„Normální hmotnost“ neznamená automaticky „zdravá hmotnost“

Setrvačnost myšlení v oblasti zdraví a zdatnosti je ohromná a na začátku třetího tisíciletí ohrožuje stále více občanů. Přestože se na spoustě webových stránek dají najít správné informace, převažují na “informační dálnici” stránky matoucí, které odvádějí pozornost čtenáře od podstatných poznatků a vtloukají mu do hlavy zastaralé, překonané koncepce. Jeden z takových matoucích okruhů poznatků se týká tělesné hmotnosti. Je již konečně nutné jasně definovat, že úroveň zdraví nelze určovat pomocí údajů, které zaznamenáme poté, co se postavíme na váhu. Číslo, které se na displeji přístroje ukáže, je pouze orientačním ukazatelem našeho tělesného stavu. Přesto nejen laická veřejnost, ale i lékaři a dokonce vědci, s celkovou tělesnou hmotností pracují jako s věrohodným ukazatelem stavu organismu. To je ale hrubá chyba.

Z údaje o tělesné hmotnosti se vypočítávají různé indexy. Podle odpovídající normy pak můžeme odvodit, zda je naše hmotnost přiměřená, nadměrná nebo příliš nízká. Bohužel tomuto zhoubnému přístupu podlehla značná část populace. Důsledky jsou varující. Jak zjistili američtí vědci, více jak polovina dospělých osob s tělesnou hmotností, odpovídající oficiálně uznávané normě, má ve svém těle uloženo nadměrné množství tuku. Z klinického hlediska jsou tak ohroženi metabolickým syndromem, diabetem, hypertenzí, nemocemi srdce a dalšími poruchami zdraví stejně, jako jejich spoluobčané s nadváhou nebo lidé přímo obézní.

Celková hmotnost je ukazatel součtu dvou základních komponent hmotnosti: aktivní tělesné hmoty a tuku, uloženého do zásob. Dnešní populace má v porovnání s minulými generacemi méně aktivní tělesné hmoty a nadbytek tukové tkáně. Pokud procento tělesného tuku přesahuje u mužů 20% a u žen 30%, je již zdraví daného člověka ohroženo. Pro tento stav se teprve vytváří odpovídající označení. Z těch, které se zatím objevily, se zdá být nejpříhodnější „sarkopenická obezita“. Spojuje totiž termín obezita s hlavní příčinou obezity v dnešní době - se sarcopenií (ztrátou aktivní tělesné hmoty která může doprovázet proces stárnutí).

Lidé se dnes starají o zbytečnosti. Staráme se o to, jak dopadly volby v Afganistanu, s kým přišla na ples slavná herečka, co řekl kdejaký přihlouplý politik, ale v otázkách pozitivního ovlivňování vlastního zdraví a zdatnosti zůstávají znalosti značné části populace na úrovni středověku. Objevují se názory, že je povinností lékařů upozorňovat své pacienty na rizika sarcopenické obezity. Nesouhlasím s nimi. Povinností každého občana je aktivně si zajistit zdroje výživy, vychovat svoje potomky a starat se o zdraví své i celé rodiny. Pokud v těchto povinnostech někdo selže, měl by za svoje chyby také sám platit. Dnes je k dispozici dostatek správných informací, proto je na každém z nás, aby si je vyhledal a řídil se jimi.  Za blbost a za chyby se platí.

Lidé se sarcopenickou obezitou musí více cvičit a změnit přístup ke stravě. Musí přitom volit takový typ cvičení, které vyvolá nárůst svalové hmoty. Do omrzení na stránkách fitnet opakujeme, že klasické doporučení „věnovat se půlhodině chůze pokud možno většinu dní v týdnu“ je dokonalým návodem, jak se dopracovat k sarcopenické obezitě. Chůzí sice vydáme malé množství energie (zhruba 100-150 kcal), nevytvoříme přitom při ní sebemenší podněty k udržení stávajícího množství svalů a již vůbec nesnížíme tempo ztrát rychlých neuromotorických jednotek, které představují podstatu sarcopenie. S rostoucím věkem nám tak klesá podíl aktivní tělesné hmotnosti na celkové hmotnosti, dochází k postupnému poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Tím se v těle vytváří ideální podmínky pro trvalou pozitivní energetickou bilanci. Důsledkem pozitivní energetické bilance je ukládání nevyužité energie do zásob. Nadbytečné tukové zásoby ohrožují naše zdraví. A to bez ohledu na hodnotu naší celkové tělesné hmotnosti.

Na rizika, spojená s rostoucím výskytem sarcopenické obezity, znovu upozornily výsledky výzkumu, presentované na výročním jednání  „American College of Cardiology“ v Chicagu. Dr. Lopez-Jimenez a jeho spolupracovníci shromáždili data od 2.127 osob, účastníků vládou financovaného výzkumu s názvem „Third National Health and Nutrition Examination Survey“. Hledali přitom rizikové faktory vzniku nemocí srdce, diabetu a metabolického syndromu. Zjistili, že 61% participantů mělo při tělesné hmotnosti, považované obecně za „normální“, výrazně zvýšené množství zásobního tuku. Současně prokázaly výsledky laboratorních vyšetření změny, které negativně ovlivňují stav srdce a cév, například vysokou hladinu cholesterolu a vysokou hladinu hormonu leptinu, který se podílí v těle na regulaci chuti k jídlu a jeho zvýšené hladiny naznačují aktuální riziko vzniku a rozvoje metabolického syndromu.

