Obezita dětí - rostoucí problém současného světa

Mít buclaté dítě bývalo donedávna snem všech rodičů. Buclatost byla většinu historie lidstva dobrým znamením. Předzvěstí přežití předpokládaných období nedostatku. Vyšší zásoby tuků v těle zvyšovaly šanci přežít infekční nemoci, nedostat tuberkulosu, dosáhnout dospělosti, založit rodinu a zplodit další generaci. Jen málokterým rodičům se jejich sen dokonale splnil. Jídla nikdy nebylo nadbytek, zato pohyb byl při zajišťování základních prostředků pro život naprosto nevyhnutelný. Pracovat museli všichni. Na práci se musely většinou jistou měrou  podílet i děti. Výdej energie byl dlouhodobě vysoký.Přívod energie se nejednou pohyboval na samé hranici přežití. Děti byly spíše hubené až vyzáblé než buclaté. Případná období nedostatku je vždy aktuálně ohrožovala na životě.

Život našich dětí dnes neohrožuje hlad a bída. Ohrožuje jej nedostatek pohybu a nadbytek potravy. Tuto zásadní změnu značná část rodičů dosud nezaznamenala. Výsledkem je obezita jejich dětí. Dlouhodobá pozitivní energetická bilance způsobuje ukládání nadměrného množství tuku v těle, mění průběh metabolických procesů, vede ke vzniku metabolického syndromu, diabetu typu 2, nemocím srdce a cév. Zdravotní problémy, které v nedávné minulosti postihovaly populaci až ve věku nad 60 let, budou zřejmě v blízké budoucnosti snižovat kvalitu života lidem středního věku. To povede ke kolapsu současných funkčních systémů zdravotního pojištění.

Děti snadněji než dospělí podléhají vlivům, které na ně v daném prostředí působí. Nemají ještě plně vyvinutou schopnost domyslet důsledky svého chování. Pokud se dostanou k chutné stravě, dopřejí si jí do sytosti. Dospělý snadněji pochopí, že nadměrný přívod energie povede k tloušťce a konzumaci stravy včas omezí. Neschopnosti dětí omezovat stravu využívá agresivně reklama potravinářského průmyslu. Snaží se konzumaci konkrétních, většinou přeslazených potravin, spojovat se zábavou, legrací, potěšením. A děti pak od rodičů dané produkty úspěšně vyžadují. Případně si je zakoupí za peníze, které od rodičů dostanou na jiné účely. Na rozdíl od minulosti dnes nejsou děti většinu dne pod dohledem dospělých. Rodiče mají minimální kontrolu nad způsobem stravování vlastních dětí.

Obezita dětí se zvyšuje rychlým tempem.  Podle statistik se od roku 1971-1974 zvýšil počet obézních dětí v USA z necelých 5% na ohromujících 18%, tedy téměř čtyřnásobně. Zatímco v roce 1971 bylo buclaté jedno z dvaceti dětí, dnes je boubelaté každé páté dítě. Stav v ostatních průmyslově vyspělých zemích je podobný. Obyvatelé České republiky patří k nejtlustším v Evropě. Měli bychom se proto obezitou obecně, a obezitou dětí zvlášť, zabývat velmi intenzivně. Chyby, které v tomto směru dnes děláme, přinesou nesmírné finanční i sociální škody v budoucnosti. V poměrně blízké budoucnosti.

Co tedy dělat s buclatými dětmi a tlustými dospívajícími? První myšlenky vedou k omezení stravy. Děti by měly držet dietu. Méně jíst. Přivést do těla méně energie. To je ale velmi nesprávný až nebezpečný závěr. Děti v období růstu potřebují dostatek energie a optimální množství biologicky cenných látek. Pokud omezíme energetickou hodnotu stravy, dodáváme obvykle do organismu i méně vitamínů a minerálů. Děti mají hodně jíst. Prospívá jim to. Strava však musí být sestavena tak, aby přiváděla do těla minimum “prázdných kalorií”. To jest energie, která není doprovázena vysokým množstvím vitaminů, minerálů, vlákniny a stopových prvků. Strava, kterou dnes konzumují naše děti, je energeticky hutná, ale biologicky chudá. Děti jsou tlusté a zároveň podvyživené!

Přesto, že se o dětské obezitě v posledních letech hodně mluví a píše, stav dětí se nejen nelepší, ale je každý rok podstatně horší. Některé státy USA se pokouší vytvořit sociální systémy, které mají obezitu dětí snížit. Jsou ale většinou nesmírně nákladné a neúspěšné. Ukazuje se, že základní problém je v rodině. Přesněji řečeno v rodičích. Ti neberou stále obezitu dětí vážně. Domnívají se, že jejich boubelatí andílci během dospívání automaticky zhubnou. To je ale hrubá chyba. Jednou vzniklá obezita se nesnadno odstraňuje a snadno se vrací. Představuje riziko na celý život. Proto je nutné vzniku dětské obezity předcházet.

Ale jak? Nad tím se zamysleli vědci z University Yale pod vedením Dr. Mary Savoye. Realizovali roční výzkum, v němž porovnávali různé přístupy k eliminaci obezity dětí. Posuzovali, jak jednotlivé přístupu ovlivňují hodnotu BMI, množství tuku a citlivost tkání vůči insulinu. Do výzkumu bylo zařazeno 209 obézních dětí (jejichž BMI se pohyboval nad 95 percentilem pro jejich věk) ve věku 8-16 let. Děti byly rozděleny do dvou skupin. Jedna, označená jako “Bright Bodies Program” (BBP), byla považována za výzkumnou. Děti, zařazené do BBP skupiny, navštěvovaly Universitní Centrum dvakrát v týdnu a věnovaly se pod vedením odborníků vždy 50 minutovému cvičení (hry, sporty). K tomu vždy patřilo 40 minut informací o zdravé výživě a změnách chování s cílem dosáhnout dlouhodobou energetickou bilanci. Navíc byly děti povzbuzovány k tomu, aby cvičily doma další tři dny v týdnu. Druhá skupina, považovaná za kontrolní,  dodržovala standardní program kliniky pro léčbu obezity. Děti dostaly pouze  jednorázově rady, kterými se měly  v následujícím roku  řídit.

