Globesita

Množství tlustých lidí se na celém světě zvyšuje rychlostí, která překvapuje i odborníky. Již v roce 2003 označila Světová zdravotnická organizace šíření obezity termínem “pandemie”, který je v češtině vykládán jako “hromadný výskyt infekčního onemocnění lidí bez prostorového omezení” (Akademický slovník cizích slov, 1995). Následovaly iniciativy presidenta Spojených států a většiny medicínských společností zpomalit nebo zastavit sebezničující trend lidstva. Znemožnit nebo alespoň ztížit “sebevraždu vidličkou a nožem”. Vše se ukazuje být marné. Lidský organismus má dokonale propracované mechanismy ukládání zásobní energie. Nemá však stejně účinné mechanismy, zajišťující stálý, optimální energetický výdej.

Globesita je slovo, spojující dva termíny: globální a obesita. Protože se obesita šíří závratným tempem nejen v průmyslově vyspělých, tak zvaně “bohatých”, zemích, ale dnes i v zemích donedávna “chudých”, v nichž byla ještě před pár desítkami let běžná smrt hladem, můžeme mluvit o jejím globálním charakteru. Na konferenci v australském městě Sydney, na níž se sešlo více jak 2000 expertů v otázkách prevence a léčby obesity, důrazně zazněly hlasy, zdůrazňující zodpovědnost jednotlivých vlád podniknout pro zastavení šíření obesity stejně razantní kroky, jaké dělají proti nepoměrně méně akutní hrozbě - ptačí chřipce. Obesita je dnes mezinárodní metla, která může mít důsledky dokonce podstatně vážnější, než jakákoli rychle se šířící infekční choroba.

Na konferenci zaznělo, že dnes je na světě nepoměrně více lidí, ohrožených obesitou než hladem. Přitom na boj proti hladu jde z prostředků jednotlivých států i světových organizací nepoměrně více peněz. Peníze by dnes měly jít především na výzkum nemocí, jejichž výskyt je úzce vázán na nadměrné zásoby tuku v těle, jako jsou diabetes, metabolický syndrom, nemoci srdce a některé nádorové choroby. V minulosti postihovala obesita jen velmi malou část populace a navíc až ve středním nebo vyšším věku. Dnes se zdá, že obesita dětí může mít děsivé dopady na jejich budoucí život a to již v jeho střední části. Tato generace může umírat dříve, než generace jejich rodičů.

Konference poukázala na další problém, úzce související s globesitou. Je jím její ekonomický rozměr. Finanční břímě, které léčba nemocí, vyvolaných nebo uspíšených nadměrnými kilogramy tuku v těle, je nesmírné a globálně téměř nezměřitelné. Na světě dnes žije více jak jedna miliarda osob s nadváhou, z nich více jak 300 milionů spadá do kategorie obézní. Globálně se odhaduje počet obézních dětí ve věku pod pět let na 22 milionů a toto číslo každým dnem roste. V USA, vlajkové lodi západní civilizace, se od roku 1980 počet dětí a adolescentů s nadváhou ztrojnásobil (Surgeon General Report). Jen  pro porovnání, osob, zařazených do skupiny “podvyživené", je dnes na celém světě zhruba 800 milionů.

Globální šíření západního životního stylu, charakterizovaného konzumací nadměrného množství energie, tuků a sladkostí při současné extrémní pohybové pasivitě, následuje rychlé šíření důsledků tohoto nezdravého stylu života: nemocí srdce, hypertenze, mozkových příhod, některých typů rakoviny a deprese. Přestože obesita dnes postihuje více jak 6 osob z deseti, představuje nadměrný tuk na těle výrazné sociální stigma, které snižuje šance postižených uplatnit se plně ve společnosti.

Účastníci konference konstatovali, že snahy odborníků přesvědčit populaci o nezbytnosti kontroly hmotnosti totálně selhaly. Lidé dobře ví, že mají omezit přívod energie, snížit konzumaci tuků a cukru, jíst více ovoce a zeleniny a hlavně - více se hýbat. Jenže něco jiného je vědět a něco jiného chovat se podle toho. Lidé dnes spoléhají na to, že až si svým nezodpovědným přístupem ke stravě a pohybu zničí zdraví, humánní společnost se o ně štědře postará. V řadě zemí to dnes vypadá tak, že lidé, kteří cvičí a zdravě se stravují, musí pracovat do svých sedmdesáti a více roků. Z daní, které ze své práce společnosti odevzdají, spokojeně žijí lidé, kteří nezdravým způsobem života již v padesáti zdevastovali svoje zdraví a stali se invalidními.

Na konferenci se ozvaly hlasy, volající po razantních zásazích státu - navýšení cen nezdravých potravin, zvýšení plateb do zdravotního pojištění pro osoby s nadváhou nebo s nízkou  úrovní zdatnosti, snížení podpory státu v případě nemocí, jednoznačně zapříčiněných nezdravým životním stylem. Zdá se, že naléhavost těchto otázek se zvyšuje. Ještě před několika lety by se podobné požadavky setkaly s odporem a jejich hlasatelé by byli označeni za “asociální”. Extrémně rychlý růst nákladů na léčení obézních však ukazuje, že i humanita má své hranice.

Obecně se soudí, že pozornost je nutné soustředit na mladou generaci, protože její zdravotní stav ovlivní budoucnost celého lidstva. Pokud dojde na katastrofický scénář, bude za nějakých 30-50 let na zeměkouli ohromné množství nemocných seniorů, a o něco menší množství nemocných osob středního a mladšího věku. Bude zde přitom jen nepatrná hrstka těch, kteří budou schopni tvořit hodnoty. Zdrojů bude málo i pro ně, natož pro obě velké skupiny invalidů. Mladých a starých. Nastane humanitární krize nepředstavitelných rozměrů.

Na závěr několik zajímavých informací. Studie 73.000 dospělých dospěla k následujícím závěrům:

  • obézní ženy mají 12tinásobně vyšší riziko vzniku diabetu v porovnání se ženami štíhlými
  • obézní muži mají riziko vzniku diabetu 8krát vyšší než muži štíhlí
  • pravděpodobnost nezbytnosti totální náhrady kolenního kloubu je u obézních žen 12krát vyšší než u žen štíhlých
  • pravděpodobnost nezbytnosti totální náhrady kolenního kloubu je u obézních mužů 6krát vyšší než u mužů štíhlých
  • pravděpodobnost onemocnění obézních žen hypertenzí je 5krát vyšší ve srovnání se ženami štíhlými
  • pravděpodobnost onemocní obézních mužů hypertenzí je 6krát vyšší ve srovnání s muži štíhlými
  • nadměrná hmotnost těla vykazuje přímou souvislost s 37 ze 41 závažných nemocí u žen a s 29 z 41 nemocí u mužů

Z uvedených čísel si můžeme učinit představu nákladů na léčení v budoucích desetiletích.

V minulém století došlo k podstatnému prodloužení průměrné délky života lidí. Mnozí lidé se tímto sdělením nechali ukolébat a předpokládají, že delší život je jedním z dalších lidských práv. Musíme si jasně uvědomit, že uvedené prodloužení života je výsledkem poklesu kojenecké úmrtnosti, zlepšené prenatální a postnatální péče o matku a dítě, objevu léků proti infekčním nemocem, zlepšení výživy, zlepšení hygieny a zdokonalení znalostí v medicíně.

V tomto směru bylo dosaženo vrcholu. I kdyby od dnešního dne nezemřel v USA žádný člověk dříve jak v 50 letech, průměrná délka života by se prodloužila o pouhých 3,5 roků (ze 78,5 na 82,0). Pokud by dnes byly naprosto vykořeněny nemoci srdce, diabetes a všechny formy rakovin, průměrná délka života by se prodloužila na zhruba 90 let (ze současných zhruba 78 let) a nebyl by zaznamenán žádný výrazný vzestup počtu osob, kteří se dožili maximálního možného věku (122 let) (The President’s Council on Bioethics, 2003).

Prodloužení lidského věku dnes již není možné zajistit nějakými postupnými vylepšeními (antibiotika, očkování, operace atd.). V boji se starobou jsou podle „The President’s Council on Bioethics“ nejvýznamnější dva postupy:

  • zvýšení množství svalů (muscle enhancement)
  • zlepšení funkce mozku resp. paměti (memory improvement)

Z tohoto pohledu hraje posilování jak v prevenci obesity, tak i zvýšení kvality života klíčovou roli.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:

  1. The President’s Council on Bioethics (2003): Beyond Therapy. Biotechnology and the Pursuit of Happiness. Washington DC. 347 stran.
  2. WEAVER|, N. (2006): Globesity’ Crisis Could Overwhelm National Health Systems.
  3. WHO (2002): The World Health Report 2002 - Reducing Risks, Promoting Healthy Life. Geneva, World Health Organization 2002.
  4. WHO/FAO (2009): Diet, nutrition,  and the prevention of chronic diseases. Geneva, World Health Organization.
  5. WHO EUROPE (2000): CINDI Dietary Guide. ISBN 92 890 1183 1.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat


Syndrom TOFI

Již v sedmdesátých letech minulého století jsem při svých přednáškách na kurzech trenérů kulturistiky kritizoval tehdy silně propagovaný způsob hodnocení tělesné hmotnosti - Body Mass Index (BMI). V řadě publikací experti...
více...
Syndrom TOFI

Nesedět! Hýbat se!

Včera jsem na stránku fitnet.eu dal krátkou informaci o nejnovějším oficiálním stanovisku Americké společnosti sportovní medicíny (the American College of Sports Medicine - ACSM) ke cvičení zjevně zdravých dospělých občanů...
více...
Nesedět! Hýbat se!

V sázce není málo

Údaje o počtu obézních v naší zemi se liší. Záleží na zdroji, z nějž čerpáme. Ale radostné nejsou v žádném případě. Je zřejmé, že patříme k nejtlustším národům na světě. Důležitější než nějaká...
více...
V sázce není málo