• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Od kdy mohou děti posilovat?

Tento dotaz se často objevuje v mailech, které přichází na moji adresu. Musím přiznat, že jsem v poslední době na spoustu dotazů neodpověděl. Nabral jsem si moc úkolů a jsem již pár měsíců v neustálém časovém skluzu. Pracuji intenzivně na nové verzi učebních textů pro kurzy instruktorů fitcenter, na úpravě překladu jedné americké knihy o posilování, dále píši knihu o posilování seniorů. K tomu chci v září letošního roku spustit moduly kontinuálního vzdělávání a první rozšiřující kurz pro námi vyškolené absolventy kurzů instruktorů fitcenter. Nesnáším, když mi někdo slíbí dodat nějakou práci v konkrétním termínu a pak dodání slíbeného neustále odkládá. Proto ani nemám dobrý pocit, když něco podobného dělám jiným já. Proto se snažím dokončit zahájené práce. Tím se omlouvám všem těm, kterým jsem v poslední době neodpověděl na nějaký dotaz. Zdá se, že se letos z časového skluzu nedostanu a proto mi raději v následujících měsících žádné dotazy nezasílejte.

Na dotaz o posilování dětí ale odpovědět chci. Snad proto, že mne zaráží, jak špatně lidé neustále chápou termín “posilování”. Již koncem osmdesátých let jsem opakovaně kritizoval představu, že posilovat znamená zvedat nad hlavu stokilové činky. Snad tisíckrát jsem již použil geniální větu Doc. MUDr. Vladimíra Dražila, CSc., která dokonale definovala termín “posilování”. Pan docent, dlouholetý vedoucí katedry tělovýchovného lékařství krajské nemocnice U Svaté Anny v Brně, na jedné přednášce řekl: “Posiluje již malé dítě, když pase koníčky”. Z tohoto pohledu není definice posilování závislá na velikosti zátěže. Jako posilování můžeme chápat každé cvičení se zátěží, která vyvolá v zatíženém svalu anabolické prostředí, vedoucí k nárůstu svalové hmoty a zvýšení síly.

Představte si život například v 17. století. Žádná auta, jeřáby, bagry, žádná kancelářská práce, žádné supermarkety, ústřední topení, rozhlas nebo televize. Lidé získávali prostředky k přežití každodenní prací. Při té využívali svoje svaly. Práce bylo neustále dost. Byla různorodá. Lehká, středně náročná, velmi náročná. Každý stah svalů je současně podnětem pro jeho zesílení a zdokonalení jeho funkce. Naopak každé vysazení z pravidelné svalové zátěže navozuje procesy ztrát svalů. Lidé v onom 17. století se nemuseli o svoje svaly starat. Každodenní činnost zajišťovala dostatek až nadbytek kvalitních podnětů pro udržení a zdokonalení svalové tkáně.

Svaly pro svoji činnost potřebují kyslík a živiny. Ty do nich přivádí krev. Proto se při svalové aktivitě optimalizuje i činnost oběhového systému. Dále zesilují kosti, šlachy a vazy, zlepšuje se činnost mízního systému, snižuje se zátěž některých žláz s vnitřní sekrecí, například slinivky břišní. Pokud svaly užíváme, organismus jako celek i jeho jednotlivé orgány a systémy orgánů se zlepšují. Pokud naopak slábnou svaly, dochází k souběžné úpravě kapacity srdce, plic a dalších systémů směrem dolu.

Lidé se v minulosti více pohybovali i proto, že nabídka přitažlivých aktivit volného času byla mizivá. Dnes prosedí dospělí denně před televizní obrazovkou 3-4 hodiny denně, tj. 20-30 hodin za týden. V obdobích mistrovství světa ve fotbale nebo hokeji nebo během olympiád mnohdy i několikanásobně více. Tyto výpadky z pohybové činnosti jsou nesmírně významné. Přitom ještě v polovině minulého století k nim nedocházelo, alespoň ne v takovém rozměru jako dnes.

Zvláště krutě dopadá dnešní téměř nekonečná nabídka pasivních forem trávení volného času na děti. Zkuste posadit čtyřleté dítě do pohodlného křesla. Během chvilky z něj sklouzne na zem a bude si hledat nějakou činnost. Přitom bude běhat, ohýbat se, skákat. Pokud ale pustíme dítěti v televizi pohádku, bude zhruba dvě hodiny sedět téměř bez hnutí. Jeho pohybový systém tím přijde o spoustu podnětů k přirozenému, zdravému vývoji. Stejně tak se ztratí podněty pro zdravý rozvoj srdce, plic a dalších orgánů.

