travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Hlídejte si obvod pasu!

Žijeme ve světě snadného přístupu ke stravě a nedostatku pohybové zátěže. Lidé v minulých staletích museli celý rok tvrdě pracovat, aby si zajistili dostatek potravy a udrželi funkční hospodářství. Obdělávali pole, chystali si topení na zimu, starali se o krávy, koně, prasata, králíky, slepice, husy, kačeny atd. V klasické vesnici pracovali denně jak muži, tak i ženy a děti. Jediná dvě povolání, která umožňovala získat dost prostředků k životu bez náročné fyzické práce, byla kněžství a učitelství. Také pokud byl na vesnici někdo tlustý, tak to byli pan farář a pan učitelský. Jejich styl života se již blížil našemu - většinu dne seděli. Ve zpovědnici, v zákristii nebo ve třídě. Nezatěžovali příliš své svalstvo a proto je ztráceli. Sedláci a členové jejich rodin na sezení neměli čas. Ve stavení bylo neustále něco na práci a tak nebyl čas na nějaké vysedávání. Jejich svalstvo bylo neustále stimulováno a proto jeho množství neklesalo.

Strava zajišťuje našemu organismu přívod energie a živin. Lidský organismus je uzavřený energetický systém. Energie, která do něj vstoupí, jím musí být využita pro zajištění jeho existence. Pokud přivedeme do těla energie méně než potřebuje, kompenzuje nedostatek využíváním vlastních zásob energie. Pokud přivedeme do těla více energie než potřebuje, musí nadbytek uložit do zásob. Tukové zásoby tak hrají v životě člověka významnou roli. Umožňují mu přežít období nedostatku. Schopnost ukládat si energii ve formě tuku umožnila našim předkům vydávat se na delší cesty, migrovat do vzdálenějších oblastí a vlastně kolonizovat svět. Pokud by tělo neumělo přeměnit nadbytečnou energii na tuky a ukládalo ji ve formě zásobních cukrů, obvyklá zásoba 10-20 kg tuku by ve formě zásobních cukrů vážila 40-80 kg. S takovou děsivou zátěží by naši předci nikdy nemohli cestovat. Tuk se podílel na biologickém úspěchu živočišného druhu homo sapiens.

O množství tuku v těle člověka donedávna rozhodovala hlavně příroda. Habituální fyzická zátěž, nezbytná pro získání potravy, neumožnila vytvářet nadměrné tukové zásoby. Vazba mezi výdejem a příjmem energie byla těsná a akutní. Navíc se často objevovala dlouhá období nedostatku. Války, neúroda, přírodní pohromy atd. navozovaly velmi nevhodné podmínky pro přežití a obvykle vedly k totálními vyčerpání zásob tuků. A tak potkat tlouštíka bylo jistou zvláštností. Většina lidí byla šlachovitá, štíhlá až hubená. Lidi ohrožovala více tuberkulosa, chřipky, zápaly plic než nemoci srdce, diabetes a další nemoci z nadbytku.

Dnes je ale vše jinak. Jídla je dostatek až nadbytek. A nejlevnější jsou potraviny, dodávající tělu nejvíce energie (například slavný bůček). A tak dnes nejsou tlouštíky ve městech nebo na vesnici pan farář a pan učitel, ale spíše lidé starší a lidé chudí. Ti si kupují levné potraviny, které jim dodají za malý peníz hodně energie a bohužel současně i minimum potřebných živin. Lidé bohatí si mohou dovolit kupovat potraviny zdravé, dodávající menší množství energie a dostatek nezbytných živin. Protože energeticky hutné potraviny jsou navíc obvykle chutné, neboť obsahují hodně jednoduchých cukrů, přitahují i mladé lidi a děti. Výsledkem je prudký nárůst obezity nejen mezi seniory, ale i v řadách obyvatel středního věku a dětí. Jinak řečeno, dnes je všude kolem nás moc osob, trpících nadváhou a obezitou. Obezita a nadváha jsou spojovány s vyšším výskytem chronických neinfekčních nemocí, s nemocemi srdce, diabetem, hypertenzí, dyslipidémií a dalšími nemocemi.

