Konzumují děti příliš energie?

V posledním desetiletí jsme ze všech médií neustále bombardováni informacemi o prudce rostoucím počtu obézních dětí. Články o malých tlouštících jsou obvykle vyšperkovány fotografiemi, grafy a tabulkami, které dokreslují neradostné sdělení o stavu dnešní mládeže. Budoucnosti lidstva. Nadváha a obezita snižují zdatnost dětí a ohrožují jejich zdravý vývoj. U stále vyššího počtu dětí je při běžných lékařských vyšetřeních zjištěn výskyt hypertenze, diabetu a insulinové resistence. Lékaři mluví o pandemii obezity. Hledají se cesty k jejímu zastavení.

Být obézní (tlustý) znamená mít uloženo nadměrné množství energie v tukových buňkách. Tukové buňky v takovém případě zmohutní. Změní nepříznivě nejen tvar těla, ale i průběh metabolických dějů v těle. Živý organismus je uzavřený systém, do nějž vstupuje energie a který svojí činností tuto energii spotřebovává. Pokud je přívod a spotřeba energie daného systému v rovnováze, hovoříme o vyvážené energetické bilanci. Pokud je přívod energie vyšší než její spotřeba, jedná se o pozitivní energetickou bilanci. Při ní je nadbytečná energie ukládána do zásoby. Tukové buňky se naplňují a zvětšují.

Pozitivní energetická bilance může být navozena dvěma mechanismy:

  1. Nadměrným příjmem potravy – pohybový režim dotyčné osoby se významně neliší od průměru, spotřeba potravy je ale oproti průměru vysoká. Hovoříme o absolutní hyperfagii (přejídání). Tento typ narušení energetické bilance je na ústupu, vyskytuje se jen u menšího množství lidí.
  2. Nedostatečným výdejem energie – stravovací režim dotyčné osoby se podstatně neliší od průměru, její výdej energie je ale v porovnání s osobami štíhlými resp. pohybově aktivními podstatně nižší. Hovoříme o relativní hyperfagii (přejídání). Tento typ narušení energetické bilance v současnosti převažuje. Postihuje stále větší počet obyvatel průmyslově vyspělých zemí. A stále větší počet dětí.

Největšími položkami výdeje energie u člověka jsou bazální metabolismus a pohybová aktivita. Bazální metabolismus je do značné míry určen množstvím aktivní tělesné hmoty. Čím více máme aktivní tělesné hmoty, tím více energie vydáme, a to jak v klidu (tedy když například sedíme u televize nebo spíme), tak i při pohybové činnosti. Bazální metabolismus v dnešní době představuje 67-75% denního výdeje energie.

Pokud se nepohybujeme, vydáme méně energie než když se pohybujeme. To je jen méně významný, krátkodobý efekt pohybové pasivity. Je tu další, závažnější dopad nedostatku pohybu. A upřesním - „nedostatku vhodného pohybu“. Pokud pravidelně nezatěžuji své svaly v režimu 70-90% jejich silových schopností, dochází k ztrátám (atrofii) rychlých svalových vláken. Čím méně mám svalových vláken, tím nižší je i hodnota bazálního metabolismu. Dostávám se do pasti relativní hyperfagie!

Vraťme se k obezitě dětí. Lékaři se, podle mne, při hledání způsobů snížení výskytu obezity u dětí chybně soustředí na problematiku nadměrného příjmu energie. Konstatují, že děti konzumují příliš kalorií. Jedna zpráva například uvádí, že během posledních deseti let se spotřeba energie u amerických dětí – tj. chlapců i dívek - zvýšila o 165 kcal za den. U dětí obézních byl zaznamenán nárůst spotřeby energie až tisíc kilokalorií za jeden den. V průměru dnes váží děti o 4,5 kg více, než před deseti lety.

Výzkum, prováděný v letech 1988 až 1994 u dětí ve věku 2 až 7 let, prokázal denní pozitivní energetickou bilanci v rozmezí 110 až 165 kcal. Takový poměrně malý nadbytek energie může navodit za rok zvýšení hmotnosti o 4 kg až 6,5 kg tuku. V období 1999 až 2002 byl u obézních dětí ve věku 12-17 let zaznamenán denní přebytek energie o 678 až 1.017 kcal. Nárůst hmotnosti v takovém případě může být doslova děsivý (Dotinga, 2006).