Přiznejme si skutečnost. Z našeho života mizí přirozené pohybové podněty jako pára nad hrncem. Pokud tento fakt jen zaznamenáme, ale nijak jej nebudeme kompenzovat, vytváříme podmínky pro negativní změny v našem těle. Ty povedou časem k nadváze, obezitě, metabolickému syndromu, cukrovce, nemocím srdce a cév. U dospělých i u dětí. Američané bijí na poplach, protože se v této zemi prosperity a nadbytku nebezpečně zvýšil počet obézních dětí a dokonce děti trpí diabetem typu 2. Nemocí, která ještě v minulém století ohrožovala až osoby ve věku nad 50 let.

Jsme první generací lidstva, které předala příroda péči o pohybový systém do vlastních rukou (Booth, 2002). Musíme tedy ztracené podněty pro rozvoj a udržení svalové hmoty do života vědomě zařazovat. Jinak u dětí nedojde k plnému rozvoji pohybového systému a u dospělých se urychlí procesy ztrát svalové a kostní hmoty. Většina současné populace musí posilovat. Jenže naše přirozené prostředí je chudé na činnosti, vyžadující zapojení většího množství svalových vláken a plného spektra neuromotorických jednotek v nich. Proto vznikla fitcentra. Ta jsou vybavena přístroji, umožňujícími nastavit optimální zátěž pro vhodnou stimulaci svalů. A to pro většinu zájemců o pozitivní ovlivnění těla.

Většina našich fitcenter je koncipována pro dospělé cvičící. A spíše pro mladé, zdatné muže. Již v roce 1994 mne při návštěvě fitcenter v Leedsu, Colchesteru a Ipswich Townu zaujalo, že převážnou většinu cvičících zde představovali lidé středního a staršího věku. V tu dobu u nás jasně převažovali cvičenci ve věku 15-25 let. Dnes jsou v Anglii nejen ohromná fitcentra, v nichž mohou současně cvičit stovky návštěvníků, ale i specializovaná zařízení, nabízející cvičení ženám, seniorům a dětem. Věřím, že tento trend dorazí co nejdříve i do zemí českých.

O děti se starají jejich rodiče. Mají jim zajistit komplexní výchovu. Naučit je chovat se slušně k členům rodiny i sousedům, zajistit jim solidní vzdělání a optimální stravu. Dnes se rodiče musí postarat i o to, aby děti nebyly obézní a aby si vytvořily potřebné množství svalové hmoty. Kdo tento úkol nezvládne, přispěje u svých potomků k brzkému nástupu zdravotních potíží.

Od útlého dětství máme své děti podněcovat k aktivnímu pohybu. Omezovat posedávání a polehávání. Předat správné stravovací návyky. Jak dítě roste, musí rodiče pečlivě sledovat jeho vývoj a v případě potřeby včas zasáhnout. Ideální je zavést dítě do posilovny co nejdříve. Snad se i v naší zemi brzy vyplatí provoz fitcenter pro děti. Snad i v naší zemi se brzy uživí osobní trenéři dětí. Protože stav mladé generace je neradostný. Podle názoru odborníků má správné držení těla jen 1% dětí, zhruba 25% má držení těla přijatelné, ostatní děti mají držení těla buď nesprávné, nebo špatné. Důsledky tohoto stavu mohou být děsivé.

Zátěž při posilování má být stanovena tak, aby umožnila provést daný pohyb technicky správně 8-12 krát. Jak se síla dítěte zvyšuje, můžeme postupně velikost odporu zvyšovat. Ideální jsou pro cvičení dětí přístroje, které je možné přizpůsobit velikosti dítěte a nastavit zátěž odpovídající jeho aktuálním silovým schopnostem. Osobně miluji přístroj “hrazda z dopomocí”. Ten umožňuje provádět cviky na hrazdě každému, bez ohledu na jeho hmotnost a velikost síly správným nastavením protizátěže.

Posilování je v dnešní době nezbytné. Představuje téměř jediný prostředek dlouhodobého udržení zdatnosti a zdraví. Čím dříve začneme s dítětem posilovat, tím lépe. Moje děti se mnou chodily do posilovny od té doby, kdy se naučily chodit. Vždy se pro ně našly nějaké příhodné cviky. Mojí výhodou bylo, že jsem sám pravidelně posiloval a navíc jsem měl možnost číst o posilování kvalitní odbornou literaturu. Kdo podobné znalosti a zkušenosti nemá, měl by se obrátit na osobní trenéry.

Modelkou na obrázcích k tomuto článku je slečna Keira Roberts z Londýna. Zanedlouho bude mít dva roky. Vidí pravidelně cvičit svoji maminku a tatínka a má ke cvičení ve fitcentru a k posilování pozitivní vztah. A věřím, že jí, stejně jako jejím rodičům, vydrží láska ke cvičení i v dalších letech.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat