• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Štíhlé mladé ženy

Mladé ženy bývaly v historii obvykle štíhlé. Žily v přirozeném prostředí, v němž se musely většinu dne neustále pohybovat. Staraly se o domácnost, zahrádku, drobné zvířectvo, pracovaly na poli, sbíraly léčivé byliny, nosily nůše a pomáhaly mužům s těžšími pracemi, pokud to bylo nutné. Když přišly pohromy, jako například války, muži odešli na frontu a ženy musely zvládnout veškeré jejich práce. Neustálý pohyb znamenal vysoký energetický výdej a ten ve spojení se skromnou stravou zajišťoval dlouhodobou energetickou rovnováhu. Těžká práce bránila ztrátám svalové hmoty a tím byla zajištěna optimální kompozice těla. Ženy měly dostatek aktivní tělesné hmoty a tím i vysokou hodnotu bazálního energetického výdeje. Nepřebývala tak energie, která by se musela ukládat pod kůží nebo kolem střev. Podle některých vědců se pohybovala průměrná hodnota Body Mass Indexu (BMI) populace ještě na začátku dvacátého století na hladině 21,0 kg/m². To odpovídá hmotnosti 54 kg pro 160 cm vysokou ženu. Pokud uvážíme, že se jednalo o průměr, pak jedna polovina žen měla BMI nižší než 21 kg/m². Mladé ženy byly vždy štíhlejší než ženy středního věku či ženy kolem menopausy. Takže můžeme odhadovat, že hmotnost žen na začátku reprodukční fáze života, v době, kdy se vdávaly a měly první děti, byla někde mezi 19 kg/m² až 20 kg/m². Při výšce 160 cm tak ženy, které v následujících letech rodily, vážily odhadem 48 kg až 51 kg.

Ženy a jejich plody byly v těch letech ohroženy spíše nedostatkem potravy. Pokud žena v době těhotenství neměla dostatek jídla, ji i její dítě to mohlo vážně poškodit. Starosti s nedostatkem potravy, a hlavně energie, v dnešních dnech naštěstí nemáme. Jenže se stále razantněji ukazuje, že žena i její plod mohou být ohroženy i opačným extrémem. Nadměrnou hmotností matky, nadměrným nárůstem hmotnosti matky v období těhotenství. A ​když se někdy dívám na mladé ženy, zdá se, že nadměrná hmotnost není žádnou výjimkou. Že nám vyrostla generace “uplácaných” nevěst. A jak jsem již na stránkách fitnet mnohokrát napsal, situace je ještě horší, než můžeme odhadnout zrakem. Zrakem zaznamenáme jen manifestní nadváhu resp. obezitu. Prostě vidíme macatou ženu. Jenže jak ukázaly výzkumy, zhruba 30% mladých žen (v reprodukčním věku), které byly kritériem BMI vyhodnoceny jako “normální” (tedy víceméně štíhlé, bez nadbytku tuku) bylo přesnějšími metodami (magnetická resonance) zařazeno do kategorie “s nadváhou”. Tato skupina žen a jejich případní potomci jsou ve skutečnosti více ohroženi zdravotními potížemi než ženy s manifestní nadváhou a jejich potomci. Jejich “normální” hmotnost je totiž podmíněna nebezpečně nízkým množstvím aktivní tělesné hmoty. Nedostatkem svalové tkáně a dalších energeticky náročných tkání.

Stále častěji se také na stránkách časopisů i na Internetu setkávám s obhájci současného nepřirozeného způsobu života, vedoucího k dlouhodobé pozitivní energetické bilanci u stále vzrůstajícího počtu populace. Tito lidé tvrdí, že nadváha a obezita nepředstavují pro zdraví mužů, žen a dětí žádné zvýšené riziko nemocnosti a úmrtnosti. Že je “normální” být macatý. Že se ženy nejen nemají za nechutné vrstvy tuku na svém těle stydět, ale mají být na ně hrdé. Tito lidé pak označují vědce, lékaře a fitness profesionály, varující před nevhodnou kompozicí těla, nadváhou a obezitou, za osoby, srovnatelné s rasisty. Kritiku obézních pak za “poslední veřejností akceptovanou formu netolerance”. Je nutné přesně odlišit, o jakou kritiku ale jde. Jak můžeme odvodit z křivky normálního rozložení četnosti, tlustí lidé vždy byli a budou. Nekritizuji tloušťku jako takovou, ale vadí mi počty tlustých. Podle uvedené křivky existují zhruba 2%-3% populace (mínus 2 až 3 směrnodatné odchylky od průměru), která mají k obezitě ohromný sklon. Budou mít nadváhu nebo budou obézní, i když budou cvičit a omezovat stravu. Pak je tu ještě úsek mínus 1 až 2 směrodatné odchylky od průměru. Lidé, nacházející se v tomto prostoru nikdy nebudou ideálně štíhlí a pokud si nedají pozor, snadno ztloustnou. V uvedeném rozpětí normálního rozložení četnosti se nachází 14% populace. Naprostá většina lidí ale spadá do rozpětí plus mínus jedna směrodatná odchylka od průměru. A tito lidé mají kontrolu své hmotnosti ve vlastní moci. Je to jen otázka způsobu života.

Do rozměru plus mínus jedna směrodatná odchylka od průměru spadá 68% populace (34% ve směru mínus a 34% ve směru plus). Pokud budou ve společnosti 2% až 10% osob s nadváhou a obézních, neřeknu proti těmto lidem ani slovo. Udržet si pohlednou štíhlou postavu a vhodnou tělesnou kompozici je skutečně nad jejich síly. Budu s nimi soucítit a bránit je před jakýmikoli útoky, výsměchem a napadáním. Jenže ve většině zemí dnes spadá do kategorie s nadváhou 33% a do kategorie obézní také 33% občanů. To je dohromadý 66% osob. Z nich si za svůj stav může více jak 50%. Nadváha nebo obezita je v jejich případě výsledkem lenosti a nenažranosti. Tito lidé si za svůj stav mohou sami a měli by také naplno nést finanční a další důsledky svého stavu. Obhajovat takové jedince, tvrdit, že mají být na své tuky hrdí, může jen totální idiot a kreten!

Nadváha i obezita totiž nejsou benigní. Dopady nadměrného nakupení tuku v těle jsou dramatické a podstatně zvyšují nemocnost a úmrtnost. Jeden výzkum finských vědců například dokázal, že nemocnost a úmrtnost ve věku 50-60 let je u osob, které trpěly nadváhou nebo obezitou v 18 letech dvoj až trojnásobný v porovnání s osobami, které byly v témže věku štíhlé. Tuk mění negativně metabolismus těla a navozuje stavy, které vedou k postupnému oslabování zdraví. Takové změny zastavit a zvrátit je pak velmi nesnadné. Proto je nejlepší celý život si hlídat hmotnost a nedopustit v mládí a dospělosti její podstatné zvýšení. Dnešní mladí lidé ale v extremně liberálním prostředí, v němž může každý beztrestně šířit nepravdy a lži, dostávají informace o neškodnosti nadváhy a obezity. Proto s řešením takových stavů nespěchají a mohou pak za to později v životě tvrdě platit.

Nadváha matky během těhotenství může vést k nadváze jejích potomků v dětství i v adolescenci. To již prokázaly desítky vědeckých výzkumů. Nyní výsledky výzkumu vědců z “Hebrew University” v Jerusalemu a vědců z “University of Washington” v Seattlu naznačují, že nadměrná hmotnost matky před a během těhotenství může navodit dlouhodobé zdravotní důsledky pro potomky takových matek i později v životě. Odhalili korelaci mezi nadváhou matky a zvýšenou tendenci jejích potomků k nadváze a dalším život ohrožujícím důsledkům, jako je hypertenze, hyperglykémie a zvýšené množství tuku v krevní plasmě. Vědci sledovali data 1400 osob, které se narodily v Jerusalemu v letech 1974-1976. Jednalo se o informace o hmotnosti jejich matek před a během těhotenství a hmotnost dítěte po porodu. Vědci dokázali tyto osoby shromáždit a opět vyšetřit ve věku 32 let. Zjišťována byla jejich hmotnost, hodnota krevního tlaku, hladina glykémie a množství tuku v plasmě. Dále byla vypočítána i hodnota jejich BMI a změřen obvod boků.

