Vliv rodičů na stravování dětí

Ještě zhruba před sto lety rozhodovali o stravě svých dětí výhradně rodiče. Většina populace žila na vesnicích v samostatných usedlostech. Každá usedlost sestávala z chalupy, stodoly, chlévů, polí, luk, případně lesů. V chalupě žila široká rodina - rodiče, prarodiče, neprovdané sestry případně bratři rodičů, kteří se neoženili nebo neodstěhovali do měst. A samozřejmě zde byly děti, obvykle 4-10 sourozenců. Lidé v jedné usedlosti pracovali jako tým, každý měl svoje úkoly, které automaticky přijímal a plnil. Ve vesnici obvykle nebyl žádný obchod, protože jednotlivé usedlosti byly soběstačné. Lidé v té době pěstovali dobytek, prasata, králíky, slepice a tedy i kuřata, husy, kachny. Rodina měla svoji vlastní mouku, mléko, máslo, sádlo, maso (z kuřat, králíků, případně zabíjačku), zeleninu i ovoce. Pokud došly potřeby pro vaření, například cukr nebo koření, zajel někdo do města a koupil množství, postačující na několik měsíců.

Kromě toho byla strava obohacována sezonními potravinami, včetně hub, mrkve, petržele, celeru, rajčat, okurek. Na polích nebo v prostoru usedlosti mezi obytným stavením a stodolou byly vysazeny ovocné stromy, proto se pravidelně strava obohacovala o jablka, hrušky, švestky, třešně, meruňky. Ovoce se zavařovalo a tak bylo dostupné i v zimě. Většinu roku pili všichni členové rodiny čistou vodu, která byla obvykle v předsíni jako v nejchladnější místnosti usedlosti v kýblu. Lidé si sami pálili i slivovici případně pokud pěstovali vinnou révu, měli i svoje vlastní víno. Na pivo se dalo zajít do hospody, která ale byla otevřena jen o víkendech.
Tato široká rodina se pravidelně setkávala u snídaně, obědu a večeře. Celý den matka případně jiná žena stála u velkých kamen a připravovala jídlo. Jedlo se u jednoho stolu. Doprostřed se postavila mísa s jídlem a každý člen rodiny si nabral na svůj talíř odpovídající množství připravené stravy. Každý viděl, kolik si může vzít tak, aby zůstalo jídlo i pro posledního, kdo si nabíral z mísy. Tím bylo automaticky bráněno přejídání. Jednalo se o jakousi veřejnou kontrolu množství stravy. Pokud se někdo snažil sníst více, než bylo obvyklé, narazil ihned na nesouhlas ostatních stolovníků. Po jídle se jednotliví členové rodiny opět rozešli po své práci. Další jídlo bylo opět společné. Pokud měl někdo hlad, mohl si jen ukrojit kus chleba nebo konzumovat ovoce resp. zeleninu.
Tato idylická atmosféra se v průměru minulého století totálně změnila. Počet lidí, živících se zemědělstvím prudce poklesl. Většina obyvatel žije dnes ve městech, obvykle v paneláku. Rodiny se atomizovaly. Dnešní klasickou rodinu tvoří otec, matka, jedno nebo dvě děti. Oba rodiče pracují. Ráno poměrně brzy odchází z bytu a vrací se navečer nebo pozdě odpoledne. Změnil se režim stravování. Rodiče obvykle snídají ráno ve spěchu doma, oběd mají v závodní jídelně, menze nebo jiné formě veřejného stravování. Jedinou denní stravou, u níž se rodina schází, bývá tak večeře. Protože ale rodiče mají řadu odpoledních povinností (třídní schůzky, nákupy, cvičení, návštěvy přátel, opravy bytu atd.), mnohdy se rodina nesejde ani u večeře.
V minulosti byli rodiče vzorem pro svoje děti a ty automaticky přejímaly jejich způsob života a konkrétně i způsob stravování. Děti v těch letech neviděly jiný způsob stravování, protože většinu dne a roku trávily v rodině. Dnes se naopak mohou rodiče stravovat zdravě, ale jejich děti velmi nezdravě. Jak vyplynulo z analýzy 24 vědeckých studií o vztahu mezi stravováním rodičů a dětí, způsob stravování dětí a rodičů se v poslední době liší mnohem více, než jak ukazovaly předchozí podobné výzkumy.
Dr. Youfa Wang, docent katedry mezinárodního zdraví na “John Hopkins University” dovozuje, že vliv rodičů na výběr stravy a trávení volného času je soustavně snižován reklamou, nabídkou supermarketu (z nichž mnohé závěrně umísťují vysoce energetické a nezdravé potraviny tak, aby je děti co nejvíce kupovaly), vliv spolužáků a konzumací většiny potravy mimo domov. Způsob stravování dětí a rodičů se tak stále více odlišuje, zvláště v citlivém období 6-18 let dětí (Bakalar, 2010).
Podle řady odborníků se na rostoucím počtu obézních dětí podílí nejvíce ztráta kontinuity mezi stravováním rodičů a dětí. Děti jsou vystaveny reklamám na nevhodnou stravu a to nejvíce v televizi. Ta uvádí reklamu na energeticky hutné sladkosti záměrně v době, kdy vysílá pořady pro děti, tj. při pohádkách a dalších pořadech pro děti. Je to velmi zákeřné a zdraví společnosti ohrožující jednání. Přesto se tímto jevem politici nezabývají.
Nakonec autoři výzkumů vyjadřují opatrný optimismus. Pokud rodiče věnují pozornost alespoň stravování dětí o víkendech, hovoří s nimi a vysvětlují jim jak se stravovat, aby zabránily nárůstu tukových zásob, v ledničce a spíži převažují zdravé potraviny, je možné děti ovlivnit natolik, aby nepodlehly současné “tsunami dětské obezity”.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

 Paed.Dr. Vladimír Kolouch, Ph.D  Kontrola Hmotnosti

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

 

Mohlo by vás zajímat

Ovlivněte pozitivně život svých dětí

V každém živém tvoru je zabudována tendence předat své geny další generaci. Mít potomky. Sám proces početí patří k nejpříjemnějším a nejhezčím, jaké tento svět nabízí. Potěšení, doprovázející proces početí, je…

Více informací

Nejde o tuk. Jde o zdatnost

V českém tisku se často píše o “nízké ekonomické gramotnosti” naší populace. Do roku 1989 jsme žili v uzavřeném světě, do kterého se jen zřídka dostaly nějaké nezkreslené informace o světě kolem nás. Žili jsme…

Více informací

Ženy a tělesná hmotnost

Výzkum postoje k vlastnímu tělu, realizovaný u 854 adolescentních dívek a mladých žen (Moore, 1988) prokázal, že 67% z nich bylo nespokojeno se svojí hmotností a 54% bylo nespokojeno s tvarem svého těla. Tato čísla odrážejí…

Více informací