Při hledání cest ke snížení výskytu obezity u dětí se bohužel poukazuje jen na postupy snižování energetického příjmu. Vědci například zjistili, že omezení sledování televize o jednu hodinu denně vedlo u sledovaných dětí k poklesu denního příjmu energie o 160 kcal (Dotinga, 2006). Ke spolupráci na snížení počtu obézních dětí je vyzývána vláda, školy, místní úřady. Domnívám se, že na prvním místě se musí o své děti postarat jejich rodiče. Ti musí první vidět varovné znaky nadměrného příjmu potravy u svých potomků a ihned realizovat kroky k návratu k normálu.

A zde osobně vidím jedinou cestu: zvýšit výdej energie pohybem. Cvičením. Cvičením ve fitcentru. Cvičením, které nejen zvýší okamžitý, krátkodobý výdej energie, ale které navodí nárůst aktivní tělesné hmoty a tím i zvýšení hodnoty dlouhodobého, každodenního výdeje energie. Zvýšení hodnoty bazálního metabolismu. Takovým cvičením je posilování.

Děti podle mne nekonzumují příliš energie. Děti málo energie vydávají. Nezatěžují svoje svaly. Proto jsou jejich svaly nevyvinuté, ochablé. Vědci zatím neudělali výzkum, který by posoudil rozdíl mezi množstvím aktivní tělesné hmoty u dětí v minulých stoletích a dnes. Neposoudili změny kompozice těla dětí za poslední desetiletí. Děti dnes mají nejen více tuku, ale především méně svalů. Zde je podle mne "jádro pudla". Zvýšení množství svalové hmoty je jediná efektivní cesta zastavení současné pandemie dětské obezity. U dětí je nutné navodit změnu kompozice těla.

Jsme dlouholetými zastánci posilování dětí. To je v boji s obezitou jednoznačně potřebné. Jenže se této oblasti téměř nikdo nevěnuje. Odnáší to naše děti. Obezitou, předčasným vznikem diabetu a insulinové resistence. Zdravím. Dnešní rodiče mohou udělat rozhodující krok ve snaze zabránit vzniku obezity u svých dětí. Věnovat se jejich pohybovému režimu. Hrát s nimi pohybové hry, chodit s nimi na dlouhé vycházky, zavést je do fitcentra a cvičit s nimi. Pokud neví, jak správně ve fitcentru cvičit, mohou se obrátit na osobní trenéry.

Děti musí jíst. Strava do jejich těla přivádí nejen energii, ale i mikroživiny, potřebné pro jejich růst a  vývoj. Vitamíny, minerály, stopové prvky. Ty v těle zůstávají a podílí se na jeho zdravém vývoji. Proto nepovažuji za rozhodující krok v boji s dětskou obezitou omezování příjmu potravy. Jedinou správnou cestou v boji s obezitou dětí je zvýšení výdeje energie vhodným pohybem!

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. CHAN, KM, MICHELI, LJ. (1998): Sports and Children. Champaign, Human Kinetics.
  2. CHEUNG, LWY, RICHMOND, JB. (1995): Child, Health,Nutrition and Physical Activity. Champaign, Human Kinetics.
  3. DOTINGA, R. (2006): Average U.S. Child Consumes Too Many Calories. In.: MedicineNet.com

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Princip hormese

Už jste  někdy "přebrali"? Znáte to! Je nějaká příležitost - narozeniny, svatba, ukončení dlouholetého studia - sejdou se přátelé a známí, mluví se, jí se a k tomu se trochu popíjí. Jenže najednou se to nějak vymkne…

Více informací

Syndrom TOFI

Již v sedmdesátých letech minulého století jsem při svých přednáškách na kurzech trenérů kulturistiky kritizoval tehdy silně propagovaný způsob hodnocení tělesné hmotnosti - Body Mass Index (BMI). V řadě publikací experti…

Více informací

Má se cukr kontrolovat stejně jako alkohol?

Na světě je další extrémní pohled na obezitu a příčiny jejího vzniku a rozvoje. Presentoval jej 1. února 2012 významný časopis “Nature” ve svém druhém letošním čísle. “Cukr musíme kontrolovat stejně přísně jako…

Více informací