Dr. David L. Katz, ředitel centra prevence na „Yale University School of Medicine“ při hodnocení výsledků výzkumů konstatoval: „Tělesná hmotnost je příliš nepřesný instrument. Nedává spolehlivé údaje, z nichž je možné posoudit aktuální zdravotní ohrožení pacienta. Svalově rozvinutí jedinci mohou působit dojmem osob nemocemi ohrožených a naopak lidé s hmotností v normě se mohou cítit proti nemoci bezpečně chráněni. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Lidé s vyšší tělesnou hmotností, způsobenou ale především rozvinutým svalstvem, jsou obvykle dokonale zdraví, naopak lidé s normální hmotností mohou trpět latentní obezitou, která spolu se sarcopenií zvyšuje podstatně riziko vzniku zdravotních potíží“.

Většina lidí bez problémů chápe prostý přírodní zákon, že „voda teče z kopce a ne do kopce“. Je s podivem, že v dnešní době titíž lidé nechápou stejně prostý přírodní zákon, že „pokud množství energie vstupující do živého organismu překračuje množství energie tímto organismem vydávané, musí se nevyužitá energie uložit do zásoby ve formě tuku“. O nepochopení tohoto zákona svědčí fakt, že množství osob s nadváhou a osob obézních dosahuje až 65% a to ve většině průmyslově rozvinutých států světa. Pokud výsledky výše uvedeného výzkumu prokázaly, že ze zbývajících 35% trpí více jak polovina sarcopenickou obezitou, vypadá to s lidstvem špatně. Téměř na vhození ručníku do ringu. Zbývá pouhých 18% populace, kterou je možné z pohledu tělesné hmotnosti považovat za bezproblémovou. To je skutečně pohroma!

Nechci článek končit depresivně, v poraženeckém duchu. Existuje cesta k nápravě. Musí se ale po ní vydat každý sám a na svoje vlastní náklady. Jsem zásadně proti tomu, aby vlády dělaly nějaké nákladné projekty optimalizace hmotnosti svých občanů nebo aby byla zodpovědnost házena na lékaře. Od pradávna platí „jak si v mládí usteleme, tak budeme ve stáří spát“. Pokud se do řešení problémů s obezitou pustí stát, skončí to rozkrádáním peněz daňových poplatníků línými úředníky.

Cestou k celoživotnímu udržení vhodné hmotnosti a zdravé kompozice těla je cvičení ve fitcentrech. Činky, kladky, přístroje a další zařízení s měnitelnou hmotností zátěže umožňují optimálně stimulovat svaly a zabránit jejich ztrátě. Tím je dlouhodobě udržována vysoká hodnota bazálního metabolismu, která v dnešní době představuje rozhodující složku denního výdeje energie. Pokud tento solidní základ podpoříme vhodným množstvím aerobní aktivity (včetně oné výše kritizované chůze) a rozumným přístupem ke stravě, nemusíme se do vysokého stáří obávat sarcopenické obezity. Snížíme tak zásadním způsobem riziko vzniku metabolického syndromu, diabetu, nemocí srdce a dalších ochoření, jejichž původ vystopovali vědci v nadbytku tukové tkáně v těle.

Problémy s nevhodnou kompozicí těla nemají řešit lékaři. Ti mají jen pacienta upozornit na fakt, že jeho tělo není v pořádku a že na jeho problém v dnešní době neexistuje medicínské řešení. Současně mu mají doporučit návštěvu fitcentra a konzultaci s osobním trenérem nebo fitness konzultantem. Tito odborníci v oblasti cvičení získali kvalifikaci absolvováním kurzů instruktorů fitcenter a mohou konkrétnímu jedinci poradit, jak svůj stav bezpečně a účinně zlepšit.

Práce odborníků v otázkách cvičení není zadarmo. Musíme jim za ni zaplatit. Výdaje za služby osobních trenérů nebo fitness konzultantů však v dnešní době představují nejrychleji se vracející investici. K získaným hodnotám ze cvičení se řadí vysoká zdatnost, pevné zdraví a vyšší kvalita života. A to jsou hodnoty doslova nezaplatitelné!


LITERATURA:

  1. HARGREAVES, M. (1995): Exercise Metabolism. Champaign, Human Kinetics.
  2. HEYWARD, VH, STOLARCZYK, LM. (1996): Applied Body Composition Assessment. Champaign, Human Kinetics.
  3. HEALTHY DAY (2008): Normal Weight Doesn’t Always Equal Healthy Weight. April 1. 
  4. ROCHE, AF, HEYMSFIELD, SB,LOHMAN, TG. (1996): Human Body Composition. Champaign, Human Kinetics.
  5. YAMANOUCHI, K. et al. (2004): Studies for establishing new biomarkers to predict life-style related diseases caused by sarcopenic obesity. In.: 4th DIJ Conference, Tokyo, October 23.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Rozvoj spodní části prsních svalů

Otázka: Chtěl bych se dozvědět něco o posilování spodní části prsních svalů. Ohledně upažování v lehu na šikmé lavici hlavou dolů. Dočetl jsem se od vás, že tento cvik není příliš vhodný, protože způsobuje...
více...
Rozvoj spodní části prsních svalů

Jaká hmotnost je zdravá?

Některé výrazy a slovní obraty bereme jako samozřejmé a již dále nepátráme po jejich přesném obsahu či významu. Do kategorie nevyjasněných pojmů patří i slovní spojení “správná hmotnost”. Když položíte stovce...
více...
Jaká hmotnost je zdravá?

Nepřejídat se a vydávat dostatek energie

V posledních letech přibývá internetových stránek, knih a článků, v nichž různí podnikavci přesvědčují naivní tlouštíky, že právě odhalili tajemství kontroly hmotnosti a že tedy právě jimi doporučený přístup...
více...
Nepřejídat se a vydávat dostatek energie