• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Základy hráze proti obezitě selhávají

Stránka fitnet se zabývá otázkami vytvoření a udržení štíhlé postavy, prevencí obezity a na ní navazujících metabolických poruch. Tyto poruchy vedou ke vzniku a rozvoji chronických neinfekčních chorob. Donedávna byly diagnostikovány metabolické poruchy převážně jen u dospělých ve věku nad padesát let. Dnes je lékaři nachází již u předškolních dětí. Opakujeme do omrzení na našich stránkách fakt, že hlavní příčinou těchto poruch u dětí je nedostatek pohybu a nevhodná strava. A to jsou faktory, které mají plně ve svých rukou rodiče. Proto se také vědecké bádání zaměřilo na to, jak tuto svoji novou roli rodiče zvládají.

V minulých stoletích se rodiče a hmotnost svých dětí nemuseli příliš zajímat. Jejich hlavním problémem bylo zajistit pro celou rodinu dostatek jídla. Pokud byl úrodný rok a jídla bylo dost, hmotnost celé rodiny se mohla mírně zvýšit. Po úrodných letech však v historii lidstva pravidelně přicházela léta neúrodná. A v nich hmotnost rodičů i dětí klesla. Rodiče se více obávali hubenosti svých dětí, protože ta mohla vést k tuberkulose nebo jiným závažným onemocněním. Tlusté dítě bylo naprosto výjímečné a nepředstavovalo pro rodinu žádný velký problém.

Dnes je však situace jiná. Děti jsou daleko samostatnější a nejsou v otázkách stravy jednoznačně závislé na rodičích. Obvykle dostanou peníze, aby si samy koupily přesnídávku či svačinu. Rodina se v týdnu setkává u jídla jen večere a to ještě ne každý den. Přehled rodičů o tom, co dítě jí, je minimální. Daleko závažnější je fakt, že se oproti minulým generacím dnešní děti podstatně méně pohybují. Nabídka pasivních forem trávení volného času se neuvěřitelně zvyšíla. Dnes o pozornost dětí soupeří stovky různých organizací, z nichž většina nejen nepodporuje aktivní pohyb dětí, ale neopak jej omezuje tím, že je “přiková” k sedadlu a “páni umělci” jim presentují nějakou (obvykle přitroublou) “zábavu”. Už by konečně stát měl začít kontrolovat tyto organizace, parazitující na mrzačení mladé generace.

Dítě, které se nedostatečně pohybuje a přijímá nadbytek energie, tloustne. Tloušťka, přes psychopatickou argumentaci různých organizací, obhajujících “práva obézních”, je nezdravá a navozuje stavy, které narušují zdatnost a zdraví dětí. Tloustnutí je proces. Dítě nepřijde jednoho dne domů ze školy a není o dvacet kilogramů těžší. Je to pozvolný proces, který je naštěstí v jeho průběhu možné kdykoli zastavit a zvrátit. Jen se musí chtít. Musí zde být nějaká hráz, která další posun k horšímu zastaví. Tou hrází jsou rodiče.

Jenže rodiče historicky naprosto novou roli nezvládají. Nedokáží přimět dítě ke zvýšení výdeje energie a k rozumnému přístupu ke stravě. Ještě před sedmdesáti lety, v průběhu druhé světové války a zhruba desetiletém období po jejím ukončení, byl hlavní problém obyvatel dostatečně se najíst. Dnešní děti nikdy neslyšely o potravinových lístcích, o svícení plynem, o frontách u malých obchodů. O hladu a bídě. O tom, jakým ternem bylo koupit mouku, mléko, vajíčka nebo máslo. O pomerančích a banánech se lidem mohlo jen zdát. Světem dnešních dětí jsou supermarkety, snažící se prodat co nejvíce. Obrovské obchody, nacpané jídlem a pitím pochybné kvality. Ale příjemné chuti, které je nesnadné odolat.

Děti jsou z hlediska konzumu stravy nejzranitelnější. Mají silnou tendenci přibližovat se k situacím příjemným a vyhýbat se situacím nepříjemným. Za příjemné považují sledovat televizi a konzumovat stravu. Proto také nenasytné supermarkety soustředí svoji reklamu na děti. Výzkumy prokázaly, že až 90% dětí zkusí během měsíce potravinu, jejíž reklamu zahlédli v televizi. Jako nepříjemnou považují děti námahu v jakékoli její formě. Protože mohou sedět u televize, počítače, mobilu, videa nebo nad zajímavými knihami, nic je do pohybu nenutí. Nemusí pomáhat rodičům s domácími pracemi, protože většina domácností je dnes plně automatizovaná (myčky nádobí, vysavače bez obsluhy atd.).