Ještě před nedávnem nás lékaři varovali především před vysokou hladinou cholesterolu. Časem se tato varování více koncentrovala na konkrétní složku cholesterolu (LDL) a ještě později na poměr mezi LDL a HDL cholesterolem. Pro běžného občana však cholesterol zůstal jakousi divnou záhadou, kterou moc nechápal. Mnoho lidí navíc mělo poměr LDL/HDL cholesterolu nepříznivý a to přesto, že nekouřili, nepili alkohol, nebyly tlustí a navíc cvičili. Ostatně jít k lékaři, nechat si odebrat krev, čekat na výsledky - to mnohé lidi od zjišťování hodnot cholesterolu a jeho složek odrazovalo. Nakonec i lékaři začali o prospěšnosti sledování cholesterolu a jeho složek v plazmě pochybovat. Ukázalo se, že pokud snížíme příjem cholesterolu ve stravě, tělo si jej samo vyrobí více.

Lékaři proto začali hledat snadnější a srozumitelnější ukazatel ohrožení zdraví v dnešních podmínkách života. Nejprve se objevilo kritérium “poměr pas-boky”. Čím menší je rozdíl mezi obvodem pasu a boků, tím vyšší se ukazovalo být riziko onemocnění srdce. A nemoci srdce představují “zabijáka číslo jedna v dnešním světě”. Jak pro muže, tak i pro ženy. Poměr pas boky se časem ukázal být značně nepřesný a tak se od něj časem odstoupilo. Souběžně se ale ukazovalo, že není nutné měřit jak obvod pasu, tak i obvod boků. Hodnota obvodu boků přesnost posouzení rizika vzniku nemoci srdce spíše snižovala. Nakonec se vědci shodli na tom, že z hlediska sledování rizika onemocnění v dnešní společnosti je nejpřesnějším kritériem hodnota obvodu pasu.

Tělo ukládá tuky do tukových buněk. Ty jsou uloženy v podkoží. Největší množství těchto buněk se pak nachází v oblasti břicha (hlavně u mužů) s v oblasti hyždí a stehen (více u žen). Pokud ale tyto zásobárny jsou již naplněné, musí tělo nadbytečnou energii ukládat někde jinde. Nejlepší podmínky pro tvorbu doplňkových zásobáren má naše tělo v oblasti dutiny břišní (abdominální, viscerální tukové zásoby). Kolem střev. Tam je místa dost. Navíc v případě, že tělo urgentně tuk potřebuje, uvolňuje jej snadněji ze zásob kolem střev než z podkoží. Pokud chronicky vydáváme málo energie (jak to bylo kdysi v případě učitelů a kněží) a současně máme její bohatý přivod, prostor kolem střev se pro zvyšující se množství ukládaného tuku stává malým a tukové buňky si jej musí zvětšit. Vytlačují stěnu břišní stále agresivněji vpřed. Roste nám “pivní bříško”. Je to nepohodlné, nehezké, ale časem si na to zvykneme.

Obezita se stala pro lidstvo pohromou. V řadě zemí dnes spadá do kategorie “osoba obézní” 34% dospělých obyvatel, do kategorie “s nadváhou” pak 33% populace. “Normální” hmotnost tak udržuje v dnešní divné době jen necelá třetina dospělých. Jenže nejnovější výzkumy ukázaly, že ani to není pravda. Zhruba polovina z oněch “normálních” spadá do kategorie “latentně obézní” (latentní = skrytý). Jejich hmotnost je v normě. Pokud vypočítáme Body Mass Index (BMI) takových lidí, spadají do kategorie “normální”, většinou nevypadají tlustí a lékaři je uklidňují, že je jejich hmotnost vhodná. To je ale velký omyl. Jak dosvědčí další text.

Tým lékařů a vědců, který vedl Eric J. Jacobs, PhD, z “American Cancer Society” v Atlantě shromáždil skupinu dobrovolníků, ochotných podílet se na studii o vztahu mezi obvodem pasu na zdravím člověka. Více jak 100.000 mužů a žen ve věku nad 50 let bylo dlouhodobě sledováno a byl vyhodnocován obvod jejich pasu a jejich zdravotní stav. Výsledky ukázaly, že osoby s největším obvodem pasu měly zvýšené riziko předčasné smrti a to ve všech kategoriích BMI. Jinak řečeno, mít větší obvod pasu představuje významné riziko pro zdraví a život, a to dokonce i pro lidi s normální hodnotou BMI. U mužů s normální hodnotou BMI (18-25) každé zvýšení obvodu pasu o 10 cm navozovalo zvýšení rizika úmrtí o 16% v porovnání s muži ve vyšších kategoriích BMI. Takže latentní obezita (málo svalů, hodně tuku resp. ukládání tuku abdominálně) se ukázala být pro život větším rizikem než klasická nadváha či obezita! Navíc nové výzkumy naznačují, že abdominální obezita zvyšuje trojnásobně riziko vzniku Alzheimerovy choroby (Hope, 2008).

Ženy mají obvykle úzký pas a širší pánev (boky). Tuk u nich bývá uložen v oblasti hyždí nebo stehen (typ ukládání “hruška”). V posledních letech ale lékaři zjišťují u žen vyšší výskyt ukládání tuku v pase (typ ukládání “jablko”). A výzkumy prokázaly, že i pro ně je zvýšený obvod pasu nebezpečný. U žen s normální hmotností zvyšuje každých 10 cm v pase riziko smrti o celých 25% v porovnání s ženami s vyšší hodnotou BMI! Vědci došli k závěru, že je nutné zdůrazňovat význam obvodu pasu u starších občanů. Starší lidé trpí v dnešním světě sarcopenií - ztrácí svaly. Pokud svaly nezatěžujeme, tělo se jich zbavuje jako nepotřebné zátěže. Pokles množství svalstva vede k poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Vydáváme v klidu méně energie. Nevydanou energii musí tělo někam uložit. Ukládá ji kolem střev (abdominálně, viscerálně). A tento typ tuku ohrožuje zdraví. Nezáleží na tom, zda máme nadváhu, jsme štíhlí nebo tlustí. Obvod pasu je z pohledu odhadu rizika předčasné smrti klíčovým údajem. Neměli bychom mít “pivní bříško”!

Lékaři navíc prokázali na uvedeném stotisícovém vzorku další negativní vliv abdominálního (viscerálního) tuku. Lidé s “vyčuhujícími” neboli pivními bříšky trpěli více záněty, insulinovou resistencí, diabetem typu 2, dyslipedimií a onemocněním věnčitých cév - a to nezávisle na hodnotě BMI! Jsou tyto výsledky výzkumu významné? Podle názoru odborníků je jejich zjištění doslova kritické - například v USA byla abdominální obezita (obvod pasu vyšší než 88 cm u žen a více jak 102 cm u mužů) zjištěna u poloviny mužů a u 70% žen ve věku 50-79 let.

Protože se současně zvyšuje množství osob, u kterých byla prokázána extrémní abdominální obezita, sledovali v jiném výzkumu vědci v letech 1997 až 2006 skupinu 48.500 mužů a 56.343 žen ve věku nad 50 let. Průměrná hodnota obvodu pasu byla u žen 110 cm a u mužů 120 cm. Bez ohledu na hodnotu BMI a další známé faktory zvyšovala abdominální obezita u mužů (obvod pasu 120 cm) pravdělodobnost úmrtí na dvojnásobek v porovnání s muži s normálním obvodem pasu (obvod pasu pod 90 cm). U žen byl dopad vysokého obvodu pasu ještě dramatičtější. Relativní riziko úmrtnosti bylo pro ženy s pasem 110 cm 2,36 v porovnání s ženami s obvodem pasu pod 75 cm. To znamená, že na každých 100 úmrtí žen s normálním pasem zemře 236 žen s velkým břichem. Vzestup rizika úmrtí je přitom u mužů i žen lineární, tj, zvyšuje se plynule, není zde nějaká hranice, za níž by bylo zdraví naprosto zajištěné. Jinak řečeno, čím menší obvod pasu máme, tím lépe.

