• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Postava >

Pomohou proti obezitě léky?

Začátek třetího tisíciletí přinesl lidstvu nečekaný problém. Tím problémem je obezita. Nadměrné nakupení zásob energie v lidském těle. Energie uložená v podobě zásobního cukru glykogenu je jednoznačně omezená na zhruba 400-500 gramů. Bílkoviny se do zásob netvoří, tělo však v případě krajní nouze dokáže z aminokyselin svalů a tkání vytvářet cukry a ty použít pro energetické potřeby. Největší množství zásobní energie je uloženo v podobě tuků pod kůží v oblasti pasu a boků nebo v dutině břišní.

Vrstvy tuku neprospívají našemu vzhledu a škodí našemu zdraví. Přesto osob s nadměrnými zásobami tuků neustále přibývá. Ve většině průmyslově rozvinutých zemí postihuje obezita nejchudší vrstvy obyvatel. Lidé bohatší jsou obvykle štíhlí, protože si mohou dovolit kupovat kvalitnější stravu a najdou si čas na cvičení. V rozvojových zemích, v nichž donedávna představoval největší hrozbu hlad, patří k nejtlustším lidé bohatí. Přesto i v těchto zemích dnes již představuje obezita jednu z největších hrozeb pro zdraví obyvatel.

Vědci se shodují v názoru, že příčiny prudkého vzestupu výskytu obezity nemohou být genetické. Dnes máme v zásadě stejné genetické vybavení, jako naši předci, kteří se po této planetě pohybovali někdy před deseti až sto tisíci lety, tedy v období před rozvojem zemědělství. Lidé se tehdy živili lovem a sběrem. Denně se dlouhé hodiny pohybovali. Spektrum pohybu přitom zahrnovalo jak činnosti lehké, tak i středně náročné až krajně vyčerpávající. Činnosti energeticky nesmírně náročné, které z dnešního života nenávratně zmizely.

Mezi dneškem a minulostí je zásadní rozdíl ve složení stravy a v množství pohybové aktivity. Podle odhadu odborníků se naše strava shoduje se stravou dávných předků jen asi v 10%. Poklesla hlavně spotřeba čerstvého ovoce, zeleniny, zvýšila se konzumace tuků a jednoduchých cukrů. Lidé minulosti se více tělesně zatěžovali. Proto byli svalnatější, šlachovitější. Díky výhodnější kompozici těla měli podstatně vyšší hodnotu bazálního výdeje energie. Navíc se v jejich životě téměř zákonitě střídala období hojnosti s obdobími neřešitelného nedostatku. Pokud si tehdy někdo v dobách příznivých vytvořil vyšší zásoby tuků, v dobách nepříznivých o ně přišel. Díky nim ovšem ona zlá období přežil.

Dnes máme stravy dostatek až nadbytek. Přestože právě v těchto dnech a měsících po právu žehráme na výrazné zdražování potravin, není pro většinu obyvatel problémem nakoupit si dost nejen základních potravin, ale i pochutin. Lidé si domů vozí z nákupních středisek stravu v automobilech, protože takové množství zboží by v taškách nebyli schopni odnést. Nezbytnou součástí každé domácnosti je lednička, případně i mraznička, které jsou obvykle k prasknutí naplněné potravinami. Je nesnadné se v takovém prostředí omezovat a nedopřát si jídla po chuti. V jídle ale podle mého názoru hlavní problém současné epidemie obezity nespočívá. Problém je na druhé straně energetické houpačky. Proti životu našich předků se především podstatně snížila obecná hladina habituální fyzické zátěže. To má na energetickou rovnováhu dva zásadní dopady.

1. Prvním je negativní změna kompozice těla a na ni navazující postupný pokles chronické hladiny výdeje energie. Protože nevyužíváme svaly ve shodě s jejich genetickým nastavením, dochází v procesu sarcopenie k jejich ubývání. Čím méně máme svalů a dalších metabolicky aktivních tkání, tím nižší je i celková denní potřeba energie. Propad energetického výdeje může představovat 300-800 kcal denně. Osoby s nízkým množstvím svalů představují energeticky regulovaný systém, který potřebuje pro zajištění své existence málo makroživin. Pokud omezíme příjem makroživin (sacharidů, tuků a bílkovin), tělo nemá dost mikroživin (vitaminů a minerálů) a dochází k poruchám metabolismu. Pokud zvýšíme přívod makroživin, máme sice dostatek mikroživin, ale současně i nadbytek energie, proto tloustneme a tuk navozuje poruchy metabolismu. Pokud dovolíme, aby naše tělo ztratilo větší množství svalstva, jsme v pasti.
2. Druhým dopadem je snížená aktuální hladina výdeje energie. Když sedíme za volantem svého vozu, v kině, divadle, před obrazovkou televizoru nebo před monitorem počítače, naše svaly odpočívají, jejich energetické požadavky jsou mizivé. Odborníci odhadují, že se náš denní výdej energie aktivním pohybem snížil u mužů ze zhruba 60 kcal.kg^-1.den^-1 na 35 kcal.kg^-1.den^-1. U žen pak propadla hladina energetického výdeje ze 43 kcal.kg^-1.den^-1 na 32 kcal.kg^-1.den^-1 . 