A tak dětí sedí a konzumují. A tloustnou. Musí to být rodiče, kteří zjistí změny tvaru těla dítěte a zahájí regulační intervence. Jenže rodiče v tomto směru selhávají. A to na celém světě. Řada samostatných výzkumů, prováděná v různých průmyslově vyspělých zemích, prokázala fakt, že většina rodičů nedokáže rozpoznat zvyšující se hmotnost svých dětí. Jedna studie, prováděná vědci v “Deakin’s Centre for Physical Activity and Nutrition Research” sledovala více jak 1.200 rodin, aby posoudila schopnost rodičů rozpoznat nadváhu svých potomků. Zjištění byla ohromující. Děsivých 89% rodičů dětí ve věku 5-6 let a 63% rodičů dětí ve věku 10-12 let si “nevšimlo”, že jejich dítě trpí nadváhou. Celkem podle další otázky 71% rodičů dětí ve věku 5-6 let a 43% rodičů dětí ve věku 10-11 let si naprosto nepřipouštělo, že jejich potomek může mít nějaký problém s hmotností. A to přesto, že o obezitě dětí a jejích neblahých dopadech na zdraví se píše v novinách, časopisech, mluví se o ní neustále v televizi i v rozhlese. Rodiče se tak stávají slabým místem boje proti dětské obezitě.

Vědce potěšilo jen zjištění, podle nějž jistá část rodičů, a to i těch, kteří nezaznamenali varovné změny hmotnosti u svých dětí, v praxi přistoupili k jistým intervencím, směřujícím ke kontrole hmotnosti. Nejčastěji se jednalo o vedení dětí ke cvičení, snížení konzumace “junk food”, omezování tučných a sladkých jídel a vedení dětí k vyšší konzumaci ovoce. Bohužel jen 10% rodičů se snaží zvýšit spotřebu zeleniny u dětí, omezují pití slazených nápojů a sledování televizních programů.

Doktorka Rona L. Levy, Ph.D. a její tým z “University of Washington” v Seattle a “University of Minnesota” sledovali vnímání hmotnosti dětí rodiči a jejich snahu zabránit vzniku obezity. I zde byla zjištění neradostná. Pouhých 13% rodičů dětí s nadváhou ve věku 5-9 let přiznalo, že je hmotnost dětí nevhodná. méně jak třetina pak uznala, že hmotnost jejich dětí může mít problémy s hmotností v dospělosti.

Další studie prokázala, že neschopnost rodičů rozpoznat nevhodnou hmotnost svých potomků není omezena jen na Ameriku. Srovnávala studie z Anglie. USA, Itálie a Austrálie. To jsou všechno země s vysokým výskytem obezity u dospělých i dětí. Hodnocení výsledků prokázalo, že v Anglii jen 1,9% rodičů dětí se zvýšenou hmotností a 17,1% rodičů dětí s nadváhou identifikovalo problém s hmotností a bylo ochotno s problémem něco dělat. Většina se však rozhodovala spíše pro pasivní formy kontroly hmotnosti, jako omezování stravy nebo omezování času, stráveného u televize.

O životě svých dětí rozhodují rodiče. Ovlivňují jejich přístup ke studiu, vedou je ke slušnosti k sousedům, dbají o to, aby byly čisté a slušně oblečené, rozhodují o tom jak se stravují a pohybují. Tyto role za ně nemůže převzít stát. V současném obesogenním prostředí musí rodiče zajistit zdravý tělesný vývoj, tj. vést děti k dostatečnému množství kvalitní pohybové zátěže. V tomto směru je nejvhodnější naučit děti správně posilovat a orientovat se v prostředí fitcentra.

Rodiče jsou hrází proti obezitě, metabolickým poruchám a na ně navazujícím chronickým onemocněním. Pokud rodiče tuto roli nezvládnou, bude život jejich dětí ohrožen již ve středním věku.

LITERATURA:

1. ScienceDaily (2007): Parents Fail To Recognize Their Children’s Weight. February 5.
2. ScienceDaily (2008): Parents Foster Significant Misperceptions Of Children’s Weight. October 13.
3. ScienceDaily (2009): Parents Failing To Recognize Their Children’s Risk For Obesity May Be Contributing To Epidemic. Mar. 19.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat