travesti izmir edu.tr ilteriş karagöz

Změna chování

Život kolem nás se v posledních desetiletích rychle mění a my se musíme měnit s ním. Jinak nám hrozí záhuba. V dnešní době nás neohrožují medvědi, mamuti, hadi a štíři. Ani hlad a vyčerpání. Věda v posledním století omezila i prostor pro dříve děsivé nebezpečí infekčních nemocí. Zato nás ohrožuje nedostatek pohybu a nadměrný příjem potravy. Jsou to hrozby stejně reálné a závažné, jako ty z živočišné říše. Jen jim nevěnujeme odpovídající pozornost. Neohrožují nás bezprostředně. Nezabíjí nás během vteřin, hodin nebo dnů. Trest za chyby přichází většinou s mnohaletým zpožděním. A tak trochu plíživě, nenápadně, nedramaticky. A tak mnohdy odkládáme potřebné prospěšné změny tak dlouho, že je pak již pozdě.

Jak tak žijeme a postupujeme po společenském žebříčku k ekonomickým jistotám a dalším cílovým kategoriím dnešní doby, mění se naše tělo a naše zdraví. K horšímu. Nedostatek pohybu a štědrý přísun energie vyvolají obezitu, diabetes, při větší námaze nás bolí za hrudní kostí, po chvilce chůze necítíme nohy a o zádech raději nemluvit. To vše jsou neklamné znaky toho, že se děje něco krajně nekalého. Že je nejvyšší čas odhlédnout od nepodstatných problémů a věnovat se skutečné, vážné, rychle se blížící pohromě.

V takové situaci je nejvyšší čas na skutečnou, praktickou změnu. Jenže jak taková změna probíhá? Pozvolna nebo se z hodiny na hodinu stane ze Šavla Pavel? Odborníci se dnes shodují na tom, že změna má pevná stádia, a pokud jimi postupně a plynule projdeme, naše šance na trvalou změnu chování je vysoká. Se změnou chování pak přichází i pevnější zdraví, vyšší zdatnost a výkonnost, kvalitnější život. Popíšeme si nyní jednotlivá stádia změn chování.

  1. Předpoznání - žijeme si celkem spokojeně, ale cítíme, že to někde nepříjemně skřípe. Povážlivě se zvětšuje obvod našeho pasu, pobolívá nás v zádech, snadno se zadýcháme, už to prostě není to, co to bylo dříve. Vidíme, že většina našich kamarádů je na tom stejně. Vidíme ale i odstrašující případy mimořádně tlustých a vážně nemocných vrstevníků. Na druhé straně nám vrtá v hlavě, jak to dělá ten nebo ona, kteří vypadají pořád stejně a hlavně - podstatně lépe než my. Vidíme rozdíly a začínáme se rozhlížet po jejich příčinách
  2. Poznání - tu přečteme jeden článek, tam vyslechneme zajímavý rozhovor s lékařem v rozhlase, uvidíme zajímavou knihu na pultu knihkupectví. Jak tak čteme, bavíme se se známými, získáváme informace a upřesňujeme si vztahy mezi faktory, ovlivňujícími naše zdraví. Vidíme, že změna bude nevyhnutelná a začínáme se na ni podvědomě připravovat.
  3. Rozhodnutí - konečně se nashromáždilo tolik jasných informací, že už je nemůžeme přehlížet, vidíme, kam nás náš současný životní styl vede, a není to nic, na co by se člověk měl těšit. Obezita, diabetes, nemoc srdce, předčasný důchod, operace, bolesti, předčasná smrt. Je lepší těmto pohromám zabránit aktivnějším životem a troškou té zodpovědnosti při výběru jídla.
  4. Cílené kroky - začneme se prakticky zabývat mechanismem změny, hledáme vhodné fitcentrum, zjišťujeme cenu permanentky, kupujeme si sportovní obuv a oblečení, odvoláváme setkání s kamarády u piva nebo s kamarádkami v cukrárně, naše nákupní kabela se nestačí divit jaké nezvyklé potraviny do ní v místní Delvitě či Tesku ukládáme.
  5. Praktická změna - jsme konečně v novém prostředí fitcentra, začínáme cvičit buď náhodně (což není ideální), na základě rady fitness konzultanta nebo pod vedením osobního trenéra. Druhý den po cvičení poprvé cítíme reakci svalů na nezvyklou zátěž, a ta může být i mírně bolestivá. Zvykáme si na zátěž, přicházíme na chuť novým potravinám, zjišťujeme, že ovesné vločky nejsou tak nechutné, jak jsem si léta mysleli. Cvičíme a hle, baví nás to. Už si život bez návštěvy „fitka“ nedokážeme představit.
  6. Přesvědčení - pokud k novému životu jen nepřičichneme a nevrátíme se zbaběle do staré brázdy, pokud nějakou dobu vydržíme, začnou se hromadit důkazy správnosti našeho rozhodnutí. Cítíme se lépe, zbavili jsme se nějakého tuku, jsme vitálnější a zdravější, lépe spíme, zmizela ta chronická odporná bolest v zádech. Poznávají to i naši přátelé, a jejich původní posměšky se mění na rozumné dotazy. Nejsme již těmi, kdo jsou přesvědčováni. Sami přesvědčujeme a motivujeme lidi kolem sebe k podobné změně, ke které jsem se odhodlali sami.

Na cestě k lepšímu já na nás ale nepůsobí jen podněty, nebádající nás k pozitivním změnám. Někteří naši přátelé sledují naše balancování mezi starým a novým životem se značnou nevraživostí. Nechceme s nimi jít na pivko, odmítněme jejich pozvání na oslavu narozenin nebo nějakého výročí, protože víme, že se zde bude konzumovat alkohol a budeme muset strávit několik hodin v odporně zakouřeném prostředí. Setkáme se u mnoha dlouholetých přátel s posměchem, narážkami a jízlivostmi. Musíme se proto neustále utvrzovat v tom, že nastoupená cesta je pozitivní a případně přistoupit i ke změně přátel a prostředí, které nás léta tradičně obklopovalo.

Pokud ale všechny nástrahy překonáme, přestoupíme do jiného, perspektivního světa. Nebudeme loutkami, za jejichž provázky tahá televize, přátelé, časopisy a další média. Nepůjdeme cestou, na kterou jsme vešli jen proto, že po ní šli lidé před námi. Určíme si svoji trasu životem sami, svobodně. A nám také budou náležet výhody, které toto rozhodnutí přineslo. Pevnější zdraví, vyšší úroveň zdatnosti a výkonnosti, stabilnější psychika a vyšší kvalita života.

LITERATURA:

  1. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
  2. Booth, FW, Chakravarthy, MV, Gordon, SE, Spangenburg, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.
  3. ELRICK, H. (1996): Exercise - The Best Prescription. In.: Physic Sportmed, 24:2,  February 96.
  4. HOŠEK, V. (1986).: Motivace sportovního tréninku. Praha, Universita Karlova.
  5. HOŠEK, V. (1986): Vybrané kapitoly o motivaci sportovního tréninku. Praha, VMO ÚV ČSTV.
  6. HOŠEK, V. (1994): Koncept salutogeneze, možnosti rozvíjení. In: Podpora zdraví.
  7. HOŠEK, V., BARTůŇKOVÁ, S. (1994): Role aktivity v rámci podpory zdraví. In: Podpora zdraví.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.