Malátnost z nečinnosti
Asi to sami znáte. Jsou dny, kdy ráno vstanete a hned se s chutí pustíte do naplánovaných úkolů. Jeden po druhém postupně během dne plníte. Skončíte večer a jste unaveni. Ale dobře unaveni. Máte příjemný pocit z naplněného dne. Únava vyplývá z vyčerpání zdrojů energie a naznačuje nám, že je nutné energii doplnit a vytvořit vhodné podmínky k obnově funkční homeostasy (stálosti vnitřního prostředí). Jakmile tělo obnoví svoje optimální vnitřní nastavení, dostaví se automaticky i chuť do další činnosti. Jednou jsme unaveni více, jindy méně. Potřebujeme odpočívat více nebo méně. Ale odpovídající odpočinek vždy vede k obnově stavu, který nám umožňuje účinně plnit všechny pro život nezbytné úkoly a povinnosti. Přitom nám zůstává i dost energie na zařazení nějaké formy záměrné fyzické stimulace (cvičení) do denního režimu.
Asi to znáte sami. Jsou dny, kdy vstanete a do ničeho se vám nechce. Usoudíte, že je “den-blbec” a že bude nejlepší nic moc nedělat. Den vypustíte. Děláte jen to absolutně nejnutnější. Takže většinu dne strávíte posedáváním a poleháváním, chozením od ničeho k ničemu. Čekáte, že se, jako vždy, tělo samo zotaví, že obnoví z nějakého vám neznámého důvodu rozladěnou homeostasu. A že se automatický vrátí vaše tradiční vitalita, chuť do práce a obecně do různých denních činností. Jenže odpočíváte den, dva, tři. A žádná tradiční vitalita se neobjevuje. Cítíte se spíše ještě slabší, malátnější a umořenějí než první den. Nemáte chuť do žádných činností, ani do habituálních, ani do záměrných. Jejich představa je vám dokonce protivná. A tak pokračujete v polehávání a posedávání i v dalších dnech. A čekáte, až se vše vrátí do původních kolejí. Předpokládáte, že se jedno ráno vzbudíte a s obnovenou chutí se vrhnete do práce. A že vše, co jste zanedbali lenošením, během chvilky doženete. Budete to opět vy - vitální a aktivní člověk.
Když je člověk zničeho nic unavený delší dobu, napadne jej, zda jej nezačíná sužovat nějaká choroba. Dnes si můžeme o zdraví a nemoci koupit spousty knížek, na Internetu jsou statisíce stránek, zabývajících se problematikou zdraví. Případně můžeme navštívit “obvoďáka” a nechat se vyšetřit. Jenže k doktorům se nikomu moc nechce. A tak se snažíme obnovit svoji vitalitu obvykle sami. První co nás napadne, je koupit si nějaké vitaminy. Jsme zpracovaní reklamami farmaceutického průmyslu a hledáme za každým tělesným rozladěním nedostatek nějakého významného prvku. Možná máme málo vitaminu C, vitaminu D, chromu nebo nám chybi jeden pikogram vápníku či molybdanu. Každý den na nás juká z televize reklama, na níž pohledná slečna radostně hopsá po místnosti. Její poněkud zmátořená kamarádka ji za to obdivuje. Nato pohledná slečna vytáhne odkudsi krabičku multivitaminů. V tu chvíli se zmátořená slečna rozradostní a začne také radostně poskakovat. O co tupější jsou tyto reklamy, o to více jim lídé věří. Soudím tak aspoň z toho, že za posledních dvacet let poklesla kvalita a přesvědčivost televizních reklam téměř na nulu. Sledovat a věřit jim mohou snad jen lidé, kteří úspěšně skončili školu v šesté obecné.
