Dřete v posilovně?

Politická situace v naší zemi je složitá. Zdá se, že ať ve volbách vyhraje kterákoli strana, nic se nemění. Jen kradou jiní politici a jiní “kmotři”. “Demokratické” soudy naprosto neplní svoje poslání, jsme svědky totální “nevymahatelnosti práva”. Některé kauzy darebáků, kteří okradli spoluobčany o miliardy, se táhnou desítky let a nakonec končí osvobozením podvodníků a tunelářů. Sprostým výsměchem okradeným. Bojovníci za “lidská práva” se omezují jen na obhajobu práv drogově závislých, některých nepřizpůsobivých menšin, pedofilů a dalších spíše patologických skupin populace. Lidé, kteří prokazatelně “prošustrovali” stovky milionů jsou členy vlády. Hnus. A novináři tomu dávají korunu. Tito “hlídací psi demokracie” se spíše vyžívají v hrách mocných, publikují “ve správný čas” divné nahrávky, které mají likvidovat konkrétní politickou stranu nebo pošpinit některé její vedoucí funkcionáře. Novináři dnes tomuto národu škodí.

Nechci tady ale psát o politice. Ta byla, je a vždy bude prostorem hlavně pro divné, spíše nečestné lidi. K výše uvedené úvaze mne přivedl článek v Internetové verzi deníku “Lidovky”. Je to poměrně populární elektronické medium, které denně přečtou desetitisíce občanů. Dá se tedy logicky dovodit, že Lidovky mají značný vliv na myšlení občanů této země. Měly by tedy přinášet především kvalitní a domyšlené informace. Informace, které vedou čtenáře ke správným rozhodnutím. Proto jsem užasl, když jsem si v sobotu 2. července 2011 přečetl v Lidovkách nadpis: “Profesionálka Kvitová. Po vítězství dřela v posilovně” (viz literatura).

Autor tohoto článku reaguje na zaslouženou popularitu tenistky Petry Kvitové. Snad každého v této zemi naplnil wimbledonský triumf sympatické, přirozeně skromné sportovkyně radostí. Snad nikdo nepřehlédne v těchto dnech články, přinášející o slavném vítězství Petry další informace. Nechápu proto, proč autor volil tak hloupý, doslova idiotský nadpis článku. Po pečlivém přečtení textu jsem našel jedinou větu o bombastickém “dření v posilovně”. Petra Kvitová mluví o tom, jak se setkala se svými vzory Martinou Navrátilovou a Janou Novotnou, a s Ivetkou Benešovou. Jak u toho ukápla i slzička. Následuje věta: “A pak jsem šla do fitka, ale nebyla jsem tam tak dlouho jako normálně, samozřejmě, smála se”.

Žijeme ve světě, z nějž zmizely podněty pro rozvoj svalů. Nemusíme sekat dřevo, kutat uhlí, pumpovat vodu, sbírat na poli brambory, orat, kosit, nosit těžké pytle s obilím, stavět domy a kopat studny. Většina z nás sedí během dne někde v kanceláři, za volantem automobilu, postáváme ve výtahu nebo sedíme večer před obrazovkou televizoru, v kině, divadle nebo na koncertu. Naše svaly na tento režim zátěže reagují. Pokud svaly nevyužíváme na hladině jejich aktuálních možností, reagují poklesem své kapacity. Ztrácíme svalovou hmotu rychlostí, kterou většina odborníků odhaduje na 1% za rok. To odpovídá nenápadné ztrátě svalové tkáně o 0,2-0,5 kilogramů za rok. To není nic moc. Toho si ani nevšimneme. Za deset let ale již naroste propad množství cenné svalové tkáně na 2-5 kilogramů, mezi třicítkou a šedesátkou přichází většina populace o ohromujících 6-15 kilogramu cenné svalové hmoty.

Tato ztráta má na naši zdatnost, výkonnost, zdraví a kvalitu života velmi negativní dopad. Jedním z nejviditelnějších dopadů ztráty svalové hmoty je nadváha a obezita. Ztráta svalů (a tím navozený pokles množství aktivní tělesné hmoty) vede k poklesu hodnoty klidového metabolismu. Potřebujeme méně energie pro zajištění základních životních pochodů. Protože je v dnešních životních podmínkách nesnadné omezit příjem energie, vzniká při poklesu hodnoty klidového metabolismu pozitivní energetická bilance. Ta vede k nevyhnutelnému ukládání energie do zásob ve formě tuku. Hromadí se více a více tuku v oblasti pasu, boků, hýždí a stehen.