Holá čísla toho moc neříkají. Zkusme tedy tyto údaje přepočítat. Muž o hmotnosti 75 kcal vydával v dávných dobách zhruba 4500 kcal za den. Dnešní muž stejné hmotnosti však vydá denně pouhých 2625 kcal. To představuje denní pokles výdeje o 1875 kcal. To je deficit na straně výdeje energie, který nejsme schopni kompenzovat jakýmkoli omezováním stravy. Za pouhý týden vydal dávný muž o 13.125 kcal a za jeden rok o 682.500 kcal více než muž dnešní. Pokud by dnešní muž při současném převažujícím pohybovém režimu jedl stejně jako muž dávný, na jeho těle by se za pouhý jeden rok uložilo více jak 70 kg tuku. Za deset let 700 kg.

Denní výdej energie u 60 kg vážící ženy klesl z 2580 kcal u ženy dávných dob na 1920 kcal u dnešní 60 kg vážící ženy. Pokud žena nechce tloustnout, denně musí přijímat v porovnání s ženou minulosti o 660 kcal méně energie. Za pouhý týden to představuje 4.620 kcal a za rok přes 240.000 kcal. Dnešní žena, konzumující stejné množství potravy jako žena minulosti, by za rok uložila pod kůží a kolem střev přes 20 kg tuku. Za deset let 200 kilogramů.

Naše přirozenost nás nabádá šetřit energií. Desetitisíce let tento přístup chránil cenné zásoby energie a zajišťoval tak přežití. Dnes je ale šetření energií nejen nesmyslné, ale životu nebezpečné. Jenže je v nás pevně zakotveno. Kde to jde, tam se posadíme nebo položíme. Odpočineme. Šetříme energií. Energií, která nám nejen nechybí, ale která nám silně přebývá, která hyzdí naší postavu a ohrožuje naše zdraví. Když někam jdeme, snažíme se jít nejkratší možnou cestou a tu si ještě někde zkrátit. Na sídlištích všude vidíme pěšinky v trávě, pěšinky vyšlapané obtloustlými obyvateli, kterým je líno udělat o sto kroků více cestou k autobusu, tramvaji nebo do obchodu. Šetříme podle vzorů našich předků energií. Energií, která nám na rozdíl od nich nejen nechybí, ale která nám přebývá, škodí a ohrožuje naše zdraví a život.

Obézní hledají způsob, jak snížit svoje zásoby tuku. Na prvním místě se pokouší o diety. Omezují přívod energie. Odpírají si stravu. Jenže to je předem ztracená bitva. Tělo je jako malé děcko. Nakonec si svoje téměř vždy vyvzdoruje. A tak většina diet končí nezdarem. Po jistém snížení tělesné hmotnosti následuje téměř zákonitě návrat k původní hmotnosti a obvykle i další malý nárůst nad ní. Po jisté době rezignace se obézní opět “nažhaví”, sežene si další dietu a cyklus “malé zlepšení - stagnace - pozvolný nárůst k původní hmotnosti - plus malá prémie jednoho kilogramu tuku navíc” se opakuje. Podle odborníků je toto cyklování hmotnosti pro zdraví větší hrozbou než stálá vyšší hmotnost.

V poslední době se počet obézních zvýšil natolik, že se stali cílovou skupinou pro obchodníky a podvodníky. Ti využívají jejich slabostí ke svému obohacování. Přímo se roztrhl pytel s různými neúčinnými přípravky na hubnutí. Člověk musí být tak trochu slabomyslný, aby se na tyto triky nechal nalákat. Jenže stejně jako lidé sází, věří i v zázrak v oblasti hubnutí. Naděje na výhru v loterii je sice mizivá, přesto si losy kupují statisíce lidí. Z jejich naivity až hlouposti se dobře živí skupiny chytráků. Stejně tak je výnosné vyrábět patáky na hubnutí.

Dnes se do této rvačky o prachy tlouštíků zapojují i silné farmaceutické společnosti. O překot se snaží vyrobit lék, který povede k poklesu množství zásobního tuku v těle člověka. Kdo se prosadí na trhu první, shrábne „pěkný balík“. A to je lákadlo, které silně potlačuje svědomí. Na trhu se již objevilo poměrně značné množství léků, které měly řešit problémy obezity. Po několika letech však musely být staženy, protože jejich dopady na zdraví byly velmi negativní. V devadesátých letech si získal oblibu lék proti obezitě Fen-phen, který se skládal ze dvou látek - fenfluraminu a phenterminu. Na trh jej uvedla firma „American Home Products“, nyní známá jako „Wyeth“. Po čase se ukázalo, že konzumenti léku trpí srdečními potížemi (poruchy funkce srdečních chlopní) a lék byl v roce 1997 zakázán organizací FDA a byl z trhu stažen. Na firmu Wyeth bylo podáno odhadem 50.000 žalob a odhaduje se, že bude muset na odškodném zaplatit 14 miliard dolarů.

To ovšem neodradilo další farmaceutické společnosti od hledání zázračného léku na důsledky přejídání a pohodlnosti. Firma „Sanofi-Aventis“ přišla vloni s lékem rimonabant, známým také pod názvem Zimulti a v Evropě pod názvem Acomplia. Ten oblivňuje buňky v mozku a snižuje tak chuť k jídlu. Nyní výzkumy prokázaly, že má tento lék velmi neblahý dopad na vyvíjející se mozek. Firma prohlásila, že lék nikdy nebyl zamýšlen pro konzumaci dětmi. Protože ale roste počet obézních dětí, je velmi pravděpodobné, že se k nim lék může dostat a jeho používání může nenávratně poškodit jejich mozek. Zodpovědní lékaři volají po stažení tohoto léku i z toho důvodu, že u zhruba 40% pacientů vyvolává psychické poruchy.

Další firma dodává na trh lék Alli, který blokuje absorpci tuků ve střevech. Někteří pacienti při jeho užívání mají ohromné problémy s trávením a vylučováním, navíc dlouhodobé užívání nepřineslo žádné přesvědčivé výsledky. Dalšími známými léky proti obezitě jsou sibutramine (Meridia), orlistat (Xenical a Alli) a Rimonabant. Sibutramine u většiny pacientů zvyšuje výrazně tlak krve a klidovou tepovou frekvenci. Orlistat, má závažné negativní vedlejší dopady na stav střev. Rimonabant (zatím není schválen v Americe a prodává se v Evropě) může u vnímavých jedinců vyvolávat nevolnost, úzkost, depresi a nespavost.

Omezování stravy a konzumace léků představují slepé uličky ve snaze kontrolovat tělesnou hmotnost člověka. Lidé si musí jasně uvědomit, že klíč k optimální hmotnosti mají ve svých rukou. Je jím kontrola výdeje energie. Zde musí každý na prvním místě zabránit ztrátám svalové tkáně. Sval je interaktivní orgán a reaguje na kvalitu a kvantitu podnětů vnějšího prostředí. Pokud svaly vhodně zatěžujeme, jsou výkonné a potřebují hodně energie. Pokud svaly nestimulujeme, dochází k jejich ztrátám a tím i k významnému poklesu denní potřeby energie. Abychom neztráceli svaly, musíme je cíleně zatěžovat a to v celé škále hladiny zátěže. Nejcennější je pro udržení funkčních svalů zátěž na hladině 75-85% jejich aktuální kapacity. Tuto zátěž nám spolehlivě zajistí jen cvičení ve fitcentrech.

Pokud cvičením ve fitcentru zajistíme vysokou funkčnost pohybového systému, můžeme jej bez obav užívat - můžeme chodit, běhat, jezdit na kole, plavat, lyžovat, hrát sportovní hry. Při těchto činnostech dosáhneme aktuálního zvýšení výdeje energie a přispějeme tak k zajištění energetické rovnováhy. Klíčem je ale vysoká hladina bazálního výdeje energie, a té v podmínkách současné civilizace dosáhneme jen posilováním.

Nevím, zda mám litovat lidi, kteří se ve snaze o udržení hmotnosti obrátili k dietám, práškům nebo jiným patákům. V dnešní době by měla být znalost zásad udržení optimální tělesné hmotnosti stejně samozřejmá, jako znalost čtení, psaní či práce na počítači. Stejně samozřejmé dnes mají být i znalosti o cvičení ve fitcentru. Kdo chce tyto znalosti získat, měl by se obrátit na odborníky v oblasti cvičení - osobní trenéry, fitness konzultanty, instruktory fitcenter. Tyto odborníky pro praxi připravujeme v našich kurzech.

Kdo se v dnešní době přejídá, nedostatečně se pohybuje a má ochablé svalstvo, nezaslouží podle mne soucit a lítost. Spíše si zaslouží opovržení.

 

---

LITERATURA:

1. DONOHOUE, PA, et al. (2008): Energy Metabolism and Obesity. Research and Clinical Applications. Totowa, Humana Press, Inc.
2. MOORES, S. (2008): Fat chance: A diet pill won’t make you thin. Weight-loss drugs don’t work by themselves. It takes real commitment. In.: MSNBC, May 2. 
3. MSNBC (2008): Diet pills may harm brain development. Study in young mice raises concerns about kids using weight loss drugs.

---

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009b  PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---