Koukám se v těchto dnech do knihy “Nutritional Concepts and Contraversies”, která vyšla v roce 2006. Mám i její dvě novější vydání z roku 2008 a 2011, ale v těch jsem si daného úseku textu nevšiml. Autoři uvádí: “I mírně snížená hladina železa v krvi způsobuje únavu a snižuje kapacitu pro fyzickou činnost a produktivitu. Mnohé symptomy deficience železa si snadno spleteme s motivačními problémy. Jak se sníží vinou nedostatku železa naše hladina energie, méně pracujeme, méně si hrajeme, pomaleji myslíme a hůř se učíme. Děti, trpíci nedostatkem železa, jsou neklidné, podrážděné, nechtějí nic dělat, ani si hrát, nejsou schopny soustředit svoji pozornost, učí se hůře než jejich vrstevníci. Některé symptomy, například podrážděnost, mizí s podáním železa do stravy. Jiné, napřiklad špatný výkon ve škole nebo v práci, mohou přetrvávat ještě dlouho po doplnění železa stravou”.
Když si v nějakém časopise nebo knize přečteme o dopadech deficience železa na naši vitalitu, dojdeme jistě k závěru, že nám doplnění železa prospěje a odstraní naši únavu a pohodlnost. Žijeme ve světě, v němž si dnes snad každý stěžuje na únavu a nedostatek energie. Přesto nesmíme dělat unáhlené závěry a rozhodnutí. Nadbytek železa má na naše zdraví stejně negativní vliv jako jeho nedostatek. Platí zde pravděpodobně stejný vztah jako v případě obezity. Obézní mají tendenci svádět své nadměrné zásoby tuků na nespecifikovanou poruchu endokrinního systému. Podle odborníků ale 99,9% obézních má svůj hormonální systém v dokonalém pořádku. Hormonální léčba by je spíše poškodila než by jim prospěla. Potřebují méně jíst a více se pohybovat. Navodit negativní energetickou bilanci nebo alespoň energetickou rovnováhu. Ale je pohodlnější dál se přejídat (absolutně nebo relativně), než najít účinné řešení stavu.
Autoři Sizer a Whitney navrhují ve své knize unaveným lidem jinou variantu korekce jejich stavu. “Doplňování železa většině unavených neprospěje. Pomoci jim ale může když vstanou z křesla nebo postele a jdou si zacvičit. Jen málo lidí si uvědomuje, že nedostatek pohybu v průběhu dnů, týdnů nebo měsíců je stejně vyčerpávající jako těžká fyzická práce. Čím méně se pohybujeme, tím více nás pohyb unavuje a tím vyšší únavu následně navozuje. Máme pro tento stav specifický termín “malátnost z nečinnosti - sedentary inertia” (inertia = setrvačnost, netečnost, neschopnost pohybu, bezvládnost, nečinnost, liknavost, lhostejnost, ochablost, nehybnost, malátnost......).
Když se cítíme unaveni, slabí a apatičtí, je to znakem toho, že něco není v pořádku. Není to ale důvod hned sahat po doplňcích stravy, po lécích, nebo pro vysedávání v čekárně před ordinací lékaře. Podle autorů komentovaného textu má být správné pořadí intervencí v případě nadměrné únavy, kterou nezpůsobila předchozí těžká fyzická práce, následující:
- zamyslete se nad svojí stravou, zda ji v poslední době nešidíte, zda přijímáte dostatek ale ne nadbytek energie, zda konzumujete dostatek zeleniny a ovoce, zda je strava vyvážená a pestrá, často obměňovaná (necpete se pořád tím samým)
- zamyslete se nad svým pohybovým režimem, zda v poslední době příliš nesedíte (v autě, v kanceláři, doma u televize, v kině, divadle, kavárně nebo hospůdce), vyjděte si každý den na hodinovou procházku, zajděte si lehce zacvičit do fitcentra
- pokud symptomy přetrvávají více jak týden nebo dva, navštivte svého lékaře
Začíná období intenzivní konzumace stravy a “zaslouženého odpočinku po celoroční práci”. Jen to nesmíme s tím odpočinkem přehánět. Můžeme se na konci svátků cítit více unaveni než před jejich zahájením. Na vině bude “sedentary intertia”, neboli malátnost z nečinnosti.
LITERATURA:
- BLAKE, JS. (2012): Nutrition and You. London, Benjamin Cumminds.
- SIZER,FS, WHITNEY, E. (2006): Nutrition: Concepts and Contraversies. Tenth Edition. Belmont, Thomson, Wadsworth.
- DeLUCA, J. (2005): Fatigue as a Window to the Brain. Cambridge, Massachusetts Institute of Technology.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.