Výzkumní pracovníci se s dětmi ve skupině BBP scházeli jednou za 14 dní. Děti byly při setkání váženy, a to  každý týden prvních 6 měsíců a jednou za 14 dní druhých 6 měsíců výzkumu. Měřena byla tělesná hmotnost, množství tuků a resistence vůči insulinu. Na konci výzkumu byly shledány mezi oběma skupinami následující rozdíly:

  • děti v kontrolní skupině nabraly za rok v průměru 7,7 kg, ve skupině BBP nabraly za téže období pouhých 0,3 kg
  • BMI (Body mass Index) se u kontrolní skupiny zvýšil o 1,6 bodů, u BBP skupiny došlo k poklesu hodnoty BMI o 1,7 bodů
  • množství tuků se u kontrol zvýšilo o 5,5 kg, naopak u BBP skupiny pokleslo o 3,7 kg
  • citlivost tkání vůči hormonu insulinu se zvýšila u kontrolní skupiny o 0,9 jednotek, u BBP skupiny poklesla o 1,52 jednotek
  • všechny rozdíly mezi sledovanými skupinami byly statisticky významné

Odborníci hodnotili výsledky výzkumu jako významné. Na druhé straně konstatovali, že náklady na podobné sledování a ovlivňování chování dětí jsou vysoké a nelze tedy tímto způsobem řešit otázky obezity dětí v celé společnosti. Poukázali na velký význam rodiny při regulaci vztahu dítěte k pohybu a stravě. Rodiče musí včas zaznamenat markery nadváhy a obezity a ihned jednat. Vést děti ke změnám jejich postojů a návyků ke stravě a cvičení. Pokud rodiče nemají dostatek znalostí v těchto oborech, měli by se obrátit na odborníky. Těmi jsou osobní trenéři, fitness konzultanti, případně odborníci v otázkách výživy.

Vychováváme odborníky v oblasti fitness. Předáváme jim znalosti o diagnostice, sestavování individuálních cvičebních programů a o vlivu stravy na zdraví a výkonnost. Připravili jsem pro praxi mnoho velmi kvalitních odborníků. Jde jen o to, aby jejich znalosti využívali lidé, kterým mohou správné informace významně zkvalitnit život. Rodiče, kteří mají doma obtloustlé dítě a neví, jak snížit bezpečně jeho hmotnost, se mají na tyto odborníky obracet. Výsledky výše uvedeného výzkumu opět potvrdily, že změna chování je základ změn hmotnosti. Bez osobní spolupráce s odborníkem je šance na trvalé  snížení hmotnosti mizivá.

Každá rada něco stojí. Musíme odborníkům zaplatit za jejich práci. Pokud se rozhodneme šetřit, může náš přitloustlý potomek zemřít již ve středním věku na infarkt, přijít vinou diabetu o zrak, dolní končetiny nebo být závislé na dialýze. Obezita je nenápadný, ale nesmírně nebezpečný stav. Pokud jej podceníme, může to  nás nebo naše milé přijít draho.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. CHAN, KM., MICHELI, LJ. (1998): Sports and Children. Champaign, Human Kinetics.
  2. CHEUNG, LWY., RICHMOND, JB. (1995): Child, Health, Nutrition and Physical Activity. Champaign, Human Kinetics.
  3. Chakravarthy. MV. Booth, FW. (2004): Eating, exercise, and "thrifty" genotypes: connecting the dots toward an evolutionary understanding of modern chronic diseases. In.: Journal of Applied Physiology 96:3-10.
  4. CLAIN, MR., HERSHMAN, EB. (1989): Overuse injuries in children and adolescents. In.: Phys Sportsmed, 17:9, Sept 89, str. 111 – 123.
  5. SAVOYE, M. et al. (2007): Effects of a Weight Management Program on Body Composition and Metabolic Parameters in Overweight Children: A Randomized Controlled Trial.” JAMA. 297:2697-2704.
  6. SMITH, M. (2007): Exercise and Nutrition Outweigh Diet in Childhood Obesity. In.: MedPage Today, 26. červen.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Základy hráze proti obezitě selhávají

Stránka fitnet se zabývá otázkami vytvoření a udržení štíhlé postavy, prevencí obezity a na ní navazujících metabolických poruch. Tyto poruchy vedou ke vzniku a rozvoji chronických neinfekčních chorob. Donedávna byly...
více...
Základy hráze proti obezitě selhávají

Aktivitystat

Jistě jste slyšeli výraz „termostat“. Je přiřazován přístroji, jehož smyslem je udržovat v daném prostředí stálou teplotu. Jakmile například v místnosti poklesne teplota pod předem nastavený bod, zapne přístroj topení....
více...
Aktivitystat

Obézní matky a obézní děti

Ženy mají od přírody obvykle méně svalů a větší množství zásobních tuků, navíc nejsou povzbuzovány k činnostem silového charakteru, je na ně cílena větší část stravovací reklamy v televizi, obvykle mají sedavé...
více...
Obézní matky a obézní děti