Obezita má na naše zdraví negativní dopad a je považována za vstupní bránu do řady závažných nemocí. Nejnovější vědecké výzkumy prokázaly, že pokud jsme obézní v 18 letech, je naše nemocnost a úmrtnost po padesátce dvojnásobná až trojnásobná. A to i v případě, když ve střední fázi život zhubneme. Obezita se podílí na raketovém vzestupu výskytu diabetu, nemoci, která může vést ke slepotě, amputacím končetin a selhání ledvin. Podle odhadů amerických odborníků představuje obezita hlavní příčinu předčasného úmrtí 400.000 občanů USA ročně. Vinou nadměrného nakupení tuků tak dnes umírá ročně více lidí než vinou kouření.

Společnost, vedená soudnými politiky, by měla proti obezitě důsledně bojovat. Jedinou prokázanou formou účinné obrany proti obezitě je zdravý způsob stravování a dostatek pohybové aktivity. Takové pohybové aktivity, která do co nejvyššího věku brání ztrátám svalové hmoty. Tím brání poklesu hodnoty klidového metabolismu, negativním změnám kompozice těla, vzniku sarocpenie, osteoporosy a obezity. Navíc taková forma cvičení udržuje pevnou a estetickou postavu, zvyšuje zdatnost a výkonnost.

V současných převažujících podmínkách života můžeme zabránit ztrátám svalové sily a hmoty nejefektivněji cvičením ve fitcentru. Největší částí každého fitcentra je kvalitní posilovna. Je vybavena jednoručními a nakládacími činkami, lavičkami, kladkami a speciálními přístroji s měnitelnou zátěží. V běžném životě, v kanceláři, v panelovém bytě atd. nemáme šanci svaly optimálně stimulovat. Většinu dne jsme v “zóně zhoršování”. Tato zóna nestimuluje naše svaly. Svaly se proto adaptují směrem dolů. Snižují svoji sílu a velikost. Když po roce života, kdy jsme strávili 95% většiny dní v zóně zhoršování, vyrazíme na hory nebo si jdeme zahrát tenis, dostáváme se při dané aktivitě do “zóny poškozování”. Máme nízký tolerančný limit pohybového systému. Naše svaly, šlachy, vazy, kosti jsou oslabené, kapacita dýchacího a srdečně-cévního systému je nízká. Paroxysmální zátěž (jízda na lyžích, tenis, sportovní hry, pochod Praha-Prčice atd.) může vést ke zranění nebo k infarktu.

Naši předci byli většinu dne v “zóně udržování”, a jistou nezanedbatelnou část dne v “zóně zlepšování”. Pracovali tak, že jejich svaly byly zatěžovány, ale nebyly přetěžovány. Jisté malé množství pasivního odpočinku za den je neoslabovalo, naopak přispívalo k plné regeneraci a tím k obnově pracovní kapacity svalů i organismu jako celku. Nějaký čas pak trávili v “zóně zlepšování” - jejich svaly byly vystaveny zvýšené zátěži. Ta byla ale taková, že nevedla k poškození svalů a organismu jako celku. Naopak pravidelné vystavení svalů zóně zlepšování nutí organismus ke zvýšení množství svalové hmoty a nárůstu síly, k zesílení šlach, vazů, kostí atd. Plně rozvinutý pohybový systém byl pro ně zárukou zdraví a optimální hmotnosti, byl nejlepší prevencí zranění a úrazů.

V dnešním světě je možné navodit “zónu zlepšování” jen ve fitcentru. V posilovně. Když přijdeme do posilovny, krátce se rozcvičíme, pak zahájíme vlastní posilování. Zvolíme cvik, nastavíme zátěž, která nám umožní provést 8-12 technicky čistých opakování s tím, že poslední opakování provádíme s vypětím sil. Pak minutu až minutu a půl odpočineme a provedeme další sérii cviku. Tak odcvičíme celý program. Délku programu (jak dlouho jsme v posilovně), jaké provádíme cviky, jakou volíme zátěž, jak dlouhé děláme přestávky mezi sériemi, kolik provádíme v dané sérii opakování a další proměnné programu si nastavíme tak, abychom během cvičení dostali tělo do “zóny zlepšování”. Cvičíme. Cviky jsou náročné, ale nejsou vyčerpávající. Nevedou ke zranění nebo přetížení či přetrénování. Nejsou dřinou. To je posilování. Proto chodíme do fitcentra.

Sportovci posilují. Posiluje i wimbledonská vítězka Petra Kvitová. Je to cílevědomá, pracovitá a skromná sportovkyně. Je jí jasné, že pokud chce být na špici ve svém sportu, musí posilovat. Proto chodí do posilovny. Přesně ví, jaké cviky bude provádět, jakou si může dovolit zvolit zátěž, jak dlouho posilovat, jak dlouhé dělat přestávky mezi sériemi atd. Ví, že pokud nebude posilovat, její údery budou slabší, celková zdatnost bude nižší, zvýší se pravděpodobnost svalových zranění. Petra Kvitová ve fitcentru “nedře”. Posiluje svoje svaly. Respektuje přitom jejich aktuální stav. Posilování resp. cvičení ve fitcentru nevidí jako "dřinu". Proto si šla po svém vítězství ve Wimbledonu do posilovny “jen tak zacvičit”. Z radosti. Proto “šla do fitka, ale nebyla tam tak dlouho jako normálně, samozřejmě”.

