Individuální nebo kolektivní cvičení?

Od mládí nesnáším kolektivní cvičení a sportovní hry. Buď jsem byl lepší než ostatní, pak mne cvičení nebo hra nudily. Nebo jsem byl horší a pak mne prohry a neúspěchy štvaly. Dával jsem proto přednost individuálním formám cvičení - posilování, jógovým cvičením a jízdě na kole. V nich jsem mohl upravit intenzitu zátěže svým okamžitým možnostem. Takže jsem se ani nepřetěžoval, ani neztrácel čas neúčinným cvičením. Dodnes jsem zastáncem individuálního cvičení. Abychom ale cvičili individuálně, musíme mít dobré znalosti o dané formě zátěže. Naštěstí jsem vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu a získal kvalitní vědomosti v důležitých oblastech, jakými jsou anatomie, fysiologie, traumatologie, kinesiologie, antropomotorika atd. To mi pak umožnilo se orientovat v oblasti strukturace tělesné zátěže a nikdy jsem neutrpěl při cvičení žádné zranění či přetížení.

Takové znalosti ale nemá každý. Proto se každoročně při cvičení zraní mnoho zájemců o zlepšení své úrovně zdatnosti. A to nejčastěji při kolektivních formách cvičení. Při nich je zátěž stanovena náhodně, většinou podle momentální nálady cvičetele. Když zátěž výrazně překročí možnosti zájemce o cvičení, ztrácí na dlouhou dobu zájem si nepříjemné zážitky zopakovat. Tím oblast fitness přichází o statisíce klientů ročně. Na kolektivních formách cvičení vydělávají cvičitelé a organizátoři nárazových cvičebních “seancí”. Je jim jedno, že většinu zájemců o cvičení otráví a cvičení jim na dlouho znechutí. Jsou to zlatokopové, kteří přichází čas od času s novým “módním” názvem cvičení a na ně se snaží nalákat zájemce bez dostatečných znalostí o vlivu zátěže na lidský organismus.

V dnešní době je nezbytné, aby lidé cvičili individuálně. A zpočátku pod dohledem osobního trenéra nebo jiného odborníka v oblasti fitness (instruktora fitness, lifestyle kouče, fitness konzultanta). Takový odborník dokáže analyzovat aktuální tělesnou kapacitu daného klienta, sestaví mu optimální cvičební program, naučí jej správně provádět jednotlivé cviky, předá mu cenné informace o stravě, kontrole hmotnosti či kontrole stressu. Cvičení je pak bezpečné, účinné a vede k soustavnému zlepšování zdraví a zdatnosti.

Bohužel “zlatokopů” v oblasti fitness přibývá. Tím roste i počet těch, kteří si ke cvičení vytvoří negativní vztah. Proto necvičí, ztrácí svaly a jejich zdatnost a zdraví se prudce snižují. Necvičící lidé onemocní a tím nahrávají vyděračům z řad lékařů k nepřiměřeně vysokým platům za obvykle mizernou práci. Kvality lékařů presentoval v těchto dnech lékař (možná také stávkoval proto, aby vydělával 80 tisíc měsíčně), který označil za mrtvého občana, který se pak v rukou policistů probral, normálně vstal a komunikoval. Dnes každý, kdo se nechce dostat do rukou podobných “lékařů”, musí cvičit.

V dnešním elektronickém vydání IDnes jsem našel článek, v němž autorka dokonale vyjadřuje svoje zklamání z jedné kolektivní formy cvičení. Dovoluji si tento text předložit našim čtenářům a věřím, že se na mne ani autorka, ani IDnes nebudou zlobit. Je to dokonalá ilustrace toho, co jsem se pokusil již mnohokrát na stránkách fitnet presentovat. Jedná se o text, který napsala Jana Makovcová (viz literatura):


Klamavá reklama aneb zumbááá

9. dubna 2011 4:54

Nechala jsem se nachytat. Ladné cvičení s tanečními prvky, zapomenete, že vlastně cvičíte, skvělá zábava. Podobná hesla se mi vybaví při vyslovení slova zumba. Zumba je “in”. A tak se stalo, že tohle moderní cvičení dorazilo i k nám do malé vesnice, kde žije snad jen pět set obyvatel. Zumba párty v pražském Kongresovém centru pod vedením mistra světa v aerobicu Pavla Sirotka. Opilá jarem a drobným úspěchem v podobě jemného zhubnutí (ne vlastním přičiněním, ale týdenní nemocí) jsem ukázala prstem na letáček lákající na lekci zumby a oznámila manželovi: “Zítra večer budeš hlídat děti. V tělocvičně bude zumba.” Manžel se podíval zasněně na vysportované tělo cvičitelky na fotografii z letáčku a ihned přitakal: “Tak jo. Jestli budeš vypadat takhle, až přijdeš po cvičení domů, klidně běž,” dodal pobaveně.

Bylo mi jasné, že se po jednom cvičení mohu vyobrazené cvičitelce podobat snad jen tak, že si na tričko načmárám fixem velký nápis zumba. Jiné nástrahy, než že efekt cvičení nebude okamžitý, jsem ale nečekala. Optimisticky jsem předpokládala, že si pěkně (po dvouleté pauze) protáhnu tělo. Ani náhodou by mě nenapadlo, že spíš než skvělá zábava to bude boj o život. Zumba měla být ladné, ženské cvičení. Nu ano, čtyřicetikilová instruktorka skutečně něco takového dělala. Já ne. A jestli to zvládal někdo z ostatních návštěvnic, opravdu nevím, měla jsem oči zalité potem. Tepová frekvence mi vystoupala na sto čtyřicet během prvních tří taktů. A už se to nezlepšilo.

Během tří výskoků rozesmáté cvičitelky jsem já se svým tělem dokázala udělat jeden. O úsměvu nemohla být ani řeč. Ráda bych proto uvedla informace o cvičení zumba na pravou míru. Jestliže cvičíte, běháte nebo nějak sportujete, patrně vás cvičení potěší. Zažijete aerobik na dvojnásobnou rychlost, na taneční hudbu, prokládaný křikem všech cvičenců “zumbáááá”, to všechno vás nabije energií. Neběhám, nesportuji, obtloustlá jsem už řadu let. Každou minutu jsem se těšila, až už to skončí. Ale dobrý pocit se přesto po cvičení dostavil, shrnula bych ho větou: “Hlavně, že jsem přežila.”

Za třicet ztracených kilo (kdyby k takovému zhubnutí někdy došlo) si jistě hodinu zumby skvěle užiju. Budu poskakovat s úsměvem na rtech a do rytmu hudby hlasitě křičet se všemi ostatními: Uáááá, zumbááá. Zatím skuhrám ještě třetí den po zumba-mučení: “Uááá, kolenááá.” Když jsem se vrátila domů s barvou kůže, jako bych usnula v soláriu, navíc s tepem stále ještě na sto dvaceti, okomentoval to můj manžel slovy: “Hele, jestli chceš s tím tělem něco dělat, smiř se s tím, že to bude bolet.”

Mluví o mém těle, jako by ke mně nepatřilo, jako by to byl další člen domácnosti. Já, táta, děti a to moje tělo. Možná si stále uchovává vzpomínku na to, jak jsem vypadala před deseti lety a doufá, že se ten stav někdy vrátí zpátky. Moje obézní tělo zmizí pryč a zůstaneme jen já, táta a děti. Kolena mne bolí jako čert a moje tělo by chtělo zakřičet: “Už se s tím smiř, jsem fakt tvoje!”

A taťko, ty se s tím taky smiř. Skočili jsme na lep oba. To tehdy před deseti lety byla jen klamavá reklama. Stejně jako teď letáky na zumba cvičení.


K tomuto textu není nutné nic dodávat. Snad jen to, že dnes již poměrně snadno najdete osobního trenéra a nemusíte prožívat podobné pocity, jako autorka komentovaného článku. Investice do cvičení s osobním trenérem považuji v dnešní době za nejrozumnější formu investice. Snad mohu jen upozornit na výrok manžela autorky textu “Hele, jestli chceš s tím tělem něco dělat, smiř se s tím, že to bude bolet.”. A to proto, že je to skutečně velká blbost. Cvičení nesmí bolet. Pokud budete cvičit s osobním trenérem, sestaví program tak, aby došlo k optimální stimulaci svalů a dalších systémů těla, ale aby tyto systémy nebyly přetíženy. Po cvičení můžeme následující den nebo dva cítit mírně některé svaly, ale nesmí se jednat o bolest. Bohužel kolektivní cvičení u většiny cvičících k bolesti vede.

Současná vláda kryje zloděje a korupčníky (jeden z nich chtěl z daní občanů ukrást 3 miliardy, byl odhalen, stal se ale obratem poradcem pana “Čistého”, tedy premiera, zato člověk, který na zlodějnu ukázal, dostal výpověď), kteří rozkrádají veřejné finance. Peníze pak tato vláda chce získávat tím, že zdraží léky, pobyt v nemocnici, zavede placení operací atd. Kdo to ještě nepochopil a dál žije nezdravě, skončí o žebrácké holi.To není strašení. To je realita tohoto zlodějského státu, který schopným a pracovitým bere, tunelářům a lenochům plnými hrstmi dává.

Zatím u nás střídá vládu jedněch zlodějů vláda jiných zlodějů. Tak lidi, začněte už přemýšlet! A cvičit! A všem doporučuji alespoň první měsíc cvičit pod dohledem kvalitního osobního trenéra nebo osobní trenérky.


LITERATURA:

  1. MAKOVCOVÁ, J. (2011): BLOG: Klamavá reklama aneb zumbááá. In.: IDnes, 9. dubna.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Organizace kurzu

Do kurzu je možné se přihlásit od 1. prosince 2011. Zájem o kurz nám můžete sdělit na některý z našich kontaktů.  Učební text pro tento kurz zpracoval osvědčený tým autorů Lenka Kolouchová, Hana Roberts a Vladimír…

Více informací

Aktivní koncepce vzhledu

Většina populace má poměrně jasnou představu o tom, jak chce vypadat. Každá doba vždy přináší jisté, více či méně reálné, vzory vzhledu, které daná populace opět více či méně akceptuje a má tendenci se jim přiblížit.…

Více informací

Zdatnost a jak ji získat. A proč ji udržovat!

Každý chce být zdravý a zdatný do co nejvyššího věku. Ale ne každý ví, co je pro dosažení tohoto cíle nutné udělat. Co změnit. Jedno je jisté. Pokud přijmeme současný „klasický životní styl“, dostaneme se poměrně…

Více informací