travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Je obezita ovlivnitelná cvičením a stravou?

V posledních letech se stala obezita jedním z největších rizik pro zdraví společnosti i jednotlivců. Obézních přibývá přesto, že se o problému občanů s hmotností neustále hovoří a píše. Navíc statistiky ukazují, že nejrychleji a nejvíce se zvyšují počty těžce obézních, tj. osob s BMI 35-40 kg/m2 a 40 kg/m2 a více. Těmto lidem již lékaři doporučují jako účinné řešení pouze operaci žaludku. Extrémně obézních však přibývá neuvěřitelně rychlým tempem. Lékaři jsou schopni operovat ročně jen asi 1% těch, kteří svoji bitvu s nadbytečnými tukovými zásobami dlouhodobě prohrávají. Proto se vědci rozhodli realizovata výzkum, který by posoudil možnosti změn hmotnosti u extrémně obézních standardními postupy, tj. omezením příjmu energie, zvýšením jejího výdeje a ovlivněním chování obézních.

Protože pracuji na učebním textu pro rozšiřující kurz “Kontrola hmotnosti”, čtu denně články a knihy o příčinách a léčbě obezity. Většina knih o boji s tukem se snaží čtenáře přesvědčit, že obézní za svůj stav vlastně nemohou. Že jsou zde další faktory, které jim brání udržet svoje tukové buňky v optimálním stavu. Například Dr. Rigden ve své knize z roku 2009 (viz literatura) svádí obezitu u značné části tlouštíků na jednu z pěti poruch metabolismu: zvýšenou citlivost vůči sacharidům, metabolický syndrom, funkční endokrinní abnormality, hypersenzitivitu vůči některým potravinám, zhoršenou detoxikaci jater. Doporučuje pomocí dotazníků posoudit, která příčina nadměrného ukládání zásobního tuku u konkrétního jedince je na vině a poté postupovat specifickým způsobem v normalizaci hmotnosti. Jiné publikace svádí obezitu na změnu pH krve, nadměrnou produkci kortisolu, nedostatek spánku, specifické viry a na další příčiny.

Lidstvo se na této planetě pohybuje již několik milionů let. Problémy s obezitou nikdy nemělo. Stejně jako jeho počty nesnižovaly nemoci srdce, cukrovka a další chronické neinfekční nemoci. Vědci například prokázali, že primitivní lidé zhruba před deseti tisíci lety, vydávali denně podstatně více energie ve srovnání s námi (viz graf). Průměrný muž vydal v dávných dobách na jeden kilogram tělesné hmotnosti denně 60 kcal, průměrná žena zhruba 44 kcal za den. Dnes vydá muž, žijící klasickým způsobem života dneška, denně na jeden kilogram své hmotnosti asi 35 kcal, jeho žena pak asi 33 kcal za den. To představuje propad na straně výdeje energie o 42% u mužů a o 27% u žen. V přepočtu to odpovídá propadu výdeje energie u mužů o dva tisíce kilokalorií denně.

Tuto ohromnou sumu energie mohli denně konzumovat naši předci oproti nám navíc proto, že stejné množství proti nám navíc vydali. Potraviny, které navíc snědli, jim dodaly nejen energii, tj. kalorie resp. jouly, ale i neskutečné množství minerálů, vitaminů a dalších metabolicky aktivních látek. V dávných dobách nebyly na každém roku tyčinky Twix, slané brambůrky a slaďoučké koblihy. Lidé jedli ovoce, zeleninu, maso. Maso bylo navíc z divoké zvěře - to znamená, že mělo naprosté minimum tuku a bylo bohaté na čisté bílkoviny. Jinak řečeno, lidé nekonzumovali sladké a tučné potraviny a při získávání potravy se museli dlouhé hodiny pohybovat. Proto také nebyli tlustí.