Výsledky prokázaly jasný vliv nadváhy matek na nadváhu jejich dětí. Stejně tak se prokázal dopad nadváhy matky na řadu fysiologických hodnot. Vědci dovozují, že pokud by byly matky před početím štíhlé, mohly být redukovány jednotlivé rizikové vlivy na jejich děti. Děti matek, které během těhotenství nabraly více jak 14 kilogramů, měly vyšší hodnotu BMI než děti matek, které nabraly v těhotenství méně jak 9 kilogramů. Zajímavý je i výsledek měření obvodu boků. Dospělé děti matek, které měly během těhotenství nadváhu, měly obvod pasu o více jak 10 centimetrů vyšší než dospělé děti matek, jejichž hmotnost byla během těhotenství optimální. Podobné výsledky byly zjištěny i u glykémie a hladiny krevních tuků. Z toho vědci vyvozují, že děti matek s nadváhou mají do života škodlivé nastavení řady fysiologických funkcí. Naopak děti štíhlých matek mají podstatně vyšší šanci prožít zdravý a kvalitní život. O tom rozhoduje “maličkost” - hmotnost matky před početím resp. změna hmotnosti matky během těhotenství!

Vedoucí výzkumu Dr. Hagit Hochner konstatuje: “Víme nyní jasně, že prostředí, ovlivňující plod a novorozence, má dlouhotrvající důsledky na zdraví daného jedince v dospělosti”. Další člen týmu vědců, profesor Orly Manor, upřesnil jeho slova: “V dnešní epidemii nadváhy na celém světě je důležité poznat faktory, které vedou k nadváze a na ni navazujícím zdravotním poruchám. Musíme identifikovat okno příležitosti (window of opportunity), období, kdy můžeme úspěšně zasáhnout s cílem snížit riziko vzniku chronických nemocí později v životě”. Jedním z takových “oken příležitosti” je i hmotnost matky v době početí. Dalšími jsou změna hmotnosti matky v těhotenství, “adiposity rebound” atd. Vhodné zásahy v těchto fázích vývoje jedince mohou snížit riziko nemocnosti a úmrtnosti.

Naše bývalá spolupracovnice Libuše Boháčková ve svých přednáškách často a s oblibou citovala větu významného českého pediatra profesora Josefa Švejcara: "Chceme-li mít zdravé děti, snažme se především o to, abychom měli zdravé ženy". Zdá se, že lidé, rozhodující o této zemi, tuto větu nikdy nečetli a neslyšeli. A tak nám vyrůstá generace mladých, sarcopenických žen s nepřirozeně vysokým podílem tuku na celkové hmotnosti. Žen, jejichž děti budou platit ve svém životě velmi krutou cenu za neznalost, pohodlnost a uživačnost svých matek. Dnes mladé ženy lákají stovky forem pasivního trávení volného času. A tak vysedávají v kavárnách, kinech, divadlech, u počítačů a televizních obrazovek, za volantem automobilů nebo nad stránkami módních časopisů. Dělají chybu, za kterou pravděpodobně budou krutě platit nejdůležitější lidé jejich života. Jejich děti.

Dnešní generace dívek se musí více pohybovat. Nevysedávat, nepřejídat se. Posilovat. Rodiče musí dohlížet na to, aby si dcery udržely vhodnou kompozici těla, aby volily zdravou stravu a pravidelně cvičily. Jinak se budou rodit generace dětí již dopředu odsouzených k nemocem, nízké kvalitě života a předčasné smrti. To si musí dnešní mladé ženy naprosto jasně uvědomit. Není to jen jejich život. Nesmí podléhat kreténským názorům lidí, obhajujících právo na obezitu. Musí si uvědomit, že svojí tloušťkou mohou poškodit svoje budoucí dítě! Co horšího může člověk v životě udělat?

LITERATURA:

1. CLAPP, JF. (1998): Exercising Through Your Pregnancy. Champaign, Human Kinetics.
2. DELPEUCH, F, MAIRE, B, MONNIER, E, HOLDSWORTH, M. (2009): Globesity. A Planet Out of Control? London, Earthscan.
3. HOCHNER, H, FRIEDLANDER, Y, CARDERON-MARGALIT, et al. (2012): Associations of Maternal Prepregnancy Body Mass Index and Gestational Weight Gain With Adult Offspring Cardiometabolic Risk Factors: The Jerusalem Perinatal Family Follow-Up Study. In.: Circulation, 125 (11): 1381.
4. ScienceDaily (2012): Excess Weight in Pregnant Women Can Have Negative Health Implications for Offspring in Adulthood. In.: ScienceDaily, May 13th.
5. ROBINSON, M. (2011): Understanding Behaviour and Development in Early Childhood. London, Routledge.
6. SHANGOLD, M, MIRKIN, G. (1994): Women and Exercise: Physiology and Sports Medicine. Philadelphia, F. A. Davis Company.
7. SHARLIN, J, EDELSTEIN, S. (2011): Essentials of Life Cycle Nutrition. London, Jones and Bartlett Publishers.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat