Zdraví a léky

Žijeme v době, v níž jsme doslova zavaleni informacemi. Pravdivými i nepravdivými. Je na nás, které z nich si vybereme. Kterým uvěříme. Které přejdeme mávnutím ruky a podle kterých se budeme řídit. Při trošce přemýšlení se lživé, zavádějící informace dají poměrně spolehlivě odlišit od informací pravdivých a prospěšných. Můžeme se rozhodovat správně. Můžeme se chovat způsobem, který přispívá k dlouhodobému udržení pevného zdraví. Můžeme zpomalit proces stárnutí, oddálit nástup závažných onemocnění.

Víme tedy zhruba, co dělat máme, a je k dispozici dost dokladů o tom, co nám škodí. Přesto obecně převládá “krizový” přístup ke zdraví.  Příroda to zařídila nějak divně. To, co nám prospívá, obvykle podmíněno námahou, nepohodlím a omezováním. Co nám škodí je příjemné a lákavé. Těžko se tomu odolává. A tak si žijeme, vyhýbáme se námaze a užíváme si světlých stránek pohodlného života třetího tisíciletí. Tu nás někde píchne, tu v nás loupne. Ale nač se takovými drobnostmi zabývat. Nehoří. Počká to do zítřka  a možná se to samo od sebe ztratí. Dlužno říci, že tato taktika funguje. Je i jistou ochranou proti hypochondrii. Většina bolístek a drobných bolestí skutečně sama od sebe odezní. Tělo je zázračné. Umí samo sebe opravovat.

To nás utvrzuje v jisté lehkomyslnosti. Dnes a denně čteme o tom, jak důležité je cvičit, nejíst tučná jídla, netloustnout a vyhýbat se stresům. Jenže nejezte, když je na stole dozlatova vypečené , chlazená Plzeň, lákavě vyhlížející zákusek. Jděte cvičit, když je v televizi pěkný film nebo mají přijít přátelé, s nimiž si chcete v klidu popovídat u láhve červeného a slaných tyčinek. Nerozčilujte se, když vidíte chování politiků!

Průměrná délka života se již zhruba sto let velmi rychle prodlužuje. Na začátku dvacátého století se lidé v průměru dožívali pouhých 47 let, dnes je běžná délka života kolem 75-80 let.  Není to ale až zase tak moc naše zásluha. se na tomto zlepšení svým chováním nepodílíme. Podle některých vědců bychom se za šťastné shody okolností mohli v průměru dožívat 120-130 let. Umíráme předčasně kvůli své nedůslednosti, pohodlnosti a neukázněnosti. Největší nárůst průměrné délky života byl paradoxně zaznamenán v období 1920 - 1950, které bylo poznamenáno strašnou válkou. V roce 1920 byla průměrná délka života (mužů a žen dohromady) 54,1 let. V roce 1950 vyskočila na 68,2 roků - tedy o ohromujících 14 let. Domníváme se, že se na tomto fenoménu nejvíce podílí objev antibiotik. V roce 1970 byla délka života 70,8 let (nárůst o pouhé 2 roky) a do roku 2003 narostla na 77,6 roků (vzestup o zhruba 7 let).

A jsme u pointy. Hlavní podíl na delším životě mají kromě zlepšené hygieny především léky. Farmakologický průmysl se rozrostl do neuvěřitelných rozměrů a zachraňuje dnes a denně životy, zahání smrt, stojící s kosou u našeho lože a vrací nás do života. Měli bychom volat : “Chvála lékům”. Snad každý rodič zná onen hrozný pocit, když je dítě doslova spalováno horečkou a on v úzkosti sleduje, zda lék zabere. A onu nádhernou chvíli štěstí, kdy se stav mění k lepšímu a dítě se uzdravuje. Chvála lékům!

Děti nemají dokonale rozvinutý imunitní systém a proto snadno onemocní řadou infekčních nemocí. Proti těm jsou dnes očkovány. I očkovací látky vyrábí farmaceutický průmysl. V dávných dobách se deseti let nedožilo 40% narozených. Jinými slovy 4 z 10 živě narozených dětí zemřely v ranném mládí. Muselo to být strašné pro ně i pro jejich rodiče. Ještě ve středověku se deseti let nedožily dvě z deseti narozených dětí. Opět se dá zvolat “Chvála lékům”.

Obecně tedy máme k lékům dobrý vztah. Zachraňují naše děti i nás. Proto se na léky spoléháme. Jenže až moc! Nač si odpírat životní radosti a potěšení. Když se něco pokazí, pomohou lékaři a léky. Můžeme žít, co to dá. Nonstop! Až bude zle, pomůže medicína. Hovoříme o “krizovém přístupu” k životu. Nač se o zdraví starat. Na to máme doktory. Léky, očkování, nemocnice, operace, ozařování, chemoterapii. Jenže to už bývá nejednou pozdě. Platíme bolestí a trápením za pohodlí, kterému jsme dali předtím dlouhodobě (a chybně) přednost.

“Chyba má smysl, pokud po ní následuje korektivní zkušenost”. Touto větou bychom se určitě měli řídit. Nemusíme přitom čekat, až uděláme sami nějakou zásadnější chybu. Pokud poznáme, že život ovlivňující zakopnutí udělal náš příbuzný, známý, známá osobnost, měli bychom být schopni učinit korektivní zkušenost i z jejich chyb. Vyhneme se tak spoustě bolesti, trápení a potíží.

Již před mnoha lety jsem napsal článek, v němž jsem upozorňoval na výsledky výzkumu v USA. Tam zjistili, že šestou - a podle přísnějších kritérií dokonce čtvrtou - nejčastější příčinou smrti jsou vedlejší účinky léků. V důsledku chyb lékařů při dávkování léků umírá ročně skoro milion lidí v nemocnicích. Tyto údaje by měly každého z nás přimět přinejmenším k zamyšlení. Nebude lepší předcházet nemocem? Nespoléhat jen na léky? Více se pohybovat, věnovat větší pozornost výběru stravy, lépe odpočívat? Nečekat, až “zahrozí svrchu”? Až pak se snažit! Tedy s “křížkem po funusu”!

Rád si čtu na stránce www.merck.com. Je to stránka jedné z největších farmaceutických společností světa. Mají zde nádherné, několika set stránkové publikace o seniorech, stárnutí atd.. Vadí mi jen to, že se musí číst online. Přesto jsou to cenné zdroje poznatků. Tato sympatická firma je dnes vláčena tiskem. A když uvedené články čtete, pomalu pozitivní vztah k firmě ztrácíte. Navzdory tomu, že se vám líbí jejich webová stránka.

Firma uvedla na trh lék “VIOXX”, určený proti bolestem (pain killer). Jak ukázalo vyšetřování, management firmy dobře věděl, že chemický přípravek několikanásobně zvyšuje riziko kardiovaskulárních potíží. Přesto se lék dostal na trh. Byl to kasovní trhák. Firma na něm během krátké doby vydělala 2,5 miliardy dolarů. Pak ale výzkumy ukázaly, že dlouhodobější konzumace tohoto přípravku (déle jak 18 měsíců) zvyšuje dvojnásobně riziko infarktu myokardu a mozkové příhody. V době tohoto odhalení bralo pravidelně VIOXX  ohromujících 20 milionů Američanů!!!

Když zemřel pan Ernst, byla to divná smrt. Jednalo se o zdatného muže, který běhal maratón a vyučoval aerobní cvičení. Zemřel ve spánku na srdeční arytmie. Bral dlouhodobě lék VIOXX. Vdova se nesmířila s podivnou smrtí a zažalovala firmu Merck. Minulý týden porota rozhodla v její prospěch. Firma musí paní Ernstové zaplatit desítky milionů dolarů za utrpení, spojené se smrtí jejího muže. Porotci došli k závěru, že lék byl nezodpovědně uveden na trh a nebyl dlouho stažen, dokonce ani v době, kdy se již shromáždily přesvědčivé důkazy o jeho škodlivosti. Navíc firmu Merck čeká dalších asi 4000 podobných žalob.

Nechci se zde zaobírat právními aspekty sporu. Firma Merck se bude odvolávat a spor se jistě potáhne další léta. Právníci umí vše řádně zamotat! Výrobci léků mají ohromné finanční prostředky, velký vliv, dlouhé prsty. Kdoví, zda zvítězí pravda. Vraťme se k podstatě. Léky prodlužují náš život. Mohou náš život ale i podstatně zkrátit. Lék má POMOCI tělu najít ztracenou rovnováhu. Má být brán krátkodobě. Pak má být vysazen. Jenže to vždy nejde. Léky proti hypertenzi, při cukrovce nebo revmatickém onemocnění, jsou “na doživotí”. A tak si zvykáme brát dlouhodobě i léky, které za nás řeší nějaký problém. Můžeme jej vyřešit sami bez léků, pokud se budeme více pohybovat a méně jíst. Pro mnohé je ale pohodlnější nic se svým životem nedělat a brát prášky.

Česká republika je na tom z pohledu zdraví populace špatně. V nesmyslném závodě o čest mít nejvíce obézních osob na světě se zuřivě pereme s Kanadou o páté místo. Více tlusťochů má jen USA, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland. Jsme mistry světa ve výskytu rakoviny tlustého střeva. U této nemoci je jasně prokázán její vztah k nedostatku pohybu a ke konzumaci tučných jídel. Máme nesmírně vysoký výskyt diabetu. Dalo by se tak ještě chvíli pokračovat.

Spoléháme na léky. Na lékaře. Lékaři jsou lidé. Chybují. A farmakologickým firmám jde na prvním místě o zisk. Nedělají léky z lásky k lidstvu. Firma Merck protlačila na trh lék, který zabil tisíce Američanů. Až když už bylo naprosto jasné, že je stav neudržitelný, stáhla jej z prodeje. Mnozí z těch, kteří brali lék s cílem zlepšit svoje zdraví si přivodili předčasnou smrt. Je to smutné. Lék má životy zachraňovat, ne zkracovat! Můžeme na základě tohoto zjištění udělat osobní “korektivní zkušenost”. Nemusíme čekat, až sami budeme ležet na jednotce intenzivní péče.

Za korektivní zkušenost považuji nespoléhat na léky. Nečekat, až začne hořet. Nebýt krizově orientován. Jsou známé kroky, které zdraví škodí a které mu prospívají. Měli bychom změnit životní styl. Pravidelně cvičit, nechat si program cvičení sestavovat od odborníků, rozumně se stravovat, kontrolovat svoji hmotnost, hlídat si správnou kompozici těla, vyhýbat se stresům, naučit se relaxovat. Není to zase až tak moc složité. Pokud se nám to podaří, nebudeme závislí na lécích. Léky nám krátkodobě pomohou v krizové situaci. Pak zase musíme kormidlo života vzít pevně do svých rukou. Protože kormidlo našeho života patří do našich rukou!

LITERATURA:

  1. BERENSON, A. (2005): Jury Finds Merck Liable in Vioxx Death and Awards $253 Million. In. New York Times, August 19.
  2. BERENSON, A. (2005): Jury Calls Merck Liable in Death of Man on Vioxx. In. New York Times, August 20.
  3. SAUL, S. (2005):  Battered but Unbowed: Can Painkillers Recover? In.: New York Times, August 20.
  4. THE ASSOCIATED PRESS (2005): Merck Faces More Challenges in Next Round. In.: New York Times, August 21.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Nepřesné informace

Informace, s nimiž se běžný čtenář setkává na Internetu, jsou velmi nesourodé a nejednotné. Přitom všechny se odvolávají na “výsledky vědeckých výzkumů” a působí velmi věrohodně. Teprve časem se síla argumentů...
více...
Nepřesné informace

Steroidy a děti

V šedesátých letech minulého století se sport stal arénou, na níž se odehrávala mediální válka mezi západem a východem. Socialistické státy ztrácely ekonomickou schopnost rovnat se západním demokraciím a tak se snažily...
více...
Steroidy a děti

Víra tvá tě uzdraví

Z našeho života mizí tělesná námaha jako pára nad hrncem. Nemusíme získávat zdroje obživy v potu tváře, nemusíme stavět a neustále opravovat svá obydli, nemusíme s mečem v ruce hájit své životy a domovy. Zdroje pro...
více...
Víra tvá tě uzdraví