než nastanou

Délka života člověka se za posledních sto let prodloužila více, než za předchozích 5000 let. Zatímco u obou pohlaví dosahovala průměrná délka života v roce 1900 zhruba 47 let, v roce 2000 to bylo přes 80 let pro ženy a 78 let pro muže. Na dobré změny si snadno zvykáme. Bereme je časem za samozřejmé. Jenže všeho do času. Stále více odborníků se domnívá, že dnešní děti se již nedožijí stejně vysokého věku, jako dnešní senioři. Budou umírat o desítky let dříve. Současný převažující způsob života vede totiž již v mládí ke vzniku stavů, které ještě nejsou nemocemi, ale jistým stavem mezi plným zdravím a plně rozvinutou konkrétní chorobou. Lékaři hovoří o prodromalních stavech - stavech před plným vypuknutím chorob. Prodromy (předzvěsti chorob) se pozvolna rozvíjí a ve středním nebo vyšším věku vedou k plně rozvinutému ochoření a smrti.

Nemoci, na které dnes umíráme, se od nemocí, zkracujících život člověka v minulých stoletích a tisíciletích, zásadně liší. Dříve zabíjely hlavně infekční nemoci. Chřipky, zápaly plic, mor, tuberkulosa. Stačilo dostat se do blízkosti nemocného a nadýchat se vzduchu, zamořeného viry nebo bacily. Následoval obvykle stav nevolnosti, vysoké horečky, stavy vyčerpání. Vše ukončila rychlá smrt. Dnes nás nejvíce ohrožují tzv. “chronické neinfekční choroby”. Ty nastupují pozvolna a nenápadně. Jejich plný rozvoj nastane mnohdy až za deset či dvacet let. Jsou důsledkem drobných, nenápadných chyb, kterých se každodenně dopouštíme. Jejich vznik a rozvoj však můžeme kdykoli ovlivnit nebo dokonce zastavit. Můžeme se nemoci postavit a oddálit riziko jejího plného rozvoje o desítky let. Unce prevence je v tomto případě více jak libra léčby. Jen je nutné prodrom včas zaznamenat.

Nejvíce lidí umírá na nemoci srdce, nádorové choroby, metabolické poruchy a pády. Nástup těchto nemocí a poruch je možné do značné míry odsunout do vyššího věku vhodnými změnami způsoby života. Jenže měnit dnes převládající životní styl běžného občana není snadné. Je příjemné a pohodlné sedět doma u televizoru, surfovat po Internetu nebo hrát počítačové hry, bavit se s přáteli nad skleničkou dobře vychlazeného piva, sedět v kavárně, cukrárně, divadle, v kině nebo na koncertu. Je lákavé pochutnat si na dobrém jídle, dát si po jídle sladký zákusek, pít pivo, slazené nápoje nebo kávu. Je příjemné živit se kancelářskou prací, jezdit do práce a zpět domů v pěkném autě. Každá z těchto věcí sama o sobě není na škodu. Pokud se ale jejich vliv delší dobu sumuje, posouváme se na okraj propasti. Pak stačí jen jeden neopatrný krok a je konec.


Mezi nejčastější prodromy se řadí:

  • Sarcopenia

Tento termín byl poprvé použit v roce 1989. Gerontologové si všimli, že stav hybného systému seniorů se neustále zhoršuje. Senioři přitom netrpěli žádným jasně definovatelným ochořením. Nebyli ale schopni se sami o sebe postarat. Měli málo svalů a mizivou svalovou sílu. Mnozí umírali po operacích, které byly chirurgy po technické stránce dokonale zvládnuty. Rána se ale nezacelovala, tkáně nesrůstaly. Pacient neměl dostatek aktivní tělesné hmoty (ATH), ze které by si jeho tělo mohlo “vypůjčit” aminokysleiny a použít je na zajištění oprav operací poškozených tkání. Pomalé zotavování vedlo k proleženinám, zápalu plic a smrti. Pacienti, kteří měli dostatek svalů, se z podobných operací zotavovali rychle a bez komplikací.

Vědci došli na základě rozsáhlých výzkumů k závěru, že člověk, žijící klasickým způsobem dneška, ztrácí ročně zhruba 1% svalové tkáně. Mezi 30 a 60 lety tak průměrně ztratíme 30% ATH. V absolutních hodnotách to představuje 7,5 kg až 15 kg metabolicky aktivních tělesných tkání. Ztráta svalů vede k poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Vydáváme stále méně energie. Pokud se stravujeme tradičně, nastává pozitivní energetická bilance. Ta vede k nárůstu hmotnosti a k rozvoji nadváhy nebo obezity.

Sarcopenie vede ke ztrátám síly dolních končetin a následně k pádům. Jistá část pádů má u seniorů za následek frakturu krčku femuru. Tato zlomenina vede k dlouhodobé, náročné léčbě. Podle statistických údajů 25% postižených do jednoho roku umírá, dalších zhruba 50% se již nedokáže o sebe postarat a musí být umístněno do nějakého ústavu.

Osoba, trpící sarcopenií, snadněji onemocní infekčními nemocemi. Tělo v případě napadení vytváří protilátky. Protilátky jsou bílkoviny. Tělo je tvoří z aminokyselin. Při nachlazení obvykle ležíme, pijeme čaj, kašleme a smrkáme. Na jídlo nemáme sebemenší chuť. Pokud nedostává organismus aminokyseliny potravou, musí je získat jinak. Využitím vlastních bílkovin. Pokud máme málo ATH, nemá tělo kde brát aminokyseliny a v boji s infekcí prohrává.

Vzniku a rozvoji sarcopenie je možné předejít. Nepomohou zde ale žádné lázně, léky nebo operace. Jedinou ověřenou metodou zastavení ztrát svalů je cvičení se zátěžemi. Posilování. Cvičení ve fitcentru.

  • Osteopenia

Tento termín značí snížení množství minerálů v kosti, které však ještě není tak výrazné, aby mohlo být označeno termínem “osteoporosa”. Méně minerálů ve struktuře kosti vede k vyššímu riziku poškození kosti a představuje krok ve vývoji plně rozvinuté osteoporosy. Ve středním věku začínají převládat procesy odbourávání kostí nad procesy tvorby kostní tkáně. Mění se hmotnost kostí, jejich struktura, zvyšuje se riziko zlomenin. Po dosažení věku zhruba 30 let dochází ke ztrátám kostí u všech osob. V současnosti byla osteopenie prokázána u 34 milionů Američanů ve věku nad 50 let.

Čím hutnější kosti jsme si do zhruba 30-35 let vytvořili, tím déle trvá, než u nás nastane asteopenia nebo osteoporosa. Méně kostí mají obvykle ženy a lidé, trpící některými nemocemi. U žen dochází k prudkému poklesu hustoty kostí v období perimenopausy. Vznik osteopenie urychlují i poruchy stravování (anorexia nervosa, bulimia), chemoterapie, aplikace steroidů, vystavení radiaci. Negativní vliv na aktuální stav kostí mají i jisté genetické faktory, aktuální tělesná hmotnost (hubení lidé mívají řidší kosti), nedostatek pohybu, nadměrná spotřeba nápojů typu cola, nadměrná konzumace alkoholu, kouření a strava  s nízkým obsahem vápníku a vitaminu D. U mužů může navodit osteopenii nízká hladina hormonu testosteronu. Osteopenia nemá žádné příznaky, neprojevuje se bolestí ani jinými příznaky. Dá se diagnostikovat pouze pomocí moderních přístrojů.

V prevenci vzniku osteopenie hraje významnou roli strava a pohyb.  Nejlepšími zdroji vápníku jsou mléčné výrobky a některé  druhy zeleniny. Z pohybových aktivit je nejvhodnější posilování. Pokud cvičením zesílí svaly, zesilují zákonitě i šlachy, vazy a kosti. Pokud do těla “ládujeme” vápník a vitamin D, a přitom necvičíme, kosti nezvyšují svoji hustotu. Tělo musí mít k zvýšení hustoty svých kostí důvod. Tím je na prvním místě zvýšená zátěž svalů.

 

  • Nadváha

Nadváha představuje první krok k obezitě. Pokud se již obezita plně rozvine, je naděje na návrat ke zdravé hmotnosti podstatně snížena. Do kategorií “s nadváhou” a “obézní” dnes ve většině zemí západní civilizace spadá 60 a více procent populace. Tento stav je hrozivý. Pouhé zvýšení tělesné hmotnosti o 5% až 10% vede k podstatnému nárůstu vzniku chronických neinfekčních onemocnění (diabetu, nemocí srdce, rakoviny tlustého střeva, hypertenze, žlučníkových kamenů a mozkové příhody). Velikost rizika koreluje v úrovní nadváhy. Čím vyšší je nadváha, tím vyšší riziko onemocnění.

Jistě znáte spoustu osob s nadváhou a zdá se, že jejich zdraví je pevné. V nedávno ukončené studii  sledovali vědci 186.000 nekuřáků ve věku nad 50 let. U osob s nadváhou se riziko předčasného úmrtí zvýšilo o 20% až 40%, u obézních osob bylo toto riziko dvojnásobné až trojnásobné v porovnání s osobami štíhlými. Riziko bylo vyšší u osob s centrálně uloženým tukem (viscerální tuk, vysoký obvod pasu, tvar těla připomínající jablko).

Každý, kdo zaznamená vzestup hmotnosti, ať již vážením nebo pohledem do zrcadla, musí okamžitě zvýšit množství pohybu. Dnešní doba snížila habituální tělesnou zátěž na minimum. V porovnání s našimi předky vydáváme necelou jednu třetinu energie. To vede k sarcopenii, poklesu hodnoty bazálního výdeje energie. Proto musíme zvýšit množství svalů. To jde jen pomocí zátěže, která přinutí svaly k výkonu ve spektru 70-90% jejich aktuálních možnosti. Vyšší podíl svalů zvyšuje bazální metabolismus a vytváří tak optimální podmínky pro celoživotní úspěšnou kontrolu hmotnosti.

  • Prediabetes

V současné společnosti se zvyšuje počet osob, trpících diabetem. Než však lékař s jistotou potvrdí diagnostiku “diabetes mellitus”, probíhá v lidském těle řada metabolických změn, vytvářejících podmínky pro plný rozvoj této nebezpečné choroby. Ve Spojených státech byla u ohromujících 54 milionů občanů zjištěna vyšší hladina glukosy v krvi. Nejedná se ještě o diabetes. Ale zvyšuje to pravděpodobnost plného rozvoje této nemoci a nemocí srdce v blízké budoucnosti. 

Většina osob, u nichž byla zjištěna zvýšená hladina cukru v krvi spoléhá v léky. V jednom výzkumu, kterého se účastnilo 3.230 osob s nadváhou a zvýšenou hladinou krevního cukru, byly osoby rozděleny do dvou skupin. První provedla změny ve způsobu stravování a zvýšila množství pohybové aktivity, druhá brala léky (melformin). První skupina snížila svoje riziko vzniku diabetu o 58%, druhá skupina pouze o 31%.  Změny životního stylu přitom nejvíce prospěly osobám ve věku nad 60 let, u nichž se riziko rozvoje diabetu snížilo o 71%. Na pokles rizika vzniku diabetu měl velký vliv pokles hmotnosti. Snížení váhy o jeden kilogram znamenal pokles rizika vzniku diabetu o ohromujících 16%.

  • Prehypertenze

Lékaři prokázali u zhruba každého třetího Američana mírně zvýšenou hladinu tlaku krve. Tento stav zvyšuje riziko plného rozvoje hypertenze (vysokého tlaku krve) a zdvojnásobuje riziko vzniku onemocnění srdce. Za prehypertenzi se považuje opakovaný výskyt tlaku krve v hladině 120-139 mmHg systolického tlaku a hladině 80-89 mm Hg diastolického tlaku. Při snaze o návrat k normálnímu tlaku krve je nejúčinnější snížit tělesnou hmotnost. Pokles hmotnosti o pouhý jeden kilogram snižuje tlak krve o jeden mm Hg. Při snižování hmotnosti hraje klíčovou roli výdej energie. Nejvýhodnější pohybovou aktivitou je posilování. Navozuje změnu kompozice těla, tj. nárůst množství aktivní tělesné hmoty a pokles množství zásob tuků. Zásahy do složení stravy, tj. snížení konzumace tuků a zvýšená spotřeba ovoce a zeleniny jsou prospěšné. Základem pro navození pozitivních změn však je cvičení ve fitcentru.


 
Každý inteligentní člověk si musí uvědomit, že současný převažující způsob života, tj. práce a trávení volného času, vede ke vzniku prodromů - předzvěstí chorob. Při prevenci těchto život ohrožujících stavů je nejúčinnější zvýšení množství pohybové aktivity, především cvičení ve fitcentru, a změna způsobu stravování. Kdo čeká na plný rozvoj nemoci, na léky a operace, dělá velkou chybu. Nemoci prudce snižují kvalitu života a znesnadňují návrat k plnému zdraví a vysoké výkonnosti.

Pokud jste ještě ve fitcentru necvičili, je nejvyšší čas na nápravu. Vyhledejte ve svém okolí vhodné fitcentrum, zjistěte si podmínky pro cvičení (ceny, provozní doba atd.), najděte kvalitního osobního trenéra nebo fitness konzultanta a nechte si od nich sestavit cvičební program. Jakmile se pomocí odborníků naučíte cvičit, vaše šance oddálit vznik a rozvoj různých chorob se prudce zvýší. Budete žít déle, kvalita vašeho života bude vysoká. To za trochu námahy stojí!

 

LITERATURA:

  1. ADA (2004): Nutrition Principles and Recommendations in Diabetes. In.: Diabetes Care, Vol. 27, Supplement 1, January. (ADA = American Diabetes Association).
  2. ANDERSEN, JL, SCHJERLING, P, ANDERSEN, LL, DELA, F. (2003): Resistance training and insulin action in humans: effects of de-training. In.: J Physiol, 551.3, pp. 1049–1058.
  3. BLOOMGARDEN, ZT. (2012): Adiposity and Diabetes. In.: Diabetes care, Vol. 25, Num. 12, December.
  4. BORST, SE. (2004): Interventions for sarcopenia and muscle weakness in older people. In.: Age and Ageing.
  5. EVANS, WJ. (1993): Exercise, aging and protein metabolism. In.: Tufts University.Newsletter.
  6. EVANS, WJ. (1997): Functional and Metabolic Consequences of Sarcopenia. In.:J. Nutr. 127: 998S–1003S.
  7. EVANS, WJ. (2010): Vitamin E, vitamin C, and exercise. In.: Am J Clin Nutr; 72(suppl):647S–52S.
  8. EVANS, WJ. (2004): Protein Nutrition, Exercise and Aging. In.: Journal of the American College of Nutrition, Vol. 23, No. 6, 601S–609S.
  9. EVES, ND,  PLOTNIKOFF, RC. (2006): Resistance Training and Type 2 Diabetes. In.: Diabetes Care, Vol. 29, NUM. 8, AUGUST.
  10. FIATARONE-SINGH, MA, DING, W, MANFREDI, TJ, SOLARES, GS, O’NEIL, EF, CLEMENTS, KM, RYAN, ND, KEHAYIAS, JJ, FIELDING, RA, EVANS, WJ. (1999): Insulin-like growth factor I in skeletal muscle after weight-lifting exercise in frail elders. In.: Am. J. Physiol. 277 (Endocrinol. Metab. 40): E135– E143.
  11. MEDICAL NEWS TODAY (2007): Stop Trouble Before It Starts: How To Get 4 “Prediseases” Under Control.  
  12. TAAFFE, DR, MARCUS, R. (2000): Musculoskeletal health and the older adult. In.: Journal of Rehabilitation Research and Development, Vol. 37 No. 2, March/April, Pages 245-254.  
  13. TAYLOR, NF, DODD, KJ, DAMIANO, DL. (2005): Progressive resistance exercise in physical therapy: a summary of systematic reviews. In.: Phys Ther.;85:1208 –1223.  
  14. THOMPSON, LV. (1994): Effects of age and training on skeletal muscle physiology and performance. In.: Pbys Ther; 74: 71 -81.
  15. WACKERHAGE, H, RENNIE, MJ. (2006): How nutrition and exercise maintain the human musculoskeletal mass. In.: J. Anat. 208, pp. 451–458.
  16.  WILLIAMS, GN, HIGGINS, MJ, LEWEK, MD. (2002): Aging skeletal muscle: physiologic changes and the effects of training. In.: Phys Ther. 82:62– 68.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Nikdy není pozdě začít cvičit

Z našeho světa zmizela namáhavá fyzická zátěž. Abychom dokázali v dnešním světě přežít, nemusíme - na rozdíl od naších předků - tvrdě pracovat. Většina dnešních povolání nás zatěžuje spíše psychický než…

Více informací

Zdatnost a jak ji získat. A proč ji udržovat!

Každý chce být zdravý a zdatný do co nejvyššího věku. Ale ne každý ví, co je pro dosažení tohoto cíle nutné udělat. Co změnit. Jedno je jisté. Pokud přijmeme současný „klasický životní styl“, dostaneme se poměrně…

Více informací

Jak netloustnout

I když se v posledních letech mluví o obezitě stále a všude, probírají se do omrzení všechny aspekty jejího vzniku a rozvoje, obézních na celém světě soustavně přibývá. Česká republika v tomto směru není výjímkou.…

Více informací