Dříve bylo velmi málo obézních, protože pohybová aktivita byla “povinná”. V minulých stoletích nepřežívali lidé, kteří se nedostatečně pohybovali. Někdo by musel pracovat za ně. Přesněji řečeno, na uživení jednoho lenocha by muselo pracovat několik desítek lidí. Nikdo se nedokázal uživit desetihodinovým denním sezením u počítače nebo za volantem nákladního auta. Lidé vytvořili v minulosti o to více hondot, nezbytných k přežití, o co více se pohybovali. My jsme dnes nuceni vydělávat si na denní chléb pasivními činnostmi. Jako děsivý příklad zdraví ohrožujícího povolání můžeme označit práci pokladní v supermarketech. A supermarketů přibývá. Příbývá pokladních. Přibývá obézních. Není nutné psát tlusté knihy o podivných a jen několika zasvěceným pochopitelných příčinách vzniku obezity. Není potřeba vymýšlet komplexní dotazníky a sestavovat složité omezující jídelníčky.

Obezita byla, je a bude otázkou nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Lidský organismus je uzavřený energetický systém, do nějž vstupuje stravou energie a který pro zajištění své existence musí denně vydávat jisté množství energie. Pokud do systému vstupuje více energie, než potřebuje pro svoji činnost a údržbu, nevyužitá energie se ukládá ve formě tuku kolem pasu, kolem střev nebo v oblasti hyždí a stehen. Pokud naopak systém více energie spotřebuje na zajištění své existence než jí přijme stravou, musí jít do zásob a spalovat uložené tuky. V takovém případě se hmotnost jedince snižuje. Po většinu života má být udržována dynamická rovnováha mezi příjmem a výdejem energie, tj. v určitém časovém úseku náš uzavřený energetický systém vydá a přijme stejné množství energie,

Musím při této příležitosti citovat geniální větu MUDr. Brodana z publikace, kterou jsem si bohužel nepoznamenal a asi jsem ji někde již zašantročil: „U zcela normálního člověka není rovnováha mezi příjmem a výdejem energie zachovávána denně. Platí však s pozoruhodnou přesností pro zhruba čtrnáctidenní souhrny příjmu a výdeje energie. To prakticky znamená, že přejídání, trvající i několik dnů po sobě, je u zdravého člověka automaticky vyváženo několikadenním snížením příjmu potravy a naopak, takže sumárně je udržována dynamická rovnováha a tedy stálá hmotnost daného zdravého jedince”. O kontrole hmotnosti se podle mne nedá napsat nic přesnějšího a chytřejšího. Jsem odpůrcem jídelníčků, omezování konkrétních potravin a jiných podivných praktik, které zahlcují současný svět fitness a welness. Kontrola hmotnosti má být automatický proces, v němž klíčovou roli hraje dostatek pohybu. Proces stejně automatický, jako je dýchání.

Možnost ovlivnit vlastní hmotnost standardními postupy u extrémně obézních posuzovali vědci pod vedením Dr. Goodpastera od února 2007 do dubna 2010 na Universitě v Pittsburghu. 130 silně obézních (BMI 35-45 kg/m2) bylo rozděleno do dvou skupin. Jedna z nich po dobu 12 měsíců pravidelně cvičila pětkrát v týdnu (chůze) a současně upravila svoji stravu (dieta). Druhá skupina prvních 6 měsíců pouze upravila svoji stravu, druhých šest měsíců pak přidala stejnou pohybovou aktivitu jako první skupina. Vědci sledovali, jak daná intervence ovlivní hmotnost sledovaných a některé fysiologické proměnné (kardiovaskulární riziko, obvod pasu, množství tuku v oblasti pasu a obsah tuku v játrech).

Výzkum dokončilo 101 sledovaných obézních osob (78%). Za šest prvních měsíců poklesla hmotnost skupiny cvičící od počátku o 10,9 kg, skupina, která pouze omezila stravu, snížila svoji hmotnost o 8,2 kg. Po 12 měsících pak byl rozdíl mezi oběma skupinami zhruba stejný - 12 měsíců cvičící skupina ztratila 12,1 kg, skupina cvičící jen druhou polovinu pokusu ztratila 9,9 kg. U obou skupin došlo i k podstatné pozitivní změně obvodu pasu, množství viscerálního tuku, hodnoty krevního tlaku a obsahu tuku v játrech. U skupiny, která cvičila celých 12 měsíců výzkumu byl pokles obvodu pasu a množství tuku v játrech významnější. Vědci svůj výzkum uzavřeli s tím, že i při silné obezitě je možné navodit významné pozitivní změny hmotnosti a fysiologických hodnot (a tím i zdraví) prostými kroky - zvýšením pohybové aktivity a rozumnou úpravou stravy. Pohybová aktivita je přitom klíčová.

