Cvičení a artritida

Dlouhodobě zastávám názor, že cvičení je pro mladé a zdravé lidi vhodné, pro lidi staré, nemocné a oslabené pak naprosto nezbytné. Mladí lidé většinou cvičí pro zábavu či potěšení, soutěží, porovnávají své síly. Lidé staří, nemocní nebo oslabení musí cvičit pro udržení základních funkcí organismu. Většina vědců se shoduje v tom, že slabost stáří není ani tak důsledkem vlastního, nezastavitelného procesu stárnutí, jako spíše důsledkem nevyužívání aktuální kapacity jednotlivých systémů organismu. Jak říkají Angličané “Use it or lose it”. Tedy “Co nepoužíváme, to ztrácíme”.

Vědecké výzkumy prokazují, že chronické neinfekční choroby jsou především důsledkem nedostatku pohybu a nadměrné konzumace energie. Kdo chce snížit riziko vzniku nemocí, musí do svého denního režimu denně vřadit fyzické stimuly určité intenzity. V tomto směru nezáleží na tom, zda jsme zdraví nebo nemocní. V každém okamžiku života se buď zlepšujeme, nebo zhoršujeme. Pokud se nedostatečně zatěžujeme, přizpůsobuje tělo svoji kapacitu směrem dolu. Pokud se vhodně zatěžujeme, kapacita systému se zvyšuje.

Artritida postihuje stále větší počet obyvatel. Dnes žijeme v průměru o třetinu déle v porovnání s lidmi, narozenými na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Průměrná délka života se ze 47 let ( v roce 1900) zvýšila na téměř osmdesát (v roce 2000). Čím déle žijeme, tím větší je pravděpodobnost, že se u nás rozvine některá z chronických nemocí. Tyto choroby nás nezabijí během několika dnů nebo týdnů. Můžeme s nimi žít celá desetiletí. Snižují však podstatně kvalitu života. Přináší bolest a potíže.

Čím méně se pohybujeme, tím rychleji tyto nemoci postupují, tím více léků musíme konzumovat, tím nižší je naše zdatnost a výkonnost. Ztrácíme samostatnost, musíme spoléhat na pomoc společnosti. Přitom u většiny nemocí není strmý pokles zdatnosti nezbytný. Pokud vhodně cvičíme, řada tělesných funkcí nejen neklesá, ale naopak se zvyšuje.

Z tohoto pohledu zní smutně výsledky výzkumu, podle nichž lidé s artritidou cvičí podstatně méně, než průměrní Američané. Ve studii Centra pro kontrolu nemocí a prevenci v Atlantě, bylo sledováno 27 tisíc nemocných. Přestože předchozí výzkumy prokázaly, že cvičení u postižených artritidou snižuje bolesti a předchází problémům s pohyblivostí, doporučované množství pohybu dodržovalo dlouhodobě necelých 30% nemocných. Za vhodnou hladinu zátěže se považovalo 30 minut středně namáhavé aktivity, například rychlejší chůze, nebo 20 minut intenzivnějších cvičení většinu dní v týdnu.

Výzkum prokázal, že ohromujících 40% nemocných necvičí vůbec. Jejich stav byl také nejvážnější a nejrychleji se zhoršoval. Lékaři u nich označili za základní příčinu špatného zdravotního stavu nikoli vlastní nemoc, ale především pohybovou pasivitu. Čím méně se sledovaní lidé pohybovali, tím rychleji se stav kloubů zhoršoval, navíc se přidávaly poruchy stavu srdce a cév.

Za velmi prospěšnou aktivitu pro nemocné s artritidou se považuje posilování. Umožňuje citlivě nastavit zátěž tak, aby respektovala aktuální stav zdraví. Již během studií na Karlově Universitě jsem si v “Anatomii” autorů Fleischmanna a Lince všiml věty: “Jednou z funkcí svalu je svým klidovým napětím udržovat optimální vztahy v kloubu”. Pokud necvičíme, svaly atrofují a nárazy, které za normálních okolností kontrolují, se přesouvají na kloubní chrupavku, vazy a kloubní pouzdro. Tím se urychluje devastace kloubu.

Většina nemocných obhajovala svoji pohybovou pasivitu strachem z toho, že cvičení jejich stav ještě zhorší. Proto vědci doporučují, aby byla zahájena rozsáhlá kampaň, objasňující význam pohybu v prevenci, kontrole a léčbě artritidy. Podle ověřených zdrojů cvičení snižuje bolest v postižených kloubech. Pokud nemocný dokáže překonat počáteční nepříjemné pocity, případně bolest provázející zahájení cvičení, jeho stav se během času podstatně lepší. A bolest ustupuje.

Domnívám se, že je nutné urychleně vychovat vyšší počet odborníků v oblasti cvičení. Klasická medicína nemá dostatek znalostí z oblasti sestavování individuálních cvičebních programů, zaměřených na prevenci a kontrolu nemocí. Tyto informace již více jak dvacet let předáváme na našich rekvalifikačních kurzech. Bližší informace najdete na stránce www.fitnet.eu.

Článek, přinášející výsledky výzkumu, byl publikován v květnovém čísle časopisu American Journal of Preventive Medicine v roce 2006.

ZDROJ:
Reuters Health (2006): Many people with arthritis skip exercise.
 

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006  PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Vitální tělo, vitální mysl

Jak stárneme, mění se nejen naše tělo, ale i naše mysl. Zhoršuje se pozvolna schopnost pamatovat si nové údaje, rychle reagovat na podněty, zaměřovat svoje aktivity na dosažení konkrétních cílů. Pokles duševní kapacity nás…

Více informací

Nebezpečné zkratky

Stárnutí je pozvolný, nenápadný, nezastavitelný proces. Probíhá u každého individuálním tempem. Individuálně se mění i stav jednotlivých orgánů a orgánových systémů těla. Někdo může mít dýchací potíže již…

Více informací

Cvičení prospívá nejen srdci, ale i mozku

Pokud čteme populární články o cvičení, vždy se na prvním místě zdůrazňuje jeho význam pro stav srdce a aerobní zdatnost. V posledních desetiletích se podstatně prodlužuje průměrná délka života mužů i žen a tak…

Více informací