Petra Kvitová je inteligentní profesionálka. Ví, co je posilování a proč chodí do “fitka”. Na rozdíl od ní je autor komentovaného článku nekvalitní a z oborného hlediska negramotný novinář. Člověk, který neví, co je posilování. Co je cvičení ve fitcentru. “Dřela v posilovně” může v dnešním světě napsat již jen slaboduchý šašek.

Jsem si jistý tím, že Petra Kvitová v posilovně “nedře”. Má přesně stanovený cíl. Chce být skvělou tenistkou. Ví, co pro to musí udělat. Dělá to s rozmyslem a rozvahou. Ve fitcentru resp. posilovně se nefláká. Její trénink je jistě náročný. Ale je a musí být v zóně zlepšování. Každý její trénink je dalším krokem na zvolené cestě k úspěchu. Je dobrovolně zvoleným diskomfortem, který ji má přivést ke komfortu. Snad každý člověk v naší zemi Petře Kvitové přál ten “komfort” wimbledonského triumfu. Jen by si měl každý uvědomit, že k tomuto komfortu se Petra dostala mimo jiné i díky vědomě přijatému diskomfortu. Díky náročnému tréninku. Jehož jistou součástí bylo i posilování. Rozumné posilování, které vystavilo její svaly zátěži v “zóně zlepšování”. V zóně, která je náročná, ale není "dřinou". Možná proto si novopečená wimbledonská šampionka šla po svém vítězství zacvičit do posilovny. “Šla do fitka, ale nebyla tam tak dlouho jako normálně, samozřejmě”.

Lidovky by se měly zamyslet nad kvalitami autora komentovaného článku. Ten článek četly desetitisíce čtenářů. Čtenářů, kteří nemají zkušenost s posilováním. Nadpis článku v nich utvrdil pocit, že cvičení ve fitcentru je hnusná, odporná “dřina”. Toto si dovolí známý deník otisknout v době, kdy občané České republiky patří k nejtlustším lidem na celém světě. Kdy 33% mužů a žen je obézních, 33% má nadváhu a ze zbývajících 34% má 17% špatnou kompozici těla. Zhruba 83% obyvatel České republiky potřebuje posilovat. Potřebuje dostávat pravidelně své svaly do zóny zlepšování.

Dnešní lidé potřebují cvičit ve fitcentrech. Musí svoje svaly posilovat. Posilování není dřinou. Program, sestavený odborníkem, vystavuje naše svaly zátěži, která jim prospívá. Pevné svaly prospívají naší postavě, zdatnosti a zdraví.

Komentovaný článek se bude možná podílet na tom, že statisíce občanů této země budou předčasně umírat.


LITERATURA:

  1. BEACHLE, TR. et al. (1994): Essentials of Strength Training and Conditioning. Champaign, Human Kinetics.
  2. GRIFFIN, JC. (1998): Client-Centered Exercise Prescription. Champaign, Human Kinetics.
  3. GROPPER, SS, SMITH, JL, GROFF, JL. (2009): Advanced Nutrition and Human Metabolism. Belmont, Wadsworth, Centage Learning.
  4. HOŠEK, V. (1994): Koncept salutogeneze, možnosti rozvíjení. In: Podpora zdraví.
  5. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.
  6. Lidovky (2011): Profesionálka Kvitová. Po vítězství dřela v posilovně. In. Lidovky, 2. července

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Je možné cvičením ovlivnit tvar těla?

Jedním z nejčastějších důvodů pro zahájení cvičení je snaha pozitivně ovlivnit tvar těla. Před zahájením zvolené aktivity máme obvykle nějakou cílovou představu, nějaký vzor, ke kterému se chceme cvičením přiblížit.…

Více informací

Pohodlí, pohodlí, pohodlí!

Pohodlí! Neboli jak často píši “komfort”. Stáváme se populací poživačných lenochů, kteří se vyhýbají jakékoli námaze a naopak vyhledávají sebemenší příležitost k tomu “užít si”. A ještě se tím chlubíme.…

Více informací

Co s námi dělá nedostatek pohybu?

V minulém století neustále klesal podíl pohybu v denním režimu člověka. Zvýšilo se množství kancelářské práce, poklesly počty horníků, rolníků, stavebních i lesních dělníků. Došlo k dramatickému zvýšení počtu…

Více informací