Ať vyrůstají nové kavárny?

Nějaký pan Poštulka mne v deníku “Týden” dnes informoval o tom, že po létech určitého útlumu se v Praze opět objevují nové kavárny. “Opravdové kavárny se skutečnou kávou!”. A tuto informaci doplňuje poznámkou: “Bylo načase”. Pan Poštulka tedy vznik nových kaváren “pozoruje s potěšením”. Praha podle něj “patřila tradičně mezi kavárenská města, stejně jako Vídeň, Budapešť nebo Berlín”. Dál v textu přidává autor poznámku: “Baltazarova sýrárna není v Dejvicích, nýbrž v Břevnově, v Bělohorské ulici. A za zmínku stojí také dvě prodejny lahůdek, které jsem opominul: Pâté du Chef Delicatessen na Karlově náměstí a Gourmet Gornitzki ve Spálené”. Je to upřesnění nějakého předchozího článku, v němž autor pro změnu velebil vzrůstající počet prodejen lahůdek v Praze. Asi je to milovník kávy a labužník!

Pan Poštulka má radost z rostoucího počtu kaváren a prodejen lahůdek v Praze. Píše mimo jiné: “Své věrné publikum už si získaly kavárny založené v nedávných letech: Cafe Cafe v Rytířské, Cafe Orient v Celetné, Kafíčko v Míšenské, dvě kavárny v Platýzu (jedna je spojená s hercem Mirkem Donutilem), Cafe Chef v Mahlerových sadech a Kaaba v Mánesově”. To je radosti, tolik nových kaváren! Tolik nových příležitostí zasednout po celodenním shonu a běhání s přáteli a známými a prožít chvilku pohody a klidu, obohacenou příjemnou chutí vonné kávy a sladkým zákuskem!

Já trend vzniku nebo obnovy kaváren pozoruji se zděšením. Přitom i já jsem chodíval v mládí do oblíbených brněnských kaváren. Jenže to bylo v době, kdy se život od dnešního podstatně lišil. Každý den přinášel spoustu podnětů k pohybu. Auto mělo jen několik bohatších rodin, na ulicích se dal hrát fotbal, hokej, vybíjená, v parcích si hrály děti na honěnou a schovku. Do práce se člověk dostal přeplněnou tramvají, při jízdě nejednou stál na stupínku a hrozilo, že za jízdy vypadne. Většina lidí chodila do práce raději pěšky. A to nejednou představovala jedna cesta i více jak půl hodiny rychlé chůze. Mimochodem, jako pětileté dítě jsem chodil do první třídy z bytu v Černých polích do školy v Husovicích, což bylo svižnou chůzí zhruba 20 minut. V každém počasí. A ze školy opět svižně domů. Dát aktovku do rohu a hurá ven za kamarády. Běhat, skákat a dovádět.

Během mého života proběhla historicky největší změna z pohledu pohybové zátěže populace. Dospělých i dětí. Pracoval jsem po vyučení, tedy zhruba od osmnácti let, jako elektromontér. Pracovalo se 12 hodin denně. Na stavbách po celé republice. V továrnách, dolech, kamenolomech, chemičkách. Z těch dvanácti hodin jsme si sedli tak na necelou hodinu u oběda a svačiny. Večer jsme si mohli jít sednout do kavárny nebo hospůdky. Měli jsme pohybu za těch zhruba 10-11 hodin plné zuby. Pokud jsme chtěli stejnou zátěž zvládnout i další den, museli jsme si pasivně odpočinout a doplnit vyčerpané zásoby energie. Posadit se a konzumovat. Svět se ale od mého mládí změnil.

Znám spoustu mladých lidí. Učil jsem dvacet let na vysokých školách a tak se setkám občas s některým ze svých studentů. Většina z nich denně sedí oněch 10 hodin, které jsem já ve svém mládí byl na nohou. Sedí v kanceláři před monitorem počítače, na poradách a při dalších jednáních. Další hodinku sedí za volantem svého vozu cestou do práce a zpět. Většina mladých rodin má moderní televizor a satelit se stovkami programů. Stále je tak na co koukat. A u televize sedíme. Já v mládí seděl za den tři až čtyři hodiny, osm hodin jsem spal, zbytek dne jsem byl na nohou a v pohybu. Tahali jsem kabely, stavěli trafostanice, stěhovali rozvaděče, svařovali u stropu vysokých hal registry na elektrické rozvody. Několik hodin denně byly naše svaly vystaveny zátěži, vyžadující vynaložení všech sil. Dnešní průměrný člověk sedí za den 10-12 hodin a pohybuje se 2-4 hodiny. O vynaložení všech sil se dnes nikomu ani nesní. Mnozí lidé ani neví, co to je.

Přirozenými centry společenského styku v šesesátých letech minulého století byly kavárny a hospůdky. Člověk v nich po mnoha hodinách denní pohybové činnosti rozdílné intezity zasedl a dal odpočinout unaveným svalům. Dal jim šanci se zotavit. Sezení bylo neodlučitelně spojeno s konzumací. Pilo se pivo, případně káva a konzumovaly slané brambůrky, slané tyčinky nebo jiné lahůdky. Bez strachu z pozitivní energetické bilance, bez strachu z obezity. Přirozenými centry společenského styku jsou dnes fitcentra. Člověk v nich může navodit optimální stimulaci svalů, vazů, šlach, kostí, srdečněcévního, dýchacího a dalších systémů těla. Po mnoha hodinách pasivního sezení u počítačů, na poradách a za volantem auta tak dáme odpočinout vyčerpaným nervům a cvičením navodíme optimální výdej energie a potřebnou stimulaci svalů. A přitom se můžeme sejít ve fitcentru s kamarády a přáteli, povídat, diskutovat. Je to moderní společenské centrum, postavené na bázi zdravého pohybu ve světě, v němž 90% populace trpí chronickým nedostatkem pohybu.

Pokud po celodenní pohybové pasivitě zasedneme v kavárně a vpravíme do svého těla další energii v podobě lahůdek, děláme velkou chybu. Naše svaly jsou koncipovány na každodenní pohyb. Pokud nejsou optimálně stimulovány, snižují svoji kapacitu. Jsou menší a slabší, potřebují méně energie. Odborníci pro tento stav v roce 1990 definovali nový pojem - sarcopenie. Sarcopenie je vstupní bránou do obezity, diabetu, nemocí srdce a dalších chronických neinfekčních nemocí. Pohybová pasivita, nejvíce ve své formě sezení, je dnes odborníky považována za samostatný rizikový faktor vzniku nemocí srdcenádorových onemocnění.

Vysedávání před televizní obrazovkou 4 hodiny denně může zvýšit riziko předčasného úmrtí na nemoci srdce. U žen narůstá riziko rozvoje metabolického syndromu o 26% s každou hodinou, po kterou sedí před obrazovkou. Je přitom jedno, zda sedíme před obrazovkou, v divadle, kině, na koncertě, v restauraci nebo v kavárně. Vysedávání v restauraci a kavárně má podstatně hrozivější dopad na naše zdraví, protože je spojeno (podobně jako vysedávání před obrazovkou) s dodatečnou konzumací. V kavárně si dáme slazené kafíčko, k němu nějakou tu vychvalovanou lahůdku. Pokud sedíme v hospůdce s dobrou společností přátel, a dáme dejme tomu pět piveček, nejenže se zhruba 4 hodiny téměř nepohneme (a nevydáme téměř žádnou energii), ale navíc do těla dodáme přes tisíc kilokalorií. Podle zdroje “Prazdroj.cz” pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií v 1 litru. Takže zhruba 200-250 kcal v jenom půllitru. V pěti půllitrech tak do těla nenápadně vpravíme 1.000 až 1.250 kcal. Pokud si v kavárně dáme ke kafíčku dvě tatranky (jedna tatranka dodá tělu 520 kcal) nebo jinou panem Poštůlkou vychvalovanou lahůdku, tělíčko dostane zhruba týchž 1.250 kcal. Takové množství energie vydá tělo za zhruba 5-7 hodin rychlejší chůze.

Na vysedávání v kavárně, doporučované panem Poštulkou, mi ani tak nevadí ona spotřeba nepotřebné energie jako spíše ono vysedávání. Jako bychom jej v dnešním světě neměli dost. Vezměme si řidiče týráku. Sedne do auta a mnohdy několik dní jen sedí a koncentruje se na řízení. Pokud zastaví, sedne si do nějakého snacku nebo kavárny u benzinové pumpy a zde opět sedí a konzumuje. Nebo pokladní v různých těch supermarketech, které zaplavily v posledních dvaceti letech naši zemi. Zde ženy sedí téměř nepřetržitě a s minimem pohybu zhruba 12 hodin za den. Celou tu dobu je výdej energie omezen na minimum.

Co je záludnější na současném zvyku všude si hned sednout na zadek je to, že když sedíme, naše svaly jsou minimálně zatěžovány. Proto nevyžadují větší přívod krve. Krev koluje při sezení spíše v oblasti vnitřností. Znamená to, že končetiny nemají dostatečný přísun energie a kyslíku, probíhá v nich minimum zotavných procesů. Na naprosté minimum je zpomalený pohyb mízy a tím v systému těla zůstávají déle toxické látky metabolismu. Tělo dochází k závěru, že nepotřebuje tak velké množství svalů a spouští se mechanismus jejich odstraňování. Ztráta svalů snižuje hodnotu výdeje energie a tím se vytváří podmínky pro dlouhodobou pozitivní energetickou bilanci. Ta je logicky podmínkou pro nadměrné ukládání tuků v depotních tkáních. Tukové buňky produkují látky, které poškozují cévy.

Napsal jsem na stránky fitnet již několik článků, v nichž upozorňuji na rizika spojená s nadměrným sezením. I když chodíme cvičit do fitcentra, ale jinak většinu dne sedíme v kanceláři, je naše zdraví ohrožené. Pokud někdo v takové situaci vyplodí článek, v němž se raduje nad vznikem nových kaváren, je to důvod k zamyšlení. Logické by bylo, kdyby se v denících, které denně čtou desetitisíce lidí, objevovaly články, varující čtenáře před vysedáváním a povzbuzujcí je k pravidelné záměrné pohybové aktivitě. Namísto toho se setkáváme se snahou vzkřísit překonané, zastaralé, nevhodné, zdraví nebezpečné formy trávení volného času.

Vysedávat v hospodách, divadlech, kinech a kavárnách mohou v současné době snad jen lidé duševně omezení. Na rozdíl od pana Poštulky nemám radost z toho, že lidé žijí víceméně v sedu, který na velmi krátké okamžiky přerušují několikaminutovou chůzí. Z domu k autu, z auta k výtahu, od výtahu ke své kanceláři, zpět k výtahu, zpět k autu, od auta do kavárny, z kavárny do auta, od auta domů do křesla u televizoru. Několik minut pohybu mezi dlouhými hodinami pasivity. A v takové situaci má někdo radost z toho, že se objevují nové kavárny? Hoďte na něj síť! Je to blázen!

Vysedávání je v současných podmínkách života prokazatelně nezdravé. Nenechte se nalákat do místností, v nichž sedíte, a většinou i konzumujete. Volte moderní formu rekuperace. Choďte cvičit do fitcenter! Posilujte!


LITERATURA:

  1. HARRIS, S. (2011): Sitting for Too Long Is Bad for Your Health. Taking Even Short Breaks From Sitting Is Good for Your Heart, Waist. In.: WebMD Health News, Jan, 12.
  2. POŠTULKA, V. (2011): Ať vyrůstají nové kavárny! In.: Týden, 9. července.
  3. ScienceDaily (2007): Sitting May Increase Risk Of Disease. In.: ScienceDaily, Nov. 20.
  4. STACEY, KM. (2011): Prolonged Sitting Boosts Bad Health. Daily Inactivity, Not Just Lack of Exercise, Could Be Making You Sick. In.: WebMD, Jan. 19.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Máme pro vás méně drastické řešení!

V knize “Clinical Obesity in Adults and Children” je mimo jiné i kapitola o medializaci obezity. Knihu vydalo nakladatelství “John Wiley
více...
Máme pro vás méně drastické řešení!

Smrt z pohodlnosti - Sedentary Death Syndrome (SeDS)

Sedentarismus, česky řečeno “způsob života charakterizovaný pohodlností a výrazným nedostatkem pohybu”, představuje pro současné lidstvo jednu z největších a nejzákeřnějších hrozeb. Tendence využít každou vhodnou...
více...
Smrt z pohodlnosti - Sedentary Death Syndrome (SeDS)

Zdravější životní styl může zabránit vzniku mozkové příhody u žen

Od narození do smrti procházíme jednotlivými fázemi života. Každá z nich přináší určité problémy a obtíže, které nám připadají v daném okamžiku ohromné, téměř nepřekonatelné. Když na ně později v životě...
více...
Zdravější životní styl může zabránit vzniku mozkové příhody u žen