Znovu zdůrazňuji skutečnost, že nezáleží ani tak na tom, kolik vážíme, jako spíše na tom, jak velký je obvod našeho pasu. A to platí pro ženy i pro muže. Relativní riziko úmrtí se u žen zvyšuje se zvýšením obvodu pasu o 10 cm takto:

* 1.25 (95% CI 1.18 to 1.32) při normální hodnotě BMI (18.5 až <25)
* 1.15 (95% CI 1.08 to 1.22) při nadváze (25 až <30)
* 1.13 (95% CI 1.06 to 1.20) v případě obezity (30 a více)

U mužů byl tento nárůst odlišný. Relativní riziko úmrtí se u mužů zvyšuje se zvýšením obvodu pasu o 10 cm takto:

* 1.16 (95% CI 1.09 to 1.23) při normální hodnotě BMI
* 1.18 (95% CI 1.12 to 1.24) při nadváze
* 1.21 (95% CI 1.13 to 1.30) v případě obezity

Lidé s vyšším obvodem pasu podléhali nejčastěji nemocem dýchacího systému (respirační choroby) , následovaly nemoci srdce a nemoci nádorové.

Jak zabránit vzestupu obvodu pasu? Musíme mít pevné břišní svaly. Musíme vydávat každý den hodně energie. A samozřejmě musíme kontrolovat příjem energie. Většina populace se dnes chybně soustředí výhradně na kontrolu přívodu energie. To je hrubá chyba. Řešení abdominální obezity není v dietách a omezování. Pokud si udržíme funkční svaly, tělo každý den vydává spousty energie na jejich výživu a údržbu. Pokud neposilujeme, můžeme mezi 20 a 60 lety ztratit až 40% svalstva. Tím může hodnota základního (bazálního) energetického výdeje poklesnout  o 300-600 kcal za den. Navíc oslabené břišní svaly nedokáží zabránit tlaku narůstajícího množství tuku v dutině břišní a stěna břišní se tak snadno vyklenuje dopředu do tvaru “pivního bříška”.

Posilování je v dnešním světě povinností. Alespoň pro lidi, kteří chtějí být zdraví a zdatní. Jak napsal profesor Booth: “Jsme první generací v historii lidstva, které příroda předala do vlastních rukou péči o svůj pohybový systém”. Kdo se o své tělo nestará, ztrácí svalstvo a jeho pas se začne rozšiřovat. Potkalo to i známé filmové hvězdy, například Davida Hasselhofa.  Herec, který ukazoval pěknou postavu v seriálu "Pobřežní hlídka" dnes vypadá poněkud jinak.

Zvýšený obvod pasu dokazuje, že o vlastní tělo nedokážeme řádně pečovat!


LITERATURA:

  1. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
  2. BOOTH, FW, CHAKRAVARTHY, MV, GORDON, SE, SPANGENBURG, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.
  3. HOPE, J. (2008): A pot belly in middle age triples your risk of Alzheimer's. In.: Mail Online, March 26.
  4. MAIL ONLINE (2008): Baywatch star David Hasselhoff looks a little washed up. March 11.
  5. PHEND, C. (2010): Thick Waist a Problem at Any Weight. In.: MedPage Today, August 09.
  6. ROSS, D. (2010): Food and Nutrition. Jaipur, India, Oxford Book Company.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Chyba a trest

Ve výchově dětí se stále používá klasicky mechanismus - odměna a trest. Když je dítě hodné a chová se v souladu s představami rodičů, je chváleno, případně dostane nějaký dárek. Pokud se chová v rozporu s představami…

Více informací

Lžeme si do kapsy?

Je obecně známo, že sami sebe vidíme příznivěji, než jakými ve skutečnosti jsme. Nejsme dokonalí. Nikdo nás nepochválí a tak se nejednou musíme chválit sami. Máme obvykle lepší mínění o svém vzhledu, schopnostech…

Více informací

Američané dále tloustnou

Pandemie obezity začala v Americe. A z ní se šíří do celého světa. I k nám. Nejprůmyslovější země světa nastavila trendy chování, které mají za následek postupný nárůst tukové tkáně v těle. Nedostatek pohybové…

Více informací