Pro diabetiky je výhodné posilování

Před mnoha lety jsem diskutoval na jedné vědecké konferenci s dalšími účastníky o diabetu. Vyslovil jsem názor, že pro diabetiky je vhodné posilování. To jsem si ale dost naběhl. Ostatní diskutující, většina z nich lékaři, se do mne pustila a to, co mi řekli, jsem si za rámeček nedal. Snažil jsem se bránit, argumentoval jsem citacemi ze zahraničních publikací a časopisů, ale bylo mi to platné jako mrtvému zimník. Odcházel jsem z jednání velmi rozmrzelý. Něco podobného jsem si zažil, když jsem se účastnil jednání tělovýchovných lékařů jihomoravského kraje. Moje vystoupení o prospěšnosti posilování pro seniory bylo lékaři dost razantně kritizováno a hrubě odsouzeno.

Časy se mění. Od roku 1994 jsem získával stále více informací, které podporovaly jak názory o pozitivním vlivu posilování na seniory, tak i na diabetiky. V učebních textech, které dáváme studentům našeho kurzu “Instruktor fitness”, máme na téma posilování seniorů celou samostatnou kapitolu a v části o vlivu tělesné zátěže na zdraví je rozsáhlá sub-kapitola o cvičení diabetiků. V obou případech doporučujeme posilování jako významný faktor intervence.

Diabetes je nemoc, která postihuje stále více osob středního a staršího věku ve všech průmyslově vyspělých zemích světa. V USA vypočítali, že touto závažnou poruchou metabolismu cukrů trpí zhruba 12,2 milionů osob ve věku nad 60 let. Počty diabetiků přitom neustále stoupají a odhaduje se, že v roce 2050 postihne diabetes jednoho ze tří Američanů. Již před mnoha desetiletími si lékaři všimli toho, že lidé pohybově aktivní mají nižší riziko onemocnění touto chorobou a že pokud již u někoho nemoc propukne, je snadněji kontrolována změnami stravy a úpravou tělesné zátěže než léky.

Dlouho se ale jako vhodná pohybová aktivita uváděla aerobní zátěž. Při ní odebírají pomalá svalová vlákna z krevní plasmy glukosu a tím se snižuje její kumulace a požadavek na akci insulinu. Diabetikům se podle podkladu z roku 2008 doporučovala zátěž nejméně 150 minut středně intenzivní zátěže nebo 75 minut intenzivní aerobní zátěže za týden, příčemž mezi dvěma zátěžemi neměl být větší rozestup jak 48 hodin. Dnes však lékaři přiznávají, že tato doporučení jsou nedostatečná. Starší lidé, kteří trpí diabetem typu 2 nejčastěji, obvykle nemají dostatečnou úroveň zdatnosti, aby byli schopni zvládnout intenzivnější formy aerobní zátěže. Navíc má většina seniorů nějaké problémy s mobilitou - bolí je klouby, mají oslabené svaly dolních končetin, trpí revmatem atd.

Proto se v USA sešli odborníci, aby posoudili zkušenosti s doporučením z roku 2008 a případně navrhli úpravy. Shodli se na tom, že kromě chůze je nutné doporučit diabetikům i další formy aerobní zátěže, napříkad jízdu na stacionálním kole. Hlavní změnu však představuje doporučení posilování. To bylo v minulých doporučeních jen navrženo jako neplnohodnotná náhrada aerobní zátěže. Nyní ale lékaři jasně říkají: “Posilování oddaluje pokles svalové tkáně (sarcopenii), který obvykle doprovází stárnutí a který působí velmi negativně na diabetiky. Svaly jsou hlavním odběratelem glukosy z krve, dělají si největší zásoby glykogenu. To znamená, že čím méně máme svalů, tím nesnadnější je regulovat hladinu krevní glukosy” (Hanc, 2011).

Pokud přijmeme nějakou stravu, musí ji tělo zpracovat, tj. přeměnit jednotlivé makroživiny na jejich základní složky - glukosu, aminokyseliny a triglyceridy. V případě, že jsme jednorázově přijali více sacharidů, dojde k podstatnému zvýšení hladiny glukosy v krvi. To je pro organismus nevýhodný stav, který jej ohrožuje. Proto slinivka břišní uvolňuje hormon insulin a ten zajišťuje rychlé ukládání glukosy do tkání. Největšími odběrateli glukosy jsou svaly. A ve svalech si největší zásoby glykogenu dělají rychlá glykolytická vlákna. Ta se ale v procesu sarcopenie nejdříve a nejrychleji ztrácí. Čím méně máme rychlých svalových vláken, tím nižší je odběr glukosy z krve, tím vyšší je i riziko vzniku diabetu.

Diabetikům se léta doporučovala jako ideální aerobní zátěž. Ta ale nedokáže ani zastavit, ani zpomalit ztrátu rychlých svalových vláken. Můžeme denně chodit pět hodin, naše rychlá vlákna tím nezatížíme. Tuto významnou část svalů zapojuje mozek do činnosti až v okamžiku, kdy je zátěž vysoká, zhruba na hladině, převyšující 75% možnosti zatíženého svalu. Do tohoto spektra zátěže se v dnešním světě prostě nedostáváme. Proto přibývá osob trpících sarcopeníí, proto přibývá obézních, proto přibývá diabetiků. Ztráta rychlých svalových vláken je pro naše zdraví devastační.

Proto nové “Oficiální stanovisko” (Position Stand), které koncem roku 2010 vydala nejvýznamnější tělovýchovně-lékařská organizace ACSM ve spolupráci s Americkou diabetickou organizací, přináší zásadní změny doporučení cvičení pro diabetiky. Mírně se odklání od aerobní zátěže a zvyšuje důraz na posilování. Doporučuje 150 minut aerobní zátěže mírné intenzity týdně. Neklade již takový důraz na intenzivní aerobní aktivitu, kterou většina diabetiků nebyla schopna bezpečně provozovat. Doporučuje naopak důrazně dva až tři posilovací tréninky týdně. Před zahájením takového programu doporučuje poradit se s odborníky v oblasti fitness - s osobními trenéry.

Lékařská věda je neskutečně konzervativní. Jednou zaujatá stanoviska se v ní nesnadno mění. My na stránkách fitnet a v našich kurzech již více jak dvacet let doporučujeme to, na co přišli “lékaři” až v roce 2010. Když dnes přijede průměrný občan do ordinace lékaře, většinou kromě léků nic jiného nedostane. Lékaři neradi doporučují cvičení, a pokud se již o něm zmíní, jsou jejich výroky velmi vágní . Chovají se tak proto, že v případě zranění nebo zhoršení stavu pacienta nechtějí riskovat soudní spory. Proto  raději pohyb nikomu nedoporučují.  Vypadá to v poslední době tak, že lékaři chtějí vydělat hodně peněz, ale neriskovat.

Proto nečekejte, že vám cvičení doporučí a řádně vysvětlí lékař. Obraťte se na odborníky v oblasti fitness.


LITERATURA:

  1. HANC, J. (2011): A New Prescription for Diabetes. Exercise guidelines to help fight the disease. In.: AARP Bulletin | February 1.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Poradenství může zabránit vzniku diabetu

Podle názoru Světové zdravotnické organizace WHO žijeme v „obesogenním“ prostředí. Vinou výrazného nedostatku pohybu a chronického nadbytku potravy, charakterizujících převažující životní styl dneška, dochází u většiny…

Více informací

Způsob života a diabetes

Základní stavební složkou organismu je buňka. Naše tělo se skládá z několika miliard buněk. Každá buňka potřebuje udržovat stálé vztahy s vnějším prostředím. Musí z něj získat vodu, energii a biologicky cenné látky,…

Více informací

Obezita , diabetes, pohyb

Obézních na světě neustále přibývá. V posledních letech přitom zaznamenaly nejvyšší nárůst počtu obézních země, v nichž donedávna lidé umírali hladem (Delpeuch et al., 2009). V průmyslově vyspělých zemích jsou dnes…

Více informací