Extrémní nakupení zásobního tuku v lidském těle se již těžko koriguje. Proti obezitě je nutné, jako proti každé nemoci, začít bojovat co nejdříve. Jakmile rodiče zjistí u svých potomků nadbytek tuku, musí je přimět k pohybu a dohlížet pozorněji na jejich stravu. Totéž musíme udělat my, pokud ručička vah ukazuje na hodnotu vyšší, než je doporučené. Z obezity bychom přitom neměli dělat zbytečně složitý problém. Není nutné hledat tajuplné či záhadné příčiny tohoto zdraví ohrožujícího stavu. Rozhodující při úspěšné kontrole hmotnosti je optimální poměr příjmu a výdeje energie.

Dnes je průměrná hodnota BMI u populace 28 kg/m2. U předchozích generací byla průměrná hodnota BMI kolem 21 kg/m2 (viz graf). Čím pak že to je? Žijeme v bohatém světě. Nemusíme tvrdě pracovat. Můžeme lenošit a děláme to. Máme přístup k chutným, levným a energeticky hutným potravinám. Můžeme se přejídat a děláme to. Proto tloustneme. Kdo se nepřejídá a dostatečně se pohybuje, nemá s hmotností potíže.


LITERATURA:

  1. FREEDHOFF, Y, SHARMA, AM. (2010): Best Weight. A Practical Guide to Office-Based Obesity Management. Published by Canadian Obesity Network.
  2. GOLDSTEIN, MCH, GOLDSTEIN, MA. (2010): Healthy Foods. Fact versus Fiction. Santa Barbara, California, Greenwood Press.
  3. GOODE, T. (2005): The Holistic Guide To Weight Loss, Anti-Aging and Fat Prevention. Inspired Living International, LLC.
  4. GOODPASTER, BH. et al. (2010): Effects of Diet and Physical Activity Interventions on Weight Loss and Cardiometabolic Risk Factors in Severely Obese Adults. In.: JAMA. Published online October 9, 2010.
  5. MURPHY, W. (2008): Weight and Health. Minneapolis, Minnesota, Twenty-First Century Books, A division of Lerner Publishing Group, Inc.
  6. RIGDEN, S, SCHILTZ, B. (2009): The Ultimate Metabolism Diet. Eat Right for Your Metabolic Type. Berkeley, Hunter House Inc.
  7. SMITH, M. JASMER, R. (2010): Exercise Can Beat Obesity Gene. In.: MedPage Today, April 05, 2010.
  8. WINTERFELDT, EA, BOGLE, ML, EBRO, LL. (2011): Dietetics: Practice & Future Trends. Sudbury, Jones and Bartlett Publishers.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Orthorexia

Lékaři a odborníci v otázkách výživy se shodují v jedné věci: většina populace v průmyslově rozvinutých zemích se stravuje nezdravě. Svědčí o tom nejen vysoká nemocnost obyvatel západního světa, ale především stále…

Více informací

Dělená strava

Po válkách v minulém století se ve většině zemí západní civilizace začala postupně stabilizovat ekonomika. Došlo k podstatnému zvýšení životní úrovně. Tento pozitivní posun měl ale nepříjemný doprovodný stín.…

Více informací

Strava a cvičení

Život se v minulých několika desetiletích zásadně změnil. Většina dnešních seniorů si pamatuje na hry „před domem“, tedy obvykle v ulicích a uličkách měst a městeček. Hrál se hokej, fotbal, vybíjená nebo se skákalo…

Více informací