Fysiologie pohybové pasivity

Když jsem studoval před mnoha lety fakultu tělesné výchovy a sportu, musel jsem absolvovat dvě zkoušky z fysiologie. První byla z fysiologie člověka, druhá z fysiologie tělesných cvičení. Spolu se znalostí anatomie a biochemie umožnily uvedené předměty studentům plně pochopit vědecké poznatky o pozitivním vlivu tělesné zátěže na zdraví člověka. Dnes se zdá, že na lékařských a sportovních fakultách se brzy objeví nový předmet - “fysiologie pohybové pasivity”. Pohybová pasivita (inaktivita) se totiž stává všudypřítomnou a bude mít na zdraví populace ve třetím tisíciletí rostoucí dopad. Negativní dopad. Pohybová pasivita je otevřená brána k chronickým neinfekčním nemocem, k sarcopenii a obezitě.

Podle vynikajícího odborníka Dr. Kravitze tráví dnešní děti i dospělí až 70% svého bdělého stavu prací u kancelářského stolu, za školní lavicí nebo doma nad úkoly, řízením automobilů, sledováním televize nebo prací či zábavou na počítači. A tato hranice pohybové pasivity je jednoznačně posouvá do kategorie “zdravotně ohrožených”. Bez ohledu na to, zda denně pravidelně zhruba půl hodiny až jednu hodinku cvičí. Jednou z příčin ohrožení zdraví je fakt, že pokud sedíme, dochází k dramatickému poklesu produkce enzymu lipoprotein lipasy, která umožňuje tkáním využívat pro tvorbu energie tuky.

Enzym zachycuje tuky z krevní plasmy a využívá je jako zdroj energie. Pokud převážnou část dne sedíme, hladina lipoprotein lipasy klesá, v krvi se zvyšuje hladina triglyceridů, snižuje se hladina HDL cholesterolu a tím se zvyšuje riziko vzniku a rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Protože poloha v sedu nevyžaduje mnoho energie, navozuje omezení pohybu pozitivní energetickou bilanci a tedy tloustnutí. Pokud 14-15 hodin bdělého stavu prosedíme, hodinové cvičení nedokáže kompenzovat kumulativní negativní vliv pohybové inaktivity. To si bohužel musí plně uvědomit každý, kdo si chce v současném světě udržet zdraví a vysokou kvalitu života do co nejvyššího věku.

Na stránkách fitnet jsem již o tomto problému psal několikrát. Význam průběžné denní aktivity, tj. co největšího omezení vysedávání, se však ukazuje být stále významnější, a proto se také této problematice věnuje stále více vědeckých pracovišť. Nejvýznamnější tělovýchovně lékařské společnosti světa donedávna suverénně tvrdily, že k udržení zdraví postačuje vřadit alespoň do pěti dnů v týdnu půlhodinovou chůzi střední intenzity. Když uvážíme, že den má 24 hodin, z toho přibližně 8 hodin spíme, zůstává nám denně 16 hodin bdělého stavu. Podle výše uvedeného názoru jsme tak mohli denně 12-15 hodin sedět, pak si zajít na půlhodinovou procházku - a naše zdraví tím mělo být zajištěno. Sami asi chápete, že je to nesmysl.

Naši předci také 8 hodin spali, zůstávalo jim stejných 16 hodin bdělého stavu. Na vesnicích, kde ještě na začátku minulého století žila většina populace, nebyla televize, počítače, kino, divadlo, noviny, časopisy, Internet, mobily a videa. Když lidé nepracovali, mohli si akorát tak povídat. Ale lidé hlavně pracovali. Museli pracovat, aby zajistili pro rodinu dostatek potravy. Pohyb, navozený stahy svalů, představoval hlavní náplň oněch 16 hodin, které nestrávili v posteli. Chodili na pole, do lesa, museli kosit a orat, prořezávali ovocné stromy, kopali studny, sbírali brambory, štípali dřevo atd. A náhle - během necelého století - tu máme naprosto odlišný způsob života. Ze zhruba 12-16 hodin aktivního pohybu denně jsme propadli k 12-16 hodinám denní pohybové inaktivity. Používáme intenzivněji své svaly maximálně hodinu až dvě za den.

Změnila se také podstatně kvalita a kvantita přijímané stravy. V dnešní době jíme jen asi 10% potravin, které jedli i naši předci. Ostatní potraviny jsou nové, z jiných zdrojů, obsahují různá “éčka”, nadměrné množství soli, tuku, cukrů, mají prodlouženou dobu spotřeby atd. Prudce se snížila spotřeba ovoce a zeleniny, zvýšila se konzumace sladkých nápojů, přeslazených a nadměrně tučných jídel. Obchody jsou přeplněny nezdravými potravinami, jejichž spotřebu nám denně doporučuje placená reklama v televizi a rozhlase. Zvláště zranitelné jsou v tomto směru děti. Proto také považují lékaři současné “tsunami” dětské nadváhy a obezity za největší hrozbu pro západní civilizaci.

Navzdory tvrzení obhájců tlouštíků (fat studies) má nadbytečný tuk na naše zdraví devastující dopad. Proto je nutné obézní vést k tomu, aby se pokoušeli o snížení hmotnosti. Ovšem ne držením neúčinných a nezdravých diet. Jedinou správnou cestou je v dnešní době zvýšení množství vydávané energie. Zvýšení množství aktivní tělesné hmoty a zvýšení množství pohybu. Pohyb zvyšuje produkci lipoprotein lipasy a tím navozuje vyšší využívání tuků jako energetického zdroje. Vhodný pohyb stimuluje nejen pohybový systém, ale i vnitřní, pohyb zajišťující orgány a orgánové systémy. Je nejúčinnější prevencí sarcopenie. Sarcopenie, tj. ztráta svalové hmoty obvykle doprovázející proces stárnutí, vede také ke snížení kapacity vnitřních orgánů a poklesu hodnoty bazálního metabolismu. A tento mix vlivů na organismus je základem pro vznik obezity a na ni navazujících onemocnění.

“Fysiologie inaktivity” je nový směr myšlení a nové zaměření výzkumu lékařů a vědců. Nikdy v dosavadní historii lidstva na člověka nepůsobily vlivy, které v dnešním světě převažují - nadbytečný přívod energie a totální propad pohybové aktivity. Tyto vlivy zatím nikdo systémově nesledoval. Vědci dosud především zjišťovali, jak fyzická zátěž ovlivňuje vrcholové sportovce a jak přispět k dalšímu zvyšování jejich výkonnosti. Je to přitom naprosto okrajový problém, týkající se několika set tisíc lidí na světě. Na druhé straně tu dnes máme až 70% obyvatel jednotlivých zemí s nadváhou nebo obezitou. To jsou miliardy zdravotně ohrožených. Lékaři ale většinou neví, jak se mění metabolismus člověka při chronické pohybové inaktivitě. Zdravotní a ekonomické dopady pohybové pasivity jsou přitom doslova závratné. Současný stav se dá komentovat výrokem: “Titanic je potápěl, ale na horní palubě se stále tančilo”.

Lidé si musí uvědomit, že je nedostatek pohybu poškozuje. Pohyb nemůžeme nikomu vnucovat. O vhodnosti pohybové zátěže rozhoduje každý z nás sám. Jenže když je někdo řidič autobusu, pokladní v supermarketu nebo úředník, je pro něj nesnadné zařadit do života více pohybu. Dr.Kravitz doporučuje tyto postupy ke zvýšení podílu pohybu v denním režimu:

Zvýšení pohybu v práci

  • Každých 30 minut vstát ze židle a projít se několikrát kolem kanceláře
  • Pokud je na pracovišti více záchodů, jít vždy na ten nejvzdálenější
  • Když si uvaříte kávu, neseďte u ní, procházejte se během pití
  • Nejezděte výtahy ale zvolte raději chůzi do schodů resp. po schodech dolů (nové výzkumy poukázaly na pozitivní vliv excentrických kontrakcí na stav svalů)
  • Pokud chcete něco sdělit spolupracovníkovi, raději za ním zajděte, neposílejte mu sms nebo mail

Zvýšení pohybu doma

  • Při sledování televize využijte reklamní bloky k chůzi po bytě (reklamy jsou obvykle neskutečně hloupé a jejich sledováním hloupneme)
  • Po obědě jděte s rodinou na procházku
  • Sekejte trávu ručně a ne pomocí sekacích strojů
  • Místo nedělní vyjížďky autem jděte na nedělní delší procházku
  • Parkujte na vzdálenější části parkoviště od vašeho bytu
  • Při sledování her svých dětí na pískovišti neseďte a procházejte se

Výše uvedené postupy zvýšení množství pohybové aktivity jsou vhodné a jistě prospěšné. Zvyšují kvantitu pohybu. Jenže je tu ještě další významný faktor - kvalita pohybu. Žádná z uvedených aktivit neuvádí po činnosti rychlá glykolytická svalová vlákna. Pokud chceme zabránit sarcopenii, musíme proto pravidelně navštěvovat fitcentrum nebo posilovnu a vystavit alespoň dvakrát až třikrát v týdnu své svaly zátěži na hladině 70-90% jejich momentálních možností. Při zahájení posilovacího programu ve fitcentru doporučujeme všem začátečníkům zaplatit si služby odborníků v oblasti fitness - osobních trenérů.


LITERATURA:

  1. BUBBICO, A, KRAVITZ, L. (2010): Eccentric Exercie: A Comprehensive Review of a Distinctive Training Method. In.: drlenkravitz.com
  2. DOYEON, K, KRAVITZ, L. (2007): Childhood Obesity: Prevalence, Treatment and Prevention. In.: drlenkravitz.com
  3. KRAVITZ, L. (2007): Vigorous Versus Moderate-Intensity Exercise. In.: drlenkravitz.com
  4. ACSM NEWS (2011): Expert Underscore Health Risks of Sitting Still. Research links physical activity, health, weight management. In.: ACSM.org, April 16th.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Konzumují děti příliš energie?

V posledním desetiletí jsme ze všech médií neustále bombardováni informacemi o prudce rostoucím počtu obézních dětí. Články o malých tlouštících jsou obvykle vyšperkovány fotografiemi, grafy a tabulkami, které dokreslují…

Více informací

Strava a cvičení

Život se v minulých několika desetiletích zásadně změnil. Většina dnešních seniorů si pamatuje na hry „před domem“, tedy obvykle v ulicích a uličkách měst a městeček. Hrál se hokej, fotbal, vybíjená nebo se skákalo…

Více informací

Je obezita nemoc?

Již delší dobu sleduji na Internetu pozvolný vzestup velmi nebezpečného trendu. Snahy definovat obezitu jako nemoc. V této velké hře o peníze hrají hlavní roli farmaceutické společnosti a lékaři. Trend udělat z boubelatých…

Více informací