• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Ženy, svaly a kosti

O kosti se během života až zase tolik nestaráme. Bereme je jako samozřejmost a dokud si nějakou tu kost bolestivě nenarazíme nebo nezlomíme, o stav opory měkkých tkání těla neprojevujeme nejmenší zájem. Nebavíme se o něm se sousedy a nelámeme si hlavu otázkami jeho aktuálního stavu. Děláme chybu. Mnozí chybu nesmírně vážnou. Ohrožující sám život.

Kosti jsou velmi dynamickou, živou tkání. Upínají se na ně svaly, chrání citlivé orgány, například mozek, srdce nebo plíce, navíc představují nenahraditelnou zásobárnu významného minerálu vápníku. Stav kostí není jednou pro vždy dán. Mění se v závislosti na tom co jíme a jak se zatěžujeme. Do zhruba třiceti let se kosti vytváří a budují. Spíše jich přibývá než ubývá. Po dosažení individuálního vrcholu na začátku střední části života kostní hmota soustavně mizí. Jinak řečeno, procesy odbourávání kostní tkáně převládnou nad procesy její tvorby. Je to přirozený proces  doprovázející stárnutí. U žen se pak v období ukončení reprodukční fáze života tempo ztrát minerálů z kostí podstatně zrychlí.

Snížené množství kostní tkáně vede ke vzniku osteopenie a osteoporosy. Kosti obsahují méně minerálních látek, stávají se křehčími a náchylnějšími ke zranění. Podle údajů z USA má 50% žen ve věku nad padesát let nebezpečně nízké množství kostní hmoty. Osteoporosa ohrožuje v nejprůmyslovější zemi světa 8 milionů žen (a 2 miliony mužů). Odborníci předpokládají, že v roce 2010 bude v USA trpět osteopenií 26 milionů žen a osteoporosou 9 milionů žen ve věku nad 50 let.  Je nutné si plně uvědomit, že zlomeniny osteoporosou oslabených kostí vedou ke zvýšenému počtu invalidity a předčasných úmrtí.

Každý rok si občané USA způsobí pádem zhruba 1,5 milionu zlomenin kostí. Z toho u 90% zlomenin hraje významnou roli osteoporosa. U jedné ze dvou žen a u jednoho ze čtyř mužů mají takové zlomeniny negativní následky celý zbytek života. U klasické ženy je riziko život ohrožující zlomeniny kosti stehenní vyšší, než souhrnné nebezpečí vzniku a rozvoje rakoviny prsu, dělohy a vaječníků.

V posledních letech se hromadí důkazy o tom, že řadu potíží, které negativně ovlivňují náš život, si způsobujeme do značné míry sami - zvoleným způsobem života. Platí to zvláště v případě osteoporosy a na ni navazujících život ohrožujících zlomenin. Kost  je živá tkáň, citlivě reagující na změny vnějšího prostředí. Pokud většinu dne sedíme za volantem, v kancelářské židli před monitorem počítače nebo v křesle u televize, naše svalstvo nepracuje. Jinak řečeno “nevytváří tahem za kosti pohyb těla jako celku nebo jeho jednotlivých částí”.

Automatický pilot organismu se proto rozhodne snížit množství svalstva. Slabé svaly nemusí být upnuty na silné kosti. Proto logicky nastává i oslabování kostní tkáně. Slabé svaly neumožňují ideální koordinaci pohybů. Jsme nemotorní a nestabilní. Odtud je to jen krůček ke ztrátě rovnováhy a pádu. Při pádu se slabá kost zlomí. Ležíme v nemocnici, náš pohyb se omezuje na absolutní minimum. Dochází k dalšímu oslabování svalů a tempo ztrát kostní tkáně se zrychluje. Dostáváme se do negativního bludného kruhu. Pokud se z něj nedostaneme. předčasně zemřeme

Jak předejít potížím s kostmi ve vyšším věku? Jistou roli hraje strava. Celý život musíme dbát na dostatečný přívod vápníku, nejlépe konzumací mléčných výrobků. Měli bychom se vyhýbat zlozvykům, které nás okrádají o kosti - držení diet, kouření a nadměrné konzumaci alkoholických nápojů.

Rozhodující je však podle mého přesvědčení pohybová aktivita. Miliony let byl pohyb povinný. A značně náročný. Ženy se podílely na pracích, které bychom podle dnešních kritérií zařadili do kategorie “velmi těžké”. Jejich svaly byly většinu života plně využívány. Proto byly silné. Silný sval musí být upnut k silné kosti. Jinak by vytrhl při tahu tu část kosti, k niž je uchycen. To se v praxi nestává. Automatický pilot našeho těla pečlivě dbá na udržení rovnováhy mezi silou svalu a kostí. A automatický pilot se řídí požadavky vnějšího prostředí.

Z našeho vnějšího prostředí ale požadavky na práci svalů již celá desetiletí značnou rychlostí mizí. Máme tedy dvě možnosti. Vřadit zmizelé podněty do života záměrně, vědomě a uměle. Chodit do fitcentra a zatěžovat jednotlivé svaly pomocí posilovacích přístrojů, činek a kladek. Nebo nechat svaly a kosti bez podnětů. Přihlížet jen bezstarostně jejich oslabování. Pak jednoho dne upadneme a zlomíme si kost. Ležíme v nemocnici a zlomeninou vynucený nedostatek pohybu navozuje život ohrožující oslabování celého organismu. Jsme ve slepé uličky, ze které se bez pomoci nedostaneme.

Cvičení ve fitcentru představuje v dnešním životě racionálně přijatou kompenzaci negativních změn podmínek života. Kdo to nepochopí, zaplatí nesmírnou cenu. Dříve nebo později. Pokud se rozhodneme zahájit cvičení ve fitcentru, musíme buď dobře vědět, jak správně cvičit, nebo si musíme zaplatit služby osobního trenéra nebo fitness konzultanta. Tito odborníci nás naučí cvičit. Stejně jako nás naučí učitel v autoškole řídit osobní automobil. Když umíme jezdit, jezdíme jistěji a bezpečněji. Když umíme cvičit, stává se náš život kvalitnějším a bezpečnějším.

Určujeme si sami cestu životem. Nevjedeme do slepé uličky!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat